Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 54/2023

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl soudkyní Mgr. Tamarou Karáskovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou údaje o zástupci

pro zaplacení 40 872,46 Kč, 521,76 EUR s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 66,26 Kč a 0,93 EUR, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 40 806,20 Kč a 520,83 EUR zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 14 982,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 66,26 Kč a 0,93 EUR, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do částky 40 806,20 Kč a 520,83 EUR zamítá. III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 14 982,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 40 872,46 Kč a 521,76 Eur s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že si žalovaná u žalobkyně objednala opravu tepelné izolace, a to na základě objednávek číslo jejichž součástí byly všeobecné nákupní podmínky dodávek zboží a služeb žalované platné od datum.

-) Objednávka číslo byla po provedení vyúčtována fakturou číslo na 2 058,21 Eur, splatnou dne datum, žalovaná uhradila dne datum 2 058,21 Eur a dne datum v reakci na předžalobní výzvu 218,26 Eur, po zohlednění částečných úhrad zbývá k úhradě jistina ve výši 31 Eur a úrok z prodlení 3,12 Eur.

-) Objednávka číslo byla po provedení vyúčtována fakturou číslo na 1 996,50 Eur, splatnou dne datum, žalovaná uhradila dne datum 1 996,50 Eur a dne datum v reakci na předžalobní výzvu 146,19 Eur, po zohlednění částečných úhrad zbývá k úhradě jistina ve výši 209,36 Eur a úrok z prodlení 2,09 Eur.

-) Objednávka číslo byla po provedení vyúčtována fakturou číslo na 190 296,70 Kč, splatnou dne datum, žalovaná uhradila dne datum 150 000 Kč, dne datum 40 296,70 Kč a dne datum v reakci na předžalobní výzvu 22 457,10 Kč, po zohlednění částečných úhrad zbývá k úhradě jistina ve výši 31 821,39 Kč a úrok z prodlení 318,21 Kč.

-) Objednávka číslo byla po provedení vyúčtována fakturou číslo na 71 498,90 Kč, splatnou dne datum, žalovaná uhradila dne datum 59 703,30 Kč, dne datum 11 795,60 Kč a dne datum v reakci na předžalobní výzvu 9 063,71 Kč, po zohlednění částečných úhrad zbývá k úhradě jistina ve výši 9 051,07 Kč a úrok z prodlení 90,51 Kč.

U všech čtyř žalobních nároků žalobkyně požadovala náklady spojené s uplatněným pohledávky 1 200 Kč podle ust.

2. Po vydání elektronického platebního rozkazu, který návrhu vyhověl, podala žalovaná odpor, v němž uvedla, že částky jsou požadovány zcela neoprávněně a nesprávně, žalobkyně požaduje opětovné uhrazení fakturovaných částek, tyto jsou však všechny uhrazeny. Rekapitulovala, že mezi stranami byly uzavřeny smlouvy na základě dále v rozsudku popsaných objednávek, z nichž čtyři časově první (jichž se týká žaloba) spadají do období, kdy jejich součástí byly všeobecné nákupní podmínky žalované platné od datum, dvou časově posledních objednávek pak všeobecné nákupní podmínky žalované platné od datum. V podmínkách platných od datum je neplatně sjednán smluvní úrok z prodlení, neboť je zde uveden dvakrát pokaždé v jiné výši. Ujednání je tak neurčité, a proto neplatné. Platně je pak již sjednán v podmínkách platných od datum ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý dne prodlení maximálně do 10 %. Žalobkyně pak vše řádně uhradila, což rozepsala následovně:

-) dne datum na fakturu číslo – 1 996,50 Eur

-) dne datum na fakturu číslo – 2 058,21 Eur

-) dne datum na fakturu číslo – 150 000 Kč

-) dne datum na fakturu číslo – 11 795,60 Kč

-) dne datum na fakturu číslo – 40 296,70 Kč

-) dne datum na fakturu číslo – 59 703,30 Kč

Žalovaná rozepsala i platby na faktury, které nejsou předmětem žaloby:

-) dne datum na fakturu číslo – 45 975,20 Kč

-) dne datum na fakturu číslo – 14 858,80 Kč

-) dne datum na fakturu číslo – 14 867,30 Kč

-) dne datum na fakturu číslo – 114 600,30 Kč.

Úhrady úroků z prodlení, tak jak tvrdila jejich zaplacení, pak žalovaná v odporu rozepsala takto:

Objednávka č.; Faktura; Fakturovaná částka; Úhrada; Měna; Splatnost; Datum úhrady; Počet dnů prodlení; Zák.úrok z prodlení

číslo; číslo; 2 058,21; 2 058,21; EUR; datum; datum; anonymizována dvě slova

anonymizováno; číslo; 1 996,50; 1 996,50; EUR; datum; datum; anonymizována dvě slova

číslo; číslo; 190 296,70; 150 000,00; CZK; datum; datum; anonymizováno; číslo

číslo

3. ;;; 40 296,70; CZK; datum; datum; 535;

číslo; číslo; 71 498,90; 59 703,30; CZK; datum; datum; anonymizováno; číslo

číslo

4. ;;; 11 795,60; CZK; datum; datum; 749;

Celkem zákonný úrok činil podle žalované v součtu 364,45 EUR z faktur číslo a číslo, a dále celkem 31 520,81 Kč z faktur číslo a číslo.

Na objednávky uzavřené za účinnosti všeobecných nákupních podmínek platných od datum hradila žalovaná následovně:

Číslo objednávky; Faktura; Fakturovaná částka; Úhrada; Měna; Splatnost; Datum úhrady; Počet dnů prodlení; Smluvní úrok z prodlení

číslo; číslo; 45 975,20; 45 975,20; CZK; datum; datum; anonymizováno; číslo

číslo; číslo; 114 600,30; 114 600,30; CZK; datum; datum; anonymizováno; číslo

číslo; číslo; 14 858,80; 14 858,80; CZK; datum; datum; anonymizováno; 1 485,88

číslo; číslo; 14 867,30; 14 867,30; CZK; datum; datum; anonymizováno; 1 486,73

Celkem činil podle žalované smluvní úrok z prodlení v součtu z faktur číslo částku 19 030,16 Kč.

Veškeré úroky z prodlení byly podle žalované z její strany uhrazeny.

5. Skutkový stav byl mezi účastníky nesporný, z jejich shodných tvrzení bylo zjištěno, že žalovaná si u žalobkyně objednala opravu tepelné izolace, a to na základě objednávek číslo z datum, anonymizováno z datum, číslo z datum, číslo z datum, jejichž součástí byly všeobecné nákupní podmínky dodávek zboží a služeb platné od datum, jednalo se o podmínky žalované. V článku IV. bodu 6 je uvedeno: lhůta splatnosti faktury činí minimálně 30 dnů ode dne data vystavení. Není-li ve smlouvě výslovně smluveno jinak, činí úrok z prodlení 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení a potvrzením návrhu smlouvy je v této výši smluven úrok z prodlení na místo sazby stanovené a prováděcím předpisem. V článku XIV. bodu 6 stojí: Jestliže bude anonymizována dvě slova v prodlení s úhradou faktur za řádně a včasně dodaný předmět dodávky, dodavatel bude oprávněn požadovat od anonymizována dvě slova úhradu úroků z prodlení ve výši 0,5 % z opožděné platby za každý započatý den prodlení maximálně však do 10 % ceny. Dále byly mezi stranami sjednány objednávky číslo k nimž byly přiloženy nové všeobecné nákupní podmínky platné od datum, které mají v čl. IV. odst. 8 uvedeno: lhůta splatnosti faktury činí minimálně 30 dnů ode dne data vystavení. Není-li ve smlouvě výslovně smluveno jinak. Jestliže bude anonymizována dvě slova v prodlení s úhradou faktur za řádně a včasně dodaný předmět dodávky, dodavatel bude oprávněn požadovat od anonymizována dvě slova úhradu úroků z prodlení ve výši 0,05 % z opožděné platby za každý započatý den prodlení maximálně však do 10 % celkové ceny. S potvrzením návrhu smlouvy (objednávky) je v této výši smluven úrok z prodlení namísto sazby stanovené a prováděcím předpisem. S ohledem k tomu, že ani v otázce výše a data úhrad není mezi stranami sporu, si soud pro stručnost dovolil využít přehled uvedený v odporu žalované ze dne datum citovaný doslovně v odst. 2 rozsudku. Rovněž není sporu v otázce čísel faktur, jejich splatnosti, které zcela souhlasí s tvrzením žalobkyně, pro stručnost soud odkazuje na odstavec 1 rozsudku. Z výpisů z účtu žalované ze dne datum vyplývá, že uvedeného dne byla odeslána žalovanou platba 50 550,97 Kč a 364,45 Eur označené jako„ úroky z prodlení anonymizováno“. Žalovaná tedy uhradila zákonný úrok z prodlení, tak jak si jej vypočítala, z žalovaných objednávek číslo úroky z prodlení z objednávek číslo v korunách českých pak uhradila společně se smluveným úrokem z prodlení z objednávek číslo s číslo v korunách českých (31 520,81 + 19 030,16 = 50 550,97).

6. Soud nepokládá výpočet žalobkyně za zcela správný, jsou v něm drobné početní chyby a chybně je pracováno s prvním dnem prodlení, který je zaměněn s datem splatnosti, pro porovnání je níže uveden výpočet úroku z prodlení správný:

10 % ročně z částky 2 058,21 EUR od datum do datum, ve výši 218,79 EUR

10 % ročně z částky 1 996,50 EUR od datum do datum, ve výši 146,59 EUR

10 % ročně z částky 150 000,00 Kč od datum do datum, ve výši 16 602,73 Kč

10 % ročně z částky 40 296,70 Kč od datum do datum, ve výši 5 906,50 Kč

10 % ročně z částky 59 703,30 Kč od datum do datum, ve výši 6 657,32 Kč

10 % ročně z částky 11 795,60 Kč od datum do datum, ve výši 2 420,52 Kč

Součet plnění v EUR 365,38 Součet plnění v Kč číslo

(Ve vztahu k dluhům z faktur, jež jsou předmětem žaloby.)

Součet plnění žalobkyní v EUR 218,26+146,19=364,45

Součet plnění žalobkyní v Kč číslo číslo číslo číslo číslo

Rozdíl v plnění v EUR 364,45 – 365,38= - 0,93 EUR,

Rozdíl v plnění v Kč číslo, číslo - 66,26 Kč, uvedené částky tedy nebyly žalovanou uhrazeny.

7. Sporné mezi stranami sporu bylo, zda byla platně sjednána jiná výše úroku z prodlení pro závazky z žalovaných objednávek, než je výše zákonná, a zda úhrady činěné žalovanou byly činěny nejprve na jistinu, či zda mohly být žalobkyní započítány nejprve na příslušenství pohledávky. Situace v řízení byla skutkově jasná, soud při jednání bedlivě vyslechl argumenty a stanoviska stran, a poté věc posoudil následovně.

8. Po právní stránce soud hodnotil spornou otázku platnosti ujednání o smluvním úroku z prodlení podle těchto zákonných ustanovení a judikatury:

Podle § 574 o.z na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.

Podle § 576 o.z týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

Podle ustanovení § 553 odst. 1 o.z. o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem.

Podle ustanovení § 579 odst. 1 o.z. způsobil-li někdo neplatnost právního jednání, nemá právo namítnout neplatnost nebo uplatnit z neplatného právního jednání pro sebe výhodu.

Podle § 557 o.z. připouští-li použitý výraz různý výklad, vyloží se v pochybnostech k tíži toho, kdo výrazu použil jako první.

Podle usnesení Nejvyššího soudu sp.zn. je soudní praxe dlouhodobě ustálena v závěru, podle něhož náležitostí projevu vůle, který směřuje k určitému právnímu úkonu, je srozumitelnost, určitost a v některých případech i forma projevu. Nesrozumitelný je projev tehdy, jestliže nelze zjistit ani výkladem, co jím mělo být vyjádřeno (v důsledku vadného slovního nebo jiného zprostředkování). Určitost projevu se týká jeho obsahové stránky; neurčitý projev je sice srozumitelný, avšak nejistý je jeho obsah. Závěr o neurčitosti právního úkonu předpokládá, že ani jeho výkladem nelze dospět k nepochybnému poznání, co chtěli účastníci projevit (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2000, sp.zn. , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslo nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2020, sp.zn. ). Závěr o neurčitosti či nesrozumitelnosti právního jednání je namístě jen tehdy, nepodaří-li se výkladem celého právního jednání nebo jeho části podle § 555 a násl. o. z. ozřejmit, k jakým právním následkům projevená vůle účastníků směřovala (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2020, sp.zn. ). V uvedeném usnesení šlo o situaci, kdy v kupní smlouvě byly uvedeny dvě kupní ceny a byla konstatována neurčitost smlouvy, soudy nesouhlasily s výkladem žalobkyně, že lze výkladem dospět k částce nižší. Žaloba byla podána na nahrazení rozhodnutí správního orgánu (katastr nemovitostí odmítl učinit vklad podle takové smlouvy), rozhodnutí je však pro posouzení určitosti ujednání pro toto řízení použitelné.

Podle rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. případné chyby v psaní nebo počtech anebo jiné zřejmé nesprávnosti ve vyhotovení listin nemají žádné právní následky, je-li jejich obsah (význam) navzdory takovým chybám nebo jiným zřejmým nesprávnostem nepochybný. Ustanovení z.č. obč.zák. účinného do 31.12.2013 z okruhu neurčitých a nesrozumitelných projevů vůle vyděluje případy, kdy je obsah právního úkonu nepochybný, pouze jsou sníženy jeho vyjadřovací kvality zjevnými a smyslu ujednání jinak neodporujícími chybami vzniklými v procesu vytváření textu či při výpočtech – např. překlepy, jiné technické nedostatky v psaní, matematické chyby, apod. Prioritou je výklad, jenž nevede k závěru o neplatnosti smlouvy, je-li takový výklad možný. K podobnému závěru dochází Nejvyšší soud v rozsudku sp.zn. principem výkladu smluv, reflektujícím autonomii smluvních stran a společenskou a hospodářskou funkci smlouvy, je priorita výkladu, který nevede k závěru o neplatnosti smlouvy, je-li takový výklad možný.

9. Po právní stránce soud hodnotil spornou otázku úhrad na jistinu či příslušenství podle těchto zákonných ustanovení a judikatury:

Podle ust. § 1932 odst. 1 o.z. ve znění účinném do 30.6.2021, má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli.

Podle ust. § 1932 odst. 1 o.z. ve znění účinném od 1.7.2021 má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli a věřitel s tím souhlasí.

Podle kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , , ve znění pozdějších předpisů, a , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, článku II. bodu 2 na plnění dluhu z právního jednání učiněného přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije , ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Podle ust. ,2 z.č. obchodního zákoníku účinného do 31.12.2013 platilo, že má-li být věřiteli splněno týmž dlužníkem několik závazků a poskytnuté plnění nestačí na splnění všech závazků, je splněn závazek určený při plnění dlužníkem. Neurčí-li dlužník, který závazek plní, je splněn závazek nejdříve splatný, a to nejprve jeho příslušenství. Při plnění peněžitého závazku se započte placení nejprve na úroky a potom na jistinu, neurčí-li dlužník jinak.

Podle rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. pokud dlužník plní více dluhů, je plněn ten z nich, o němž dlužník při plnění projevil úmysl jej splnit nejen výslovně, nýbrž i projevil-li jej jinak, je-li toto určení určité a srozumitelné. V kontextu obecného právního posouzení není důvod vylučovat z možností takového (jiného) projevu, a tím i určení dluhu, který má být splněn, ani okolnost, že dlužník poskytl věřiteli plnění ve výši, jež odpovídá právě výši jednoho (a nikoliv jiného) z více dluhů. V daném řízení šlo o situaci, kdy dlužník hradil kupní cenu se zpožděním a věřitel použil úhrady nejprve na úhradu příslušenství. Jako variabilní symbol bezhotovostních plateb dlužník použil datum uzavření smlouvy. Toto označení soudy posoudily jako úmysl dlužníka hradit jistinu pohledávky.

Podle rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. se jednalo mimo jiné o situaci, kdy dlužník tvrdil, že označením variabilního čísla faktury určil závazek, na nějž plní (jistinu), Nejvyšší soud uvedl, že dospěl-li odvolací soud za uvedeného skutkového stavu k závěru, že žalovaný plnil na nedoplatek druhé části kupní ceny, je jeho závěr správný, neboť v daném případě byl ve smyslu ustanovení § 330 odst. 1 a 2 obch. zák. žalovaným určen závazek, na nějž plní, a to výslovně (uvedením variabilního symbolu faktury, v níž byla vyúčtována kupní cena), popř. i jinak (výší nedoplatku kupní ceny).

10. Po právním posouzení skutkového stavu ve světle shora citovaných zákonných ustanovení a judikatury soud dospěl k závěru, že žaloba je z větší části nedůvodná, a proto ji z větší části zamítl.

11. Neurčitost ujednání spočívající ve dvou sazbách smluveného úroku z prodlení ve všeobecných nákupních podmínek platných od datum nelze odstranit výkladem, jedná se o obdobnou situaci jako při uvedení dvou kupních cen (viz usnesení Nejvyššího soudu sp.zn. ), v této části jsou tedy podmínky neplatné a žalobkyně má právo tolika na zákonný úrok z prodlení. Odstranit tuto vadu nelze výkladem a ani tím, že by byla za smluvenou sazbu pokládána sazba nižší. Soud se zabýval i zněním ustanovení § 579 odst. 1 o.z., tedy že se neplatnosti nemůže dovolávat ten, kdo ji způsobil. Přestože podmínky vydala žalovaná, vztah mezi žalobkyní a žalovanou je vztahem dvou podnikatelských subjektů, žádná strana není v postavení slabším, a proto bylo na obou stranách, aby před uzavřením smluvního vztahu podmínky prostudovaly. Tuto chybu tedy nelze přisuzovat výlučně k tíži žalované. Soud přiznal žalobkyni pouze malou částku na základě toho, že výpočet žalované nepokládá zcela za správný, viz odstavec 4. Pokud jde o postup úhrad (jistina, příslušenství), zde je nutno podotknout, že žalovanou odkazovaná a zde v rozsudku citovaná judikatura se týkala období, kdy se vztahy mezi podnikajícími subjekty řídily obchodním zákoníkem. Nicméně vzhledem k totožnému významu znění ust. obch.z. a ust. o.z. ve znění platném do datum, lze uvedenou judikaturu na tento případ použít. Nelze pominout přechodné ustanovení , kterým se mění , , podle něhož se na plnění anonymizováno z právního jednání učiněného přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona použije , ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Žalovaná tedy označením čísel faktur určila, že hradí nejprve na konkrétní jistinu a poté teprve na úroky. Smluvní vztah mezi účastnicemi byl sjednán potvrzením objednávky žalované, které časově spadají do doby účinnosti před touto novelou, kam nakonec časově spadají i data splatnosti vystavených faktur. Je proto namístě použít znění ustanovení o.z. účinného do 30.6.2021, kdy má dlužník právo projevit vůli při plnění. Žalovaná přitom označením čísla faktur projevila vůli platit nejprve na jistinu pohledávky (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. ). Má tedy jistiny i příslušenství s výjimkou části úroků ve výši 0,93 Eur a 66,26 Kč uhrazenou. Byť v korunách českých byly hrazeny i pozdější pohledávky žalobkyně, které nejsou předmětem žaloby, soud zohlednil skutečnost, že sama žalovaná označila platbu v korunách českých na předmět žaloby ve výši 31 520,81 Kč, částku spočívající v rozdílu podle výpočtu soudu 66,26 Kč pak soud pokládá za neuhrazenou na objednávky číslo.

12. Tyto částky soud žalované uložil k úhradě ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku ( ), ve zbytku žalobu zamítl.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že jejich náhradu přiznal žalované, jež byla v řízení převážně úspěšná (její neúspěch tkví pouze v poměrně nepatrné části). Náklady řízení žalované ve výši celkem 14 982,60 Kč sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 40 872,46 Kč a 521,76 Eur (ke dni podání žaloby datum v kurzu za 24,60 Kč, tzn. 521,76 x 24,60 = 12 835,30 Kč), tarifní hodnota tedy činí 53 707,80 Kč (40 872,46 + 12 835,30), odměna za úkon pak činí 3 260 Kč, byly provedeny tři úkony ve smyslu a. t. (příprava a převzetí věci, podání odporu, účast na jednání dne datum); odměna zástupce žalované tedy činí celkem 9 780 Kč, dále jsou náklady zastoupení tvořeny třemi paušálními náhradami hotových výdajů výdajů po 300 Kč dle a. t., celkem 900 Kč, náhradou za promeškaný čas ve výši 6 x po 100 Kč dle ust. , odst. 3 a.t. za 6 započatých půlhodin strávených cestou k jednání a zpět, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 280 Kč ve výši 2 368,80 Kč podle a 3 Náklady řízení žalované pak v neposlední řadě tvoří i cestovné (z něj náhrada DPH nebyla stanovena, když náhrada cestovného již náhradu DPH obsahuje). V souvislosti s cestou k jednání a zpět, tj. z obec do obec a zpět – celkem 170 km, značka automobilu s kombinovanou spotřebou 6 l číslo km (dle ust. věty třetí , ve znění předpisů pozdějších, je nutno vycházet z údaje o spotřebě pro kombinovaný provoz podle norem Evropských společenství, jde o v pořadí třetí údaj o spotřebě dle předložené kopie technického průkazu vozu), průměrné ceně motorové nafty 44,10 Kč za litr ( vyhl. č. , ve znění vyhl. číslo) a sazbě základní náhrady za použití vozidla ve výši 5,20 Kč za kilometr jízdy ( téže vyhlášky) činí cestovné 1 333,80 Kč Náklady řízení žalované tedy činí celkem 14 982,60 Kč, které je žalobkyně povinna žalované nahradit k rukám její právní zástupkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku ( , ).

14. Soud nekrátil podle úspěchu ve věci náhradu nákladů řízení žalované, neboť částka, ve které byla žaloba shledána důvodnou je skutečně minimální.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.