Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
225 C 100/2023
Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní Mgr. Lucií Vybíralovou, LL.M., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 32 769,87 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se co do částky spočívající v úroku 14,18 % ročně z částky 32 769,87 Kč od datum do zaplacení zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 29 890 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 29 890 Kč od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
III. Žaloba se co do částky 2 879,87 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 879,87 Kč od datum do zaplacení, co do úroku ve výši 22,68 % ročně z částky 32 769,87 Kč od datum do datum, co do úroku ve výši 8,5 % ročně z částky 32 769,87 Kč od datum do zaplacení a kapitalizovaného úroku ve výši 1 617,57 Kč, zamítá.
IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 3 146 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Řízení se co do částky spočívající v úroku 14,18 % ročně z částky 32 769,87 Kč od [datum] do zaplacení zastavuje. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 29 890 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 29 890 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. III. Žaloba se co do částky 2 879,87 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 879,87 Kč od [datum] do zaplacení, co do úroku ve výši 22,68 % ročně z částky 32 769,87 Kč od [datum] do [datum], co do úroku ve výši 8,5 % ročně z částky 32 769,87 Kč od [datum] do zaplacení a kapitalizovaného úroku ve výši 1 617,57 Kč, zamítá. IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 3 146 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, dne datum uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které se zavázala žalovanému poskytnout úvěr číslo s úvěrovým rámcem ve výši 30 000 Kč a vydat žalovanému kreditní kartu. Žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s úrokem 22,68 % ročně, pojištěním a poplatky v měsíčních splátkách vždy k 17. dni v měsíci. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného a následně vyhodnocovala pomocí interního expertního systému anonymizována dvě slova. Svou povinnost řádně splácet úvěr, který čerpal v celkové částce 29 890 Kč (částku 21 690 Kč právní předchůdkyně žalobkyně zaplatila prodejci a částku 8 200 Kč žalovaný vybral prostřednictvím kreditní úvěrové karty), však žalovaný nedodržel, a proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni datum. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. Žalovaná částka sestává z jistiny ve výši 29 890 Kč, pojistného ve výši 459,30 Kč, poplatků za vymáhání ve výši 600 Kč, smluvní pokuty ve výši 143,50 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ke dni datum ve výši 1 617,57 Kč, smluvního úroku ve výši 22,68 % ročně z částky 32 769,87 Kč od datum od datum (a po zohlednění částečného zpětvzetí, viz odstavec 2), smluvního úroku ve výši 8,5 % ročně z částky 32 769,87 Kč od datum do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % z částky 32 769,87 Kč od datum do zaplacení. Dluh žalovaný neuhradil, ač k tomu byl upomínán.
2. Podáním ze dne datum, které soud hodnotil dle jeho obsahu, vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do části smluvního úroku s odůvodněním, že při vyhotovení žaloby došlo k administrativnímu pochybení. V tomto rozsahu zpětvzetí tak soud ve výroku I. řízení zastavil (96 odst. 1, 3, 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , /dále jen„ o. s. ř. “ /).
3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k jednání se, ač řádně předvolán, bez odůvodněné a včasné omluvy nedostavil. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ).
4. Z úvěrové smlouvy číslo ze dne datum včetně úvěrových podmínek a sazebníku soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový revolvingový úvěr do výše úvěrového rámce 30 000 Kč s úrokem ve výši 22,68 % ročně, žalovaný měl úvěr splácet formou měsíčních splátek včetně pojištění ve výši min. 5 % z úvěrového rámce, se splatností vždy k 17. dni kalendářního měsíce. Součástí smlouvy byl Sazebník poplatků a odměn. Pro případ prodlení žalovaného bylo sjednáno oprávnění právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnit. Dále byla sjednána náhrada nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč, poplatek za upomínku k úhradě splatné splátky ve výši 100 Kč a smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení za prodlení se splátkou úvěru. V rámci smlouvy byly uvedeny údaje zjištěné od žalovaného před jejím uzavřením. Takto žalovaný sdělil, že je zaměstnán od června 2019 u právnická osoba and právnická osoba s čistým měsíčním příjmem ve výši 22 000 Kč, nemá žádnou vyživovací povinnost, bydlí u rodičů, celkové náklady domácnosti činí 2 000 Kč a má finanční závazky (splátky hypotéky, úvěrů apod.) ve výši 0 Kč.
5. Z výpisu čerpání a výpisu z úvěrového účtu vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně dne datum za žalovaného uhradila prodejci částku 21 690 Kč, a že žalovaný vybral z kreditní karty dne datum celkem částku 8 200 Kč.
6. Z odstoupení od úvěrové smlouvy a z poštovního podacího archu bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni datum.
7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum a potvrzením úplaty byla prokázána aktivní věcná legitimace žalobkyně.
8. Z předžalobní výzvy a poštovního podacího archu bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně upomínala žalovaného o zaplacení.
9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle § 86 odst. 1 , 2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
11. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz aktuálně např. rozsudek anonymizována dvě slova ze dne
datum ve věci C číslo).
12. Soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nepostupovala s odbornou péčí a úvěruschopnost nezkoumala dostatečným, zákonu odpovídajícím způsobem. Jisté kroky v tomto směru činila před uzavřením smlouvy, nicméně se omezila výhradně na získání údajů od žalovaného, které žádným způsobem neověřila, případně žalobkyně jejich ověření soudu neprokázala, přestože k takovému postupu byla vyzvána. Je na poskytovatelích úvěru, aby provedli zkoumání úvěruschopnosti před poskytnutím peněžních prostředků takovým způsobem, aby nevznikaly pochybnosti a mohli učinit zcela relevantní závěr, zda osoba je nebo není schopná úvěr splácet, a to na základě komplexních ucelených informací ohledně její finanční situace. Zákon stanoví, že je třeba vycházet z„ nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele“. Právní předchůdkyně žalobkyně však z pohledu soudu nesplnila ani podmínku spolehlivosti, když žalobkyně neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně údaje sdělené žalovaným ověřovala, ani podmínku dostatečnosti, když žalobkyně opět neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně detailně zkoumala výdaje žalovaného či jeho další závazky. Je možné, že i v případě, kdy osoba dosahuje vyšších příjmů, může mít takové výdaje nebo být zadlužena, že bonitní přesto nebude. Právní předchůdkyně žalobkyně mohla od žalovaného vyžádat nejrůznější doklady, minimálně však alespoň ty základní, kterými by ověřila příjem, způsob bydlení a výdaje za něj včetně plateb energií, měla počítat s dalšími obvyklými životními náklady (internet, telefon, léky, ošacení, strava apod.). Nepředložila soudu ani výpisy o provedených lustracích v dalších registrech a databázích (exekuce, insolvence, apod.). Navržený důkaz (zpráva o prověření žalovaného v databázi příjmení) byl zamítnut, neboť tento důkaz by sám o sobě nebyl schopen soud přesvědčit o řádném zkoumání úvěruschopnosti žalovaného.
13. Soud měl v úmyslu poučit žalobkyni při jednání ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. k označení důkazů, že právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila způsobilost žalovaného v době poskytnutí úvěru předmětný úvěr splácet. Žalobkyně se však jednání nezúčastnila a o toto poučení se připravila. Žalobkyně tak své břemeno důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalovaného splácet spotřebitelský úvěr právní předchůdkyní žalobkyně neunesla.
14. Soud tedy uzavírá, že žalobkyně neunesla své břemeno důkazní (§ 101 odst. 1 písm. b) a § 120 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ) stran toho, že právní předchůdkyně žalobkyně dostála své povinnosti s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalovaného. Jelikož spotřebitelský úvěr žalovanému v rozporu s tímto ustanovením i přesto poskytla, je smlouva o úvěru absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, a to včetně ujednání o úrocích, smluvní pokutě, pojištění, náhradě nákladů spojených s vymáháním, přirůstání těchto a dalších nároků k jistině a splatnosti.
15. Právní předchůdkyně žalobkyně nicméně žalovanému bez platného závazku poskytla peněžní prostředky ve výši celkem 29 890 Kč, z nichž jí dosud žalovaný nevrátil ničeho. Tato částka tedy představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného, které je žalovaný povinen podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru vrátit žalobkyni. Splatnost se v případech bezdůvodného obohacení obecně řídí doručením výzvy k vydání takového obohacení, popř. uplynutím lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2009, sp. zn. 32 Cdo 4179/2007 ). Právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem sepsaným dne datum (odeslaným datum) k úhradě dlužné částky do datum. Žalovaný se proti této lhůtě nijak nebránil (nevznikl tedy„ spor“ ve smyslu § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru) a v řízení ani nevyšlo najevo, že by byla nepřiměřená jeho možnostem (§ 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru). Počínaje dnem datum je tak žalovaný v prodlení. Od tohoto dne též žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
16. Ve zbylém rozsahu byla žaloba s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru zamítnuta.
17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 145,97 Kč, přičemž tato částka představuje 82,42 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 91,21 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 8,79 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 639 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 32 769,87 Kč sestávající z částky 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 500 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 500 Kč za podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. Soud nepovažoval vyjádření žalobkyně ze dne datum na výzvu soudu za účelně vynaložený náklad s ohledem na to, že tímto vyjádřením žalobkyně odstraňovala nedostatky v původně podané žalobě a lze tedy spravedlivě požadovat, aby tyto náklady nesla žalobkyně sama. Postup podle § 14b a.t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Zaplacení nákladů řízení soud žalovanému uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kladně.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.