Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
24 C 62/2023
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Zdeňkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 51 795 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 25 000 Kč od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 25 000 Kč od datum do datum, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 26 795 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 315,25 Kč a úroku 22,68 % ročně z částky 25 000 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 25 000 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 25 000 Kč od [datum] do [datum], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 26 795 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 315,25 Kč a úroku 22,68 % ročně z částky 25 000 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení žalované částky částka s příslušenstvím uvedeným ve výrokové části tohoto rozsudku. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný uzavřel dne datum s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO (dále jen jako„ právní předchůdce žalobkyně“), smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky výši 25 000 Kč. Před poskytnutím úvěru právní předchůdce žalobkyně posoudil s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovaný úvěr splácet s tím, že žalobkyně odkázala na vyplněnou kartu zákazníka a ověřené dokumenty. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky včetně částky ve výši 28 552 Kč, jež se skládala ze součtu kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 20 147 Kč, z částky za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a z částky za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 6 905 Kč. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byl sjednán úrok ve výši 22,68 % ročně. Zápůjčku včetně poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 78 týdenních splátkách po 687 Kč, kdy poslední splátka byla stanovena ke dni datum. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, když do dnešního dne neuhradil ničeho. Žalovaný tak dluží na jistině 25 000 Kč a na poplatku 26 795 Kč (na základě odpuštění části poplatku žalobkyní). Žalobkyně dále požadovala uhrazení smluvního úroku ve výši 22,68 % ročně z dlužné jistiny, který požadovala od datum (tj. ode dne marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky) do datum v kapitalizované výši 2 315,25 Kč a od datum do zaplacení ve výši 22,68 % ročně z dlužné jistiny. Dále žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení od datum (tj. od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky) do datum v kapitalizované výši 2 658,33 Kč a od datum do zaplacení ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny. Právní předchůdce žalobkyně postoupil výše specifikovanou pohledávku za žalovaným současné žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, přičemž žalovaný byl o této skutečnosti vyrozuměn dopisem. Výzvu před podáním žaloby žalobkyně žalovanému odeslala.
2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.
3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř. ). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v samotné žalobě, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř. , proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.
4. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalovaný uzavřel dne datum s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na jejímž základě se právní předchůdce žalobkyně zavázal žalovanému poskytnout úvěr ve výši 25 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit i s poplatkem v celkové výši 28 552 Kč v 78 pravidelných týdenních splátkách po částce 687 Kč Celkem měl žalovaný vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 53 552 Kč. Souhrnný poplatek za tento spotřebitelský úvěr se skládal z úroku 20 147 Kč, z částky za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč a z částky za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení 6 905 Kč s tím, že částka za komfortní poskytnutí a splácení činí 2 855 Kč a částka za flexibilní splácení činí 4 050 Kč. příjmení 25 000 Kč byla žalovanému předána v hotovosti, což žalovaný stvrdil svým podpisem na této smlouvě (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru a zákaznickou kartou ze dne datum). Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, kdy na svůj dluh neuhradil ničeho, žalovaný tedy dluží na jistině 25 000 Kč (prokázáno tabulkou umoření ze dne datum ve vztahu ke smlouvě číslo). Nedílnou součástí této smlouvy byly smluvní podmínky. V rámci smlouvy byla sjednána úroková sazba ve výši 88 % ročně, která je pevná po celou dobu trvání smlouvy (viz druhá strana smlouvy o spotřebitelském úvěru). Dne datum byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, na základě níž byla na žalobkyni postoupena pohledávka z předmětné smlouvy o úvěru (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek). Dopisem ze dne datum bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, zároveň s tím byl žalovaný vyzván k uhrazení dlužné částky (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky včetně podacího lístku ze dne datum). Před podáním žaloby byl žalovaný opět vyzván k úhradě dlužné částky (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne datum včetně podacího lístku z datum).
5. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.
6. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o.z. “) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 2991 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
8. Podle věty prvé § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
9. Podle ustanovení § 1879 o.z. , může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o.z. , nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená.
10. S ohledem na skutečnost, že žalovaný vystupoval v předmětném vztahu jako spotřebitel, posoudil soud věc podle zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).
11. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. V posuzovaném případě je zřejmé, že právní předchůdce žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru a poskytnutím finančních prostředků žalovanému řádně neposoudil jeho úvěruschopnost. Žalobkyně ani přes výzvu soudu nedoložila (viz usnesení zdejšího soudu ze dne 29. 3. 2023, č.j. číslo jednací), jakým konkrétním způsobem právní předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnosti žalovaného a ani k tomu nedoložila potřebné podklady dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně pouze obecně uvedla, že úvěruschopnost žalovaného ověřoval právní předchůdce žalobkyně ze 2x výplatních pásek (které nedoložila) a z výpisu z insolvenčního rejstříku s tím, že z informací poskytnutých žalovaným v rámci zákaznické karty dospěl právní předchůdce žalobkyně k názoru, že schopnost žalovaného splácet úvěr je dostatečná. Právní předchůdce žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného vycházel z tvrzení žalovaného, že bydlí s rodiči (nebyly uvedeny žádné náklady na bydlení, která má), je vyučen, je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost a není majitelem auta. Dále právní předchůdce žalobkyně vycházel z tvrzení žalovaného, že žalovaný pracuje na plný úvazek jako lesní dělník u zaměstnavatele anonymizováno země a jeho měsíční čistý příjem činí částka, jež mělo být ověřeno pouze 2 výplatními páskami žalovaného, které však žalobkyně i přes výzvu soudu nedoložila (viz usnesení zdejšího soudu ze dne 29. 3. 2023, č. j. číslo jednací) a nebylo ani uvedeno za jaké měsíce byly výplatní pásky doloženy (jestli byly tedy aktuální), ani nebyla doložena pracovní smlouva, kde by byl zřetelný hrubý příjem žalovaného a doba, na kterou byla pracovní smlouva uzavřena. Dále žalovaný v rámci zákaznické karty (podle čehož byla zejména posuzována úvěruschopnost žalovaného) odhadl jeho měsíční výdaje na 4 000 Kč a dále uvedl, že nemá ani bankovní účet, ani kreditní kartu. Jako odhadované výdaje bylo uvedeno 4 000 Kč měsíčně, což však rovněž nebylo ničím doloženo ani rozepsáno. Odhad nákladů žalovaného je tedy pouze spekulativní, když právní předchůdce žalobkyně neměl doloženo, zda skutečně žalovaný bydlí společně s rodiči (neznámo jestli v bytě, domě), kterým dle výše nižších měsíčních výdajů ničím nejspíše nepřispívá na náklady jeho bydlení. Z výše uvedeného vyplývá, že právní předchůdce žalobkyně si stačil pouze z lustrací v insolvenčním rejstříku a z prohlášení žalovaného (kdy žalobkyně nijak nedoložila majetkové poměry žalovaného), však další informace o žalovaném nezjišťoval ani neověřoval jeho úvěruschopnost. Soud k tomu konstatuje, že právní předchůdce žalobkyně nemusel mít doloženy veškeré výdaje žalovaného, ale předpokladem řádného posouzení úvěruschopnosti je mít doloženy alespoň podstatné příjmy a výdaje žalovaného a toto soudu doložit. Na základě těchto informací dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně nemohl disponovat dostatkem informací o žalovaném, aby mohl řádně vyhodnotit jeho majetkové poměry pro účely jeho schopnosti splácet úvěr, i s ohledem na to, že žalovaný na svůj dluh ničeho za celou dobu neuhradil. Důsledkem nedodržení této zákonné povinnosti věřitele je pak absolutní neplatnost smlouvy o úvěru.
13. Po právní stránce byla věc posouzena podle § 588 o.z. tak, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným nebyla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o.z. , jelikož právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru a poskytnutím finančních prostředků žalovanému řádně neposoudil jeho úvěruschopnost v souladu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyni tak náleží z titulu bezdůvodného obohacení (jelikož finanční prostředky byly žalovanému poskytnuty na základě neplatné smlouvy podle § 2991 o.z. ) pouze nesplacená jistina úvěru ve výši 25 000 Kč, a to bez smluvního úroku a poplatku. Dále žalobkyni náleží úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 o.z. , který soud přiznal od data požadovaného žalobkyní, kdy požadovaná výše nepřesahuje výši úroku z prodlení stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.). Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok II.).
14. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána, kdy právní předchůdce žalobkyně svou pohledávku za žalovaným, které jsou předmětem tohoto řízení, na žalobkyni převedl dle § 1879 a násl. o.z. a od účinnosti této smlouvy je tak žalobkyně věřitelem těchto pohledávek.
15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , když žalovaný byl ve věci převážně úspěšný, avšak žádné náklady řízení mu nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.