Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

218 C 50/2023

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Jaroslavou Tenglerovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

t. č. Věznice Pardubice, ulice a číslo, PSČ, obec

o zaplacení 10 229,44 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 672 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 342,12 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucím z částky 8 672 Kč od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky 669,95 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucím z částky 669,95 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 22,60 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 8 286,77 Kč a co do smluvní pokuty ve výši 887,49 Kč, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 672 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 342,12 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucím z částky 8 672 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Co do částky 669,95 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucím z částky 669,95 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 22,60 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 8 286,77 Kč a co do smluvní pokuty ve výši 887,49 Kč, se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně (právnická osoba, IČO)) uzavřel dne datum smlouvu o úvěru ve výši 10 000 Kč. Na základě této smlouvy žalovaný převzal finanční hotovost ve výši 10 000 Kč, což stvrdil svým podpisem na úvěrové smlouvě. Žalovaný se zavázal spolu s jistinou úvěru zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně i částku 8 592 Kč, která je tvořena kapitalizovaným úrokem, poplatkem za poskytnutí úvěru a inkasním poplatkem. Žalovaný byl podle smlouvy povinen úvěr splatit v 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč, počínaje od měsíce následujícího po podpisu smlouvy. Splatnost poslední splátky připadala na den datum. Žalovaný zaplatil pouze částku 1 328 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupil původní věřitel celou pohledávku na žalobkyni. Před podáním žaloby byl žalovaný o zaplacení marně upomínán předžalobní upomínkou ze dne datum.

2. Na výzvu soudu, aby žalobkyně doplnila tvrzení a důkazy k otázce zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, žalobkyně s odkazem na příslušná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru uvedla, že původní věřitel s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru. Podle údajů uvedených žalovaným mu měsíčně zbývalo k úhradě případných dalších závazků 4 282 Kč, byl tedy schopen splácet předmětný úvěr. Tato tvrzení byla doložena žádostí o úvěr, pracovní smlouvou, částí nájemní smlouvy a výplatními lístky.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ač byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle , („ o. s. ř“), bez jednání na základě předložených listinných důkazů.

4. Z předložených listinných důkazů, a to smlouvy o úvěru ze dne datum, žádosti o úvěr ze dne datum, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní upomínky vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: Dne datum právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl původní věřitel žalovanému v hotovosti částku 10 000 Kč, a žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku společně se souhrnným poplatkem ve výši 8 592 Kč, tj. celkem se zavázal zaplatit 18 592 Kč. Dlužná částka měla být splacena v 14 splátkách po 1 328 Kč měsíčně. Žalovaný úvěr nesplácel, podle tvrzení žalobkyně uhradil pouze jednu splátku ve výši 1 328 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek je dána aktivní legitimace žalobkyně k vymáhání předmětné pohledávky. K doložení tvrzení, že právní předchůdce žalobkyně řádně zkoumal schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, předložila žalobkyně žádost o úvěr ze dne datum. Z žádosti o úvěr bylo zjištěno, že žalovaný ke své osobě a svým poměrům formou vyplněného dotazníku uvedl, že je svobodný, nemá děti, bydlí v nájmu a je zaměstnán v pracovním poměru na dobu určitou. Měsíční příjem žalovaného byl uveden ve výši 15 143 Kč. Běžné výdaje na bydlení byly vyčísleny částkou 5 150 Kč měsíčně, náklady na dopravu, jídlo a ostatní osobní náklady byly uvedeny ve výši 2 000 Kč měsíčně, srážky ze mzdy ve výši 2 383 Kč měsíčně a měsíční splátky stávajících půjček ve výši 1 328 Kč. Použitelný příjem, tj. rozdíl mezi příjmy a výdaji, byl 4 282 Kč. K doložení tvrzených příjmů a výdajů byla předložena pracovní smlouva ze dne datum, podle které byl žalovaný zaměstnán jako číšník v Restauraci anonymizováno v obec na dobu určitou od datum do datum. Tarifní měsíční hrubá mzda byla sjednána ve výši 21 700 Kč. Podle výplatních lístků za únor, březen a duben 2021 činila čistá mzda žalovaného v každém z uvedených měsíců 15 143 Kč, za únor byla provedena srážka ze mzdy ve výši 2 760 Kč, za březen ve výši 2 070 Kč a za duben ve výši 2 320 Kč. Dále byla předložena část nájemní smlouvy, a to pouze strany 1 a 7, z níž bylo zjištěno, že žalovaný si dne datum pronajal byt ve obec, části smlouvy týkající se doby nájmu a výše nájemného a služeb poskytovaných s nájmem však předloženy nebyly a tyto údaje tak nebylo možné zjistit. Poslední strana smlouvy obsahuje pouze poznámku, že nájem za listopad 2020 bude zaplacen dne datum v hotovosti ve výši 5 150 Kč.

5. Soud hodnotil vztah mezi účastníky jako spotřebitelský, neboť žalobkyně je obchodní korporací, která se zabývá poskytováním nebo zprostředkováním spotřebitelských úvěrů a žalovaný smlouvu uzavíral jako spotřebitel.

6. Podle , 2 , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

7. Podle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

8. Podle , , plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

9. Po právní stránce soud věc zhodnotil tak, že smlouva o úvěru písemně uzavřená mezi účastníky je neplatná, neboť byla uzavřena i přesto, že v době jejího uzavření nebyly s odbornou péčí posouzeny schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. V řízení bylo prokázáno, že původní věřitel si ověřil totožnost žalovaného a zjišťoval jeho osobní i majetkové poměry, tato zjištění však nesprávně vyhodnotil. Z výplatních lístků a prohlášení žalovaného vyplývá, že jeho jediným příjmem byla mzda ve výši 15 143 Kč. S ohledem na neúplnost nájemní smlouvy nebylo možné ověřit údaj o výši nájemného, nelze totiž vyloučit, že uváděná částka 5 150 Kč představovala pouze poměrnou část nájemného za listopad 2021, neboť smlouva byla uzavřena datum. Soud též nepovažuje za reálný údaj o celkových osobních nákladech žalovaného pouze ve výši 2 000 Kč měsíčně, zvláště za situace, kdy žalovaný bydlel ve obec a pracoval v obec. Žalovaný musel cestovat do zaměstnání, lze očekávat, že užíval mobilní telefon a vznikaly mu běžné výdaje na stravu a domácnost. Vedle toho je zřejmé, že v době uzavření smlouvy měl žalovaný i jiné závazky v nezanedbatelné výši v porovnání s výší jeho čisté mzdy. Soud tedy dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně neposoudil dostatečně pečlivě a objektivně schopnost žalovaného splácet úvěr, úvěr neměl být žalovanému poskytnut. Vzhledem k výše uvedenému proto soud předmětnou smlouvu o úvěru posoudil jako absolutně neplatnou. Žalovaný od původního věřitele převzal částku ve výši 10 000 Kč, dle tvrzení žalobkyně uhradil 1 328 Kč, ke dni podání žaloby tudíž žalovaný žalobkyni dlužil na jistině částku 8 672 Kč, která byla žalobkyni přiznána. Z této částky byl žalobkyni přiznán i zákonný úrok z prodlení podle . Ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

10. O nákladech řízení soud rozhodl podle , odst. 2 , kdy každý z účastníků měl ve věci částečný úspěch. Náhrada nákladů proto nebyla přiznána žádnému z účastníků.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).