Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
18 C 67/2023
Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Sekerovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 71 663 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 36 700 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 10 416,68 Kč a nadále běžícím ve výši 9,75 % ročně z částky 36 700 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni 34 963 Kč spolu s kapitalizovaným obchodním úrokem ve výši 10 495,18 Kč a nadále běžícím ve výši 29 % ročně z částky 36 700 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádná z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 36 700 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 10 416,68 Kč a nadále běžícím ve výši 9,75 % ročně z částky 36 700 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni 34 963 Kč spolu s kapitalizovaným obchodním úrokem ve výši 10 495,18 Kč a nadále běžícím ve výši 29 % ročně z částky 36 700 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení, se zamítá. III. Žádná z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ve výši 71 663 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaná uzavřela se společností právnická osoba (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o zápůjčce číslo dne 7. 2. 2019 Smlouvu o zápůjčce právní předchůdkyně uzavřela žalobkyně s žalovanou po té, kdy s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalované. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč, které byly žalované poskytnuty v hotovosti, což žalovaná potvrdila svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 38 491 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatků se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 24 měsíčních splátkách po 3 271 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 7. 2. 2021. Žalovaná svůj dluh uhradila pouze částečně. Žalobkyně se domáhala po žalované z titulu nesplacené zápůjčky úhrady částky 36 700 Kč na jistině, na dlužném poplatku 34 963 Kč, obchodního úroku kapitalizovaného ve výši 10 495,18 Kč a nadále běžícího ve výši 29 % ročně z částky 36 700 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení, úroku z prodlení kapitalizovaného ve výši 10 416,68 Kč a nadále běžícího ve výši 9,75 % ročně z částky 36 700 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení.
Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována dopisem.
Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, ta však na svůj dluh ničeho neuhradila.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná na výzvu nereagovala, soud věc rozhodl za souhlasu žalobkyně, aniž by nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.
4. Soud ve věci vycházel z obsahu listin založených ve spise, na základě nichž dospěl k závěru o skutkovém stavu věci.
5. Žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně dne 7. 2. 2019 smlouvu o zápůjčce číslo na základě které byla žalované poskytnuta částka 40 000 Kč v hotovosti, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se současně zavázala zaplatit souhrnný poplatek v souvislosti se zápůjčkou ve výši 38 491 Kč Celkem se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku 78 491 Kč v 24 měsíčních splátkách po 3 271 Kč. Nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce byly smluvní podmínky, uvedené na zadní straně formuláře (Smlouva o zápůjčce ze dne 7. 2. 2019, včetně smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce).
6. Z karty zákazníka zpracované pro žalovanou a žalovanou podepsanou dne 7. 2. 2019 má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně vyžádala od žalované základní údaje o její osobě, bydlišti, zaměstnání, příjmech a výdajích. Její čistý měsíční příjem měl činit 6 643 Kč a další čisté příjmy domácnosti měly činit 15 000 Kč. Uvedla, že je vdaná, že pracuje na částečný pracovní úvazek jako vedoucí provozovny a že bydlí v nájmu. Její odhadované měsíční výdaje činily částku ve výši 2 500 Kč. Rovněž uvedla, že hradí externí splátky zápůjček částkou ve výši 1 000 Kč měsíčně. K prokázání uvedených údajů měla předložit pracovní smlouvu, jež byla na dobu určitou, a výplatní pásky za měsíc listopad a prosinec 2018.
7. Z tabulky umoření vystavené ke dni 31. 1. 2022 má soud za prokázané, že žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně uhradila na smlouvu o zápůjčce celkem částku ve výši 3 300 Kč.
8. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022, včetně jejích příloh, má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni pohledávku za žalovanou, a to s účinností ke dni 28. 1. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 30. 1. 2022, když jeho odeslání má soud za prokázané z podacího lístku ze dne 24. 2. 2022.
9. Z výzvy k plnění ze dne 6. 6. 2022 a podacího lístku ze dne 7. 6. 2022 má soud za prokázané, že žalovaná byla před podání žaloby vyzvána ke splnění své povinnosti.
10. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník občanský zákoník “), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky (§ 2391 odst. 1 věta prvá citovaného zákona).
11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
12. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.
13. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb. , o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli„ rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“
14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
15. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.
16. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
17. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.
18. Soud ve smyslu ustanovení § 588 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákona (dále jen „občanský zákoník občanský zákoník “) přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
19. Z ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
20. Podle § 1968 věta prvá o. z., podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970 o. z., podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , v platném znění.
21. Podle ustanovení § 1879 a § 1880 odst. 1 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.
22. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je oprávněn pouze částečně, a to v rozsahu uvedeném ve výroku rozhodnutí, neboť žalobkyně nemá za žalovanou pohledávku, která by měla svůj právní základ v platné smlouvě o zápůjčce číslo uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou.
23. Provedenými důkazy nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně splnila svoji zákonnou předsmluvní povinnost řádně zkoumat a prověřit úvěruschopnost spotřebitele. K prokázání své povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalované žalobkyně ve svém návrhu uvedla, že úvěruschopnost zkoumala její právní předchůdkyně na základě údajů a podkladů, které obdržela od žalované. Uvedla, že s ohledem na prohlášení žalované obsažené ve smlouvě, tj. že jí uvedené údaje jsou pravdivé a úplné, neměla důvod blíže jí uvedené údaje ověřovat. Poukazovala na zákonnou povinnost žalované ve smyslu ustanovení § 6 odst. 1 a 7 o.z. jednat v právním styku poctivě, a že se má za to, že kdo jednal v právním styku, jednal poctivě. K prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně navrhla k důkazu výlučně kartu zákazníka podepsanou žalovanou. Z této karty zákazníka má soud za prokázané, že žalovaná sdělila nějaké údaje, na základě nichž mohla být prověřena úvěruschopnost žalované, avšak z žádného ze soudu doložených důkazů nevyplynulo, jak s uvedenými údaji bylo konkrétně pracováno, ani v jakém rozsahu tyto údaje byly ověřeny, a to ať již jde o příjmy či o výdaje žalované nebo její jiné závazky, či zda bylo provedeno šetření v insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí, popřípadě dalších rejstřících klientských informací. K ověření údajů poskytnutých žalovanou byla právní předchůdkyně žalobkyně povinna nejen na základě shora citovaných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, ale i jako řádný správce svého majetku za situace, kdy některé údaje poskytnuté žalovanou budí oprávněnou pochybnost o své správnosti.
24. Žalobkyně sice tvrdí, že u žalované byla ověřena výše jejího příjmu, a to ze dvou výplatních pásek a z pracovní smlouvy na dobu určitou (viz. Karta zákazníka), avšak soudu tyto dokumenty nedoložila. Pokud je pak v kartě klienta uveden další příjem domácnosti ve výši 15 000 Kč, není zjevné, o jaký příjem jde, zda jde o příjem nahodilý či trvalý, popřípadě pro výživu kolika osob je nutné počítat s příjmem domácnosti (žalovaná uvedla, že je vdaná). Jde-li o příjem jiné osoby než žalvoané, je třeba ověřit i výdaje této osoby, např., na její potomky a její splátky. Rovněž ze shora předložených důkazů nikterak nevyplývá, jakým způsobem byly vyhodnoceny výdaje žalované. Za situace, kdy žalovaná uvedla, že její měsíční náklady činí cca 2 500 Kč, jde o částku nepochybně nedostačující k úhradě nákladů na bydlení i nákladů na stravu, drogérii, ošacení apod Nelze ani přehlédnout, že žalovaná měla poskytnutou zápůjčku splácet 2 roky, tedy, že lze očekávat, že po takto dlouho dobu nemůže odkládat většinu spotřebních nákladů jako je obnova základního šatníku, obnova základních spotřebičů (žehlička, lednice…), pokud doslouží. Pokud by právní předchůdkyně řádně posuzovala úvěruschopnost řádně, musela uzavřít, že při výši čistého příjmu 6 643 Kč, a výdajích žalované na splátky včetně přebíraného úvěru vynaloží 4 271 Kč, náklady na živobytí ve výši tvrzené žalovanou ve výši 2 500 Kč, jde o částku, která převyšuje její příjem. Z uvedeného je tak zjevné, že i jen při základním porovnání příjmů a výdajů žalované je dána oprávněná obava o schopnost žalované přebíraný úvěr splácet.
25. Za situace, kdy žalovanou uvedené informace budí obavu, zda bude schopna svůj závazek řádně splácet, bylo na poskytovateli, aby ověřil úvěrovou angažovanost žalované a její platební historii ve veřejných i neveřejných databázích jako je exekuční rejstřík, SOLUS či NRKI. Žalobkyně pak nedoložila, že by k prověřování v takových databázích došlo. A to přesto, že ve smyslu ustanovení § 78 o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele.
26. Lze tak uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím zápůjčky dostatečně a s odbornou péčí nezkoumala úvěruschopnost žalované, respektive, že žalobkyně neprokázala, že by byla úvěruschopnost žalované před poskytnutím zápůjčky dostatečně a s odbornou péčí posouzena. Za této situace dospěl soud k závěru, že smlouva o zápůjčce ze dne 7. 2. 2019 číslo je ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a ustanovení § 588 občanského zákoníku neplatná.
27. Za situace, kdy je smlouva neplatná, může se žalobkyně po žalované domáhat úhrady finanční částky, kterou jí prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalované vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Soud má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne 7. 2. 2019 částku 40 000 Kč v hotovosti, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná na tuto zápůjčku před podáním žaloby uhradila celkem částku ve výši 3 300 Kč, tedy na žalobkyni mohlo přejít pouze právo na úhradu bezdůvodného obohacení ve výši 36 700 Kč, včetně nároku na úhradu zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného ve výši 10 416,68 Kč (za dobu ode dne splatnosti zápůjčky, neboť si žalovaná musela být vědoma toho, že nejpozději k tomuto dni je povinna vrátit poskytnuté prostředky právní předchůdkyni žalobkyně do dne postoupení pohledávky) a nadále běžícího ve výši 9,75 % ročně z částky 36 700 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení (výrok I.).
28. Protože nebylo prokázáno, že došlo k platnému uzavření shora uvedené smlouvy, soud ve zbývajícím rozsahu (tj. v rozsahu souhrnných poplatků a obchodního úroku a k nim požadovaného úroku z prodlení) žalobu zamítl (výrok II.).
29. Výrokem III. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení, a to podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , tj. podle úspěchu ve věci. Žalované, která byla ve sporu úspěšnější, však žádné náklady v tomto řízení nevznikly, proto soud náhradu nákladů nepřiznal žádnému z účastníků.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).