Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
221 C 71/2023
Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Burešovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
t. č. ve anonymizováno stát. instituce, ulice a číslo, PSČ obec
o zaplacení částky 18 404,01 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se co do částky 2 808,57 Kč, zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 312 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 3 312 Kč od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
III. Žaloba se co do částky 12 283,44 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 931,70 Kč, úroku 15 % ročně z částky 6 601,15 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 618,82 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 7 019,16 Kč od datum do datum, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 3 707,16 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Řízení se co do částky 2 808,57 Kč, zastavuje. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 312 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 3 312 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. III. Žaloba se co do částky 12 283,44 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 931,70 Kč, úroku 15 % ročně z částky 6 601,15 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 618,82 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 7 019,16 Kč od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 3 707,16 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, s poukazem na to, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, tj. společností právnická osoba a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byla žalovanému vyplacena v hotovosti částka 10 000 Kč, kterou žalovaný dosud v plném rozsahu nevrátil a nezaplatil ani další sjednané nároky sestávající z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 963 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 900 Kč, poplatku za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 929 Kč a poplatku za umožnění platit splátky v hotovosti v místě jeho bydliště ve výši 1 800 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit celkem částku 18 592 Kč, a to ve 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč, splatnou dne datum. Žalovaný však uhradil pouze 6 688 Kč. Pro případ prodlení žalovaného bylo mezi stranami sjednáno právo na úrok ve výši 15 % ročně z neuhrazené jistiny. Následně byla pohledávka postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně se tak domáhá jistiny ve výši 6 601,15 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 418,01 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 3 137,35 Kč, nákladů na administrativní činnost vyhodnocení úvěru ve výši 595 Kč, poplatku za umožnění platit splátky v hotovosti v místě svého bydliště ve výši 1 152,50 Kč, smluvní pokuty ve výši 6 500 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku z dlužné jistiny ve výši 931,70 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 618,82 Kč. Před uzavřením smlouvy ověřoval právní předchůdce žalobkyně úvěruschopnost žalovaného na základě informací sdělených žalovaným, ověřením dokladů a nahlédnutím do veřejných registrů. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky upomínán.
2. Podáním ze dne datum vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 2 381,81 Kč představující smluvní pokutu, co do částky 318,61 Kč představující kapitalizovaný smluvní úrok za období od datum do datum a co do částky 108,15 Kč představující kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za období od datum do datum. V tomto rozsahu tak soud ve výroku I. řízení zastavil (§ 96 odst. 1 , 3, 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , /dále jen „o. s. ř. “ /).
3. Žalovaný se ve věci vyjádřil podáním ze dne datum, ve kterém uvedl, že si není finančního závazku k žalobkyni vědom.
4. Ve věci bylo nařízeno jednání na den datum a následně na den datum. Žalobkyně se na jednání dostavila, žalovaný se z jednání omluvil, proto soud jednal v jeho nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “)). Žalobkyně při prvním jednání navrhla, aby soud rozhodl rozsudkem pro zmeškání.
5. Podle § 153b odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49 ) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Podle odst. 3 rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky nebo je-li žalovaným ke dni zahájení řízení nebo ke dni vstupu do řízení nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti.
6. Soud v dané věci rozsudkem pro zmeškání nerozhodl, neboť nebyly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání. Žalovaný byl z jednání omluven.
7. Ze smlouvy o úvěru číslo včetně přílohy číslo – předpisu splátek, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru, na základě které byla žalovanému v hotovosti vyplacena částka 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit a zaplatit částku 18 592 Kč, a to v 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč. Pro případ prodlení žalovaného byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny za každý den prodlení a poplatky za upomínání.
8. Ze žádosti o úvěru ze dne datum soud zjistil, že žalovaný je zaměstnán, dle žádosti byla předložena pracovní smlouva a výplatní pásky. Celkový měsíční příjem činí 15 143 Kč, výdaje pak 10 183 Kč, které sestávají z částky 6 000 Kč za bydlení a energie, z částky 2 000 Kč za dopravu, jídlo a osobní náklady a z částky 2 183 Kč za srážky ze mzdy a výživné. Je svobodný, nemá vyživovací povinnosti a bydlí v nájmu.
9. Z transakční historie smlouvy bylo zjištěno, že žalovaný uhradil celkem 6 688 Kč (2x 1 330 Kč, 2x 1 350 Kč, 1x 1 328 Kč).
10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy k postoupení a z oznámení o postoupení pohledávky bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. Předložen byl i výpis z obchodního rejstříku žalobkyně.
11. Z předžalobní výzvy ze dne datum spolu s podacím archem bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby upomínán. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne datum.
12. Z ostatních listin nebyly zjištěny žádné relevantní skutečnosti.
13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
14. Podle § 86 odst. 1 ,2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
15. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz aktuálně např. rozsudek Soudního dvora ze dne
5. 3. 2020 ve věci C -679/18).
16. Dle ust. § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
17. Soud při jednání, které se konalo dne datum, poučil soud žalobkyni ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. v tom směru, aby označila důkazy, které by byly schopné prokázat, že s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele (tj. žalovaného) splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr.
18. Žalobkyně po poučení další důkazy neoznačila, ničeho dalšího netvrdila, pouze požádala o poskytnutí koncentrační lhůty k označení důkazů, přičemž návrh na poskytnutí lhůty byl soudem s ohledem na skutečnost, že žalobkyně již byla k uvedenému vyzvána usnesením Okresního soudu v Kladně ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací, zamítnut. Doplnění žaloby ze dne datum bylo soudu doručeno až po skončení koncentrační lhůty.
19. Ve vztahu k posuzování schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr žalobkyně uvedla pouze obecná tvrzení, avšak žádná konkrétní ve vztahu k žalovanému neuvedla. Zejména soud poukazuje na výdajové položky, u nichž se právní předchůdkyně spokojila s třemi výslednými částkami, tyto nebyly nikterak konkretizovány, ani vysvětleny prostřednictvím dalších údajů, přičemž se především jedná o nereálnou výši plateb spojených s nájmem. Právní předchůdkyně měla postupovat obezřetněji a dotazovat se na další informace, které by nízkou platbu odůvodňovaly (např. dotované bydlení, bydlení u rodinného příslušníka apod.). Žalobkyně předložila pouze žádost o úvěr, která obsahuje toliko informace sdělené žalovaným. Žalobkyně nedoložila žádné listin y, přestože tyto byly dle žádosti o úvěr žalovaným předloženy. Žalobkyně tak neuvedla, ani neprokázala, že ověřovala příjmy a výdaje žalovaného, zda má žalovaný dluhy, exekuci či případně vystupuje jako dlužník v insolvenčním řízení. Žalobkyně tak své břemeno důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalovaného splácet spotřebitelský úvěr neunesla.
20. Vzhledem k uvedenému tak soud smlouvu o úvěru posoudil jako absolutně neplatnou. Žalovaný však od právní předchůdkyně žalobkyně převzal částku 10 000 Kč, přičemž dosud jí či žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena dle § 1879 o.z., uhradil pouze 6 688 Kč. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně co do částky 3 312 Kč bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu ust. § 1958 o.z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle ust. § 1968 o.z. ve spojení s § 1970 o.z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení bylo možné žalobkyni přiznat až od datum, neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32Cdo 4179/2007 ). Takovou výzvu žalobkyně poprvé prokazatelně žalovanému odeslala dne datum a stanovila lhůtu k plnění do datum. Ode dne následujícího je tak žalovaný v prodlení.
21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť úspěch v řízení převažuje na straně žalovaného, kterému dle obsahu spisu náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).