Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
14 C 32/2023
Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudcem JUDr. Ivanem Šišmou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně,
zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení jméno,
sídlem adresa,
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale bytem ulice a číslo, PSČ obec,
o 10.724 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 124 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 124 Kč od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Ve zbývající části se žaloba ohledně částky 10.600 Kč s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 10.724Kč od datum do datum a s úrokem 8,25 % ročně z částky 10.600 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 124 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 124 Kč od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Ve zbývající části se žaloba ohledně částky 10.600 Kč s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 10.724Kč od [datum] do [datum] a s úrokem 8,25 % ročně z částky 10.600 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným Okresnímu soudu v Prostějově dne datum domáhal po žalovaném zaplacení částky 10.724 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10.724 Kč od datum a náhrady nákladů řízení. Žalobce návrh odůvodnil tak, že uzavřel se žalovaným dne datum smlouvu o zápůjčce (dále též Smlouva), na základě, níž poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč, a to bezhotovostně na účet č. bankovní účet, dne datum. Žalobce požadoval po žalovaném kromě této částky zaplacení poplatků ve výši 3.100 Kč, a to se splatností k datum. Žalovaný si neplnil své závazky ze Smlouvy a na svůj dluh uhradil toliko částku 9.876 Kč. K uzavření Smlouvy došlo prostřednictvím webové stránky webová adresa a to způsobem popsaným v návrhu. Smlouva byla žalovaným podepsána elektronicky a to příjmení, který je možno považovat za prostý elektronický podpis, a proto Smlouva byla uzavřena v písemné podobě. Na to byla Smlouva včetně Všeobecných obchodních podmínek neprodleně zaslána na email, který zadal žalovaný v komunikaci s žalobcem. Žalobce tvrdil, že před uzavřením Smlouvy si od žalovaného vyžádal informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech„ respektive“ případně nahlédnutím do databází. Podle názoru žalobce tímto obecným tvrzením splnil svoji povinnost podle § 86 zák. o spotřebitelském úvěru, když řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného. Žalobce kromě dlužné jistiny požadoval účelně vynaložené náklady, které představovaly písemné výzvy, a to jdoucí po sobě, v rozmezí od datum do datum, za každou z těchto výzev požadoval náhradu 500 Kč, tj. celkem 2.500 Kč. Vzhledem k tomu, že součástí Smlouvy dle čl. 2 byla dohodnuta smluvní pokuta, soud požadoval po žalovaném úhradu smluvní pokuty, kapitalizovanou částkou 6.120 Kč. Žalovaný byl vyzván i k dodatečnému splnění dluhu, aniž by na tuto výzvu reagoval a dluh alespoň částečně zaplatil.
2. Na výzvu soudu, která byla doručena zástupci žalobce společně s předvoláním k jednání dne datum, k doplnění žalobních tvrzení a důkazu ohledně povinnosti žalobce prověřit schopnost žalovaného splatit zápůjčku v souladu se stávající judikaturou, žalobce nereagoval a z jednání se omluvil, aniž by sdělil konkrétní důvod pro neúčast na tomto prvním jednání ve věci.
3. Předvolání k ústnímu jednání žalovaný nepřevzal, i když mu bylo doručováno na adresu pro doručování, prostřednictvím doručujícího orgánu (§ 46b o.s.ř. ). Soud z tohoto důvodu považoval zásilku za doručenou dne datum (úterý, pracovní den - § 49 odst. 4 o.s.ř. ). Soud může konstatovat, že žalovaný byl řádně předvolán k soudnímu jednání a jednání se nezúčastnil, ani se neomluvil. Žalobce a zástupce žalobce se jednání, jak bylo uvedeno shora, též nezúčastnili, z účasti se omluvili, bez uvedení konkrétního důvodu, ale souhlasili, že věc může být projednána a rozhodnuta bez jejich přítomnosti, proto soud rozhodl bez přítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o.s.ř. ). Pro úplnost odůvodnění soud poukazuje na to, že žalovanému byla žaloba doručena obdobným způsobem dne datum, aniž by na ni reagoval.
4. Soud s ohledem na výše uvedené provedl dokazování toliko listinami předloženými žalobcem a to konkrétně:
5. Potvrzením o platbě ze dne datum, podacím lístkem ze dne datum, předžalobní výzvou k plnění ze dne datum, dodatkem ke smlouvě o úvěru ze dne datum, upomínkami z datum, datum, datum, datum, Smlouvou o zápůjčce z datum a zprávou právnická osoba z datum, z nichž zjistil následující skutečnosti a skutkový stav projednávané věci.
6. Žalobce uzavřel se žalovaným dne datum Smlouvu, a to prostřednictvím elektronického formuláře na stránkách webová adresa. Tato smlouva byla opatřena dne datum za žalovaného příjmení kódem číslo, který žalovaný získal na základě dokončeného kontraktačního postupu a byl zaslán žalovanému ve formě SMS zprávy na jím označené telefonní číslo. Žalovaný se zavázal uhradit dohodnutou částku ve výši 10.000 Kč, což také učinil (zjištěno ze zprávy právnická osoba) a žalovaný se zavázal uhradit za tuto službu, tedy poskytnutí zápůjčky celkem ve výši 10.000Kč, poplatek 3.100Kč, a to se splatností ke dni datum (zjištěno ze Smlouvy). Žalobce tvrdil a žalovaný proti tomuto neodporoval, že na tento dluh bylo uhrazeno celkem 9.876Kč (žalovaný v průběhu řízení byl procesně pasivní a netvrdil, ani neprokázal nic jiného). Žalobce z důvodu nečinnosti žalovaného zaslal ve dnech datum, datum, datum, datum a datum, celkem 5 upomínek, za každou z nich pak vyúčtoval poplatek ve výši 500Kč, celkem tedy 2.500Kč, které představují uplatněné náklady spojené s uplatněním pohledávky (zjištěno z těchto upomínek). Dále byla žalovanému prostřednictvím zástupce žalobce zaslána předžalobní výzva ze dne datum, aniž by poté žalovaný něco kromě tvrzené částky uhradil (zjištěno z předžalobní výzvy). Z dodatku ke smlouvě o úvěru číslo ze dne datum bylo zjištěno, že tento dodatek ke Smlouvě byl rovněž podepsán elektronicky žalovaným příjmení kódem číslo, ve kterém žalovaný požádal a žalobce vyhověl dodatečnému poskytnutí finančních prostředků ve výši 2.000Kč (tj. celkem 10.000Kč s částkou, která byla poskytnuta na základě Smlouvy). Pokud se týká zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením Smlouvy, žalobce v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu pouze tvrdil obecné údaje a obecný postup, který ho vedl k poskytnutí zápůjčky ve výši celkem 10.000Kč (na základě Smlouvy 8.000 Kč a na základě dodatku dalších 2.000Kč). Ač byl žalobce vyzván společně s předvoláním k prvnímu jednání, aby tyto údaje doplnil a splnil svoji zákonnou povinnost, žalobce se z jednání omluvil a písemně ničeho nedoložil, ani žalobní tvrzení nedoplnil. Vzhledem k tomu, že se žalobce bez uvedení konkrétního omluvitelného důvodu vzdal práva účasti na jednání, nemohl být poučen, a to ani jeho zástupce, který učinil totéž, ve smyslu ust. § 118a odst. 1 ,3 o.s.ř. , o povinnosti dotvrdit skutečnosti týkající se postupu žalobce před uzavřením Smlouvy, stran zkoumání schopnosti žalovaného úvěr zaplatit, a protože nelze toto poučení soudem provést jinak než na ústním jednání ve věci, nezbylo než vycházet z tvrzení a důkazů doložených tak, jak byly ke dni rozhodování soudu tvrzeny a založeny ve spisu. Soud proto musí konstatovat, že žalobce povinnost tvrzení a povinnost unést důkazní břemeno stran této skutečnosti neunesl.
7. Podle ust. § 2390 o.z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
8. Podle ustanovení § 2991 odst. 1,2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
9. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. , poskytovatel před uzavřením Smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebo změnou závazku z takové smlouvy, spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
10. Soud posoudil shora zjištěný skutkový stav podle citované právní úpravy a učinil následující právní závěr.
11. Mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena elektronicky, prostřednictvím webové stránky webová adresa smlouva, na základě, níž žalobce (dále též úvěrující), vyplatil na ve smlouvě uvedené číslo účtu žalovanému postupně částku 8.000 Kč a na základě dodatku Smlouvy částku 2.000Kč, tedy celkem 10.000Kč. Bylo prokázáno výpisem z účtu, ke kterému měl žalovaný jako jediný nakládat, že s touto částkou mohl disponovat. Žalovaný se zavázal tuto zápůjčku včetně dohodnutého poplatku ve výši 3.100Kč zaplatit nejpozději do datum. Žalovaný povinnosti dohodnuté ve Smlouvě a jejím dodatku nesplnil a z tohoto titulu uhradil toliko 9.876Kč. Tímto má soud za prokázanou aktivní procesní legitimaci žalobce pro toto řízení a plněním žalobce na účet uvedený žalovaným, který to nezpochybnil, je dána jeho pasivní procesní legitimace. Smlouva obsahuje podstatné náležitosti smlouvy o zápůjčce, ve smyslu § 2390 o.z. a s ohledem na postavení žalovaného jako spotřebitele, tedy slabší smluvní strany a obsah uzavřené Smlouvy a jejího dodatku, je nutno obsah těchto listin a chování smluvních stran posoudit (kromě o.z.), též podle ust. § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. a zkoumat, zda úvěrující před uzavřením Smlouvy, posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud by to bylo nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru může poskytnout spotřebitelský úvěr (zápůjčku) jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Pokud poskytovatel úvěr (zápůjčku) poskytne spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s touto zásadou (§ 86 odst. 1 věta druhá zák. č. 257/2016 Sb. ), je taková Smlouva neplatná (§ 87 odst. 1 téhož zákona). V tomto konkrétním případě žalobce si při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného měl zjistit údaje na základě poskytnutých informací žalovaným v žádosti o zápůjčku, které považoval žalobce za úplné a pravdivé, případně měl nahlédnout do„ relativních databází“ a na výzvu nic bližšího k této skutečnosti neuvedl a tyto obecné údaje nekonkretizoval. Lze mít tak za to, že žalobce neprokázal, že by uvedenou zákonnou povinnost splnil a že by si počínal s odbornou péčí, a přesto žalovanému uvedené peněžní prostředky ve formě zápůjčky poskytl. Žalobce tak poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 věta druhá zák. č. 257/2016 Sb. a proto je Smlouva absolutně neplatná. Soud si je vědom, že gramatickým výkladem § 87 odst. 1 téhož zákona se jedná o neplatnost relativní, ale takový výklad zákona nemůže v širších souvislostech obstát. Podle názoru soudu, který se opírá již o konstantní judikaturu Nejvyššího soudu ČR, jedná se o neplatnost absolutní, protože stanovení relativní neplatnosti právního jednání by bylo v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak než pozitivním zásahem ze strany soudu, aby byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele, vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli z hlediska vyjednávající i ekonomické síly. Soud v této souvislosti poukazuje též na rozsudek ze dne 4. 6. 2015, příjmení C 497/113 bod 42, kde Soudní dvůr Evropské unie dovodil, že zde hrozí nebezpečí, že spotřebitel se nedovolá svého práva, neboť o něm neví. Přitom podstatou právního stanoviska je právě skutečnost, že ekonomicky silnější subjekt prostřednictvím poskytování profesionálních právních služeb má na rozdíl od spotřebitele výhodu znalosti právní úpravy, využívající ve svůj prospěch, pročež je absence informovanosti spotřebitele vyvažována zásahem zvenčí. Soud z tohoto právního názoru vyšel a má za to, že žalobce má v tomto případě právo požadovat po žalovaném plnění nikoliv ze Smlouvy, ale z titulu bezdůvodného obohacení, neboť bylo prokázáno, že žalovaný převzal zápůjčku ve výši 10.000Kč a tuto je povinen z tohoto právního titulu žalobci podle § 2991 odst. 1 ,2 o.z. vrátit v rozsahu, ve kterém tak dosud neučinil. Bylo prokázáno, že žalovaný žalobci uhradil 9.876Kč, proto je povinen zbytek dluhu, tj. 124 Kč žalobci vrátit. Od následujícího data, kdy byla žalovanému výzva (tj. návrh na vydání elektronického platebního rozkazu doručena (dne datum), je s vrácením bezdůvodného obohacení v této výši v prodlení, a proto soud zavázal žalovaného zaplatit uvedenou částku i se zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 o.z. a nař. vl. č. 351/2013 Sb. (odst. I. výroku).
Soud s ohledem na zastávaný právní názor v této konkrétní věci žalobu ve zbývajícím rozsahu, aniž by se zabýval účelností opakovaných (5) výzev a výši poplatku za každou z těchto výzev 500Kč a výši smluvní pokuty, žalobu ve zbývajícím rozsahu zamítl (odst. II. výroku).
12. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. za situace, kdy porovnáním procesního úspěchu žalobce a žalovaného to byl žalovaný, který byl v převážné míře procesně úspěšnější, proto měl právo na poměrnou část náhrady nákladů řízení. Žalovanému podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu (odst. III. výroku).
13. Uloženou platební povinnost je žalovaný povinen splnit ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozhodnutí, když pro stanovení jiné než zákonné lhůty, nebyly shledány podmínky (§ 160 odst. 1 o.s.ř. ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, prostřednictvím název soudu, ke název soudu, ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím dobrovolně splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).