Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 C 106/2023

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudcem JUDr. Ivanem Šišmou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

zastoupený advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D.

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem ulice a číslo, PSČ obec

o 128.805,58 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 67.690Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Ve zbývajícím rozsahu se žaloba o zaplacení částky 61.115,58 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 17.378,51 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 26.172,27Kč, úroku 29% ročně z částky 74.220,23 Kč od datum do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky 74.220,23 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Smír účastníků, jímž se žalovaný zavazuje zaplatit žalobci

a) částku ve výši 58.168,12Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 6.800Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 9.847,11 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 32.000Kč od datum do zaplacení ve výši 10% ročně, úrok 29% ročně z částky 32.000Kč od datum do zaplacení,

b) částku ve výši 70.637,46 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 10.578,51Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 16.325,16 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 42.220,23 Kč od datum do zaplacení ve výši 10% ročně, úrok 29% ročně z částky 42.220,23 Kč od datum do zaplacení,

c) a na náhradě nákladů řízení odměnu za právní zastoupení ve výši 39.688Kč a soudní poplatek ve výši 1.031Kč,

to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 3.500Kč, splatných vždy do každého 25. dne v příslušném kalendářním měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém toto usnesení nabude právní moci, a to pod ztrátou výhody splátek, se neschvaluje.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 67.690Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Ve zbývajícím rozsahu se žaloba o zaplacení částky 61.115,58 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 17.378,51 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 26.172,27Kč, úroku 29% ročně z částky 74.220,23 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky 74.220,23 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Smír účastníků, jímž se žalovaný zavazuje zaplatit žalobci a) částku ve výši 58.168,12Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 6.800Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 9.847,11 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 32.000Kč od [datum] do zaplacení ve výši 10% ročně, úrok 29% ročně z částky 32.000Kč od [datum] do zaplacení, b) částku ve výši 70.637,46 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 10.578,51Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 16.325,16 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 42.220,23 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 10% ročně, úrok 29% ročně z částky 42.220,23 Kč od [datum] do zaplacení, c) a na náhradě nákladů řízení odměnu za právní zastoupení ve výši 39.688Kč a soudní poplatek ve výši 1.031Kč, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 3.500Kč, splatných vždy do každého 25. dne v příslušném kalendářním měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém toto usnesení nabude právní moci, a to pod ztrátou výhody splátek, se neschvaluje.

1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným Okresnímu soudu v Prostějově dne datum domáhal proti žalovanému uhrazení shora uvedeného peněžního plnění a náhrady nákladů řízení. Žalobce tvrdil, že mezi právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba, IČO (dále jen právní předchůdce žalobce) a žalovaným byla dne datum uzavřena Smlouva o zápůjčce číslo (dále též Smlouva I), na základě, níž právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému v den uzavření Smlouvy peněžní hotovost ve výši 32.000Kč, což žalovaný potvrdil podpisem Smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce poplatek ve výši 30.178 Kč (tj. součet kapitalizovaných úroků za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy I - 7.842 Kč s úrokovou sazbou 29% ročně, odměna za zpracování doručení – administrativní činnost a flexibilní splácení 14.324 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 5.690 Kč), tj. částku 62.178 Kč v 18 měsíčních splátkách po 3.455 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný neplnil povinnosti řádně a včas a z titulu Smlouvy I neuhradil ničeho. Právní předchůdce žalobce se žalovaným uzavřel dne datum Smlouvu o zápůjčce číslo (dále též Smlouva II), na základě níž právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému v hotovosti, v den uzavření Smlouvy, částku 50.000Kč, což žalovaný potvrdil podpisem Smlouvy II. Za poskytnutí částky 50.000Kč se zavázal žalovaný ve Smlouvě II žalobci uhradit poplatek ve výši 35.850Kč (tj. součet kapitalizovaných úroků za zapůjčené prostředky ve výši 12.253 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29% ročně, odměna za zpracování doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení 16.630 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 6.975 Kč), tedy částku 85.850 Kč v 18 měsíčních splátkách po 4.770 Kč. Žalovaný si povinnosti ani ze Smlouvy II neplnil řádně a včas, když poslední příslušnou splátku uhradil dne datum. Žalobce tvrdil, že právní předchůdce žalobce před poskytnutím zápůjčky z titulu Smlouvy I a II posoudil s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovanou zápůjčku splácet. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětných Smluv, kdy byl žalovaný dotazován na své rodinné majetkové, pracovní a jiné poměry. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané„ Ověřené dokumenty“. Právní předchůdce žalobce pohledávky ze Smlouvy I a II postoupil na žalobce na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, s účinností k témuž dni. Změna v osobě věřitele byla žalovanému písemně oznámena dopisem zaslaným doporučeně. Žalovaný si povinnosti ze Smlouvy I a II neplnil ani dodatečně po doručení předžalobní výzvy k plnění podle

Žalobce byl vyzván soudem v souvislosti s předvoláním k prvnímu jednání ve věci, aby doplnil skutková tvrzení týkající se konkrétního postupu právního předchůdce žalobce před uzavřením Smlouvy I a II a žalobce doplnil žalobu podáním ze dne datum, když odkázal na ust. -89 a zopakoval tvrzení uvedená v žalobě, zakládající se na tom, že při zkoumání úvěruschopnosti právní předchůdce žalobce vycházel z údajů uvedených žalovaným a zapsaných do zákaznické karty, jejíž vyplnění předcházelo uzavření Smlouvy I a II. Skutečnosti uvedené v zákaznických kartách pak byly ověřovány z listin, výslovně žalobce poukázal na doklad o výši příjmu žalovaného, jako dělníka ve společnosti právnická osoba, s příjmem 23.656 Kč, popř. 27.526Kč. Právní předchůdce žalobce neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, když zastával názor, že u nižších půjček s kratší dobou splácení a nižším rizikem porušení, nelze po věřiteli oprávněně požadovat hluboké a rozsáhlé, až direktivní prověřování pravosti a pravdivosti žalovaným sdělených informací a předložených dokladů. K této ě připojil pak potvrzení o příjmu za leden a únor 2019 a kopii rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích, č.j. -97, z jehož odůvodnění ve svém doplnění žalobních tvrzení citoval.

2. Žalobce podáním doručeným zdejšímu soudu dne datum předložil dohodu o smíru, uzavřenou mezi účastníky tohoto řízení a současně jejich společný návrh na schválení tohoto soudního smíru.

3. Předvolání k ústnímu jednání žalovaný nepřevzal, předvolání mu bylo doručováno na adresu pro doručování, prostřednictvím doručujícího orgánu podle Soud podle ust. , považoval předvolání za doručené dne datum (čtvrtek, pracovní den) a protože se žalovaný bez řádné a včasné omluvy nedostavil, rovněž tak se nedostavil žalobce a jeho zástupce, kteří se z jednání bez řádného důvodu nedostavili, ani nepožádali o odročení jednání, věc projednal a rozhodl bez jejich přítomnosti ( ). Soud přitom vycházel z obsahu spisu a na základě provedeného dokazování listinnými důkazy navrženými a předloženými žalobcem a to:

Podacím lístkem z datum, tabulkou umoření z datum, podacím lístkem ze dne datum, tabulkou umoření z datum, smlouvou o postoupení pohledávek z datum, včetně přehledu číslo Seznamu postoupených pohledávek, smlouvou o zápůjčce z datum a datum, zákaznickými kartami z datum a datum, oznámením o postoupení pohledávek z datum, předžalobní výzvou k plnění ze dne datum a výplatnými páskami žalovaného za leden a únor 2019, z nichž zjistil následující skutečnosti a skutkový stav projednávané věci.

4. Právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným dne datum Smlouvu o zápůjčce číslo (Smlouva I), na základě níž se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 32.000Kč a žalovaný podpisem Smlouvy I dne datum potvrdil, že tuto částku v hotovosti též převzal a zavázal se za poskytnutí zápůjčky, právnímu předchůdci žalobce zaplatit kromě 32.000Kč též„ Poplatek za zápůjčku“ ve výši 27.856 Kč (tj. úrok ve výši 7.842 Kč, částka za zpracování doručení administrativní činnost a flexibilní splácení 14.324Kč a částka za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 5.690Kč, tedy částku 62.178Kč, včetně sjednaného doplňkového pojištění ve výši 2.322Kč) v 18 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3.455 Kč a poslední splátka ve výši 3.443Kč, se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 29% ročně. Součástí Smlouvy I byly Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce (dále též Podmínky), otištěné na zadní straně Smlouvy I (zjištěno ze Smlouvy I). Dále právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným dne datum smlouvu o zápůjčce číslo (tj. Smlouva II), na základě níž se zavázal právní předchůdce žalobce poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 50.000Kč a žalovaný podpisem Smlouvy II dne datum potvrdil převzetí této částky v hotovosti s tím, že se jedná o refinancování dříve uzavřené zápůjčky číslo v dlužné výši 8.956Kč s tím, že zákazníkovi (žalovanému) tak byla vyplacena částka snížená o zůstatek celkové dlužné částky podle předchozí věty, tedy částka ve výši 41.144Kč a spolu s touto částkou se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce též Poplatek za zápůjčku ve výši 35.353Kč (tj. úrok ve výši 12.253Kč, částka za zpracování doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení 16.630Kč a částka za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 6.975Kč) s tím, že celkovou dlužnou částku 85.358Kč v 18 měsíčních splátkách po 4.770Kč s tím, že poslední splátka činí 4.768Kč. Součástí Smlouvy II byly smluvní podmínky Smlouvy o zápůjčce (dále též Podmínky), otištěné na zadní straně Smlouvy II (zjištěno ze Smlouvy II). Z tabulky umoření ke Smlouvě II soud zjistil, že žalovaný uhradil celkem částku 14.310Kč a z tabulky umoření ke Smlouvě I bylo zjištěno, že žalovaný neuhradil ničeho. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr, ve výši 30.000Kč bylo zjištěno, že žádost je podepsána žalovaným dne datum, žalovaný v něm potvrdil čistý příjem 13.656Kč a uvedl blíže nespecifikované další čisté příjmy domácnosti 10.000Kč. Neměl dle údajů uvedených v zákaznické kartě žádné denní splátky zápůjček a interní splátky činily 4.770Kč, odhadované měsíční výdaje 4.000Kč. Společně se žádostí o spotřebitelský úvěr měly být doloženy výplatní pásky za květen a červen 2019. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne datum, že tato je opatřena rovněž podpisem žalovaného a kromě údajů trvalého bydliště a náhradního trvalého bydliště (ulice a číslo, obec a náhradní kontaktní adresy ulice a číslo, obec), bylo uvedeno zaměstnání dělník, zaměstnavatel právnická osoba, s příjmem 14.526Kč, další čisté příjmy domácnosti byly uvedeny ve výši 13.000Kč, které nebyly nijak dotvrzeny, ani doloženy, žalovaný dle uvedených údajů neměl žádné externí splátky zápůjček, interní splátky a odhadované měsíční výdaje žadatele byly 4.000Kč. K této žádosti měly být doloženy výplatní pásky za leden a únor 2019. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávky ze Smlouvy I a II na žalobce, na základě Smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené dle a násl. o.z. dne datum, jejíž nedílnou součástí byl přehled číslo Seznamu postoupených pohledávek, kde na stránce 3 byly uvedeny též pohledávky za žalovaným ze Smlouvy I a II (zjištěno ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a přehledu číslo Seznamu postoupených pohledávek). Právní předchůdce žalobce oznámil uvedenou změnu v osobě věřitele žalovanému dopisem ze dne datum, na adresu trvalého bydliště ulice a číslo, obec (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávek).

5. Stran tvrzené úvěruschopnosti žalobce doplnil žalobní tvrzení zákaznickými kartami – žádostí o spotřebitelský úvěr a k údajům vyplněných v zákaznické kartě na výzvu soudu doručenou žalobci spolu s předvoláním k prvnímu jednání ve věci doložil výplatní pásky za měsíc leden a únor 2019, ze kterých soud zjistil, že žalovaný měl čistou mzdu v lednu 2019 ve výši 14.536Kč, z této mzdy byly provedeny srážky ve výši 2.206Kč a v únoru 2019 čistou mzdu 15.762Kč a byly provedeny srážky rovněž ve výši 2.200Kč. Další y v souvislosti s touto výzvou doloženy nebyly, žalobce poukázal na obsah zákaznických karet s tím, že neměl důvod pochybovat o jejich správnosti a pravdivosti. Žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovaného dopisem ze dne datum, doručovaným na adresu trvalého bydliště (ulice a číslo, PSČ obec), se stručným popisem skutkového stavu a právním hodnocením věci, uhrazení dluhů vyplývajících ze Smlouvy I a II, v celkové částce 182.728,63 Kč do datum. Žalovaný na výzvu nereagoval, nic kromě částek uvedených a doložených spolu se žalobou neuhradil. To, že jednotlivé, shora uvedené y byly žalovanému doručovány prostřednictvím držitele poštovní licence, bylo prokázáno podacími lístky s datem podání datum a datum na adresu trvalého bydliště, uvedeného ve Smlouvě I a II (zjištěno z podacích lístků).

6. S ohledem na zjištěný skutkový stav soud konstatuje, že závazkový vztah ze smluv o zápůjčce I a II (spotřebitelském úvěru) vzniklý datum a datum mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným, se řídí , (dále jen o. z.) a , o spotřebitelském úvěru.

7. Podle § 2390 o.z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

8. Podle § 2392 odst. 1 o.z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

9. Podle , spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr, nebo obdobná finanční služba poskytována, nebo zprostředkována spotřebiteli.

10. Podle poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svoji činnost s odbornou péčí.

11. Podle , poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty, nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.

12. Podle , odst. 4 , se jedná zejména o dokumenty, nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele.

Poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty, nebo záznamy vznikly, nebo jeden rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta.

13. Podle ustanovení ,2 , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebo změnou závazku z takové smlouvy, spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně, nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Podle ust. ,2 (ve znění platném a účinném do 28. 5. 2022, s přihlédnutím k datu uzavření Smlouvy I a II), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření Smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Soud je dle judikaturního vývoje, který byl ostatně potvrzen i platnou právní úpravou od datum, povinen i bez námitky zjišťovat, zda úvěrující (právní předchůdce žalobce) splnil povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet, tedy jeho solventnost, jak byl tento názor Ústavním soudem vysloven v nálezu ze dne datum, sp.zn. , dle kterého:„ Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu, zaručeného v  d“. Dle bodu 18 odůvodnění se s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu podává:„ Nejvyšší soud k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích v rozsudku sp.zn. , mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (zde na žalobci), aby dlužníka – spotřebitele, náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytovat jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně, nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná“. Soudní dvůr Evropské unie rozhodl ve věci C číslo o předběžné otázce položené Okresním soudem v Ostravě tak, že české soudy jsou povinny z úřední povinnosti (ex offo) zkoumat, zda věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele (tedy nikoliv pouze k námitce dlužníka).

16. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR, ze dne 20. 4. 2022, sp.zn. , odstavce 15 odůvodnění, již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ust. ,2 vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě se při absenci zák. o spotřebitelském úvěru, nabízelo ust. § číslo věta první, ve spojení s  o.z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad). Dále (odst. 17 odůvodnění), obecně shrnuto, ustanovení zák. číslo lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářsky“ úvěrů, spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nad to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, nebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle o.z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době dle . Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.

18. Podle § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se ujednanou, výše takto stanovená.

19. Podle ,2,3 , připouští-li to povaha věci, mohou účastníci skončit řízení soudním smírem. Soud usiluje o smír mezi účastníky; při pokusu o smír předseda senátu zejména s účastníky probere věc, upozorní je na právní úpravu a na stanoviska Nejvyššího soudu ČR a rozhodnutí uveřejněná ve sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, týkající se věci a podle okolností případu jim doporučí možnosti smírného vyřešení sporu.

20. Soud rozhodne o tom, zda smír schvaluje; nechválí jej, je-li v rozporu s právními předpisy. Schválený smír má účinky pravomocného rozsudku. Rozsudkem však může soud zrušit usnesení o schválení smíru, je-li smír podle hmotného práva neplatný. Návrh lze podat do tří let od právní moci usnesení o schválení smíru.

21. Smír je v rozporu s hmotným právem, je-li v rozporu s obecnými požadavky kladenými zákonem na náležitosti právního jednání, nebo pobíjí-li náležitosti právních jednání, stanovené pro vznik, změnu nebo zánik právního vztahu, případně je jinak v rozporu s kogentními ustanoveními hmotného práva, nebo takto ustanovení obchází, resp. je v rozporu s dobrými mravy (usnesení Nejvyššího soudu ČR, sp.zn. ).

22. Soud zjištěný skutkový stav posoudil podle citované právní úpravy, za použití judikatury Nejvyššího soudu a Ústavního soudu, včetně Evropského soudního dvora a dospěl k tomuto právnímu závěru. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byly uzavřeny ve dnech datum a datum Smlouvy I a II, které po obsahové stránce jsou smlouvami o zápůjčce tak, jak jsou upraveny v ust. § 2390 a násl. o.z. Právní předchůdce žalobce na základě Smlouvy I předal při podpisu dohodnutou výši zápůjčky 50.000Kč, která zčásti ve výši 8.356Kč sloužila úhradě předcházející smlouvy o zápůjčce číslo (tzv. refinancování zápůjčky) a v případě Smlouvy II byla žalovanému při podpisu poskytnuta zápůjčka ve výši 32.000Kč. Podle obsahu Smlouvy I a II se jedná o smlouvu formulářového typu, která je připravena úvěrujícím a spotřebitel, co by úvěrovaný, do ní nemůže nijak zasahovat. V této věci se jedná o závazkový vztah, kdy na jedné strany vystupovala právnická osoba, jejímž předmětem podnikání je poskytování, nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru (§ 420 odst. 1,2 o.z.) a na straně druhé žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 o.z.). Jedná se ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru o spotřebitelský úvěr, tzv.„ rychlý úvěr“ poskytovaný nebankovními subjekty osobám, které by úvěr (zápůjčku) od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s osobou dlužníka (úvěrovaného). Ve většině případ§ se jedná o osoby, které nemají osobní účet u některé z bank nebo ho zatají, aby nebyla zjistitelná jejich finanční situace v delším časovém horizontu. Že o tomto riziku žalobce věděl, vyplývá již ze Smlouvy II, kdy je jisté, že žalovaný byl u právního předchůdce žalobce zadlužený a nebyl schopen splácet smlouvu o zápůjčce číslo která byla Smlouvou II. refinancována. Přitom ze zákaznické karty tento údaj o interních splátkách chybí. Je tedy již z tohoto zřejmé, že právní předchůdce žalobce si musel být vědom nesouladu mezi obsahem Smlouvy I, tj. refinancování zápůjčky a dluhem ze smlouvy o zápůjčce číslo údajem uvedeným žalovaným v žádosti o další spotřebitelský úvěr, kde není tento údaj ověřitelný. Právní předchůdce žalobce nedbal těchto finančních problémů, se kterými se žalovaný potýkal, a přesto mu bez dalšího poskytuje dne datum další zápůjčku ve výši 32.000Kč (Smlouva I), byť v žádosti o tento spotřebitelský úvěr již žalovaný uvádí interní splátky ve výši 4.770Kč. V kontextu těchto zjištění soud poukazuje na ust. , kdy bylo povinností právního předchůdce žalobce (úvěrujícího), posoudit úvěruschopnost žalovaného, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného a je-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo i z jiných zdrojů. Právní předchůdce žalobce mohl dle zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr (zápůjčku) jen tehdy, pokud z výsledků posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Přitom má vycházet nejen ze sdělených a doložených příjmů a výdajů spotřebitele, ale i způsobu plnění dosavadních dluhů. Je zřejmé, že touto právní úpravou se právní předchůdce vůbec neřídil a všechno jeho počínání směřovalo k uzavření dalších smluv o zápůjčce, ať již žalovaný byl, či nebyl schopen tyto další vzniklé dluhy splácet. Na tomto místě soud poukazuje, že v zákaznické kartě žalovaný uvedl v obou případech, tedy zákaznické karty podepsané datum a zákaznické karty podepsané datum, že jeho odhadované měsíční výdaje jsou 4.000Kč, tyto však nebyly ničím doloženy, aspoň právní předchůdce žalobce netvrdil a nedoložil žádné y, které by tuto výši osvědčovaly. Doložil pouze výplatní pásky za leden a únor 2019, výplatní pásky za květen a červen 2019 doloženy nebyly. Soud přitom zdůrazňuje, že zákonnou povinností úvěrujícího bylo a je, aby i tyto y po dobu pěti let uchovával. To se také nestalo. Navíc žalovaný tvrdil, že kromě příjmu se zaměstnání, měl další příjmy 10.000 Kč, popř. 13.000Kč, které nebyly ničím dotvrzeny, ani doloženy. S ohledem na problematičnost žadatele o úvěr, takovýto přístup posuzování úvěruschopnosti žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr (zápůjčku), nelze považovat za dostatečný. Nesplnění povinnosti posoudit s odbornou péčí schopnost dlužníka poskytnutý úvěr splácet, resp. neprověření úvěrovaného dostatečně, nebo poskytnutí úvěru úvěrovanému i přes negativní zjištění, způsobuje neplatnost předmětné smlouvy (tj. Smlouvy I a II), jedná se o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti, jak bylo vysvětleno shora. Nad rámec již shora uvedeného je nutno zdůraznit, že právní předchůdce žalobce nepožadoval doložení měsíčních výdajů žalovaného, přitom žalovaným uvedené údaje o odhadovaných měsíčních výdajích 4.000Kč vzbuzují pochybnost a rovněž tak nedoložení dalších čistých příjmů, bez dalších informací, je nedostatečné. Právní předchůdce žalobce nevyžadoval doložení jiných listin, prokazujících jeho majetkovou situaci. To vše zpochybňuje věrohodnost tvrzení žalobce, že před poskytnutím zápůjčky jeho právní předchůdce posoudil s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovanou zápůjčku splácet. Právnímu předchůdci žalobce muselo být zřejmé, jaký typ klientů má zájem o nebankovních finančních produktů. Nebankovní poskytovatel úvěru musí více dbát řádného zjištění tvrzených informací (byť by žalovaným skutečně byly takto tvrzeny bez dalšího) a nespoléhat se pouze na tvrzení klientů, kteří žádají o poskytnutí peněžních prostředků. Soud nemůže v tomto případě poskytnout soudní ochranu žalobci (právnímu předchůdci žalobce), neboť ochrana takto nabytých práv stojí mimo základní hodnotový rámec práva. V souladu s uvedeným soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti Smlouvy I a II. S ohledem na uvedené se soud dále nezabýval ostatními ujednáními Smlouvy I a II. Porušením však není dotčena povinnost žalovaného vrátit poskytnuté peněžní prostředky, neboť jinak by se jednalo o bezdůvodné obohacení žalovaného. Bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce žalovanému poskytl dne datum částku v hotovosti 32.000Kč a dne datum částku 50.000Kč (z toho částku 41.644 Kč v hotovosti a částka 8.356Kč byla použita na úhradu dluhu ze Smlouvy o zápůjčce číslo). Bylo prokázáno, že žalovaný z titulu Smlouvy I a II uhradil pouze částku 14.310Kč, a proto je povinen zbytek z tohoto plnění, které se dostalo žalovanému právním předchůdcem žalobce, z titulu absolutně neplatných Smluv, tj. částku 67.690Kč vrátit. V souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ČR, sp.zn. soud žalobci nepřiznal ani úroky z prodlení, když žalovaný se nemohl dostat do prodlení s úhradou této částky z neplatně sjednaných Smluv dříve, než je rozhodnuto tímto rozsudkem (odst. I výroku).

23. Soud, aniž by zkoumal ostatní náležitosti Smlouvy, s ohledem na jejich absolutní neplatnost, jak bylo shora zdůvodněno, žalobu zamítl (odst. II. výroku).

24. Soud za této situace a s ohledem na právní hodnocení důvodnosti podané žaloby, posuzoval i návrh žalobce podaný společně s žalobou, na schválení soudního smíru, který byl soudu doručený dne datum. Podle obsahu smíru a dosavadního procesního (ne) jednání žalovaného v této věci je nepochybné, aniž by si byl žalovaný vědom zákonné úpravy na ochranu spotřebitele, že jej podepsal pouze s vidinou toho, že mu bude tím dána možnost tento dluh splácet podle žalobcem stanoveného splátkového kalendáře. Proto soud v souladu s ust. , s odkazem na usnesení Nejvyššího soudu, sp.zn. , navržený smír s ohledem na závěr soudu v odstavci 38 tohoto odůvodnění rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR neschválil (odst. III. výroku). Soud si je přitom vědom, že předmětem smíru mohou být i nároky ze Smlouvy I a II, které jsou neplatné z důvodu nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti žalované. Žalobou požadované plnění, resp. plnění navržené ke schválení soudního smíru svědčí o nemravném jednání žalobce, o obcházení kogentních ustanovení hmotného práva, pokud je navržený smír v hrubém nepoměru k případnému autoritativnímu rozhodnutí soudu, a to výrazně v neprospěch žalovaného.

25. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle , dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V daném případě byl žalovaný úspěšnější z procesního hlediska, ale s ohledem na jeho procesní nečinnost a také s přihlédnutím k tomu, že mu žádné náklady nevznikly, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (odst. IV. výroku).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově, ke Krajskému soudu v Brně, ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí (exekuci).