Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
90 C 200/2023
Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Novotnou Krtoušovou, Ph.D., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 21 805 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 697,81 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbývajícím rozsahu se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 697,81 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Ve zbývajícím rozsahu se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 21 805 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 868,34 Kč a úroku 15 % ročně z částky 20 009,18 Kč od 12. 5. 2023 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 575,57 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 21 805 Kč od 12. 5. 2023 do zaplacení. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila zejména tím, že se žalovaným dne datum uzavřela smlouvu o revolvingovém úvěru číslo na jejímž základě se zavázala poskytnout peníze až do výše sjednaného úvěrového rámce 38 480 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peníze vrátit a zaplatit smluvní úrok 26,28 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky splatných 20. dne kalendářního měsíce počínaje 20. dnem kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání úvěru. Ve splátkách byly zahrnuty část jistiny, úroky a poplatky. Součástí smlouvy byly úvěrové podmínky, s nimiž byl žalovaný seznámen před podpisem smlouvy o úvěru zobrazením na monitoru obrazovky, a elektronickým podpisem smlouvy o úvěru žalovaný stvrdil, že úvěrové podmínky převzal, seznámil se s nimi, všem ustanovením rozumí a souhlasí s tím, že pro něj budou závazné. Před uzavřením předmětné smlouvy žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy. Žalobkyně vypočetla limit nejvyšší měsíční splátky žalovaného takto: deklarovaný příjem žalovaného 42 000 Kč – životní minima dospělých členů domácnosti 3 550 Kč – životní minima na dvě vyživované děti 2 420 Kč, - výše splátky schváleného úvěru 1 539 Kč = 34 491 Kč. Žalobkyně vypočetla limit nejvyšší měsíční splátky domácnosti žalovaného takto: deklarovaný příjem domácnosti 50 000 Kč – náklady na bydlení 12 938 – životní minimum členů domácnosti 11 590 Kč – deklarované měsíční výdaje domácnosti 20 000 Kč – výše splátky schváleného úvěru 1 539 Kč = 3 933 Kč. Že žalovaný neměl splátkové závazky vůči jiným subjektům vychází z Úvěrové zprávy z Nebankovního registru klientských informací (NRKI). Žalobkyně provedla lustraci žalovaného v registrech příjmení, NRKI, příjmení a ISIR s negativním výsledkem. Vyžádala si výpisy z bankovního účtu žalovaného č. bankovní účet za období od datum do datum, ze kterých zjistila jeho mzdu za měsíc anonymizováno 2021 ve výši 49 508 Kč, mzdu za měsíc anonymizováno 2021 ve výši 37 792 Kč a celkový příjem 39 792 Kč, mzdu za měsíc anonymizováno 2021 ve výši 44 114 Kč a celkový příjem 46 514 Kč a výdaje žalovaného a výši nájmu 11 600 Kč měsíčně. O zbytných výdajích žalovaného plynoucích z výpisu z bankovního účtu žalobkyně předpokládala, že mohou být v návaznosti na převzetí úvěrového závazku po dobu jeho splácení omezeny. Žalobkyně dospěla k závěru, že úvěruschopnost žalovaného je pro jím požadované parametry spotřebitelského úvěru dostatečná. O řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím předmětného úvěru svědčí skutečnost, že žalovaný následně žalobkyni hradil, než došlo k zesplatnění úvěru, a to od anonymizováno rok do anonymizováno rok, a byl tak nepochybně schopen úvěr splácet. Pokud následně došlo ke změně poměrů žalovaného, nemohlo toto již být zapříčiněno nedostatečným prověřením jeho úvěruschopnosti.
2. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný celkem načerpal částku ve výši 50 069 Kč (datum 1 800 Kč, datum 1 094 Kč, datum 1 500 Kč, datum 95 Kč, datum 1 000 Kč, datum 1 000 Kč, datum 2 500 Kč, datum 1 300 Kč, datum 1 300 Kč, datum 38 480 Kč), uhradil celkem do zesplatnění 10 splátek, jejichž výše, datum úhrady a započtení žalobkyní na úrok, poplatky a jistinu plyne ze splátkového kalendáře. Žalovaný svůj závazek vůči žalobkyni nesplnil řádně a včas, dostal se do prodlení se splátkou za měsíce anonymizováno rok až anonymizováno rok, v důsledku čehož žalobkyně zesplatnila poskytnutý úvěr ke dni 10. 10. 2022 a vyzvala žalovaného k jeho okamžité úhradě dopisem z téhož dne. Po zesplatnění úvěru žalovaný uhradil částku 5 206 Kč, jejíž započtení žalobkyní na dlužný úrok, poplatky a jistinu plyne ze splátkového kalendáře. Celkově na dluh žalovaný do podání žaloby uhradil 29 356,19 Kč.
3. Ke dni podání žaloby byla žalovaná částka 34 398,90 Kč tvořena neuhrazenou jistinou 32 015,08 Kč, poplatky za vedení účtu 78 Kč na základě odst. 5.. úvěrových podmínek, poplatky za pojištění 409,82 Kč na základě odst. 5. 5. úvěrových podmínek, náklady na vymáhání 600 Kč na základě odst. 9.1. úvěrových podmínek, smluvní pokutou 1 296 Kč na základě odst. 9. 1. úvěrových podmínek, kapitalizovaným smluvním úrokem 3 951,17 Kč (tj. součet nezaplacených úroků vynesených v jednotlivých splátkách do zesplatnění úvěru a kapitalizovaného úroku ve výši 26,28 % ročně ode dne následujícího po zesplatnění, tj. od 11. 10. 2022 do dne sepsání návrhu žaloby, tj. datum, z částky 32 015,08 Kč), smluvním úrokem ve výši 15% ročně z 32 015,08 Kč od 10. 1. 2023 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 146,75 Kč (tj. úrok 15% ročně od 15. dne po zesplatnění úvěru, tj. 25.10.2022, z jistiny, případných poplatků a smluvních pokut, do dne sepsání žalobního návrhu, tj. 9. 1. 2023, a to při zohlednění úhrad žalovaného po zesplatnění), a zákonným úrokem z prodlení z 34 398,90 Kč od 10. 1. 2023 do zaplacení.
4. Podáním doručeným soudu dne datum vzala žalobkyně žalobu částečně zpět v té části, ve které se domáhala zaplacení částky 12 593,90 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 421,10 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z částky 1 593,90 Kč ode dne 12. 1. 2023 do zaplacení, z částky 2 603 Kč ode dne 14. 2. 2023 do zaplacení, z částky 2 603 Kč ode dne 14. 3. 2023 do zaplacení, z částky 2 603 Kč ode dne 12. 4. 2023 do zaplacení a z částky 2 603 Kč ode dne 12. 5. 2023 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 181,90 Kč ode dne 12. 1. 2023 do zaplacení, z částky 2 603 Kč ode dne 14. 2. 2023 do zaplacení, z částky 2 603 Kč ode dne 14. 3. 2023 do zaplacení, z částky 2 603 Kč ode dne 12. 4. 2023 do zaplacení a z částky 2 603 Kč ode dne 12. 5. 2023 do zaplacení, neboť žalovaný po podání žaloby zaplatil žalobkyni 2 603 Kč dne datum, 2 603 Kč dne datum, 2 603 Kč dne datum, 2 603 dne datum a 2 603 Kč dne datum. S ohledem na výše uvedený procesní úkon žalobkyně rozhodl soud podle ustanovení § 96 odst. 1 , 2 o.s.ř. a řízení v této věci částečně zastavil v uvedeném rozsahu usnesením ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, které nabylo právní moci dne 29. 7. 2023.
5. Žalovaný zůstal v řízení nečinný a k žalobě se nevyjádřil.
6. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , dále jen „o. s. ř. “, vycházejíce přitom z obsahu spisu a z označených důkazů, když žalobkyně se z jednání omluvila a nežádala jeho odročení a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno do datové schránky tzv. fikcí dne 6. 7. 2023.
7. Ze smlouvy o úvěru číslo soud zjistil, že byla žalobkyní jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným elektronicky podepsána dne datum. Žalovaný v ní deklaroval, že žije s družkou, má 2 děti, vzdělání střední, čistý měsíční příjem 42 000 Kč ze zaměstnání trvajícího od anonymizováno rok u příjmení jméno (anonymizováno) s.r.o., a měsíční příjem ostatních členů domácnosti 8 000 Kč. Žalobkyně se v ní zavázala poskytnout žalovanému úvěr 38 480 Kč úhradou kupní ceny zboží anonymizována čtyři slova prodejci anonymizováno s.r.o. Žalovaný se zavázal uhradit tuto částku spolu s úrokem 26,28 % ročně v měsíčních splátkách ve výši 4% z dlužné částky splatných k 20. dni v měsíci. Celkově měl žalovaný uhradit částku 43 957 Kč, RPSN činilo 29,69 %. Strany si sjednaly možnost navýšení úvěrového rámce až do výše 500 000 Kč a možnost čerpání peněz výběrem z bankomatu platební kartou. Strany si sjednaly poplatek za pojištění schopnosti splácet ve výši 5,9 % z minimální splátky měsíčně. Pro případ prodlení se zaplacením splátky si strany sjednaly úhradu za náklady za měsíc vymáhání 100 Kč, smluvní pokutu ve výši dlužné splátky limitovanou 500 Kč, smluvní pokutu a po zesplatnění ve výši 10 % z dlužné částky limitovanou 0,1 % denně z dlužné částky. Dále si strany sjednaly poplatek za vedení účtu 39 Kč měsíčně, a možnost vydání platební karty na požádání.
8. Z úvěrových podmínek číslo soud zjistil, že strany si sjednaly, že žalobkyně může úvěr celý zesplatnit v případě prodlení žalovaného s úhradou dvou a více splátek nebo v případě prodlení žalovaného s úhradou jedné splátky déle než tři měsíce.
9. Z karty klienta soud zjistil, že žalobkyně dne datum a datum provedla lustraci žalovaného v registrech příjmení, NRKI, MVCR, JAP_PUJCKA, příjmení a ISIR s negativním výsledkem.
10. Z výpisu z účtu č. bankovní účet za období anonymizováno do datum soud zjistil, že tento účet je veden pro žalovaného. V uvedeném období počáteční zůstatek činil - 71,39 Kč, konečný zůstatek 1 072,66 Kč, odepsáno z něj bylo 48 363,95 Kč a připsáno 49 508 Kč. Příjmy činily 49 508 Kč mzda od příjmení jméno. Výdaje činily za nájem 11 600 Kč, splátka elektřiny 697 Kč, splátka příjmení 1 400 Kč, za garáž 1 200 Kč a ve zbytku platy kartou v supermarketech, na benzínových stanicích v obchodech se spotřebním zbožím a za služby a výběry z bankomatu v řádu stokorun.
11. Z výpisu z účtu č. bankovní účet za období anonymizováno do datum soud zjistil, že v uvedeném období počáteční zůstatek činil 1 072,66 Kč, konečný zůstatek 11,63 Kč, odepsáno z něj bylo 40 876,29 Kč a připsáno 39 792 Kč. Příjmy od fyzických osob činily 2 000 Kč, 37 792 Kč mzda od příjmení jméno. Výdaje činily za nájem 11 600 Kč, za telekomunikační služby 1 696 Kč, splátka elektřiny 697 Kč, splátka příjmení 1 400 Kč, za garáž 1 200 Kč a ve zbytku platy kartou v supermarketech, na benzínových stanicích v obchodech se spotřebním zbožím a za služby a výběry z bankomatu v řádu stokorun.
12. Z výpisu z účtu č. bankovní účet za období anonymizováno do datum, soud zjistil, že v uvedeném období počáteční zůstatek činil 11,63 Kč, konečný zůstatek 53,68 Kč, odepsáno z něj bylo 46 514 Kč a připsáno 46 448,69 Kč. Příjmy od fyzických osob činily 2 400 Kč, 44 114 Kč mzda od příjmení jméno. Výdaje činily za nájem 11 600 Kč, za telekomunikační služby 1 719 Kč, za garáž 1 200 Kč a ve zbytku platy kartou v supermarketech, na benzínových stanicích v obchodech se spotřebním zbožím a za služby a výběry z bankomatu v řádu stokorun.
13. Z úvěrové zprávy soud zjistil, že ze splátkových kontraktů žalovaného byl osobní úvěr ze dne datum ve výši 100 000 Kč ukončen zesplatněním a uhrazením, hypoteční úvěr ve výši 3 000 000 Kč s datem žádosti datum byl odvolán, hypoteční úvěr s datem žádosti datum byl odmítnut. Rovněž byla žalovanému odmítnuta žádost o kontokorentní úvěr ve výši 20 000 Kč dne datum a dne datum.
14. Z potvrzení o provedení tuzemské odchozí platby dne datum soud zjistil, že uvedeného dne byla provedena platba z účtu žalobkyně za účet č. bankovní účet ve výši 1 000 Kč. Z potvrzení o provedení tuzemské odchozí platby dne datum soud zjistil, že uvedeného dne byla provedena platba z účtu žalobkyně za účet č. bankovní účet ve výši 2 500 Kč. Z potvrzení o provedení tuzemské odchozí platby dne datum soud zjistil, že uvedeného dne byla provedena platba z účtu žalobkyně za účet č. bankovní účet ve výši 1 000 Kč. Z potvrzení o provedení tuzemské odchozí platby dne datum soud zjistil, že uvedeného dne byla provedena platba z účtu žalobkyně za účet č. bankovní účet ve výši 95 Kč. Z potvrzení o provedení tuzemské odchozí platby dne datum soud zjistil, že uvedeného dne byla provedena platba z účtu žalobkyně za účet č. bankovní účet ve výši 1 500 Kč. Z potvrzení o provedení tuzemské odchozí platby dne datum soud zjistil, že uvedeného dne byla provedena platba z účtu žalobkyně za účet č. bankovní účet ve výši 1 094 Kč. Z potvrzení o provedení tuzemské odchozí platby dne datum soud zjistil, že uvedeného dne byla provedena platba z účtu žalobkyně za účet č. bankovní účet ve výši 1 800 Kč. Z potvrzení o přijetí platby soud zjistil, že právnická osoba právnická osoba přijala datum platbu ve výši 38 480 Kč k úvěrové smlouvě číslo. Z opisu o proplacení smlouvy číslo soud zjistil, že žalobkyně vyplatila na účet č. bankovní účet dne datum 1 300 Kč a datum 1 300 Kč.
15. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně informovala žalovaného, že je v prodlení s úhradou splátek, vyzvala jej ke splacení celého úvěru a k úhradě dlužné částky v celkové výši 41 386,69 Kč ve lhůtě 14 dnů. Z poštovního podacího archu soud zjistil, že tato výzva byla odeslána na kontaktní adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě o úvěru dne 11. 10. 2022.
16. Ze splátkového kalendáře ke dni datum vyplývá, jak žalovaný úvěr umořoval a jak byly jednotlivé platby započítávány na jistinu, poplatky a na úrok. Ke dni podání žaloby činila nesplacená jistina 32 015,08 Kč, poplatky za vedení účtu 78 Kč, poplatky za pojištění 409,82 Kč, náklady na vymáhání 600 Kč, smluvní pokuta 1 296 Kč. Celková úhrada žalovaného žalobkyni činila 29 356,19 Kč.
17. Ze splátkového kalendáře ke dni datum vyplývá, jak žalovaný úvěr umořoval a jak byly jednotlivé platby započítávány na jistinu, poplatky a na úrok. Ke dni 29. 6. 2023 činila nesplacená jistina 20 009,18 Kč, poplatky za vedení účtu 78 Kč, poplatky za pojištění 409,82 Kč, náklady na vymáhání 308 Kč, smluvní pokuta 1 000 Kč. Celková úhrada žalovaného žalobkyni činila 42 371,19 Kč.
18. Soud při dokazování provedl výhradně listinné důkazy, neboť jiné důkazy nebyly stranami navrženy. Provedené důkazy spolu obsahově korespondují, vzájemně na sebe navazují a poskytují ucelený základ pro závěr o skutkovém stavu věci, a současně v řízení nevyplynuly najevo žádné skutečnosti, které by věrohodnost těchto důkazů snižovaly. Pokud jde o zbývající žalobkyní navržené listinné důkazy, soud neprovedl pro nadbytečnost metodiku posuzování úvěruschopnosti, neboť se z důvodu její obecnosti netýkala přímo projednávaného případu, ani si soud nevyžádal potvrzení banky žalovaného přijatých platbách od žalobkyně, neboť tyto skutečnosti žalobkyně prokázala jinými navrženými a provedenými důkazy.
19. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval následující právní úpravu a učinil následující právní závěry:
20. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník u, v pozdějším znění (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
21. Podle § 75 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen„ z. s. ú.“) je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
22. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
23. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
24. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
25. Podle § 87 odst. 2 z. s. ú. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
26. Podle § 87 odst. 3 zákona spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.
27. Účastníci uzavřeli smlouvu, kterou soud vzhledem k jejímu obsahu právně posoudil jako smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., neboť žalobkyně se na jejím základě zavázala poskytnout peníze, které se žalovaný zavázal sjednaným způsobem vrátit a zaplatit smluvní úrok. Vzhledem k tomu, že žalovaný je spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z., jedná se o úvěr spotřebitelský ve smyslu § 2 odst. 1 z. s. ú.
28. Předmětem podnikání žalobkyně je nebankovní poskytování spotřebitelských úvěrů ve smyslu § 9 z. s. ú. Vzhledem k tomu je žalobkyně podle § 75 odst. 1 z. s. ú. povinna při posuzování úvěruschopnosti konkrétního žadatele o spotřebitelský úvěr postupovat s odbornou péčí. Nejvyšší správní soud v rámci své činnosti vyložil pojem odborné péče poskytovatele spotřebitelského úvěru v rozsahu jeho povinnosti posuzovat úvěruschopnost žadatele o úvěr tak, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek či doložením výpisu z účtu žadatele (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu z 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015 -39, který se vztahoval k § 9 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, účinného do 30. 11. 2016, avšak lze jej aplikovat i ve vztahu k obsahově shodnému § 86 odst. 1 z. s. ú.). Z uvedeného plyne, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen při posuzování nejen vyžadovat od konkrétního žadatele o úvěr údaje o jeho majetkových a výdělkových poměrech, ale tyto údaje i náležitě, po obsahové stránce prověřit. Teprve na základě takového náležitého prověření lze učinit závěr o tom, zda je žadatelova úvěruschopnost dostatečná či nikoli.
29. Soud v projednávaném případě dospěl k závěru, že z důkazů předložených žalobkyní, které soud provedl při jednání, vyplývá, že žalobkyně neposoudila s odbornou péčí schopnost spotřebitele (žalovaného) splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Žalovaný v projednávané věci v rámci postupu před uzavřením smlouvy o úvěru sdělil údaje o svém výdělku, výdělku ostatních členů domácnosti a svých životních nákladech, k čemuž doložil výpisy z bankovního účtu za tři měsíce předcházející uzavření smlouvy o úvěru. Správně žalobkyně ověřila příjmy deklarované žalovaným porovnáním s příchozími platbami na bankovním účtu, kdy dospěla k závěru o měsíčním průměrném příjmu žalovaného 42 000 Kč. K výdajové stránce žalovaného si žalobkyně správně prověřila osobu žalovaného v evidenci příjmení, NRKI, JAP_PUJCKA, centrální evidenci a insolvenčním rejstříku a ověřila platnost jeho dokladu totožnosti v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra ČR. Přesto však žalobkyně v daném případě nejednala s odbornou péčí, neboť při prověřování výdajových poměrů žalovaného postupovala zjevně formalisticky, kdy tvrzení žalovaného o jeho poměrech a výsledky interního skóringového modelu neporovnala se skutečnými výdaji žalovaného, které lze vyčíst z bankovních výpisů. Dle skóringového modelu užitého žalobkyní by mělo žalovanému po odečtení výdajů (vč. plánované splátky) zbývat 34 491 Kč, domácnosti žalovaného po odečtení výdajů (vč. plánované splátky) 3 933 Kč. Z výpisů z účtu žalovaného však plynou konečné měsíční disponibilní zůstatky jeho bankovního účtu v předcházejících třech měsících pohybující se kolem nuly. Ani tvrzení žalobkyně o zbytných výdajích žalovaného, jež může z důvodu splácení úvěru není nikterak opodstatněno, neboť pohyby na bankovních účtech žalovaného svědčí o běžných životních výdajích na nájem, telekomunikační služby, elektřinu, jídlo, spotřební zboží a pohonné hmoty nikoliv o jakýchkoliv jednorázových či zbytných výdajích. Tedy výdajovou stránku finanční situace žalovaného žalobkyně nezkoumala odbornou péčí, ač tvrdí, že užívá tzv. skóringový statistický model. I při užití skóringových modelů je nutné totiž ověřit, zda závěr o úvěruschopnosti klienta získaný užitím skóringového statistického modelu není zcela v rozporu s realitou finanční situace klienta plynoucí z jiných poskytovateli úvěru objektivně dostupných zdrojů a případně na základě vlastního šetření poskytovatele úvěru provést korekci závěru o úvěruschopnosti klienta. V projednávaném případě nedostojí požadavku na odbornou péči pouhé spoléhání se na deklaraci výše životních výdajů žalovaného na jeho domácnosti. Tyto informace si mohla a měla žalobkyně po obsahové stránce prověřit z žalovaným předložených listin. Žalovaná při posuzování úvěruschopnosti rovněž vůbec nereflektovala skutečnosti plynoucí z úvěrové zprávy, a to že žalovaný v minulosti nesplácel řádně poskytnutý úvěr, který byl zesplatněn, a že v průběhu jednoho roku před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru byla dvakrát odmítnuta jinou finanční institucí žádost žalovaného o poskytnutí kontokorentního úvěru ve výši 20 000 Kč, tedy obdobného finančního produktu. Pro úplnost soud dodává, že z následného splácení úvěru žalovaným nelze zpětně dovozovat, že byl před uzavřením smlouvy o úvěru schopný požadovaný úvěr splácet, neboť je právě obsahem odborné péče žalobkyně jako poskytovatele úvěru tuto schopnost před uzavřením smlouvy o úvěru kvalifikovaně prověřit. Soud tedy uzavírá, že žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 z. s. ú. zcela nedostatečně a nedostála tak standardu odborné péče, který jí ukládá § 76 odst. 1 z. s. ú.
30. Žalobkyně v rámci předsmluvních povinností nepostupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti dle § 86 odst. 1 z. s. ú., je třeba smlouvu o úvěru podle § 87 odst. 1 z. s. ú. hodnotit jako neplatnou. Soud k této neplatnosti přihlédl i bez námitky žalovaného z úřední povinnosti, neboť její uzavření odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek a je tedy absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z. (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , či nález Ústavního soudu z 26. 2. 2019, sp. zn. III.ÚS 4129/18 ).
31. Plyne z rozsudku Nejvyššího soudu č. j. 33 Cdo 3675/2021 -262 ze dne 20. 4. 2022, že v případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru dané nedostatečným zkoumáním úvěruschopnosti, má spotřebitel povinnost vrátit jistinu v době přiměřené jeho možnostem (dle § 87 odst. 1 z. s. ú.). Splatným stává se takto založený dluh buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu, který (dle § 87 odst. 2 z. s. ú.) určí dobu na návrh některého z účastníků podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Následkem neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru dle § 87 odst. 1 věty třetí z. s. ú., je tedy pouze povinnost žalovaného vrátit žalobkyni peníze, které mu byly na základě neplatné úvěrové smlouvy poskytnuty, a to v době přiměřené jeho možnostem. To, že žalovaný má peníze vrátit v době přiměřené jeho možnostem, odlišuje postavení žalovaného jako úvěrovaného spotřebitele od postavení dlužníka majícího povinnost vrátit plnění přijaté z neplatné smlouvy, jak je upraveno obecným ustanovením § 2993 o. z. Splatnost dluhu žalovaného tak není vázána na výzvu věřitele (§ 1958 odst. 2 o. z.), nýbrž je určena buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu. Není-li zde takového určení, nelze dovozovat prodlení žalovaného jako dlužníka (§ 1968 o. z.) a nelze žalobkyni přiznat právo na úroky z prodlení (§ 1970 o. z.). K určení přiměřené doby soudem může dojít na návrh některého z účastníků nejen v samostatném řízení o žalobě na určení doby plnění, nýbrž i v rámci řízení o žalobě, kterou se úvěrující domáhá zaplacení pohledávky ze smlouvy o úvěru příp. vrácení jistiny spotřebitelského úvěru.
32. Žalovanému bylo na základě smlouvy o úvěru žalobkyní poskytnuto 50 069 Kč, což bylo v řízení prokázáno. Žalobkyně tvrdila, že do vyhlášení rozsudku žalovaný uhradil žalobkyni celkem 42 371,19 Kč. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by žalobkyni na dluh uhradil více, že mu povinnost k úhradě dluhu nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 7 697,81 Kč, která tvoří rozdíl mezi žalobkyní poskytnutou jistinou úvěru a žalovaným do vyhlášení rozsudku uhrazenou částkou. V zbytku požadované jistiny úvěru soud žalobu zamítl jako nedůvodnou.
33. Lhůtu pro plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty za středníkem o. s. ř. o. s. ř. s přihlédnutím k § 87 odst. 1 a 2 z. s. ú. v délce tří dnů jako obecnou pariční lhůtu, neboť žalovaný ke svým současným sociálním a majetkovým poměrům, které by odůvodňovaly určení lhůty jiné, ničeho netvrdil ani neprokázal. Žalovaný není tedy v prodlení s plněním dluhu 7 697,81 Kč (§ 1968 o. z.), a žalobkyně proto nemá nárok na zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. z této přiznané částky. Proto soud žalobu zamítl co do uplatněného nároku na zákonný úrok z prodlení z přiznané částky.
34. Vzhledem k neplatnosti smlouvy o úvěru žalobkyni nenáleží nárok na zaplacení smluvního úroku z úvěru, poplatků za vedení účtu, poplatků za pojištění schopnosti splácet, nákladů na vymáhání i smluvní pokuty, neboť ty byly sjednány v rámci této neplatné smlouvy. Proto není žalovaný v prodlení s plněním poplatků za vedení účtu, poplatků za pojištění schopnosti splácet, nákladů na vymáhání i smluvní pokuty (§ 1968 o. z.), a žalobkyně tudíž nemá nárok na zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. z těchto částek. Soud tedy podanou žalobu jako nedůvodnou zamítl i v tomto ohledu.
35. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 146 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, jež byl v řízení poměrně úspěšnější, ač nese procesní zavinění za částečné zpětvzetí, které žalobkyně učinila jen pro chování žalovaného v podobě zohlednění plateb provedených po podání žaloby (po dni datum, přičemž platby jsou doloženy splátkovým kalendářem), žádné náklady v řízení v důsledku jeho procesní pasivity nevznikly. Při určení rozsahu úspěchu soud vycházel z celkového předmětu řízení včetně příslušenství vyčísleného ke dni vyhlášení rozsudku, tj. z částky 45 692,42 Kč, kdy žalovaný měl v řízení úspěch v rozsahu 55 % žalovaného nároku, oproti úspěchu žalobkyně v rozsahu pouhých 45 % žalovaného nároku, a měl by tak nárok na náhradu 10 % celkové výše nákladů vynaložených na svou účast v řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.