Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
223 C 52/2023
Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Adrianou Hasmanovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa, obec
zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení, LL.M.
sídlem adresa, obec a číslo
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale bytem adresa žalovaného, obec
o zaplacení částky 37 674 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 24 998 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 12 676 Kč a zákonného úroku z prodlení z této částky od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 1 328 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 24 998 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se co do částky 12 676 Kč a zákonného úroku z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 1 328 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 37 674 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru. Svůj nárok odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému na účet částku 25 000 Kč Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím internetové stránky webová adresa po provedeném schvalovacím procesu, zadání SMS kódu, který představuje elektronický podpis a ověření totožnosti a vlastnictví účtu. Žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím lustrace v registrech NRKI, BRKI, příjmení, ISIR a příjmení, provedla credit scoring, posoudila příjmy a výdaje a další zjištěné údaje. Žalovaný se zavázal úvěr spolu s poplatkem za poskytnutí ve výši 825 Kč, úrokem za druhou až osmou splátku ve výši 1 225 Kč a poplatkem za bezpečnou splátku ve výši 99 Kč měsíčně zaplatit formou 24 měsíčních splátek. Žalovaný dvakrát využil možnost odložit si splatnost splátky formou tzv. korunového odkladu, za což ve dnech datum a datum zaplatil 1 Kč (celkem 2 Kč). Poplatek za tento odklad činí 2 475 Kč. Žalovaný se dostal s plněním do prodlení, žalobkyně jej opakovaně upomínala o zaplacení, a to také výzvou před zesplatněním ze dne datum, následně úvěr ke dni datum zesplatnila. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému k zaplacení za prodlení se splátkami 3 x smluvní pokutu po 500 Kč a účelně vynaložené náklady 4 x po 300 Kč a 1 x po 130 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému také předžalobní upomínku. Žalovaná částka sestává z dlužné jistiny 24 998 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 825 Kč, úroku 3 675 Kč, poplatku za bezpečnou splátku 396 Kč, poplatku za korunový odklad 4 950 Kč, účelně vynaložených nákladů 1 330 Kč a smluvní pokuty 1 500 Kč. Úrok z prodlení žalobkyně požaduje v částečně kapitalizované výši.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez omluvy, přestože byl řádně předvolán, nedostavil. Žalobkyně se z jednání omluvila, odročení nežádala, proto soud dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “) jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.
3. Žalobkyně k důkazu předložila úvěrovou smlouvu, splátkový kalendář, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, informační memorandum o zpracování osobních údajů, sazebník poplatků, kopii občanského průkazu žalovaného, potvrzení o ověření úvěruschopnosti spolu s metodikou, výpis čerpání, splátek a úhrad, opis výpisu proplacení smlouvy, přehled účtu žalovaného, výpis z účtu žalobkyně, výzvu k zaplacení včetně podacího archu, výzvu k zaplacení zesplatněného úvěru a předžalobní výzvu k plnění včetně podacího archu.
4. Ze shora uvedených listin učinil soud následující zjištění o skutkovém stavu: žalobkyně a žalovaný (jehož totožnost byla ověřena z kopie příjmení) uzavřeli dne datum úvěrovou smlouvu, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 25 000 Kč, tato mu byla vyplacena na bankovní účet č. bankovní účet dne datum. Přehledem účtu a dotazem na banku soud zjistil, že majitelem a jediným disponentem předmětného účtu byl v rozhodné době žalovaný, zároveň byla potvrzena příchozí platba v uvedené výši od žalobkyně. Smlouva byla uzavřena elektronicky po zadání podpisového kódu zaslaného skrze SMS. Žalovaný se smlouvou zavázal vrátit žalobkyni poskytnuté prostředky spolu se shora uvedenými poplatky a úrokem formou 24 měsíčních splátek dle splátkového kalendáře. Smlouvou bylo sjednáno oprávnění žalobkyně požadovat v případě prodlení po žalovaném účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním 300 Kč měsíčně a smluvní pokutu ve výši 500 Kč. Podle výpisu úvěru uhradil žalovaný žalobkyni celkem 2 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení a upozornila jej na možnost zesplatnění, k tomu také následně dle smluvních ujednání přistoupila dne datum. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k zaplacení dopisem ze dne datum odeslaným datum.
5. Z potvrzení o prověření úvěruschopnosti soud zjistil, že žalobkyně od žalovaného zjistila, že je bezdětný, zaměstnaný s příjmem 29 000 Kč bez příjmů partnera, splácí další závazky částkou 5 000 Kč. Zároveň mělo být provedeno šetření v ISIR s negativním výsledkem.
6. Žalovaný uzavřel smlouvu s žalobkyní jakožto fyzická osoba nepodnikající, což plyne zejména z označení jeho osoby ve smlouvě osobními údaji (rodné číslo, adresa trvalého pobytu a k doručování, číslo příjmení), proto je třeba na úvěrovou smlouvu hledět jako na smlouvu uzavřenou se spotřebitelem podléhající právní úpravě zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně tvrdila, že zkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy, k důkazu však předložila pouze formulář, dle kterého se spokojila pouze s tvrzeními žalovaného ohledně příjmů, počtu dětí, zaměstnání a dalších závazků. Jedná se však o kusé informace bez dalších souvislostí, z nichž jednoznačně nelze učinit relevantní závěr o úvěruschopnosti, navíc za situace, kdy žalobkyně neprokázala, že by tyto informace jakýmkoli způsobem ověřila, a to včetně provedené (jedné!) lustrace.
7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 86 odst. 1 , 2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz aktuálně např. rozsudek Soudního dvora ze dne
5. 3. 2020 ve věci C679/18).
10. Podle § 2 odst. 1 citovaného zákona spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
11. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
13. Soud nemohl při jednání poučit žalobkyni ve smyslu § 118a odst. 1 , 3 o. s. ř. o. s. ř. o tom, aby uvedla tvrzení a předložila nebo označila důkazy k prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy s odbornou péčí, a to s ohledem na její neúčast, přičemž takové poučení se poskytuje účastníku zásadně při jednání a soud není povinen jednání za účelem poskytnutí poučení odročovat, naopak lze legitimně od žalobkyně očekávat, že se jednání zúčastní, v opačném případě že ponese procesní následky své neúčasti. Žalobkyně břemena tvrdit a prokázat ve vztahu ke zjišťování úvěruschopnosti žalovaného neunesla.
14. Vzhledem k výše uvedenému soud nemohl dojít k jinému závěru, než posoudit předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou, k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o. z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu.
15. V řízení však bylo prokázáno, že žalovaný od žalobkyně převzal částku 25 000 Kč, když tato byla převedena na bankovní účet, jehož je vlastníkem a jediným disponentem. Žalovaný v průběhu řízení netvrdil, že by žalobkyni uhradil více, než připouštěla, ani z předložených listin nedospěl soud v tomto ohledu k jinému závěru, a proto vyšel z tvrzení žalobkyně. Jelikož peněžní prostředky byly žalovanému převedeny žalobkyní bez právního důvodu s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy, dospěl soud k závěru, že žalovaný se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil co do částky 24 998 Kč představující rozdíl mezi poskytnutými a vrácenými prostředky, a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vydat, o čemž soud rozhodl výrokem I. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu § 1958 o. z.
16. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán od datum. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007 ). Takovou výzvu žalobkyně učinila dne datum, kdy odeslala žalovanému předžalobní upomínku ze dne datum se stanovením lhůty k plnění do 30 dnů od jejího sepsání.
17. S ohledem na výše uvedenou absolutní neplatnost smlouvy o úvěru byla žaloba co do zbývajících souvisejících nároků, tj. poplatků, smluvních pokut, nákladů na vymáhání a příslušenství nad rámec přiznaného zamítnuta.
18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení ve větším rozsahu úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 328 Kč, přičemž tato částka představuje 32,7 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 66,35 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 33,65 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 884 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 37 674 Kč sestávající z částky 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 500 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč O jejich splatnosti k rukám zástupce žalobkyně ylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí (exekuci).