Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 C 202/2023

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 13 800 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč od 13. 1. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba s návrhem, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 3 800 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 3 800 Kč od 13. 1. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 013,40 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč od 13. 1. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba s návrhem, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 3 800 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 3 800 Kč od 13. 1. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, se zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 013,40 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně podala soudu dne 14. 12. 2022 žalobní návrh, jímž se domáhala uložení žalované povinnosti k úhradě částky 13 800 Kč s příslušenstvím s následujícími tvrzeními. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou od původního věřitele – právnická osoba, IČO, sídlem adresa, na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 1. 1. 2022. Oznámení o postoupení pohledávky podepsané postupitelem bylo žalované odesláno společně s předžalobní výzvou k úhradě. právnická osoba je českou obchodní společností, předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalovaná je fyzickou osobou nepodnikající. Původní věřitel uzavřel s žalovanou smlouvu o zápůjčce číslo kdy poskytl bezúročnou zápůjčku 10 000 Kč, která měla být dle čl. 1 smlouvy jednorázově splacena společně s poplatkem za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky. Žalovaná zápůjčku v poskytnuté výši čerpala, avšak poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Původní věřitel poskytuje zápůjčky prostřednictvím své webové stránky webová adresa, na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů, z nichž některé jsou uvedeny v části B návrhu, poté následovalo ověření správnosti kontaktu uvedených žalovanou. Žalovaná odeslala žádost o zápůjčku právě přes webové stránky webová adresa a následně byla posuzována schopnost žalované zápůjčku splácet. Žalovaná ve smlouvě o zápůjčce výslovně potvrdila, že je schopna zápůjčku řádně a včas splatit. Smlouva o zápůjčce byla sjednána elektronicky, její text včetně všeobecných podmínek žalovaná na svém uživatelském účtu ve webové službě věřitele odsouhlasila (v opačném případě by zápůjčka nemohla být poskytnuta). K uživatelskému účtu měla pomocí vlastního hesla přístup jen žalovaná. Zápůjčka byla převedena z bankovního účtu věřitele na bankovní účet žalované č. bankovní účet. Nárok tvoří pohledávka skládající se z nesplacené zápůjčky 10 000 Kč, poplatku za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky dle čl. 1 smlouvy 3 800 Kč; oba nároky splatné společně, celkem tak 13 800 Kč. Žalovaná neuhradila ničeho. Předžalobní výzva byla advokátem žalobkyně předána k poštovní přepravě 15. 9. 2022. Poskytnutí zápůjčky dokládá výpis z bankovního účtu či potvrzením o provedené platbě od ThePay.cz s. r. o. zajišťující platební styk na základě licence od ČNB.

2. Žalovaná se ve věci žádným způsobem nevyjádřila. Nevyjádřila se ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí.

3. Soud dle a , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “), věc projednal se souhlasem žalobkyně a za předpokládaného souhlasu žalované bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů.

4. Soud konstatuje, že rozhodnutí v této věci je zcela v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp. zn. . Zde Nejvyšší soud ČR uzavírá, že v řízení vedeném dle ustanovení nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. Soudem nebylo v daném případě uzavřeno, že skutkový děj nelze postavit najisto. Z listin žalobkyní předložených soud učinil závěr o skutkovém ději. Pokud byl žalobní návrh zamítnut, tak pouze proto, že z listin žalobkyni předložených nelze z hlediska právního hodnocení učinit jiný závěr, nežli ten, že žalobní nárok není důvodným. Soud podotýká, že ač je nutno věc posoudit jinak nežli dle účastníkova právního názoru, případné poučení dle citovaného zákonného rozhodnutí by zde nemohlo vést k jinému rozhodnutí soudu. Ustanovení , odst. 2 směřuje na případy, kdy v důsledku jiného právního posouzení věci soudem může účastník reagovat a doložit důkazy či tvrzení, která v souladu s právním hodnocením soudu mohou přivodit jeho úspěch ve věci. V souzené věci tomu tak není. Ani doplnění jiných listin či doplnění tvrzení by odlišný závěr nemohlo přivodit.

5. Soud dospěl na základě provedeného dokazování, vycházeje z listinných důkazů založených do spisu žalobkyní, k následujícím skutkovým zjištěním:

6. Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřely dne 20. 12. 2021 smlouvu o zápůjčce číslo. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované zápůjčku 10 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s částkou poplatku za zpracování zápůjčky ve výši 3 800 Kč do 12. 1. 2022 Celkem tak byla k úhradě předepsána částka 13 800 Kč RPSN byla uvedena 26 891,79 % /smlouva o zápůjčce na č1. 17 - 21 spisu, standardní informace o zápůjčce TETIČKA na čl. 25 – 26 spisu/

7. právnická osoba, IČO jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne 1. 1. 2022 Rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek a v souladu s touto Smlouvu o postoupení pohledávek číslo /rámcová smlouva o postoupení pohledávek, smlouva o postoupení pohledávek, na čl. 28 – 29, 30 spisu/ Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované adresováno dopisem ze dne 15. 9. 2022 /oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 27 spisu/

8. Žalované byl adresován dopis právního zástupce žalobkyně ze dne 15. 9. 2022, jehož obsahem je předžalobní upomenutí k úhradě dlužné částky. /předžalobní upomínka, podací lístek na čl. 27, 2. strana spisu, podací lístek na čl. 24 spisu/

9. Žalobkyně předložila k důkazu Potvrzení o provedené platbě vystavené dne 22. 12. 2021 společností právnická osoba, s tím, že z účtu společnosti právnická osoba byla na účet č. bankovní účet vedenému ke jménu žalované převedena částka 10 000 Kč dne 22. 12. 2021 právnická osoba sdělila, že ke jménu žalované je veden účet č. bankovní účet, kdy na tomto účtu ke dni 22. 12. 2021 je evidována příchozí platba ve výši 10 000 Kč z účtu č. bankovní účet společnosti právnická osoba /potvrzení o provedené platbě na čl. 22 spisu, sdělení na čl. 44 spisu/ Žalobkyně dále předložila k důkazu Potvrzení o přijaté platbě vystavené dne 20. 12. 2021 společností právnická osoba, s tím, že z účtu č. bankovní účet byla na účet společnosti právnická osoba převedena částka 1 Kč dne 20. 12. 2021

10. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

11. Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřely dne 20. 12. 2021 smlouvu o zápůjčce číslo jejímž předmětem byla částka 10 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s částkou poplatku za zpracování zápůjčky ve výši 3 800 Kč do 12. 1. 2022 Celkem tak byla k úhradě předepsána částka 13 800 Kč RPSN činila 26 891,79 % právnická osoba, IČO jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne 1. 1. 2022 Rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek a v souladu s touto Smlouvu o postoupení pohledávek číslo. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované adresováno dopisem ze dne 15. 9. 2022. Téhož dne byla žalované adresována výzva k plnění právního zástupce žalobce. Dne 22. 12. 2021 byla na účet č. bankovní účet připsána částka 10 000 Kč. Majitelem osobního účtu č. bankovní účet byla ke dni 16. 6. 2023 žalovaná.

12. Shora uvedené bylo zjištěno z listinných důkazů, které jsou obsahem spisu, kdy z tohoto se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly důvodnost úvahy o nedůvěryhodnosti těchto důkazů. Žalovaná žádným způsobem tvrzení žalobkyně nesporovala, žádné důkazy nepředložila.

13. Soud řešenou věc po právní stránce posuzoval podle ustanovení , , v platném a účinném znění (dále jen„ o. z.“), a dle ustanovení , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ “).

14. Podle § 6 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.

15. Dle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 věty prvé o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

16. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1887 o. z. postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.

17. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostal žalovaný do prodlení s úhradou dlužné částky, , podle jehož platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši řepo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

18. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 věty prvé o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

19. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

20. Soudem bylo vzato za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovanou smlouvu, jejímž předmětem byla povinnost předat finanční prostředky oproti povinnosti tyto prostředky uhradit sjednanými úplatami. Smlouva byla označena jako„ smlouva o zápůjčce“. Soud konstatuje, že teorie procesního práva zastává v souladu s  zcela jednoznačný závěr o tom, že právní charakteristiku skutků, tzv.„ právní důvod žaloby“, není žalobce povinen v návrhu uvádět. Vylíčení rozhodných skutečností jako jedna z podstatných náležitostí žaloby slouží k vymezení předmětu řízení po stránce skutkové, nikoliv právní. Právní posouzení věci a aplikace příslušných předpisů na žalobcem vymezený skutek, jehož existenci je však povinen prokázat soudu navrženými, označenými, důkazy, je věcí samotného nalézacího soudu. Soud tak není vázán právním hodnocením uváděným stranami sporu. Nadto soud jednání posuzuje dle jeho obsahu, nikoliv dle jeho označení ( o. z.).

21. Soud konstatuje, že v případě smlouvy o úvěru platí, že úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, zavazuje se mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného; jeho závazek zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda o vyplacení celé částky bude požádáno; jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti, projevu vůle; žádost (požádání o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. To znamená, že úvěr je chápán jako pactum de contrahendo. Závazek k rezervaci peněžních prostředků trvá po celou dobu existence smlouvy. Úvěrovaný nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Předmětem přenechání u smlouvy o úvěru mohou být pouze peněžní prostředky, což ji, kromě úplatnosti, odlišuje od zápůjčky, podle níž je možné přenechat jakékoli věci určené podle druhu. Předmětem zápůjčky je věc„ zastupitelná“, tedy druhově určená, kdy povinností úvěrovaného je vrátit věc stejného druhu. Zápůjčka může být sjednána jako bezplatná i jako úplatná. Smlouva o zápůjčce je smlouvou reálnou, tedy vznikne přenecháním předmětu zápůjčky, a to buď přímo, nebo jinak (bezhotovostním převodem). Smlouva o zápůjčce se odlišuje od smlouvy o úvěru, která jako konsensuální kontrakt vznikne již souhlasným projevem vůle smluvních stran smlouvu uzavřít.

22. V projednávané věci bylo zjištěno, že právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva, jíž bylo sjednáno, že žalované bude předána finanční částka, tedy„ zastupitelná", druhově určená, věc, přičemž za poskytnutí finančních prostředků žalovaná poskytne úhradu, kdy plnit bude ve splátkách, přičemž takto následně vrátí jak poskytnutou jistinu, tak sjednanou úhradu za poskytnutí zápůjčky. Lze uzavřít, že byla uzavřena smlouva o zápůjčce. Žalované byly finanční prostředky poskytnuty v časové návaznosti na uzavření smlouvy, smlouva o zápůjčce může být sjednána jako úplatná, předmětem smluvního vztahu nebyl závazek rezervovat finanční prostředky po celou dobu trvání smlouvy.

23. Soud má za prokázané, že byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, a že pohledávka za žalovanou ze shora uvedené smlouvy byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni, čímž je dána aktivní věcná legitimace žalobkyně ve sporu. Žalované bylo adresováno oznámení o postoupení pohledávky. Dále bylo v řízení prokázáno, že dle smlouvy ze dne 20. 12. 2021, na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 10 000 Kč, se žalovaná zavázala uhradit i částku 3 800 Kč, poplatek za administrativní činnost. Lze tak konstatovat, že strany smlouvy sjednaly hotovostní úrok v částce 3 800 Kč. K tomu, které platby jsou úrokem, soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 07. 2014 vydaný ve věci sp. zn. , s komentářem, obec a číslo, str. číslo. Co se týká výše sjednaného úroku, tak Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí vydaném ve věci sp. zn. uvedl, že při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné, přičemž nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V daném případě činil úrok celkem 3 800 Kč za poskytnutí jistiny 10 000 Kč. Za této situace nelze než uzavřít, že sjednaný úrok byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat takto stanovenou úrokovou míru. K tomuto je namístě odkázat i na údaj o RPSN, který je uveden ve výši 26 891,79 % o úrocích by tak bylo namístě shledat neplatným dle ustanovení o. z.

24. Žalobkyně se domáhala úhrady celkové dlužné částky ve výši 13 800 Kč, sestávající se z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč a dlužného poplatku (úroku) ve výši 3 800 Kč. V řízení bylo prokázáno, že žalované byla poukázána částka 10 000 Kč, přičemž nebylo prokázáno, že by plnila jakoukoliv částku. Za situace, kdy sjednaný úrok byly shledán neplatně sjednaným, žalovaná je povinna plnit na jistinu. Tato činila 10 000 Kč. Pokud žalovaná neplnila ničeho, tak nadále dlužná částka činí 10 000 Kč. Domáhala-li se žalobkyně úhrady částky 13 800 Kč, tak pro částku 3 800 Kč není nárok důvodným a v této části byla žaloba zamítnuta.

25. Úrok z prodlení ve výši dle byl žalované uložen plnit z částky 10 000 Kč, domáhala-li se žalobkyně přiznání úroku z prodlení nadále z částky 3 800 Kč od 13. 1. 2022 do zaplacení, byla žaloba zamítnuta.

26. Lhůtu k plnění soud určil podle do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly určení plnění ve splátkách či v delší lhůtě.

27. O náhradě nákladů rozhodl soud dle Žalobkyně byla dle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci převážně úspěšnou. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky celkem 13 800 Kč - 100 %, přičemž úspěšnou byla pro částku ve výši 10 000 Kč – 72,5 %. Poměr úspěchu a neúspěchu ve věci tak činí 100 % - 72,5 % = 27,5 %, přičemž žalobkyně byla úspěšná z 72,5 %, žalovaná z 27,5 % 72,5 % - 27,5 % tak činí 45 % poměru úspěchu na straně žalobkyně. Při plném úspěchu ve věci by soud žalobkyni přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady se v souladu s  sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží dle , advokátní tarif (dále jen„ AT“), odměna ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby po 300 Kč, dle AT, náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a písemné podání nebo návrh ve věci samé dle a d) AT) a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 252 Kč. K výpočtu nákladů řízení podle a. t. soud přistoupil z důvodu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně (srov. např. řízení vedené u Okresního soudu Praha – východ pod sp. zn. , , ) žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech a tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč. Jelikož žalobkyně plný úspěch ve věci neměla, měla úspěch jen co do výše 45 %, přiznal soud žalobkyni náhradu nákladů ve výši 45 % z částky 2 252 Kč, tedy odměnu ve výši 1 013,40 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.