Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 15/2022-47

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Rapušákovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 33.900 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 17.900 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 17.900 Kč od 6. 3. 2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni 16.000 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 545,42 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1.245,53 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20.000 Kč od 16. 1. 2021 do 5. 3. 2021, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2.100 Kč od 6. 3. 2021 do zaplacení a úrokem ve výši 18,84 % ročně z částky 20.000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 17.900 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 17.900 Kč od 6. 3. 2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni 16.000 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 545,42 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1.245,53 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20.000 Kč od 16. 1. 2021 do 5. 3. 2021, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2.100 Kč od 6. 3. 2021 do zaplacení a úrokem ve výši 18,84 % ročně z částky 20.000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým Okresnímu soudu v Bruntále dne datum se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 33.900 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum, na jejímž základě byla právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, žalovanému poskytnuta částka 20.000 Kč. Žalovaný nesplnil závazek peněžní prostředky vrátit a zaplatit sjednané poplatky.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, dlužnou částku do dne rozhodnutí soudu dobrovolně neuhradil. Soud doručoval veškeré písemnosti určené žalovanému na adresu pro doručování dle ustanovení (např. usnesení Ústavního soudu č. ). Zásilky soudu si žalovaný v místě trvalého pobytu nepřevzal.

3. Soud nařídil ve věci jednání na den datum. Žalobkyně omluvila svou neúčast u jednání, žalovaný se bez omluvy nedostavil, soud proto v souladu s ustanovením jednal v nepřítomnosti účastníků řízení. Nepřítomné žalobkyni nebylo možné poskytnout u jednání patřičná poučení v souladu s ustanovením .

4. Žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, když pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, postoupena na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne datum (shodná tvrzení účastníků, Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum včetně části seznamu postoupených pohledávek, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum včetně dokladu o odeslání)

5. V průběhu řízení bylo prokázáno, že žalovaný uzavřel dne datum s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru - anonymizováno (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20.000 Kč, které převzal v hotovosti při podpisu Smlouvy. Žalovaný se zavázal v souvislosti s poskytnutím zápůjčky uhradit úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 4.000 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 4.000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 8.000 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 600 Kč Poslední splátka byla stanovena na datum. Úroková sazba byla sjednána v čl. 1 Smlouvy ve výši 32,15 % ročně, RPSN pak v čl. 1 Smlouvy ve výši 206,15 %. Dle čl. 1 Smlouvy je celá částka, kterou žalovaný zaplatí za předpokladu řádného a včasného splacení, 36.000 Kč (shodná tvrzení účastníků, Smlouva o spotřebitelském úvěru - anonymizováno ze dne datum)

6. Bylo rovněž prokázáno, že žalovaný uhradil pouze částku 2.100 Kč, kterou právní předchůdce žalobkyně započetl na úrok v částce 1.566,68 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso splátek v částce 533,32 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla uhrazena ke dni datum, kdy měla být uhrazena poslední splátka dle Smlouvy, požaduje žalobkyně nadále z neuhrazené jistiny ve výši 20.000 Kč ode dne datum až do zaplacení úrok ve výši 18,84 % ročně, tedy úrok v nižší výši, než jak byl sjednán v čl. 1 Smlouvy. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky 33.900 Kč, sestávající z jistiny ve výši 20.000 Kč a poplatků ve výši 13.900 Kč, a dále nárokuje kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 1.245,53 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 545,42 Kč, smluvní úrok ve výši 18,84 % ročně z jistiny 20.000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z jistiny od 16. 1. 2021 do zaplacení. Předžalobní upomínka byla žalovanému zaslána právní zástupcem žalobkyně s datem datum (shodná tvrzení účastníků, Smlouva o spotřebitelském úvěru - anonymizováno ze dne datum, Výzva k plnění ze dne datum včetně podacího lístku)

7. V návrhu na vydání platebního rozkazu žalobkyně uváděla, že před uzavřením Smlouvy posoudil její právní předchůdce schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka (žalovaného) a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka. Nashromážděné a ověřené údaje byly příslušným spolupracovníkem právního předchůdce žalobkyně odeslány do obchodního informačního systému právního předchůdce žalobkyně, který obsahuje skóringový model zahrnující kritéria, vycházející ze statistických dat, a který schopnost splácet požadovanou částku vyhodnotil. Na základě odborného posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně rovněž zdůraznila, že v čl. 7 Smlouvy žalovaný prohlásil, že věřiteli před uzavřením Smlouvy poskytl úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku, je plně svéprávný pro uzavření Smlouvy a je schopen splatit celou dlužnou částku dle podmínek ve Smlouvě. Úplnost, přesnost a pravdivost veškerých uvedených údajů žalovaný stvrdil svým podpisem i v kartě zákazníka při vyplňování žádosti o spotřebitelský úvěr.

8. Tvrzení žalobkyně ohledně posuzování úvěruschopnosti žalovaného byla v obecné rovině, proto soud vyzval žalobkyni k doplnění tvrzení a dokazování v tom směru, jakým způsobem a s jakými konkrétními poznatky byla ověřena úvěruschopnost žalovaného v projednávané věci. Žalobkyně doplnila, že v kartě zákazníka žalovaný uvedl, že je zaměstnán na hlavní pracovní poměr jako zemědělský dělník - ošetřovatel ve právnická osoba anonymizováno, jeho měsíční příjem činí 16.191 Kč, žije v nájmu, nemá úvěr z kreditní karty ani půjčku. Právní předchůdce žalobkyně ověřil před uzavřením Smlouvy majetkovou situaci žalovaného z pracovní smlouvy, výplatních pásek a nájemní smlouvy. Současně si z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřil, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. Na základě odborného posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o jeho úvěruschopnosti.

9. Soud provedl dokazování kartou zákazníka, pracovní smlouvou ze dne datum, výplatními páskami za období duben až červen a srpen 2019, dodatkem číslo k nájemní smlouvě ze dne datum, smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny a doklady o zaplacení nájmu a elektřiny za červenec 2019, přičemž vzal za prokázáno, že žalovaný v době poskytnutí zápůjčky pracoval u právnická osoba anonymizováno, s průměrným měsíčním příjmem 16.192 Kč (17.213 Kč; 14.330 Kč; 17.032 Kč), pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou do datum. Ze mzdy byly prováděny blíže nekonkretizované srážky ve výši 3.709 Kč v dubnu 2019; ve výši 8.608 Kč v květnu 2019; ve výši 8.366 Kč v červnu 2019. y týkající se výdajů jsou vedeny na jméno odlišné od žalovaného. Z karty zákazníka se pak podává, že žalovaný byl svobodný, bydlel v nájmu, udával příjem ve výši 16.191 Kč, výdaje na bydlení 4.750 Kč měsíčně a osobní výdaje 8.000 Kč měsíčně.

10. Právní poměry mezi účastníky se řídí ustanoveními , a , o spotřebitelském úvěru.

11. Dle ustanovení , , přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

12. Dle ustanovení věta prvá , , při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

13. Dle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

14. Dle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. Dle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

16. Dle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem

17. Podle ustanovení , , neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

18. Podle ustanovení , , soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

19. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům:

V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce, kterou soud posoudil v souladu se shora citovaným ustanovením jako smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou podle a následujících Smlouva měla povahu smlouvy spotřebitelské, neboť nebylo zjištěno, že by ji žalovaný uzavíral v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti.„ Spotřebitelským úvěrem se rozumí poskytnutí peněžních prostředků nebo odložená platba, např. ve formě úvěru, půjčky nebo koupě najaté věci, za které je spotřebitel povinen platit. Zákon se nevztahuje na půjčku poskytnutou bez úroku nebo jakékoliv úplaty, neboť v takovém případě není třeba zvláštní ochrany spotřebitele, ale vztahuje se na půjčky úplatné, které v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti poskytuje podnikatel (fyzická nebo právnická osoba, popř. sdružení takových osob) spotřebiteli (fyzické osobě jednající mimo oblast své podnikatelské činnosti) .” (Jiří Švestka, Jiří Spáčil, Marta Škárová, Milan Hulmák a kolektiv I, II, 2. vydání, Praha 2009, 2321 s.) Smlouvou přenechal věřitel (právní předchůdce žalobkyně) peněžní prostředky v částce 20.000 Kč dlužníkovi (žalovaný), který se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky a poplatky stanovené smlouvou, celkově se zavázal uhradit částku 36.000 Kč. Žalovaný závazek vyplývající ze smlouvy splnil částečně, když v průběhu trvání závazkového vztahu uhradil 2.100 Kč.

20. S ohledem na ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru soud v prvé řadě zjišťoval, zda byla smlouva uzavřena platně, přičemž postupoval v souladu se stávající judikaturou, která je dle názoru soudu aktuální i po přijetí nového zákona o spotřebitelském úvěru č. V tomto směru se soud opírá zejména o aktuální Rozsudek Soudního dvora C -679/18 ze dne 5. 3. 2020, jakož i o usnesení Pléna Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2011, který se podrobně zabývá otázkou aplikace práva Evropských společenství, právě pokud jde o posuzování nepřiměřených ujednání ve spotřebitelských smlouvách, kdy dospěl k závěru, že koncepci relativní neplatnosti spotřebitelských smluv je nutné chápat jako nesouladnou nejen s evropským právem, ale i českým ústavním pořádkem. Soud tak přistupuje ke zkoumání platnosti smlouvy z úřední povinnosti. Pokud jde o samotný přezkum úvěruschopnosti, pak podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. -39 (prejudikatura: rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014, CA Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další (C -449/13)):„ Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle , o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.).“ Jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit pak konstatuje Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. .

21. Žalobkyně k výzvě soudu uvedla, že při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházel její právní předchůdce z informací získaných od žalovaného, žalovaným doložených listin osvědčujících příjmy a výdaje a z údajů v insolvenčním rejstříku. Příjem žalovaného byl ověřován z výplatních lístků, z nichž současně vyplývá, že ze mzdy žalovaného byly prováděny srážky, jejichž specifikace nebyla uvedena. Pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou, předpokládalo se tedy jeho ukončení půl roku před ukončením povinnosti splácet poskytnutý úvěr. Závazky žalovaného nebyly v kartě zákazníka zmiňovány. Výdaje žalovaného byly dokládány listinami, které znějí na jméno odlišné od žalovaného, avšak v kartě zákazníka není partnerka či jiná spolubydlící osoba uváděna (přestože karta obsahuje příslušnou„ kolonku“). Věřitelem tedy nebylo řádně ověřeno, jaké jsou konkrétní sociální a majetkové poměry žalovaného, zejména jeho tvrzené výdaje. Příjem měl žalovaný prokazatelně zaručen jen po omezenou dobu, přitom splátka ve výši 600 Kč týdně, tedy cca 2.400 Kč měsíčně, je poměrně vysoká ve vztahu k běžnému příjmu. Povinnost prošetřit poměry dlužníka ze zákona stíhá věřitele, nikoli samotného dlužníka. Úvěruschopnost žalovaného právní předchůdce žalobkyně neprověřil, dle názoru soudu, s odbornou péčí, soud proto dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je z pohledu ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná.

22. Soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlédl i bez návrhu, neboť jde o jednání v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. K tomu lze odkázat na rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 1. 2019 č. j. -66:„ Podle § 588 obč. zák. soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatností právního jednání (v tomto je možno se opřít o závěry občanskoprávní teorie - Lavický, P. a kolektiv I. obecná část – ( a ). Komentář 1. vydání Praha: C. H. Beck, 2014, s. 2084). Jinak by totiž byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž zcela konvenuje ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu citovaného zákona, potažmo druhu jeho neplatnosti. Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznit povinnost tzv. konformního výkladu. Vnitrostátní soud členského státu je povinen při výkladu vnitrostátního práva v poměrech souzené věci ve spojení s  o. z. je vykládat v co největším rozsahu ve světle znění o účelu směrnice Evropského parlamentu a rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 tak, aby dosáhl jí zamyšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech, což zcela akceptoval také Nejvyšší soud např. v rozsudku sp. zn. “

23. Na základě neplatného právního jednání bylo žalovanému ze strany žalobkyně poskytnuto plnění ve výši 20.000 Kč, žalobkyně má právo na vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru přímo dle zákona o spotřebitelském úvěru (resp. žalobkyni vzniká nárok na vydání bezdůvodného obohacení v souladu s ustanovením ). Výše poskytnuté jistiny činila 20.000 Kč, žalovaný uhradil 2.100 Kč, soud proto přiznal žalobkyni právo na zaplacení částky 17.900 Kč. Ve zbylém rozsahu, tedy ohledně částky 16.000 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 545,42 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1.245,53 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20.000 Kč od 16. 1. 2021 do 5. 3. 2021, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2.100 Kč od 6. 3. 2021 do zaplacení a úrokem ve výši 18,84 % ročně z částky 20.000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, byla žaloba zamítnuta, neboť šlo o částky požadované na základě smlouvy, jež byla shledána neplatnou.

24. Soud přiznal žalobkyni nárok na vrácení poskytnuté jistiny spolu s úrokem z prodlení v zákonné sazbě od data datum, a to v návaznosti na výzvu ze dne datum, kterou byl žalovaný vyzván k úhradě do 10 dnů po obdržení dopisu. Úrok z prodlení odpovídá současné právní úpravě, tedy ustanovení a ve znění platném ke dni vzniku prodlení. Ve zbylém rozsahu, tedy z nepřiznané části nároku, soud žalobu zamítl i ohledně příslušenství pohledávky.

25. Nad rámec shora uvedeného se soud zabýval otázkou platnosti spotřebitelské smlouvy o úvěru z pohledu jejího obsahu. Při poskytnutí úvěru je obvyklé v souladu s ustanovením sjednat úroky. V projednávané věci se ovšem žalovaný zavázal uhradit i tzv. úhrady za služby zahrnující smluvní úrok ve výši 4.000 Kč, administrativní poplatek ve výši 4.000 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 8.000 Kč. Poplatek má zpravidla představovat poměrnou část mzdových a provozních nákladů žalobkyně vynaložených v souvislosti s poskytnutím úvěru. Dle názoru soudu jde v případě těchto plateb o skrytý úrok, tedy spotřebiteli skrytou cenu za poskytnutí finančních prostředků, která je tak představována nejen sjednanými smluvními úroky, ale i dalšími poplatky, které cenu za poskytnutí peněžních prostředků zcela neadekvátně navyšují, aniž by jí odpovídaly věřitelem poskytnuté služby. Peněžní prostředky byly přitom poskytnuty jednorázově, v hotovosti, pro žalovaného není veden žádný speciální účet. Značná nepřiměřenost výše smluvního úroku je přitom způsobilá porušit souhrn etických obecně uznávaných zásad tak, jak jsou uznávány v demokratické společnosti, a je zcela na místě poměřovat požadavky věřitele korektivem dobrých mravů (viz argumentace vyjádřená v rozsudku Krajského soudu v Ostravě vydaného dne 18. 6. 2018 pod č. j. -99). Má-li žalovaný za úvěr ve výši 20.000 Kč zaplatit za dobu trvání závazkového vztahu celkem 36.000 Kč, jde dle kalkulačky pixy.cz o úrok v sazbě cca 101 % ročně. Smluvní úrok v této výši již lze mít za úrok sjednaný v rozporu s dobrými mravy, když navíc v červenci roku 2019 byly úvěry pro domácnost nad 1 rok běžně poskytovány s úrokovou sazbou 8,81 % ročně a naprosto nejdražší úvěry z kreditních karet s úrokovou sazbou cca 24,10 % ročně (dle databáze časových řad ARAD České národní banky). Posuzovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru lze z tohoto pohledu hodnotit jako právní jednání naplňující znaky nepoctivého jednání, tedy jednání v rozporu s dobrými mravy. Soud tak považuje uzavřenou smlouvu za neplatnou i pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení .

26. O nákladech řízení soud rozhodl dle , , přičemž přihlédl ke skutečnosti, že procesně úspěšnějšímu žalovanému (kdy soud přihlížel i k příslušenství pohledávky vyčíslenému k datu vydání rozhodnutí) v řízení náklady prokazatelně nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Bruntále.

Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí ( ).