Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
9 C 55/2023
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Stejskalovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 11 344 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11 344 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 445,98 Kč a 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 6 950,39 Kč od 29.1.2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do kapitalizovaného úroku ve výši 2 150,80 Kč a 26,1% úroku ročně z částky 6 950,39 Kč od 29.1.2022 do zaplacení se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 811 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11 344 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 445,98 Kč a 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 6 950,39 Kč od 29.1.2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Co do kapitalizovaného úroku ve výši 2 150,80 Kč a 26,1% úroku ročně z částky 6 950,39 Kč od 29.1.2022 do zaplacení se žaloba zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 811 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalované zaplacení celkové částky 11 344 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výrokové části tohoto rozhodnutí. Dle tvrzení žalobkyně uzavřely právní předchůdkyně žalobkyně (společnost právnická osoba, IČO) a žalovaná dne 4.12.2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč oproti závazku žalované poskytnutou částku vrátit spolu s úrokem ve výši 3 103 Kč a částkou za zpracování zápůjčky a za další péči o zákazníka ve výši 4 791 Kč, a to v 52 týdenních splátkách po 347 Kč do 2.12.2020. Žalovaná sjednané splátky neuhradila řádně a včas, na pohledávku žalobkyně uhradila toliko částku 6 650 Kč a zůstala právní předchůdkyni žalobkyně dlužna na jistině částku 6 950,39 Kč a na poplatku částku 4 393,61 Kč. Dne 28.1.2022 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně uvedenou pohledávku za žalovanou na žalobkyni, která spolu se zaplacením výše uvedených dlužných částek nárokovala též zaplacení příslušenství (kapitalizovaný úrok ve výši 2 150,80 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 445,98 Kč, úrok ve výši 26,10% ročně z dlužné jistiny ve výši 6 950,39 Kč od 29.1.2022 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25% ročně z dlužné jistiny výši 6 950,39 Kč od 29.1.2022 do zaplacení). Před podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky, kterou žalovaná ani přes tuto předžalobní upomínku neuhradila.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, resp. k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání se nevyjádřili, a soud tak dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř. “), předpokládal, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o.s.ř. , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Právní předchůdkyně žalobkyně (společnost právnická osoba, IČO) a žalovaná uzavřely dne 4.12.2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit spolu s úrokem ve výši 3 103 Kč a částkou za zpracování spotřebitelského úvěru, garance celkové ceny a péče o zákazníka ve výši 4 891 Kč, a to v 52 týdenních splátkách ve výši 347 Kč nejpozději do 2.12.2020 (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 4.12.2019). Právní předchůdkyně žalobkyně svůj závazek ze smlouvy poskytnout žalované částku 10 000 Kč splnila, tedy sjednané peněžní prostředky žalované poskytla v hotovosti při uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy (prokázáno Smlouvou o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 4.12.2019). Žalovaná sjednané splátky řádně a včas nesplnila. Ze žádosti o spotřebitelský úvěr (karty zákazníka) ze dne 4.12.2019 bylo zjištěno, že žalovaná uvedla, že její měsíční příjem činil 7 600 Kč a její měsíční výdaje činily 3 500 Kč; k tomu doložila dva bankovní výpisy a rozhodnutí o přiznání dávky do r. 2022. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28.1.2022 (včetně seznamu postoupených pohledávek) bylo zjištěno, že pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo byly postoupeny na žalobkyni, přičemž postoupení těchto pohledávek na žalobkyni právní předchůdkyně žalobkyně žalované oznámila dopisem ze dne 30.1.2022 (prokázáno Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 30.1.2022 vč. podacího lístku). Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dlužných částek ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo které žalovaná ani přes tuto předžalobní upomínku neuhradila (prokázáno Předžalobní upomínkou ze dne 15.11.2022 vč. podacího lístku).
5. Po právní stránce je smlouva uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou smlouvou o zápůjčce dle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“).
6. Podle ustanovení § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
7. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.
8. Podle § 1751 odst. 1 o.z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.
9. Podle ustanovení § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
10. Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Podle ustanovení § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
12. Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o.z. nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená.
13. Dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákona č. 257/2016 Sb. ), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
14. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně co do dlužné jistiny a zákonného úroku z prodlení. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky, čímž splnila svůj závazek z uzavřené smlouvy, žalovaná však svou povinnost poskytnuté finanční částky vrátit nesplnila. Žalobkyni vznikl nárok na úhradu dlužné částky ve výši 11 344 Kč skládající se z dlužné jistiny ve výši 6 950,39 Kč a dlužného poplatku za zpracování spotřebitelského úvěru, garance celkové ceny a péče o zákazníka ve výši 4 393,61 Kč. Bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované k zaplacení poskytnuté zápůjčky ve smyslu ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , když výše poskytnuté zápůjčky, respektive splátky pro její vrácení (ve výši 347 Kč týdně), odpovídala reálným možnostem žalované, tj. jejímu příjmu cca 7 600 Kč měsíčně a nákladům ve výši 3 500 Kč měsíčně. Protože je žalovaná v prodlení s tímto peněžitým plněním, je dán též nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení z jistiny dle § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , v platném znění. Aktivní věcná legitimace žalobkyně k podání žaloby je dána na základě postoupení pohledávky podle § 1879 a násl. o.z. V této části tedy soud žalobě vyhověl (výrok I.).
15. Žalobkyně dále ze smlouvy o spotřebitelském úvěru požadovala zaplacení smluvního úroku ve výši 26,10 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6 950,39 Kč za období od 3.12.2020 do 28.1.2022, který žalobkyně kapitalizovala na částku 2 150,80 Kč, a úroku ve výši 26,10 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6 950,39 Kč od 29.1.2022 do zaplacení, tedy úroku za období po splatnosti poslední splátky. Soud však v této části shledal žalobu nedůvodnou, neboť smluvní úroky nebyly takto mezi účastníky sjednány. Žalobkyně prokazovala své tvrzení ujednáním uvedeným na straně 2 smlouvy o spotřebitelském úvěru, avšak dle názoru soudu nárok žalobkyně na smluvní úrok ve výši 26,10 % ročně z dlužné jistiny z tohoto ujednání nevyplývá. Ze smlouvy je zřejmé, že smluvní úrok byl sjednán pevnou částkou ve výši 3 103 Kč. V případě nezaplacení dlužné částky řádně a včas však žalobkyni právo na zaplacení„ dalšího“ smluvního úroku z dlužné jistiny půjčky ve výši 26,10 % ročně nevzniklo. Jiný výklad není možný, jelikož ve smlouvě samotné je úrok jednoznačně vyjádřen pevnou částkou (slovy„ úrok 3 103 Kč“). Naopak ve smlouvě o spotřebitelském úvěru je výslovně uvedeno, že celková dlužná částka, kterou je zákazník na základě příslušné smlouvy povinen zaplatit (jistina + poplatek) činí pevně uvedenou částku – celkovou částku k zaplacení – 17 994 Kč. Úrok uvedený na straně 1 příslušné smlouvy tak soud chápe jako procentuální vyjádření sjednaného úroku kapitalizovaného na částku 3 103 Kč, nikoli jako ustanovení, které by zakládalo žalované povinnost úrok takto platit pro případ prodloužení příslušné smlouvy v důsledku prodlení dlužníka, jak tvrdí žalobkyně. Měla-li by být smluvními podmínkami založena další obdobná povinnost nad rámec textu smlouvy samotného, pak (odhlédneme-li od otázky, v jakých případech je takový postup ve spotřebitelském právu vůbec možný) musí být tato nová povinnost vyjádřena zcela jednoznačně a srozumitelně, což v projednávané věci nepochybně není splněno. Soud proto nárok žalobkyně na zaplacení dalšího smluvního úroku ve výši 26,10 % ročně z dlužné jistiny zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.
16. Pokud jde o náklady řízení (výrok III. rozsudku), soud posoudil, že se žalobkyně domáhala zaplacení celkem částky 17 136,23 Kč (součet žalované jistiny 11 344 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku ve výši 445,98 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 150,80 Kč, zákonného úroku z prodlení uplatněného od 29.1.2022 do zaplacení kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 765,06 Kč a smluvního úroku uplatněného od 29.1.2022 do zaplacení kapitalizovaného ke dni vydání rozsudku ve výši 2 420,39 Kč); úspěšná pak byla v částce 12 565,04 Kč (součet žalované jistiny 11 344 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku ve výši 445,98 Kč a zákonného úroku z prodlení uplatněného od 29.1.2022 do zaplacení kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 765,06 Kč), kdy úspěch ve věci je třeba posuzovat i s přihlédnutím k příslušenství pohledávky a nikoliv pouze k jistině. Úspěch žalobkyně tak představuje 63%, neúspěch 27%, a proto jí soud přiznal dle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení, které jí v řízení vznikly, v rozsahu 36% (rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 1 odst. 2 , 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT”) z tarifní hodnoty ve výši 11 344 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. AT a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč; celkem tedy částka 2 252 Kč, přičemž 36% z této částky činí 811 Kč (po zaokrouhlení).
17. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř. ); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř. ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ.
Nesplní-li žalovaná dobrovolně povinnost stanovenou tímto rozhodnutím, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř. o. s. ř. ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb. ) u soudního exekutora.