Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
6 C 11/2023
Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudcem Mgr. Františkem Jurtíkem ve věci
manžela: osobní údaje manžela zastoupený advokátkou JUDr. Ing. jméno příjmení
sídlem adresa
a
manželky: osobní údaje manželky zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení příjmení
sídlem ulice a číslo, PSČ obec,
o rozvod manželství
takto:
I. Manželství manžela celé jméno manžela a manželky celé jméno manželky, rozené příjmení, uzavřené dne datum před stát. instituce, se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Manželství manžela [celé jméno manžela] a manželky [celé jméno manželky], rozené [příjmení], uzavřené dne [datum] před [stát. instituce], se rozvádí. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Dne 23. 1. 2023 byl u Okresního soudu v Prostějově podán manželem návrh na rozvod manželství účastníků. Návrh byl odůvodněn tím, že postupně mezi účastníky došlo k vzájemnému odcizení a projevily se jejich rozdílné povahy a rozdílné názory na hospodaření s penězi. Od datum se pak manželka přestala podílet na nákladech společné domácnosti a dne datum se odstěhovala ze společného bydliště. Od té doby účastníci společně nehospodaří a více než 3 měsíce spolu nežij. Manželství je tak hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podáním doručeným dne 21. 6. 2023 potom a manžel doplnil k příčinám rozvratu manželství, že v roce 2012 zjistil, že manželka si bez jeho souhlasu a vědomí brala půjčky, přičemž tyto představovaly celkem částku 500.000 Kč. Manželka ani nebyla schopna sdělit, za co peníze utratila. Rovněž je proti manželce vedeno trestní řízení ve věci zpronevěry. V průběhu manželství začalo docházet mezi účastníky k hádkám, manželka se podle manžela nestarala o domácnost a nechtěla přispívat na domácnost finančně, neshody byly i ohledně péče o děti, protože veškeré kroužky doktory a další záležitosti obstarával manžel. Rovněž zajišťoval téměř všechny nákupy, úklid a vaření, manželka se domácím pracím věnovala jen minimálně. Na chod domácnosti manželka přispívala částkou 5.000 Kč, poslední dva roky pak částkou 6.500 Kč.
2. Manželka se k návrhu vyjádřila písemným podáním ze dne 27. 6. 2023 tak, že s návrhem nesouhlasí a k návrhu na rozvod manželství se nepřipojuje. Uvedla mj., že od datum nevedou s manželem rodinné společenství, ani společnou domácnost a odstěhovala se ke své matce. Problémy v manželství postupně narůstaly a mezníkem byl rok rok, kdy se manžel psychicky zhroutil, začal navštěvovat psychologa a užívat léky. Také začal pít více alkohol, a to spolu s léky, které užívá. Soustavně pak manželku hrubě urážel a v jednom případě ji fyzicky napadl a rozbil jí hlavu (ublížení na zdraví však nenahlásila). Na výživě dcer se finančně podílela, hradila např. kroužek volejbalu a dále přispívala na chod domácnosti jak finančně, tak i prací, přičemž zajišťovala vaření, úklid, žehlení, praní, venčení psů apod. Prováděla také běžné nákupy. Vzhledem k tomu, že od uzavření dohody o výchově a výživě k nezletilým dcerám se vztahy s manželem a dcerami zhoršily, manžel dcery navádí proti ní, nesouhlasí proto s rozvodem manželství, kdy rozvod by měl negativní vliv na nezletilé dcery. V té souvislosti manželka navrhovala přerušení řízení a provedení mediace či návštěvy manželské poradny. Lze dodat, že kromě uvedeného zájmu nezletilých dětí, manželka jiné důvody pro zamítnutí žaloby v průběhu řízení netvrdila.
3. Manžel, jak se vyjádřil v průběhu ústního jednání, s přerušením řízení nesouhlasil s tím, že obnova manželských vztahů nepřipadá v úvahu. Soud pak i s ohledem na toto stanovisko manžela důvody pro přerušení řízení podle procesních předpisů neshledal.
4. Z oddacího listu soud zjistil, že účastníci uzavřeli manželství dne datum před stát. instituce.
5. Rozsudkem Okresního soudu v Prostějově ze dne 27. 3. 2023 číslo jednací číslo jednací byly upraveny poměry účastníků k jejich nezletilým dětem pro dobu po rozvodu a rozhodnutí nabylo právní moci dne datum. V průběhu řízení nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by mohly vést k závěru, že rozvod manželství účastníků bude v rozporu se zájmem nezletilých dětí účastníků, daný zvláštními důvody (§ 755 odst. 2 písm. a) o. z.). Případný zájem nezletilých dětí účastníků na trvání manželství soud zjišťoval i dotazem u opatrovníka jmenovaného pro řízení o úpravě poměrů k nezletilým na dobu po rozvodu a z jeho zprávy zjistil, že nepovažuje rozvod manželství účastníků za odporující zájmům dětí.
6. Z trestního příkazu okresního soudu v Prostějově ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací bylo zjištěno, že manželka byla uznána vinnou, že v období od datum do datum jako zaměstnankyně zaměstnavatel neoprávněně a v rozporu se stanoveným účelem vstupovala do interního systému zaměstnavatele, kam zadávala údaje o výběrech či vkladech na vkladové účty a takto způsobila škodu odcizením ve výši celkem částka, čímž spáchala přečin krádeže a přečin neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací. Za to byla odsouzena k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 12 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání 36 měsíců. Rovněž jí bylo uloženo, aby ve zkušební době podle svých sil uhradila způsobenou škodu. Rozhodnutí nabylo právní moci dne datum.
7. Dále byl k důkazu proveden notářský zápis ze dne datum o smlouvě o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů účastníků.
8. Z výpovědi manžela bylo zjištěno, že manželství účastníci uzavřeli po zhruba dvou až tříleté známosti, zpočátku byly jejich vztahy dobré a manželství hodnotí jako spokojené. Po narození dcer se nejprve manželka odstěhovala k matce, aby jí pomohla s péčí o děti, před uzavřením manželství si potom účastníci pořídili byt ve obec. V současné době však již jako manželé účastníci nežijí, neplní manželská práva a povinnosti, finančně spolu nehospodaří a manželka se v říjnu rok ze společného bydliště odstěhovala. Podle manžela se jedná o trvalý stav a sám neuvažuje o obnovení společného soužití s tím, že z jeho strany se již jedná o nepřekonatelný odpor k soužití s manželkou. Pokud jde o vztah manželky a dcer, je v kontaktu určitě s dcerou jméno, dcera jméno pak má k manželce špatný vztah a nemá zájem se s ní stýkat. Sám však dceru proti manželce nějak nenavádí. Domnívá se, že rozvod manželství nebude v rozporu se zájmy dcer.
9. Rovněž z výpovědi manželky soud zjistil, že zpočátku bylo manželství spokojené a vztahy účastníků byly dobré. V současné době však již rodinnou domácnost nevedou a neplní manželská práva a povinnosti, přičemž manželka odešla v říjnu rok ze společného bydliště. Od té doby jako manželé nežijí a manželství už není funkční (podle manželky by se však mělo zachovat kvůli dětem). Finančně účastníci hospodařili vždy odděleně, měli vlastní účty a manželka také připustila, že měla za trvání manželství dluhy, jak uváděl manžel (kdy peníze měly jít na její obživu v období mateřské). Dopustila se také přečinu, jak vyplývá z trestního příkazu a peníze použila na různé věci. Také se léčí z gamblerství, když takto přišla asi o částka, o čemž manžel nevěděl. S dcerou jméno je v kontaktu každý den a jejich vztahy jsou normální. jméno každý den píše nebo jí volá, ale nebere telefon a ozve se pouze, když něco potřebuje nebo když chce peníze. Naposledy se s ní viděla u opatrovnického řízení.
10. Pokud jde o příčiny rozvratu manželství, tyto účastníci vnímali do jisté míry odlišně. Manžel k tomu uvedl, že v roce 2011 zjistil, že ze společného účtu mizí finanční prostředky, k hospodaření s penězi se však manželka nedokázala vyjádřit, proto jí odebral kartu k účtu. Následně ještě zjistil, že si brala větší půjčky a dluhy se pak nakumulovaly ve výši zhruba 500.000 Kč. Rovněž nedokázala vysvětlit, proč se tak stalo a rodina takto přišla prakticky o veškeré peníze. Z tohoto důvodu tedy došlo i k narušení jejich vztahů, kdy zde již byla určitá nedůvěra. Za této situace se manžel psychicky zhroutil a musel vyhledat odbornou pomoc. Ze strany manželky se pak podle manžela začala projevovat i tendence se stále méně podílet na péči o domácnost a o děti, což převzal na sebe. Postupně třeba i sami začali jezdit na výlety. K rozdělení majetku došlo s ohledem na předchozí skutečnosti kvůli pořízení domu v obec. Finanční hospodaření bylo ovlivněno uvedenými událostmi, měli oddělené účty, přičemž manželka pravidelně kupovala pečivo a když měla stálé zaměstnání, tak přispívala na domácnost částkou 5.000 Kč měsíčně, poslední dva roky potom 6.500 Kč měsíčně. K opuštění společné domácnosti manželkou došlo v souvislosti s tím, že se dozvěděl o zpronevěře na zaměstnavatele, neustále kvůli tomu vedli rozhovory, a nakonec manželka odešla. Nějaké nadměrnému požívání alkoholu manžel popíral s tím, že pil jen příležitostně a ani nedocházelo z jeho strany k násilí vůči manželce (když se uhodila do hlavy, bylo to z důvodu pádu).
11. Podle manželky pak lze příčiny rozvratu manželství spatřovat převážně v prakticky denním požívání alkoholu ze strany manžela a také došlo k jejímu napadení, kdy manžel jí v roce 2014 rozbil hlavu a musela vyhledat lékařské ošetření (k tomu manželka předložila lékařskou zprávu MUDr. jméno celé jméno manželky ze dne datum, podle které byla manželka dne datum ošetřena na chirurgické ambulanci s povrchovou ránou s tím, že v noci zakopla a udeřila se do hlavy). Manžel měl i psychické problémy, neustále jí něco vytýkal, nic se mu nelíbilo, docházelo k neshodám a hádkám, respektive manžel jí spíše nadával. Co se týče péče o domácnost a o děti, na základě domluvy manžel např. jezdil s dcerami k lékaři. Není pravdou, že by nepečovala o domácnost a děti, normálně se starala a finančně se také na chodu domácnosti podílela.
12. I přesto, že se tedy účastníci zcela neshodli při vylíčení příčin rozvratu manželství, lze podle názoru soudu v této části uzavřít, že výrazný vliv na manželské vztahy mezi účastníky měly nepochybně okolnosti jejich finančního hospodaření, kdy manželka, ať již pod vlivem nedostatku finančních prostředků nebo z jiných důvodů, zapříčinila poměrně výrazné zadlužení rodiny, a to bez vědomí či souhlasu manžela. Lze pak připustit, že toto mělo negativní důsledky ve vzájemné důvěře účastníků a na další průběh manželství a chod domácnosti včetně nastavení pravidel dalšího společného finančního hospodaření. Nelze přehlédnout, že ani uvedená zkušenost manželku nevedla ke změně v přístupu k určité finanční zodpovědnosti, kterou lze v manželství požadovat, o čemž svědčí nejen její odsouzení za přečiny krádeže a neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací (viz výše), ale i, jak sama uvedla, další vysoké dluhy v souvislosti s gamblerstvím. Vzájemná nedůvěra a z toho pramenící neshody mezi účastníky či požadavky ze strany manžela pak postupně narušovaly vzájemné vztahy a účastníci se již nedokázali dohodnout či ujednotit např. na dalším vedení rodinné domácnosti, výkonu domácích prací či na péči o děti. Vše vyústilo v současný stav, kdy přinejmenším manžel již nemá zájem na dalším setrvání v manželském svazku. Při absenci jiných důkazů soud za prokázaný nepovažoval údajný alkoholismus ze strany manžela, stejně tak tvrzené napadení manželky (kdy navíc z lékařské zprávy vyplývá, že k úrazu mělo dojít z důvodu zakopnutí).
13. Na základě takto zjištěného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že návrh na rozvod manželství účastníků je důvodný.
14. Podle § 755 odst. 1 , 3 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , (dále jen o. z.) může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. Podle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.
15. Po provedeném dokazování dospěl soud k přesvědčení, že všechny zákonné podmínky pro rozvod manželství účastníků podle citovaných ustanovení o. z., jak jsou uvedeny výše, byly v daném případě splněny. Účastníci, a to mezi nimi nebylo sporné, spolu již delší dobu jako manželé nežijí, zrušili rodinnou domácnost, nevykonávají manželská práva a povinnosti vyplývající z ustanovení § 687 a násl. o. z. a ze strany manžela ani o to do budoucna není zájem. Lze tedy uzavřít, že manželské soužití účastníků je hluboce a nenapravitelně rozvráceno, jedná se o trvalý stav a nelze očekávat jeho obnovení. Skutkový závěr soudu o příčinách rozvratu manželství účastníků byl uveden výše (viz bod 12, na který soud pro stručnost odkazuje).
16. Je třeba dodat, že nesouhlas jednoho z manželů s rozvodem manželství není sám o sobě důvodem pro zamítnutí návrhu na rozvod. Podstatné je to, že byly naplněny zákonné podmínky pro rozvod, tedy zejména kvalifikovaný rozvrat manželství (§ 755 odst. 1 o. z.). Manželka nakonec ani netvrdila nějaké důvody pro zamítnutí žaloby ve smyslu § 755 odst. 2 písm. b) o. z. Naopak byl v posuzované věci prokázán stav, kdy manželé spolu nežijí, netvoří manželské či rodinné společenství a manžel je zjevně obnovit nechce. Ze všech těchto důvodu soud proto podanému návrhu vyhověl a manželství účastníků rozvedl.
17. Manželka nesouhlasila s rozvodem manželství především z důvodu, že rozvod by měl v daném případě negativní vliv na nezletilé dcery. Podle § 755 odst. 2 písm. a) o. z. přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu. Toto ustanovení směřuje k situacím, kdy je zde zájem dítěte spočívající v zájmu zachovat manželství, který je přitom dán (tj. způsoben, vyvolán) zvláštními důvody. Pravidelně jsou tyto zvláštní důvody vyvolány např. nemocí dítěte, která je takového charakteru, že vyžaduje přítomnost i ekonomické zajištění obou rodičů, apod.
18. V posuzované věci manželka žádné takové konkrétní důvody na straně dětí účastníků v podstatě neuváděla. Předně je třeba konstatovat, že tvrzenou skutečnost zhoršení vztahů mezi manželkou a dcerami účastníků, zejm. pak s nezletilou jméno, a zájem na obnově či zlepšení těchto vztahů, soud spíše vnímal jako prezentaci zájmu ze strany manželky, nikoliv tedy ve smyslu citovaného ustanovení o. z. jako zájmu nezletilého dítěte (i když soud nijak nezpochybňuje, že obecně je ku prospěchu dítěte zachovat si odpovídající vazby na oba rodiče). Bez ohledu na to však lze pochybovat o tom, že v případě zachování manželství by se na vztazích mezi manželkou a nezletilou jméno cokoliv změnilo. Je totiž třeba brát v úvahu nejen její věk (kdy je již nepochybně schopna si vytvořit vlastní názor na danou situaci), ale i skutečnost, že postoj, který zřejmě zaujala, se vytvořila právě za trvání manželství účastníků. Z tohoto pohledu by tak podle přesvědčení soudu další trvání manželství účastníků (navíc při již narušených manželských a rodinných vztazích) na situaci nemělo vliv. Zájem na zachování manželství z hlediska dětí účastníků nezjistil ani opatrovník jmenovaný pro opatrovnické řízení.
19. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb. , o zvláštních řízeních soudních, podle něhož bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Takové předpoklady pro přiznání náhrady nákladů řízení však v projednávané věci nejsou splněny.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení, ke Krajském u soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově.
Oba účastníci jsou povinni do patnácti pracovních dnů od právní moci tohoto rozsudku požádat příslušný úřad o vydání nového občanského průkazu (jen pokud je v jejich dosavadním občanském průkazu zapsán údaj o rodinném stavu).
Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení.