Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
22 C 16/2023
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 37 994,88 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku 23 070,06 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 943,82 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 23 070,06 Kč od 1. 12. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen uhradit žalobkyni částku 14 924,82 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 596,87 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 070,87 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 11 784,82 Kč od 1. 12. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, úrok 7,99 % ročně z částky 34 854,88 Kč od 1. 12. 2021 do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 550 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku 23 070,06 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 943,82 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 23 070,06 Kč od 1. 12. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen uhradit žalobkyni částku 14 924,82 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 596,87 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 070,87 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 11 784,82 Kč od 1. 12. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, úrok 7,99 % ročně z částky 34 854,88 Kč od 1. 12. 2021 do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 550 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky ve výši 37 994,88 Kč s příslušenstvím s následujícími skutkovými tvrzeními. Mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba (dříve právnická osoba), IČO, sídlem adresa, a žalovaným byla 25. 10. 2017 uzavřena smlouva o úvěru příjmení půjčka (STANDARD) (dále jen„ Smlouva“). Součástí Smlouvy jsou mimo jiné Úvěrové podmínky (dále jen„ Podmínky“), Sazebník poplatků (dále jen„ Sazebník“) a Všeobecné obchodní podmínky. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému úvěr číslo ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se zavával splácet čerpaný úvěr v pravidelných měsíčních anuitních splátkách 709 Kč, každá splátka zahrnovala vedle splátky úvěru i splátku úroku z úvěru 7,99 % ročně. Žalovaný byl povinen hradit poplatky spojené se zasíláním upomínek a výzev stanovených v Sazebníku. Při neuhrazení splatného závazku byl právní předchůdce žalobkyně oprávněn dlužnou částku úročit úroky z prodlení. Prodlení s jakoukoli platbou na dobu přesahující čtrnáct dní představuje případ porušení čl. VIII odst. 1 písm. e) Podmínek, kdy mohl právní předchůdce žalobkyně bez ohledu na sjednanou dobu úvěru a splácení celou zbývající částku všech úvěru včetně příslušenství, vyčíslenou ke dni uvedenému v prohlášení, za splatnou. Žalovaný je povinen dlužnou částku včetně příslušenství uhradit do patnácti dnů od doručení prohlášení (viz čl. VIII odst. 2 písm. a) Podmínek). Žalovanému byl poskytnut úvěr převodem na běžný účet žalovaného uvedený ve Smlouvě. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas. Právní předchůdce žalobkyně využil svého oprávnění, úvěr zesplatnil a vyzval žalovaného k úhradě celého dluhu. Prohlášení o zesplatnění bylo žalovanému doručeno prostřednictvím doporučeného dopisu. Žalovaný pohledávku právního předchůdce žalobkyně nevyrovnal. Pohledávka nebyla vyrovnána ani na základě pozdější písemné výzvy právního předchůdce žalobkyně. Pohledávka za žalovaným s veškerým příslušenstvím a právy s pohledávkou spojenými byla právním předchůdcem žalobkyně postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2021, s účinností ke dni 9. 12. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným doporučeně. Dle čl. 2 1. Smlouvy o postoupení pohledávek byly postupované pohledávky vyčísleny ke dni 30. 11. 2021. K tomu dni činila pohledávka za žalovaným 42 606,44 Kč. Za období od postoupení pohledávky na žalobkyni do dne sepisu žaloby nebylo žalovaným uhrazeno ničeho. Žalobkyně po žalovaném požaduje zaplacení jistiny úvěru 34 854,88 Kč, poplatků ve výši 3 140 Kč, kapitalizovaného úroku z jistiny úvěru ve výši 3 070,87 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení z jistiny úvěru ve výši 1 540,69 Kč, smluvních úroků ve výši 7,99 % ročně z jistiny úvěru ve výši 34 854,88 Kč od 1. 12. 2021 do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z jistiny úvěru ve výši 34 854,88 Kč od 1. 12. 2021 do zaplacení. Žalovaný byl žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění. Výzva byla žalovanému odeslána doporučeně dne 10. 8. 2022. Dlužná částka nebyla uhrazena. Žalobkyně je nucena se domáhat splnění svého nároku prostřednictvím soudu. Žalobkyně požaduje rovněž náhradu nákladů řízení. Žalobkyně dne 27. 3. 2023 zaslala soudu podání„ Doplnění žaloby“, ve kterém tvrdí, že žalovaný se dle čl.„ Parametry požadovaného úvěru“ Smlouvy zavázal čerpaný úvěr splácet v celkem 96 měsíčních pravidelných splátkách ve výši 709 Kč, vždy k 20. dni v měsíci. Dále žalobkyně tvrdí, že žalovaný na předmětný úvěr uhradil částku ve výši 26 929,94 Kč.
2. Soud dospěl na základě provedeného dokazování, vycházeje z listinných důkazů založených do spisu žalobkyní, k následujícím skutkovým zjištěním:
3. Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli dne 25. 10. 2017 smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo kdy právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč na bankovní účet č. bankovní účet, které se žalovaný zavázal splatit v 96 měsíčních splátkách po 709 Kč spolu s úrokem ve výši 7,99 % ročně. Celková dlužná částka tak činila 68 064 Kč RPSN byla uvedena 8,42 % p. a. Poplatek za pojištění 35 Kč, měsíční splátka úvěru včetně pojištění 744 Kč (akceptační dopis na čl. 19 spisu)
4. V žádosti o spotřebitelský úvěr žalovaný uvedl, že žádá o poskytnutí úvěru bezhotovostním převodem na bankovní účet č. bankovní účet ve výši 50 000 Kč, má vysokoškolské vzdělání, je svobodný, bydlí v bytě v osobním vlastnictví, počet členů domácnosti 1. Dále žalovaný uvedl, že je podnikatel, vysoce kvalifikovaný specialista, název současného zaměstnavatele anonymizována dvě slova, IČO, zahájení činnosti od 1. 10. 2011. příjmení měsíční příjem byl uveden 73 000 Kč, celkové splátky (včetně splátek leasingu) 29 532 Kč, nájem a údržba nemovitostí 0 Kč, další výdaje v Kč (závazky vůči dalším institucím/osobám, nařízené srážky ze mzdy u zaměstnavatele, výživné 0 Kč), výše limitů na kreditních kartách 150 000 Kč, výše limitů kontokorentních úvěrů 50 000 Kč. Žalovaný byl v žádosti označen jménem a příjmením, datem narození, rodným číslem, státní příslušností, pohlavím, dokladem totožnosti (pas), adresou trvalého bydliště, telefonem a emailem. (žádost o spotřebitelský úvěr na čl. 31 – 35 spisu)
5. Standardní informace o spotřebitelském úvěru obsahují popis základních vlastností spotřebitelského úvěru (příjmení půjčka). Celková výše úvěru 50 000 Kč, doba trvání spotřebitelského úvěru na dobu určitou, v délce trvání 96 měsíců, 96 splátek po 709 Kč splatných měsíčně, celková částka k zaplacení 68 064 Kč, úroková sazba 7,99 % p. a. RPSN 8,42 %. Součástí je poučení o právech spotřebitele. (standardní informace o spotřebitelském úvěru na čl. 35 – 36 spisu)
6. Žalobkyně disponuje dokumentem s názvem„ Souhlas k nakládání s osobními údaji“ ke jménu žalovaného. (souhlas s nakládání s osobními údaji na čl. 37 spisu)
7. Žalobkyně disponuje kopií cestovního dokladu ke jménu žalovaného. (kopie cestovního dokladu na čl. 38 – 40 spisu)
8. Právní předchůdkyně žalobkyně adresovala žalovanému dokument s názvem„ Prohlášení nesplacené části úvěru za splatnou“ ze dne 11. 5. 2021, na základě kterého zesplatnila nesplacenou část úvěru včetně příslušenství ke dni 26. 5. 2021 a vyzvala žalovaného k úhradě částky ve výši 39 595,10 Kč (prohlášení nesplacené části úvěru za splatnou na čl. 41 spisu)
9. právnická osoba jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne 6. 12. 2021 smlouvu o postoupení pohledávek, kdy pohledávka za žalovaným byla uvedena v seznamu pohledávek. Kupní cena za postoupení pohledávek byla žalobkyní uhrazena dne 9. 12. 2021. Žalovanému byl adresován dopis datovaný dne 15. 12. 2021, jehož obsahem bylo oznámení o postoupení pohledávky. (smlouva o postoupení pohledávek na čl. 54 – 55 spisu, seznam postupovaných pohledávek na čl. 50 – 52 spisu, potvrzení o zaplacení kupní ceny na čl. 46 spisu, oznámení o postoupení pohledávky na čl. 20 spisu, podací lístek na čl. 48 – 49 spisu)
10. Žalobkyně disponuje transakční historií k bankovnímu účtu číslo ze kterého se podává, že dne 25. 10. 2017 byla na výše uvedený účet připsána částka ve výši 50 000 Kč se zprávou„ číslo Uver do 20OCT25“. Z transakční historie dále vyplývá, že žalovaný od 20. 11. 2017 do 22. 2. 2021 zaslal na splátku úvěru číslo včetně pojištění úvěru částku v celkové výši 26 929,94 Kč (transakční historie na čl. 22 – 30 spisu)
11. Dle výpisu z účtu číslo ze dne 30. 11. 2021 vedeného ke jménu žalovaného jistina po splatnosti úvěru číslo byla vedena k 30. 11. 2021 ve výši 34 854,88 Kč (výpis z účtu na čl. 74 spisu)
12. Žalovanému byl adresován dopis právního zástupce žalobkyně datovaný dne 10. 8. 2022, jehož obsahem je předžalobní upomenutí k úhradě dlužné částky. Podáno k poštovní přepravě dne 10. 8. 2022 (předžalobní výzva na čl. 18 spisu, podací lístek na čl. 21 spisu)
13. Skutkový stav je postaven z provedených důkazů najisto. Jiné skutečnosti nejsou pro věc rozhodnými. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
14. Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli dne 25. 10. 2017 smlouvu o úvěru číslo. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč na bankovní účet č. bankovní účet, které se žalovaný zavázal splatit v 96 měsíčních splátkách po 709 Kč spolu s úrokem ve výši 7,99 % ročně. Celkem se žalovaný zavázal uhradit částku ve výši 68 064 Kč RPSN byla uvedena 8,42 % p. a. Poplatek za pojištění 35 Kč, měsíční splátka úvěru včetně pojištění 744 Kč. V žádosti o spotřebitelský úvěr žalovaný uvedl, že žádá o poskytnutí úvěru bezhotovostním převodem na bankovní účet č. bankovní účet ve výši 50 000 Kč, má vysokoškolské vzdělání, je svobodný, bydlí v bytě v osobním vlastnictví, počet členů domácnosti 1. Dále žalovaný uvedl, že je podnikatel, vysoce kvalifikovaný specialista, název současného zaměstnavatele anonymizována dvě slova, IČO, zahájení činnosti od 1. 10. 2011. Žalovaný uvedl, že jeho čistý měsíční příjem činí 73 000 Kč, celkové splátky (včetně splátek leasingu) činí 29 532 Kč, nájem a údržba nemovitostí činí 0 Kč, další výdaje v Kč (závazky vůči dalším institucím/osobám, nařízené srážky ze mzdy u zaměstnavatele, výživné činí 0 Kč). Žalovaný dále uvedl, že jeho výše limitů na kreditních kartách činí 150 000 Kč a výše limitů kontokorentních úvěrů činí 50 000 Kč. Žalovaný byl v žádosti označen jménem a příjmením, datem narození, rodným číslem, státní příslušností, pohlavím, dokladem totožnosti (pas), adresou trvalého bydliště, telefonem a e-mailem. Ze standardních informací o spotřebitelském úvěru vyplývá, že celková výše úvěru činila 50 000 Kč, doba trvání spotřebitelského úvěru na dobu určitou, délka trvání 96 měsíců, 96 splátek po 709 Kč splatných měsíčně, celková částka k zaplacení 68 064 Kč, úroková sazba 7,99 % p. a., RPSN 8,42 %. Právní předchůdkyně žalobkyně adresovala žalovanému dokument s názvem„ Prohlášení nesplacené části úvěru za splatnou“ ze dne 11. 5. 2021, na základě kterého zesplatnila nesplacenou část úvěru včetně příslušenství ke dni 26. 5. 2021 právnická osoba jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne 6. 12. 2021 smlouvu o postoupení pohledávek, kdy pohledávka za žalovaným byla uvedena v seznamu pohledávek. Kupní cena za postoupení pohledávek byla žalobkyní uhrazena dne 9. 12. 2021. Žalovanému byl adresován dopis datovaný dne 15. 12. 2021, jehož obsahem bylo oznámení o postoupení pohledávky. Z transakční historie k bankovnímu účtu číslo vedeného ke jménu žalovaného vyplývá, že dne 25. 10. 2017 byla na výše uvedený účet připsána částka ve výši 50 000 Kč jako úvěr číslo„ Uver do 20OCT25“. Z transakční historie dále vyplývá, že žalovaný od 20. 11. 2017 do 22. 2. 2021 splatil na úvěr číslo včetně pojištění úvěru částku v celkové výši 26 929,94 Kč. Žalovanému byl adresován dopis právního zástupce žalobkyně datovaný dne datum, předžalobní upomenutí k úhradě dlužné částky. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné další relevantní skutečnosti.
15. Shora uvedené bylo zjištěno z listinných důkazů předložených žalobkyní, kdy z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly důvodnost úvahy o nedůvěryhodnosti těchto důkazů. Žalovaný žádným způsobem tvrzení žalobkyně nesporoval, žádné důkazy nepředložil.
16. Soud řešenou věc po právní stránce posuzoval podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , v platném a účinném znění (dále jen„ o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon č. 257/2016 Sb. “).
17. Podle § 6 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.
18. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
19. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1887 o. z. postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.
20. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostala žalovaná do prodlení s úhradou dlužné částky, nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , podle jehož § 2 platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
21. Dle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
22. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
23. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
24. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
25. Soud konstatuje, že v případě smlouvy o úvěru platí, že úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, zavazuje se mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného; jeho závazek zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda o vyplacení celé částky bude požádáno; jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti, projevu vůle; žádost (požádání o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. To znamená, že úvěr je chápán jako pactum de contrahendo. Závazek k rezervaci peněžních prostředků trvá po celou dobu existence smlouvy. Úvěrovaný nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Předmětem přenechání u smlouvy o úvěru mohou být pouze peněžní prostředky, což ji, kromě úplatnosti, odlišuje od zápůjčky, podle níž je možné přenechat jakékoli věci určené podle druhu. Předmětem zápůjčky je věc„ zastupitelná“, tedy druhově určená, kdy povinností úvěrovaného je vrátit věc stejného druhu. Zápůjčka může být sjednána jako bezplatná i jako úplatná. Smlouva o zápůjčce je smlouvou reálnou, tedy vznikne přenecháním předmětu zápůjčky, a to buď přímo, nebo jinak (bezhotovostním převodem). Smlouva o zápůjčce se odlišuje od smlouvy o úvěru, která jako konsensuální kontrakt vznikne již souhlasným projevem vůle smluvních stran smlouvu uzavřít.
26. V projednávané věci bylo zjištěno, že právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva, jíž bylo sjednáno, že žalovanému bude rezervována finanční částka, tedy„ zastupitelná", druhově určená, věc, přičemž za poskytnutí finančních prostředků žalovaný poskytne úhradu, kdy plnit bude ve splátce, kdy takto následně vrátí jak poskytnutou jistinu, tak sjednanou úhradu za poskytnutí půjčky. V dané věci lze uzavřít, že byla uzavřena smlouva o úvěru, když žalovanému byly finanční prostředky převedeny bezhotovostní formou v návaznosti na splnění podmínek uvedených ve smlouvě, právní předchůdce žalobkyně se tedy zavázal tyto rezervovat a následně převést na účet označený žalovaným.
27. Soud má za prokázané, že pohledávka ze shora uvedené smlouvy byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni, čímž je dána aktivní věcná legitimace žalobkyně ve sporu.
28. V souzené věci je však nutno konstatovat, že právní předchůdce žalobkyně nedostál své povinnosti stanovené v § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , neboť neprovedl řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného, tj. neposoudil úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. Odborná péče je v kontextu zákona č. 257/2016 Sb. korektiv jednání věřitele, které se zakládá jak na objektivním hledisku, tj. na odborných znalostech a schopnostech, tak na hledisku subjektivním, spočívající v pečlivosti konkrétního věřitele. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , který je dle názoru soudu použitelný i při výkladu § 86 zákona č. 257/2016 Sb. ,„ věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidovaný v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L. a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. BECK, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zák. č. 110/2006 Sb. , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ Pro úplnost lze rovněž odkázat na nález Ústavního soudu ČR ve věci vedené pod sp. zn. III. ÚS 4129/18 , v němž soud vyslovil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí i sama společnost jako taková.
29. V řízení bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně svá zjištění pro hodnocení osobní a majetkové situace žalovaného omezil na zjištění údajů od žalovaného, které byly uvedeny v žádosti o spotřebitelský úvěr, kdy z této listin y je zřejmé, že údaje, kterými žalovaný specifikoval svoji osobní a majetkovou situaci jsou zcela nedostatečnými. Žalovaný uvedl, že je svobodný, bydlení má zajištěno v bytě v osobním vlastnictví, má vysokoškolské vzdělání, je podnikatelem, vysoce kvalifikovaným specialistou, přičemž činnost zahájil od 1. 10. 2011, má čistý měsíční příjem 73 000 Kč, celkové splátky 29 532 Kč, limity karet a kontokorentů celkem 200 000 Kč, nájem/údržba nemovitostí 0 Kč, další výdaje 0 Kč. Z uvedeného je patrné, že příjmové poměry žalovaného jsou uvedeny zcela nedostatečně, vágně, není uvedeno, jaké konkrétní podnikatelské činnosti se žalovaný věnuje, není přesně uvedeno, jak jsou tvořeny jeho příjmy. Žalovaný nedoložil žádné listin y, jimiž by tvrzené skutečnosti doložil, daňové přiznání, výpisy z účtů. Dalším podstatným faktorem, který podléhá nejenom samotnému přezkumu, ale i nutnosti správného vyhodnocení, jsou výdaje žalovaného. Žalovaný uvádí celkovou výši splátek 29 532 Kč, kdy tyto žádným způsobem nekonkretizuje. Není konkrétně uvedeno, na co jsou splátky určeny, za jaké období jsou hrazeny. Není tak zřejmé, zda se jedná o měsíční nebo například roční splátky, a především na jaké závazky, což je podstatným při hodnocení finanční zátěže žadatele o úvěr. Výše měsíčních výdajů za bydlení, jídlo nebo osobní potřeby není žalovaným uvedena vůbec. Výdaje jsou žalovaným specifikovány natolik vágně, že není možné ani určit jejich výši, natož o jaké výdaje se jedná. Pokud se právní předchůdce žalobkyně spokojil s blíže nespecifikovanými údaji v žádosti o úvěr k posouzení úvěruschopnosti žalovaného, nebyla splněna podmínka řádného přezkumu úvěruschopnosti žadatele o úvěr.
30. V řízení tak bylo prokázáno, že zkoumání úvěruschopnosti žalovaného bylo omezeno na zjištění údajů získaných od žalovaného, aniž byly přezkoumány listin y dokládající konkrétní příjmy a výdaje žalovaného, respektive zjištěny podrobně příjmy a výdaje žalovaného, ale také jeho osobní situace. Při zkoumání úvěruschopnosti je nutné se zaměřit a zjistit nejenom příjmy klienta, ale i výdaje a jím uváděné a prokazované údaje porovnat i s příslušnými veřejně přístupnými statistickými údaji tak, aby bylo zřejmé, že se jedná o příjmy a výdaje v místě obvyklé. Nelze tak než konstatovat, že smlouva o úvěru je tak ve smyslu § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatná.
31. Soud pak dále odkazuje na právní názor Krajského soudu v Praze, který v rozsudku ze dne 18. 7. 2019, č. j. 27 Co 143/2019 -113 dospěl k závěru, že„ výklad předmětného ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. stanovícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, aby respektoval smysl a účel daného ustanovení (výklad teleologický), kontinuitu (výklad historický) a dosavadní vývojové trendy v dané právní oblasti (výklad z judikatury), a aby se současně jednalo o výklad eurokonformní, tak nepřipouští, aby důsledkem uvedeného porušení povinnosti věřitele (poskytovatele úvěru) byla pouhá relativní neplatnost. Zákonem stanovenou neplatnost, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní, k níž soud musí přihlédnout z úřední povinnosti.“ S ohledem na právě citované tak soud smlouvu dle § 87 zákona č. 257/2016 Sb. shledal absolutně neplatnou.
32. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému byla na základě smlouvy o úvěru bezhotovostně převedena částka ve výši 50 000 Kč. Pokud žalovaný plnil částku 26 929,94 Kč, což v řízení nebylo sporováno, je nadále povinen k úhradě částky 23 070,06 Kč.
33. Žalobkyně se domáhala úhrady částky 37 994,88 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 540,69 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 070,87 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 34 854,88 Kč od 1. 12. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, úroku 7,99 % ročně z částky 34 854,88 Kč od 1. 12. 2021 do zaplacení. Žalovaný byl zavázán k úhradě částky 23 070,06 Kč, pro částku 14 924,82 Kč byl žalobní návrh zamítnut. Dále byl žalovaný zavázán k plnění kapitalizovaného úroku z prodlení z částky 23 070,06 Kč od 3. 6. 2021 do 30. 11. 2021 ve výši 943,82 Kč, a to s ohledem na lhůtu poskytnutou žalovanému v prohlášení nesplacené části úvěru za splatnou, pro částku kapitalizovaného úroku z prodlení 596,87 Kč byl žalobní návrh zamítnut. Dále byl žalovaný zavázán k úhradě úroku z prodlení z částky 23 070,06 Kč od 1. 12. 2021 ve výši 8,25 %, v té části, v níž se žalobkyně domáhala úhrady úroku z prodlení z částky 11 784,82 Kč od 1. 12. 2021 do zaplacení, byl návrh zamítnut. Dále jako nedůvodný byl návrh zamítnut v té části, v níž se žalobkyně domáhala úhrady úroku kapitalizovaného ve výši 3 070,87 Kč, běžícího ve výši 7,99 % ročně z částky 34 854,88 Kč od 1. 12. 2021.
34. O úroku z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1968 ve spojení s § 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
35. O náhradě nákladů rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Žalobkyně byla dle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci převážně úspěšnou. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky celkem ve výši 37 994,88 Kč (100 %), přičemž úspěšnou byla pro částku ve výši 23 070,06 Kč (60,72 %), žalovaný byl úspěšný pro částku 14 924,82 Kč (39,28 %). Když odečteme od úspěchu neúspěch (60,72% minus 39,28%), pak má žalobkyně nárok na náhradu nákladů ve výši 21,44 %. Při plném úspěchu ve věci by soud žalobkyni přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 231,20 Kč Tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 1 520 Kč, odměny za právní zastoupení ve výši celkem 1 800 Kč za tři úkony právní služby po 500 Kč a z náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za tři úkony právní služby po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky, podání žalobního návrhu) dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 3, odst. 5 písm. a), § 11 odst. 1 písm. a) , d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. , ve znění pozdějších předpisů. A dále odměny za právní zastoupení ve výši 2 620 Kč za úkon právní služby, jímž jest účast při jednání soudu dne 23. 6. 2023 a z náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč dle § 7 , bodu 5, § 13 , odst. 4, § 11 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. , ve znění pozdějších předpisů. K takto určeným nákladům dále přistupuje dle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. náhrada za daň z přidané hodnoty 21 % ve výši 991,20 Kč. Jelikož žalobkyně plný úspěch ve věci neměla, přiznal soud žalobkyni náhradu nákladů ve výši 21,44 % z částky 7 231,20 Kč, tedy odměnu ve výši 1 550 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.