Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
22 C 167/2023
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 212 570,68 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 212 570,68 Kč, úrok 15 % ročně z částky 212 570,68 Kč od 3. 1. 2023 do zaplacení, smluvní úrok z prodlení 10 % ročně z částky 212 570,68 Kč od 3. 1. 2023 do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 21 654,55 Kč od 15. 4. 2022 do 2. 1. 2023, kapitalizovaný smluvní úrok z prodlení ve výši 16 774,62 Kč od 15. 4. 2022 do 2. 1. 2023, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Na náhradě nákladů řízení je žalovaná povinna uhradit žalobkyni částku 42 916,40 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 212 570,68 Kč, úrok 15 % ročně z částky 212 570,68 Kč od 3. 1. 2023 do zaplacení, smluvní úrok z prodlení 10 % ročně z částky 212 570,68 Kč od 3. 1. 2023 do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 21 654,55 Kč od 15. 4. 2022 do 2. 1. 2023, kapitalizovaný smluvní úrok z prodlení ve výši 16 774,62 Kč od 15. 4. 2022 do 2. 1. 2023, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Na náhradě nákladů řízení je žalovaná povinna uhradit žalobkyni částku 42 916,40 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně podala soudu žalobní návrh, jímž se domáhá uložení žalovanému povinnosti k zaplacení částky 212 570,68 Kč s příslušenstvím s následujícími skutkovými tvrzeními. Žalobkyně uzavřela se žalovanou Smlouvu o bankovních službách, na základě které vedla žalobkyně žalované běžný účet číslo bankovní účet (dále jen„ Smlouva“), jejíž součástí jsou Všeobecné obchodní podmínky (dále jen„ VOP“), Oznámení o úrokových sazbách (dále jen„ Oznámení“) a Sazebník poplatků. Žalobkyně umožnila žalované čerpat finanční prostředky na běžném účtu do povoleného debetu v poskytnutém limitu za podmínek stanovených Smlouvou o povoleném, či dodatkem ke Smlouvě ze dne 8. 1. 2021. Žalovaná přečerpala prostředky na běžném účtu do nepovoleného debetu, který řádně neuhradila, ač k tomu byla povinna a žalobkyní vyzvána. Žalobkyně v souladu s čl. 13 bodu 13.2 VOP ve spojení s čl. 10 bodu 10.1 VOP odstoupila od Smlouvy a běžný účet žalované ke dni 14. 4. 2022 zrušila. Žalobkyně v souladu s čl. 13 bodu 13.2 VOP vyrovnala debetní zůstatek žalované a dlužnou částku dále vede na zvláštním účtu pohledávek. Prostředky z účtu žalované žalobkyně odepisovala do nepovoleného debetu v souladu s čl. 14 bodu 14.6 VOP a čl. 14 bodu 14.7 VOP, dle kterých je žalobkyně oprávněna odepsat z prostředků na účtu splatné pohledávky i v případě, že na účtu vznikne debetní zůstatek. Žalobkyni vznikl s ohledem na prodlení žalované s úhradou jejího dluhu podle § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení dle Oznámení ve výši 25 % p. a. z výše nepovoleného debetu ode dne převodu pohledávky na zvláštní účet pohledávek do dne zaplacení dlužné částky. Žalobkyně po žalované požaduje úrok z prodlení ve výši 10 % p.a. Dle čl. 13 bodu 13.3 VOP byla žalobkyně oprávněna úročit nepovolený debet jak smluvním úrokem z nepovoleného debetu stanoveného v Oznámení, tak úrokem z prodlení. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala nepovoleného debetu, byla žalobkyně oprávněna požadovat po žalované smluvní úrok z nepovoleného debetu dle Oznámení ve výši 25 % p.a. ode dne převodu pohledávky na zvláštní účet pohledávek do dne zaplacení dlužné částky. Žalobkyně po žalované požaduje smluvní úrok ve výši 15 % p.a. Při výpočtu úroků žalobkyně vychází z čl. 16 bodu 16.4 VOP, předpokládá, že kalendářní rok má 360 dnů. Ke dni 2. 1. 2023 činí dlužná částka 250 999,85 Kč ve složení jistina 212 570,68 kč, smluvní úrok 21 654,55 Kč a úrok z prodlení 16 774,62 Kč. Celková výše pohledávky včetně jejího složení ke dni 2. 1. 2023 je patrná z první strany historického výpisu z úvěrového účtu, na kterém byla vedena pohledávka žalobkyně, tj. na účtu číslo bankovní účet. Historický výpis z úvěrového účtu je standardním výstupem evidence úvěrových pohledávek u všech bankovních domů v ČR. Žalobkyně nemá jak jinak prokázat čerpání a splácení finančních prostředků než právě prostřednictvím historického výpisu. Žalobkyně vyzvala žalovanou prostřednictvím právního zástupce k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 23. 11. 2022. Žalovaná svou povinnost nesplnila a dlužná částka nebyla k datu tohoto podání uhrazena. Žalobkyni vznikl nárok na částku ve výši 1 200 Kč v souladu s § 3 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , kdy tato částka představuje minimální náklady spojené s uplatněním pohledávky. Žalobkyně požaduje náhradu nákladů řízení.
2. Žalovaná se k věci nevyjádřila.
3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 101 odst. 4 a § 115a o. s. ř. o. s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude se mít podle § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s takovým postupem souhlasila, žalovaná se v poskytnuté lhůtě nevyjádřila. Proto bylo ve věci rozhodnuto za podmínek § 115a o. s. ř. o. s. ř. na základě listinných důkazů, bez nařízení jednání.
4. Soud dospěl na základě provedeného dokazování, vycházeje z listinných důkazů založených do spisu žalobkyní, k následujícím skutkovým zjištěním:
5. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 6. 5. 2020 Smlouvu o bankovních službách, jejímž předmětem bylo mimo jiné zřízení a vedení běžného účtu číslo v Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky, Podmínky přímého bankovnictví, Podmínky k Profi Spořícímu účtu Bonus, Oznámení o provádění platebního styku a Sazebník (Smlouva o bankovních službách na čl. 23-24 spisu)
6. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 8. 1. 2021 Smlouvu o povoleném debetu, dle které žalobkyně poskytne žalované úvěr s možností přečerpání do výše úvěrového limitu 200 000 Kč, na dobu neurčitou, doba čerpání 360 dnů. Dle kapitoly„ Čerpání a splácení úvěru“ je při překročení limitu celý záporný zůstatek na účtu považován za nepovolený debet, počínaje dnem tohoto překročení. Dle kapitoly„ Úroky“ je povolený debet úročen úrokovou sazbou pro povolený debet. Od okamžiku vzniku nepovoleného debetu bude celý záporný zůstatek na účtu do jeho splacení úročen úrokovou sazbou z nepovoleného debetu. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky, Podmínky k povoleným debetům pro fyzické osoby podnikatele a právnické osoby, Oznámení o provádění platebního styku, Pravidla časového pořadí úhrad pohledávek, Oznámení o úrokových sazbách a Sazebník (Smlouva o povoleném debetu na čl. 24 – 25)
7. Dle čl. 10 bodu 10. 1. Všeobecných obchodních podmínek je žalobkyně oprávněna od smlouvy odstoupit v případě, kdy klient závažným způsobem poruší své smluvní povinnosti. Smlouva zaniká dnem doručení oznámení o odstoupení klientovi nebo v jiné lhůtě stanovené žalobkyní. Nesplacené dluhy klienta se stávají splatnými první obchodní den následujícím po zániku smlouvy, neuvede-li žalobkyně v oznámení o odstoupení pozdější termín. Dle čl. 13 bodu 13.2 Všeobecných obchodních podmínek je klient v případě vzniku nepovoleného debetu na účtu povinen neprodleně uhradit žalobkyni veškeré dlužné částky, včetně příslušenství. Po dobu trvání nepovoleného debetu na účtu klienta je žalobkyně oprávněna zřídit zvláštní účet pohledávky z nepovoleného debetu, na kterém povede pohledávku z nepovoleného debetu, včetně příslušenství. Dle čl. 13 bodu 13. je žalobkyně oprávněna úročit nepovolený debet na účtu úrokem z nepovoleného debetu a úrokem z prodlení. Výše úroku z nepovoleného debetu a úroku z prodlení bude určena v souladu s Oznámením o úrokových sazbách. Dle čl. 13 bodu 13.4 Všeobecných obchodních podmínek jsou úrok z prodlení i úrok z nepovoleného debetu splatné okamžikem, kdy na ně žalobkyni vznikne nárok. Žalobkyně je oprávněna tyto sankční úroky snížit, a to na dobu a s účinností, kterou stanoví. Dle čl. 14 bodu 14.6 a 14.7 Všeobecných obchodních podmínek je žalobkyně oprávněna odepsat prostředky z účtu klienta za účelem úhrady pohledávky i v případě, že na účtu vznikne debetní zůstatek. (Všeobecné obchodní podmínky na čl. 17 – 22 spisu)
8. Dle Oznámení žalobkyně o úrokových sazbách v českých korunách úročí žalobkyně nepovolený debet na běžném účtu v případě právnických osob a fyzických osob-podnikatelů úrokovou sazbou ve výši 25 % ročně. Úroky z prodlení pro podnikatelské úvěry činí 25 % ročně. (Oznámení o úrokových sazbách v českých korunách na čl. 15 – 16 spisu)
9. Dopisem ze dne 5. 4. 2022 žalobkyně oznámila žalované, že v souladu s příslušnými ustanoveními Všeobecných obchodních podmínek odstupuje od smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu č. bankovní účet (Oznámení o odstoupení od smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu na čl. 26)
10. Ke dni 2. 1. 2023 činila dlužná jistina, kterou žalovaná čerpala a dosud neuhradila (nepovolený debet) částku 212 570,68 Kč. K tomuto datu činily splatné úroky částku 21 654,55 Kč a pokuta z prodlení 16 774,62 Kč (Historický výpis ze dne 2. 1. 2023 na čl. 29)
11. Právní zástupce žalobkyně adresoval žalované na adresu jejího sídla předžalobní upomínku ze dne 23. 11. 2022. Upozornil žalovanou na přečerpání prostředků na účtu do nepovoleného debetu a odstoupení od smlouvy ze strany žalobkyně. Žalovanou vyzval k zaplacení dlužné částky ve výši 246 230,34 Kč do 30. 11. 2022 (Předžalobní upomínka na čl. 27, potvrzení o podání na čl. 28)
12. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
13. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 6. 5. 2020 Smlouvu o bankovních službách. Předmětem této smlouvy bylo mimo jiné zřízení a vedení běžného účtu číslo v Kč. Žalobkyně a žalovaná dále dne 8. 1. 2021 uzavřely Smlouvu o povoleném debetu, na základě které žalobkyně žalované poskytla úvěr s možností přečerpání do výše úvěrového limitu 200 000 Kč. Bylo ujednáno, že při překročení limitu je celý záporný zůstatek na účtu považován za nepovolený debet, počínaje dnem tohoto překročení. Dále bylo ujednáno, že povolený debet je úročen úrokovou sazbou pro povolený debet. Od okamžiku vzniku nepovoleného debetu bude celý záporný zůstatek na účtu do jeho splacení úročen úrokovou sazbou z nepovoleného debetu. Součástí Smlouvy o bankovních službách a Smlouvy o povoleném debetu jsou mimo jiné Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně a Oznámení o úrokových sazbách. Dle Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně byla žalobkyně oprávněna odstoupit od smlouvy v případě, kdy klient závažným způsobem poruší své smluvní povinnosti. Smlouva zaniká dnem doručení oznámení o odstoupení klientovi nebo v jiné lhůtě stanovené žalobkyní. Nesplacené dluhy klienta se stávají splatnými první obchodní den následujícím po zániku smlouvy, neuvede-li žalobkyně v oznámení o odstoupení pozdější termín. Dle Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně je klient v případě vzniku nepovoleného debetu na účtu povinen neprodleně uhradit žalobkyni veškeré dlužné částky, včetně příslušenství. Po dobu trvání nepovoleného debetu na účtu klienta je žalobkyně oprávněna zřídit zvláštní účet pohledávky z nepovoleného debetu, na kterém povede pohledávku z nepovoleného debetu, včetně příslušenství. Žalobkyně je dále oprávněna úročit nepovolený debet na účtu úrokem z nepovoleného debetu a úrokem z prodlení. Výše úroku z nepovoleného debetu a úroku z prodlení je určena v souladu s Oznámením o úrokových sazbách. Úrok z prodlení i úrok z nepovoleného debetu jsou splatné okamžikem, kdy na ně žalobkyni vznikne nárok. Žalobkyně je oprávněna tyto sankční úroky snížit, a to na dobu a s účinností, kterou stanoví. Žalobkyně je dále oprávněna odepsat prostředky z účtu klienta za účelem úhrady pohledávky i v případě, že na účtu vznikne debetní zůstatek. Žalobkyně úročí nepovolený debet na běžném účtu pro právnické a fyzické osoby-podnikatele úrokovou sazbou 25 % ročně. Úroky pro podnikatelské úvěry činí 25 % ročně. Dopisem ze dne 5. 4. 2022 žalobkyně žalované oznámila, že odstupuje od smlouvy. Ke dni 2. 1. 2023 činila dlužná jistina částku 212 570,68 Kč, splatné úroky k tomuto datu částku 21 654,55 Kč a pokuta z prodlení 16 774,62 Kč. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 246 230,34 Kč výzvou, kterou odeslal dne 23. 11. 2022 na adresu jejího sídla.
14. Shora uvedené bylo zjištěno z listinných důkazů předložených žalobkyní, kdy z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly důvodnost úvahy o nedůvěryhodnosti těchto důkazů. Žalovaná žádným způsobem tvrzení žalobkyně nesporovala, žádné důkazy nepředložila.
15. Soud řešenou věc po právní stránce posuzoval podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , v platném a účinném znění (dále jen„ o. z.“).
16. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
17. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostal žalovaný do prodlení s úhradou dlužné částky, nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , podle jehož § 2 platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
18. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užití cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
19. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
20. Soudem bylo vzato za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva, jejímž předmětem byla povinnost předat finanční prostředky oproti povinnosti tyto prostředky uhradit sjednanými úplatami. Smlouva byla označena jako smlouva o povoleném debetu. Soud konstatuje, že teorie procesního práva zastává v souladu s § 79 o. s. ř. o. s. ř. zcela jednoznačný závěr o tom, že právní charakteristiku skutků, tzv.„ právní důvod žaloby“, není žalobce povinen v návrhu uvádět. Vylíčení rozhodných skutečností jako jedna z podstatných náležitostí žaloby slouží k vymezení předmětu řízení po stránce skutkové, nikoliv právní. Právní posouzení věci a aplikace příslušných předpisů na žalobcem vymezený skutek, jehož existenci je však povinen prokázat soudu navrženými, označenými, důkazy, je věcí samotného nalézacího soudu. Soud tak není vázán právním hodnocením uváděným stranami sporu. Nadto soud jednání posuzuje dle jeho obsahu, nikoliv dle jeho označení (§ 555 o. z.).
21. Soud konstatuje, že v případě smlouvy o úvěru platí, že úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, zavazuje se mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného; jeho závazek zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda o vyplacení celé částky bude požádáno; jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti, projevu vůle; žádost (požádání o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. To znamená, že úvěr je chápán jako pactum de contrahendo. Závazek k rezervaci peněžních prostředků trvá po celou dobu existence smlouvy. Úvěrovaný nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Předmětem přenechání u smlouvy o úvěru mohou být pouze peněžní prostředky, což ji, kromě úplatnosti, odlišuje od zápůjčky, podle níž je možné přenechat jakékoli věci určené podle druhu. Předmětem zápůjčky je věc„ zastupitelná“, tedy druhově určená, kdy povinností úvěrovaného je vrátit věc stejného druhu. Zápůjčka může být sjednána jako bezplatná i jako úplatná. Smlouva o zápůjčce je smlouvou reálnou, tedy vznikne přenecháním předmětu zápůjčky, a to buď přímo, nebo jinak (bezhotovostním převodem). Smlouva o zápůjčce se odlišuje od smlouvy o úvěru, která jako konsensuální kontrakt vznikne již souhlasným projevem vůle smluvních stran smlouvu uzavřít.
22. V projednávané věci bylo zjištěno, že byla uzavřena smlouva, jíž bylo sjednáno, že žalované budou rezervovány finanční prostředky až do výše sjednaného úvěrového limitu 200 000 Kč, které bude moci čerpat, což bylo realizováno. Lze tak uzavřít, že pro částku 200 000 Kč byla uzavřena smlouva o úvěru, když předmětem smluvního vztahu byl závazek rezervovat finanční prostředky v době trvání smlouvy.
23. Žalobkyně a žalovaná vstoupily do smluvního vztahu v režimu ustanovení § 2395 o. z. Celkem žalovaná čerpala a neuhradila částku 212 570,68 Kč. V částce 12 570,68 Kč se však žalovaná dostala do nepovoleného debetu, zde se tudíž jednalo o částku, kterou žalovaná čerpala bez právního důvodu. V částce 12 570,68 Kč se tak jednalo o bezdůvodné obohacení žalované. Žalobkyně je oprávněna úročit nepovolený debet úrokem z nepovoleného debetu a úrokem z prodlení, přitom je oprávněna tyto úroky snížit. Sazba úroku pro debetní zůstatek žalované činila 25 % ročně, přičemž žalobkyně požaduje úrok ve výši 15 % ročně. Sazba úroku z prodlení pro podnikatelské úvěry činila 25 % rovněž, přičemž žalobkyně požaduje úrok z prodlení ve výši 10 % ročně. Předmětem žalobního nároku je částka jistiny ve výši 212 570,68 Kč, kapitalizovaného úroku z částky jistiny ve výši 21 654,55 Kč pro období od 15. 4. 2022 do 2. 1. 2023 a dále běžícího z částky jistiny ve výši 15 % ročně od 3. 1. 2023 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně, též jednak v kapitalizované výši 16 774,62 Kč pro období od 15. 4. 2022 do 2. 1. 2023, jednak jako úrok z prodlení běžící od 3. 1. 2023 a dále náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč Částku jistiny žalovaná čerpala, tuto je povinna uhradit. K prokázání té skutečnosti, že dlužnou částku bylo plněno, leží důkazní břemeno na žalované, která však netvrdila ani neprokazovala ničeho. Smluvní úrok byl sjednán na základě platné smlouvy a jeho výši je s ohledem na charakter smluvního vztahu účastníků možno považovat za přiměřenou. V řízení bylo zároveň prokázáno, že žalovaná se s úhradami splátek úvěru dostala do prodlení, a proto vznikl žalobkyni nárok na úhradu úroků z prodlení, jejichž výše byla v daném případě upravena smluvně, a to na sazbu 25 % ročně z dlužné částky, přičemž žalobkyně požaduje sníženou sazbu 10 % ročně z dlužné částky. K uvedené úrokové sazbě soud konstatuje, že je nelze považovat za zjevně nepřiměřenou. Občanský zákoník výslovně počítá s možností ujednání smluvních úroků z prodlení, přičemž v daném případě nebylo zjevně nespravedlivé, požadovat po žalované úrok 10 % ročně z dlužné částky, a to zejména s ohledem na motivační a sankční funkci úroku z prodlení. Nelze odhlédnout též od skutečnosti, že předmětný úvěrový vztah byl sjednán mezi podnikateli, a tedy ujednání o úroku lze podrobovat korektivu dobrých mravů až v krajním případě a při zjevně excesivní výši úroků. O takový případ se za daných okolností při sjednání úrokové sazby 25 % ročně, kdy žalobkyně požaduje úrok 10 % ročně, nejedná. Žalobě bylo proto vyhověno, i pokud jde o nárok na zaplacení smluvního úroku z prodlení.
24. Lhůta k plnění byla určena podle §160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly určení plnění ve splátkách či v delší lhůtě.
25. O náhradě nákladů rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci úspěšnou. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 8 504 Kč, odměny za právní zastoupení ve výši á 9 180 Kč za tři úkony právní služby a z náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky, podání žalobního návrhu) dle § 7 , bodu 5, § 13 , odst. 4, § 11 odst. 1 písm. a) , d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. , ve znění pozdějších předpisů. K takto určeným nákladům nadále přistupuje dle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. náhrada za daň z přidané hodnoty 21 % ve výši 5 972,40 Kč. Žalobkyni tak byla přiznána náhrada nákladů 42 916,40 Kč. Žalovaná je povinna plnit ve lhůtě tří dnů k rukám právního zástupce žalobkyně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze u Okresního soudu Praha-východ.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.