Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 158/2022-57

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Šárovcovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 22 195,06 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 17 000 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 13. 5. 2022 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se žaloba v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 1 511,31 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 17 186,56 Kč, úroku z prodlení ve výši 832,63 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 18 511,31 Kč od 23. 12. 2021 do 12. 5. 2022, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 511,31 Kč od 13. 5. 2022 do zaplacení, částky ve výši 434 Kč a částky ve výši 3 683,75 Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu ve výši 50 % z celkových nákladů řízení, tedy částku ve výši 1 170 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 17 000 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 13. 5. 2022 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Zamítá se žaloba v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 1 511,31 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 17 186,56 Kč, úroku z prodlení ve výši 832,63 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 18 511,31 Kč od 23. 12. 2021 do 12. 5. 2022, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 511,31 Kč od 13. 5. 2022 do zaplacení, částky ve výši 434 Kč a částky ve výši 3 683,75 Kč.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu ve výši 50 % z celkových nákladů řízení, tedy částku ve výši 1 170 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.</b>

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 20. 5. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 18 511,31 Kč, smluvního úroku 17 186,56 Kč, zákonného úroku z prodlení 832,63 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 18 511,31 Kč od 23. 12. 2021 do zaplacení, částky 434 Kč a částky 3 683,75 Kč s tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO (dále jen„ Původní věřitel“), dne 13. 3. 2020 smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě mu byl poskytnut úvěr 20 000 Kč, převzetí peněz stvrdil žalovaný podpisem smlouvy. Původní věřitel před uzavřením smlouvy o úvěru náležitě posoudil úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný se smlouvou zavázal vrátit poskytnutý úvěr s příslušenstvím za dobu trvání úvěru ve výši 17 184 Kč, a to ve 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč, poslední splátka byla splatná 13. 5. 2021. Žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel, celkem uhradil 3 000 Kč a nejpozději ode dne následujícího po celkové splatnosti úvěru, tj. ode dne 14. 5. 2021 je v prodlení, čímž mu vznikla povinnost zaplatit Původnímu věřiteli sjednanou smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky (žalobkyně požadovala částku 3 683,75 Kč), a dále poplatky spojené s vymáháním dlužné částky ve výši 434 Kč (dvě osobní návštěvy dlužníky po 217 Kč). Na žalobkyni byla pohledávka za žalovaným postoupena smlouvou ze dne 22. 12. 2021, s účinností k témuž dni, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil.

2. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil, k jednání soudu se bez omluvy nedostavil.

3. Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 13. 3. 2020 soud zjistil, že byla uzavřena mezi Původním věřitelem a žalovaným, na jejím základě byl žalovanému poskytnut úvěr 20 000 Kč (převzetí peněz potvrdil žalovaný podpisem smlouvy), žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr a zaplatit Původnímu věřiteli náklady spotřebitelského úvěru ve výši 17 184 Kč (úrok 1 925 Kč, úhrada za poskytnutí úvěru 9 800 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru 1 859 Kč, inkasní poplatek 3 600 Kč), a to ve 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč, první splátka byla splatná 13. 4. 2020, každá další pak vždy k 13. dni v měsíci (celkem měl žalovaný zaplatit 37 184 Kč). Pro případ prodlení se žalovaný zavázal zaplatit smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky, maximálně však 500 Kč za každou dlužnou splátku. Žalovaný se zavázal platit smluvní úrok 15 % ročně.

4. Ze žádosti žalovaného o poskytnutí úvěru ze dne 13. 3. 2020 soud zjistil, že žalovaný požádal o úvěr 20 000 Kč a ke svým poměrům uvedl, že je zaměstnán od 1. 2. 2018 u společnosti právnická osoba (toto mělo být ze strany Původního věřitele ověřeno) s příjmem 24 600 Kč čistého měsíčně; jiný příjem žalovaný neuvedl. Měsíční výdaje žalovaného měly činit 4 000 Kč na bydlení a energie, 8 400 Kč na jídlo, dopravu a osobní náklady, 3 000 Kč na splátky stávajících půjček (celkem výdaje žalovaného měly činit 15 400 Kč měsíčně). Žalovaný měl bydlet v nájmu, měl být svobodný bez vyživovací povinnosti a měl mít středoškolské vzdělání bez maturity. Žalovaný neměl mít zřízen bankovní účet. Totožnost žalovaného měla být při uzavírání smlouvy o úvěru ověřena z jeho občanského průkazu.

5. Z pracovní smlouvy žalovaného ze dne 1. 2. 2018 soud zjistil, že jeho pracovní poměr u společnosti právnická osoba byl sjednán na dobu neurčitou, žalovaný byl zaměstnán na pozici vedoucího výrobního týmu.

6. Z výplatních lístků žalovaného za prosinec 2019, leden 2020, únor 2020 pak soud zjistil, že za prosinec 2019 byla žalovanému na účet vyplacena mzda ve výši 19 979 Kč, za leden 2020 pak 36 737 Kč a za únor 2020 částka 17 179 Kč. Žalovanému byly prováděny srážky ze mzdy na výživné ve výši 5 000 Kč měsíčně.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 12. 2021, uzavřené mezi Původním věřitelem, jako postupitelem, a žalobkyní, jako postupníkem, včetně přílohy označené jako anonymizováno spisová značka číslo, dohody o úplatě za postoupení pohledávek ze dne 22. 12. 2021 a potvrzení o provedení transakce (datum zúčtování 22. 12. 2021) soud zjistil, že pohledávka za žalovaným ze smlouvy o úvěru číslo byla postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno, jak soud zjistil z oznámení Původního věřitele ze dne 11. 1. 2022, které bylo dle poštovního podacího lístku žalovanému odesláno 12. 1. 2022 na doručovací adresu dle smlouvy o úvěru, tj. ulice a číslo, PSČ obec.

8. Žalobkyně upomínala žalovaného o zaplacení dlužné částky dopisem ze dne 1. 2. 2022 a osobní návštěvou pověřeného zaměstnance, kdy k prokázání této skutečnosti předložila výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ve věci anonymizováno spisová značka číslo z 19. 5. 2022 - cesta pověřeného pracovníka žalobkyně na kontaktní adresu žalovaného měla být vykonána 20. 1. 2022 a 3. 2. 2022. Následně byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky předžalobní upomínkou z 2. 5. 2022, odeslanou dle poštovního podacího lístku 4. 5. 2022 na adresu žalovaného dle smlouvy o úvěru. Dle výzvy měl žalovaný dlužnou částku zaplatit nejpozději do 12. 5. 2022.

9. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že Původní věřitel uzavřel se žalovaným dne 13. 3. 2020 smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr 20 000 Kč, převzetí peněz potvrdil žalovaný podpisem smlouvy. Před poskytnutím úvěru žalovaný ke svým poměrům v rámci posuzování jeho úvěruschopnosti uvedl, že je zaměstnán od 1. 2. 2018 u společnosti právnická osoba s příjmem 24 600 Kč čistého měsíčně (jiný příjem žalovaný neuvedl), jeho měsíční výdaje činí 4 000 Kč na bydlení a energie, 8 400 Kč na jídlo, dopravu a osobní náklady, 3 000 Kč na splátky stávajících půjček (celkem výdaje 15 400 Kč měsíčně). Žalovaný měl bydlet v nájmu, měl být svobodný bez vyživovací povinnosti a měl mít středoškolské vzdělání bez maturity, žalovaný neměl mít zřízen bankovní účet. Totožnost žalovaného byla ověřena občanským průkazem. Mzda žalovaného za prosinec 2019 činila 19 979 Kč čistého, za leden 2020 pak 36 737 Kč čistého a za únor 2020 mu byla vyplacena mzda 17 179 Kč čistého; žalovanému byly prováděny srážky ze mzdy na výživné ve výši 5 000 Kč měsíčně. Žalovaný celkem na poskytnutý úvěr uhradil 3 000 Kč. Pohledávka Původního věřitele za žalovaným vyplývající ze shora uvedené smlouvy o úvěru byla postoupena na žalobkyni, která tak byla k podání žaloby oprávněna. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 2. 5. 2022, odeslanou mu 4. 5. 2022 na adresu dle smlouvy o úvěru, zaplatit měl do 12. 5. 2022.

10. Soud naopak nemá po provedeném dokazování za prokázané, že by Původní věřitel v souvislosti s poskytnutím úvěru ve výši 20 000 Kč žalovanému v březnu 2020 blíže zkoumal jeho výdaje - nebylo prokázáno, že by ze strany žalovaného byly doloženy výdaje, kdy žalovaný uváděl výdaje na bydlení a energie pouze ve výši 4 000 Kč měsíčně, ačkoli měl bydlet v nájemním bytě; dále pak žalovaný uváděl výdaje 8 400 Kč měsíčně na jídlo, dopravu a osobní náklady a 3 000 Kč měsíčně na splátky stávajících půjček, přičemž ani tyto splátky, resp. existence jiných úvěrů nebo půjček nebyla ze strany Původního věřitele nijak prověřována.

11. Podle , (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle , kterým se mimo jiné určuje výše úroků z prodlení, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

13. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

14. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

15. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

17. Podle § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru se pro účely tohoto zákona rozumí posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

18. V daném případě Původní věřitel poskytl žalovanému úvěr 20 000 Kč, aniž by před jeho poskytnutím náležitě posoudil úvěruschopnost žalovaného, jakožto spotřebitele, resp. bylo prokázáno, že toto posouzení provedl zcela nedostatečně, neboť Původní věřitel žádným způsobem neověřoval uváděné výdaje žalovaného na bydlení a energie ve výši 4 000 Kč měsíčně, ačkoli takové výdaje byly nepřiměřeně nízké, a to navíc za situace, kdy měl žalovaný bydlet v nájmu (jednalo se o opakující se měsíční výdaje, které byl žalovaný schopen doložit). Původní věřitel se pak blíže nezajímal ani o další uváděné výdaje žalovaného, zejména pak o splátky stávajících úvěrů a půjček, kdy takto měl žalovaný hradit 3 000 Kč měsíčně (Původní věřitel se nezajímal o platební historii, neověřoval, zda skutečně výše splátek uváděná žalovaným odpovídá tomu, co lze zjistit z registrů apod.). Navíc žalovaným uváděný příjem 24 600 Kč čistého měsíčně neodpovídal mzdě doložené výplatními lístky, kdy doložený příjem žalovaného byl v některých měsících výrazně nižší (prosinec 2019 pouze 19 979 Kč čistého, únor 2020 mzda 17 179 Kč čistého). Pokud pak žalovaný v žádosti o poskytnutí úvěru uvedl, že nemá vyživovací povinnost, pak z výplatních lístků byl zjištěn opak - žalovanému byly prováděny srážky ze mzdy na výživné ve výši 5 000 Kč měsíčně. S ohledem na shora uvedené je třeba hodnotit Původním věřitelem učiněné posouzení schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr jako zcela nedostatečné, provedené čistě formalisticky, bez skutečného bližšího zkoumání a náležitého odborného posouzení, kdy z důvodu zjištěných rozporů měl Původní věřitel požadovat další doklady týkající se výdajů a příjmů žalovaného, a to před tím, než byl žalovanému úvěr poskytnut. Toto však Původní věřitel neučinil.

19. Soud proto dospěl k závěru, že Původní věřitel neměl bez dalšího žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč s měsíční splátkou 2 656 Kč poskytnout, a pokud tak i přes uvedená nedostatečná zjištění a rozpory mezi prohlášením žalovaného a údaji v předložených listinách učinil, je třeba uzavřenou smlouvu o úvěru hodnotit jako neplatnou, a to dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Postupem podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru pak byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 17 000 Kč, představující vyčerpanou a nesplacenou jistinou úvěru (jistina úvěru 20 000 Kč, žalovaný uhradil 3 000 Kč - platby žalovaného je třeba s ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru započítat na částku, která byla žalovanému na základě neplatně uzavřené smlouvy o úvěru Původním věřitelem skutečně poskytnuta), a to spolu se se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 13. 5. 2022, kdy nejpozději k tomuto datu byl žalovaný v prodlení (žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky předžalobní upomínkou z 2. 5. 2022, která mu byla odeslána 4. 5. 2022; ve smyslu § 573 o. z. se taková výzva považuje za doručenou třetím dnem, tj. 9. 5. 2022 – pondělí, dle výzvy měl žalovaný zaplatit do 12. 5. 2022, což neučinil a od 13. 5. 2022 je v prodlení; pokud jde o výši úroku z prodlení, pak ke dni 13. 5. 2022 činil zákonný úrok z prodlení 11,75 % ročně, avšak žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení pouze ve výši 8,25 % ročně, a proto pouze v této výši byl žalovanému úrok z prodlení uložen k zaplacení) do zaplacení.

20. Ve zbývající části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 511,31 Kč (rozdíl mezi žalovanou částkou 18 511,31 Kč a částkou přiznanou 17 000 Kč), včetně kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 17 186,56 Kč, úroku z prodlení ve výši 832,63 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 18 511,31 Kč od 23. 12. 2021 do 12. 5. 2022, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 511,31 Kč od 13. 5. 2022 do zaplacení, a dále zaplacení částky 434 Kč a 3 683,75 Kč byla žaloba zamítnuta. S ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru nebylo možné žalobkyni přiznat smluvní úrok, smluvní pokutu ani další poplatky ve smlouvě sjednané; v průběhu řízení pak nebylo prokázáno, že by se žalovaný dostal do prodlení dříve než ke dni datum.

21. Podle , (dále jen „ “), účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

22. O nákladech řízení rozhodl soud podle a přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení v rozsahu 50 % - žalobkyně byla úspěšná ohledně částky 17 000 Kč a neúspěšná ohledně částky 5 629,06 Kč, tedy ve vztahu k celkové původně žalované částce ve výši 22 629,06 Kč byla žalobkyně úspěšná v 75 %, neúspěšná v 25 % - žalobkyni proto byla přiznána náhrada nákladů řízení v rozsahu odpovídajícím jejímu úspěchu sníženému o její neúspěch, tedy uvedených 50 %.

23. Celkové náklady řízení vynaložené žalobkyní činily 2 340 Kč a tvořil je zaplacený soudní poplatek 888 Kč a náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátní tarif (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty 22 629,06 Kč, sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci, včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a 21 % daň z přidané hodnoty z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Žalobkyni tak byla vůči žalovanému přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 1 170 Kč, tedy 50 % z celkových nákladů řízení ve výši 2 340 Kč.

24. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s  , tedy v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo nařízení exekuce.