Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 27/2022-31

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Rapušákovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 7.485 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 6.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6.000 Kč od 4. 8. 2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni 1.485 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7.485 Kč od 30. 6. 2020 do 3. 8. 2021 a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1.485 Kč od 4. 8. 2021 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení 685 Kč k rukám anonymizováno jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 6.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6.000 Kč od 4. 8. 2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni 1.485 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7.485 Kč od 30. 6. 2020 do 3. 8. 2021 a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1.485 Kč od 4. 8. 2021 do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení 685 Kč k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým Okresnímu soudu v Bruntále dne datum se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 7.485 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru ze dne datum, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 6.000 Kč.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, dlužnou částku do dne rozhodnutí soudu dobrovolně neuhradil. Soud doručoval veškeré písemnosti určené žalovanému na adresu pro doručování dle ustanovení (např. usnesení Ústavního soudu č. ).

3. Soud nařídil ve věci jednání na den datum. Žalobkyně omluvila svou neúčast při jednání soudu, žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, soud proto v souladu s ustanovením jednal v nepřítomnosti účastníků řízení.

4. Rozhodnutí obsahuje zkrácené odůvodnění ve smyslu ustanovení (odvolání není přípustné dle ustanovení ).

5. Okresní soud v Bruntále učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne datum smlouvu o úvěru (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 6.000 Kč, a to z účtu žalobkyně č. bankovní účet na účet žalovaného č. bankovní účet. Úroková sazba byla sjednána ve výši 0 Kč, RPSN 987,22 %. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1.320 Kč do datum a poplatkem ve výši 165 Kč za sjednanou volitelnou službu "Presto". Žalobkyně dle článku 3. Všeobecných obchodních podmínek poskytla úvěr skrze své internetové stránky webová adresa, kde žalovaný vyplnil žádost o poskytnutí úvěru, a to uvedením informací o požadované výše úvěru a doby trvání úvěru. Žalovaný dluh neuhradil ani přes předžalobní upomínku zaslanou právním zástupcem žalobkyně s datem datum.

6. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet, když nejprve zjistila u žalovaného informace o počtu členů žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počtu členů domácnosti majících příjem, o pravidelných měsíčních výdajích, o čistých měsíčních příjmech, o ověřených příjmech a další. Dále žalobkyně ověřila, zda se žalovaný nenachází v následujících registrech: centrální evidence exekucí, insolvenční rejstřík, registr neplatných dokladů, registr anonymizováno, právnická osoba, registr PČR hledaných osob, z registru politicky aktivních osob (registr příjmení), z katastrálního rejstříku – kontrola platnosti adresy, z registru„ sankční seznamy“. K důkazu byla doložena nazvaná„ Výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti právnická osoba“, v níž je uvedeno, že domácnost žalovaného má 4 členy, z nichž 3 mají příjem, výše příjmu uváděného spotřebitelem 60.000 Kč, výše ověřeného příjmu 35.500 Kč, výdaje 20.000 Kč, vypočítané minimální výdaje 14.240 Kč, disponibilní příjem 14.900 Kč. Doložena byla rovněž Metodika posuzování úvěruschopnosti společnosti právnická osoba a faktury ze dnů datum, datum, datum, kterými žalovaný jako dodavatel vyúčtoval konkrétní částky„ za akci anonymizována dvě slova“ odběrateli anonymizováno příjmení jméno.

7. Dle ustanovení , , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Dle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Dle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Dle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru podle a následující , kterou soud posoudil v souladu se shora citovaným ustanovením jako smlouvu o spotřebitelském úvěru. Smlouva měla povahu smlouvy spotřebitelské, neboť nebylo zjištěno, že by ji žalovaný uzavíral v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti.„ Spotřebitelským úvěrem se rozumí poskytnutí peněžních prostředků nebo odložená platba, např. ve formě úvěru, půjčky nebo koupě najaté věci, za které je spotřebitel povinen platit. Zákon se nevztahuje na půjčku poskytnutou bez úroku nebo jakékoliv úplaty, neboť v takovém případě není třeba zvláštní ochrany spotřebitele, ale vztahuje se na půjčky úplatné, které v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti poskytuje podnikatel (fyzická nebo právnická osoba, popř. sdružení takových osob) spotřebiteli (fyzické osobě jednající mimo oblast své podnikatelské činnosti) .” (Jiří Švestka, Jiří Spáčil, Marta Škárová, Milan Hulmák a kolektiv I, II, 2. vydání, Praha 2009, 2321 s.) Smlouvou se zavázal věřitel (žalobkyně), že dlužníkovi poskytne peněžní prostředky ve výši 6.000 Kč a dlužník (žalovaný) se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a uhradit poplatky stanovené smlouvou. Žalovaný však porušil ujednání smlouvy o úvěru a dluh vůči věřiteli nehradil řádně, za dobu trvání závazkového vztahu neuhradil ničeho.

12. S ohledem na ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru soud v prvé řadě zjišťoval, zda byla smlouva uzavřena platně, přičemž postupoval v souladu se stávající judikaturou, která je dle názoru soudu aktuální i po přijetí nového zákona o spotřebitelském úvěru č. V tomto směru se soud opírá zejména o aktuální Rozsudek Soudního dvora C -679/18 ze dne 5. 3. 2020, jakož i o usnesení Pléna Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2011, který se podrobně zabývá otázkou aplikace práva Evropských společenství, právě pokud jde o posuzování nepřiměřených ujednání ve spotřebitelských smlouvách, kdy dospěl k závěru, že koncepci relativní neplatnosti spotřebitelských smluv je nutné chápat jako nesouladnou nejen s evropským právem, ale i českým ústavním pořádkem. Soud tak přistupuje ke zkoumání platnosti smlouvy z úřední povinnosti. Pokud jde o samotný přezkum úvěruschopnosti, pak podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. -39 (prejudikatura: rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014, CA Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další (C -449/13)):„ Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle , o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.).“ Jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit pak konstatuje Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. .

13. Žalobkyně v rámci procesu uzavírání úvěrové smlouvy zjistila, dle svého tvrzení, údaje od žalovaného a provedla šetření v dostupných registrech. Výdaje žalovaného byly uváděny celkovou blíže nespecifikovanou částkou. Konkrétní tvrzené sociální a majetkové poměry žalovaného nebyly žádným způsobem ověřovány. Pokud byly doloženy faktury, kterými žalovaný vyúčtoval konkrétní částky tam uvedenému odběrateli, pak z těchto nelze bez dalšího usuzovat, že jde o jeho příjem (když navíc není prokázáno, že na základě takto vystavených faktur bylo skutečně plněno). Je nutné mít na paměti, že povinnost prošetřit poměry dlužníka ze zákona stíhá věřitele, nikoli samotného dlužníka. Úvěruschopnost žalovaného žalobkyně neprověřila, dle názoru soudu, s odbornou péčí, soud proto dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je z pohledu ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná.

14. Soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlédl i bez návrhu, neboť jde o jednání v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. K tomu lze odkázat na rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 1. 2019 č. j. -66:„ Podle § 588 obč. zák. soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatností právního jednání (v tomto je možno se opřít o závěry občanskoprávní teorie - Lavický, P. a kolektiv I. obecná část – ( a ). Komentář 1. vydání Praha: C. H. Beck, 2014, s. 2084). Jinak by totiž byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž zcela konvenuje ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu citovaného zákona, potažmo druhu jeho neplatnosti. Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznit povinnost tzv. konformního výkladu. Vnitrostátní soud členského státu je povinen při výkladu vnitrostátního práva v poměrech souzené věci ve spojení s  o. z. je vykládat v co největším rozsahu ve světle znění o účelu směrnice Evropského parlamentu a rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 tak, aby dosáhl jí zamyšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech, což zcela akceptoval také Nejvyšší soud např. v rozsudku sp. zn. “

15. Na základě neplatného právního jednání bylo žalovanému ze strany právního předchůdce žalobkyně poskytnuto plnění ve výši 6.000 Kč, žalobkyně má právo na vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru dle zákona o spotřebitelském úvěru (právo na vydání bezdůvodného obohacení v souladu s ustanovením ). Žalovaný neuhradil ničeho. Soud uložil žalovanému uhradit závazek ve lhůtě dle ustanovení . Ve zbylém rozsahu, tedy ohledně částky 1.485 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7.485 Kč od 30. 6. 2020 do 3. 8. 2021 a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1.485 Kč od 4. 8. 2021 do zaplacení, byla žaloba zamítnuta, neboť šlo o nároky požadované na základě smlouvy, jež byla shledána neplatnou.

16. Soud přiznal žalobkyni nárok spolu s úrokem z prodlení v zákonné sazbě v návaznosti na prokazatelně odeslanou výzvu ze dne datum, kterou byl žalovaný vyzván k úhradě pohledávky do tří dnů. Úrok z prodlení odpovídá současné právní úpravě, tedy ustanovení a ve znění platném ke dni vzniku prodlení. Ve zbylém rozsahu, tedy z nepřiznané části nároku, soud žalobu zamítl i ohledně příslušenství pohledávky (viz výše).

17. O nákladech řízení soud rozhodl dle , , když úspěch žalobkyně ve věci byl částečný. Výzva dle ustanovení byla žalovanému zaslána právním zástupcem žalobkyně. V prvé řadě se při rozhodování o nákladech řízení zabýval soud otázkou úspěchu účastníků ve věci. Ohledně částky 6.560,30 Kč (6.000 Kč + 560,30 Kč – úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni vydání rozhodnutí) byla žaloba podána důvodně, nedůvodně byla podána ohledně částky 2.442,91 Kč (1.485 Kč + 819,24 Kč + 138,67 Kč). Žalobkyně byla úspěšná ohledně 73 % původního předmětu řízení (9.003,21 Kč – veškeré nároky ke dni rozhodování soudu), žalovaný byl úspěšný ohledně 27 % z předmětu řízení. Od úspěchu žalobkyně je nutné odečíst úspěch žalovaného, tzn. 73 % méně 27 % vychází tedy, že žalobkyně má právo na 46 % vynaložených nákladů řízení.

18. Náklady žalobkyně v celkové výši 1.489 Kč, kdy má soud za to, že jsou splněny podmínky ustanovení , (obdobná věc např. sp. zn. spisová značka, spisová značka, spisová značka), představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, jehož výše byla určena dle položky 2 odst. 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby á 100 Kč v částce 300 Kč stanovená dle (převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění, podání žaloby; k doplnění skutkových tvrzení soud nepřihlížel jako k dalšímu úkonu právní služby, když má za to, že tato skutková tvrzení měla být součástí řádně vypracované žaloby); odměna advokáta v souladu s ustanovením ve výši 600 Kč (3 úkony á 200 Kč); daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad stanovená v souladu s ustanovením ve výši 189 Kč. S ohledem na výše uvedené pak soud uložil žalovanému zaplatit 46 % nákladů řízení žalobkyně v částce 685 Kč.

19. Jelikož žalobkyni, které byla přisouzena náhrada nákladů řízení, zastupoval v řízení advokát, je žalovaný dle ustanovení povinen zaplatit tuto náhradu advokátu.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné ( ).

Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí ( ).