Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
22 C 132/2023
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 71 813,99 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku 64 681 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 099,91 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 64 681 Kč od 19. 1. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen uhradit žalobkyni částku 7 132,99 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 8 481,34 Kč, úrok 15 % ročně z částky 69 913,99 Kč od 19. 1. 2023 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 219,68 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 7 132,99 Kč od 19. 1. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně, se zamítá.
III. Na náhradě nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit žalobkyni částku 14 728 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku 64 681 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 099,91 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 64 681 Kč od 19. 1. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen uhradit žalobkyni částku 7 132,99 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 8 481,34 Kč, úrok 15 % ročně z částky 69 913,99 Kč od 19. 1. 2023 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 219,68 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 7 132,99 Kč od 19. 1. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně, se zamítá. III. Na náhradě nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit žalobkyni částku 14 728 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně podala soudu žalobní návrh, jímž se domáhala uložení žalovanému povinnosti uhradit částku 71 813,99 Kč s následujícími tvrzeními. Žalovaný dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , ve znění pozdějších předpisů, uzavřel se žalobkyní 29. 3. 2022 smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru číslo nedílnou součástí jsou úvěrové podmínky. Uzavřením smlouvy žalovaný, mimo jiné, stvrdil, že se s obchodními podmínkami seznámil, všechna jejich ustanovení jsou mu srozumitelná, považuje je za dostatečně určitá, souhlasí s nimi. Před uzavřením smlouvy byla věřitelem řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného odbornými pracovníky, kteří v rámci zjišťování kreditního skóre žadatele o úvěr posuzují jeho příjmovou a výdajovou stránku, přezkoumávají klientské informace o proměnných, např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení, taktéž nahlíží do externích úvěrových registrů. Výstupem je hodnota limitu nejvyšší měsíční splátky, která může být žadateli o úvěr schválena, aniž by došlo k předlužení, žalobkyně odkazuje postup posouzení úvěruschopnosti spolu s argumentací, jak bylo k posouzení dospěno. Pokud následně došlo ke změně poměrů žalovaného, v důsledku níž přestal hradit úvěr, nebylo to zapříčiněno nedostatečným prověřením úvěruschopnosti. Žalovaný byl dle smlouvy a úvěrových podmínek oprávněn čerpat revolvingový úvěr prostřednictvím kreditní karty maximálně do nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. Žalobkyně se zavázala za sjednaných podmínek poskytnout žalovanému peněžní prostředky, opakovaně, do výše nevyčerpaného zůstatku úvěrového rámce, žalovaný se uzavřením smlouvy zavázal tyto vrátit a zaplatit úroky. V průběhu trvání úvěrového vztahu bylo dle smlouvy a obchodních podmínek možné změnit výši sjednaného úvěrového rámce činícího 70 000 Kč, je patrné z hlavičky přiloženého splátkového kalendáře („ výše úvěru“). Žalovaný se zavázal úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách 2,45 % z výše sjednaného úvěrového rámce. V jednotlivých splátkách jsou zahrnuty sjednané úroky, část čerpaného úvěru, pravidelné poplatky (např. poplatek za výpis), i nepravidelné poplatky (např. poplatek za výběr z automatu, blokaci karty), smluvní sankce. Splatnost pravidelné měsíční splátky byla vždy 20. den v kalendářním měsíci, první splátka je splatnou k 20. dni kalendářního měsíce, následujícího kalendářnímu měsíci, kdy došlo k prvnímu čerpání a poskytnutí úvěru, není-li sjednáno jinak. V průběhu úvěrového vztahu žalovaný celkem čerpal částku 72 724 Kč, celkem na poskytnutý úvěr uhradil 5 139 Kč. To, jaká část úhrady byla započítána na úrok, poplatky a jistinu, je patrno ze splátkového kalendáře. Žalovaný porušil závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, žalobkyně využila oprávnění dle odst. 6.1 úvěrových podmínek, možnost zesplatnit úvěr, žádat okamžité zaplacení celé dlužné částky, dostal-li by se žalovaný do prodlení se splacením alespoň dvou splátek, či splacením jedné splátky déle než tři měsíce. Žalobkyně úvěr zesplatnila k 17. 10. 2022, viz splátkový kalendář. Žalovaný byl vyzván ke splacení celého úvěru dopisem z 17. 10. 2022 – Výzva ke splacení celého úvěru, žalovanému zasláno doporučeně poštou, viz podací arch České pošty dokládající odeslání výzvy ke splacení celého úvěru. Žalovanému byla dle § 142a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů, zaslána právním zástupcem žalobkyně, předžalobní výzva k plnění, vyzván k úhradě celého dluhu, upozorněn, že neuhradí-li dluh, bude přistoupeno k soudnímu vymáhání bez jakékoliv další výzvy. Žalovaný nereagoval, po zesplatnění úvěru neuhradil žádnou splátku, žalobkyně eviduje pohledávku 71 813,99 Kč sestávající z neuhrazené jistiny 69 913,99 Kč (rozdíl součtu čerpaných částek a úhrad žalovaného započtených na jistinu; jedná se tedy v plné výši o částku úvěru žalovanému poskytnuté žalovaným neuhrazené), nákladů na vymáhání 900 Kč, smluvních pokut 1 000 Kč. Podrobný výpočet jednotlivých požadovaných částek viz níže. Částka 900 Kč, náklady na vymáhání, je součet účtovaných a žalovaným dosud neuhrazených nákladů na vymáhání. Právo žalobkyně na náhradu účelně vynaložených nákladů při prodlení žalovaného sjednáno dle § 122 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, ve smlouvě („ Důsledky nesplácení úvěru“), bod, odst. 7.1. Sankce Úvěrových podmínek. Náhrada účelně vynaložených nákladů činí 100 Kč za měsíc vymáhání, 130 Kč, je-li žalovanému v daném měsíci zasílána výzva k úhradě formou doporučeného psaní. Dle smlouvy se tato částka může v budoucnu měnit dle reálných nákladů dle kalkulace. Od 1. 5. 2022 účelně vynaložený náklad na vymáhání navýšen a sjednocen 300 Kč za měsíc vymáhání. Náklady na vymáhání činí poměrnou část nákladů vynaložených žalobkyní na zaměstnanecký aparát, telekomunikační služby, provozní náklady, náklady na systém správy pohledávek žalobkyně. Žalovaný byl vždy o částce účtovaných nákladů na vymáhání, jejich výši vyrozuměn v příslušné výzvě k zaplacení. Jednotlivé předpisy nákladů na vymáhání vyplývají ze splátkového kalendáře, na nějž žalobkyně odkazuje, v němž jsou jednotlivé částky předpisů označeny " Náklady na vymáhání", označeny datem, kdy byla částka účtována, z nějž rovněž vyplývá, zda byl jednotlivý předpis nákladů na vymáhání zcela, zčásti uhrazen. Výsledná výše požadovaných nákladů na vymáhání činí součet jednotlivých dosud neuhrazených nákladů na vymáhání označených ve splátkovém kalendáři. Smluvní pokuta 1 000 Kč je požadována dle smlouvy (Důsledky nesplácení úvěru), podkapitola odst. 7.1. úvěrových podmínek, kdy je žalobkyně oprávněna při prodlení s úhradou splátky účtovat smluvní pokutu 500 Kč. U dlužné splátky byla nižší než 500 Kč, smluvní pokuta účtována pouze ve výši dlužné splátky. Pro opakující se prodlení žalovaného s úhradou splátek mu byla smluvní pokuta do zesplatnění účtována celkem 1 000 Kč. Jednotlivé předpisy smluvní pokuty vyplývají ze splátkového kalendáře, na nějž žalobkyně odkazuje, kde jsou jednotlivé částky předpisů označeny " Smluvní pokuta" a rovněž datem, kdy byla částka účtována, z nějž vyplývá, i zda byl jednotlivý předpis smluvní pokuty zcela, zčásti uhrazen. Výslednou výši smluvních pokut tvoří součet jednotlivých dosud neuhrazených smluvních pokut označených ve splátkovém kalendáři. Celková částka smluvních pokut činí 1 000 Kč. Příslušenství představuje úrok kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby 8 481,34 Kč (součet zbylých nesplacených úroků, vynesených v jednotlivých předepsaných splátkách do zesplatnění úvěru, a obchodního úroku z jistiny, kapitalizovaného ke dni sepsání žaloby, viz Splátkový kalendář). Kapitalizovaný úrok 8 481,34 Kč činí, viz splátkový kalendář, součet nezaplacených úroků vynesených v jednotlivých splátkách do zesplatnění úvěru a kapitalizovaného úroku 18,88 % p. a. ode dne následujícího po zesplatnění, 18. 10. 2022, do dne sepsání návrhu, 18. 1. 2023, z částky 69 913,99 Kč. Dále úrok 18,88 % p. a. od datum do zaplacení z částky 69 913,99 Kč, obchodní úrok z jistiny ode dne následujícího po dni sepsání žaloby do zaplacení. Je-li dluh na jistině či splátce jistiny po splatnosti více než 90 dnů, je počínaje 91. dnem prodlení sazba obchodního úroku snížena dle § 122 zák. č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, na výši odpovídající repo sazbě stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšenou o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. Úrok z prodlení v zákonné výši kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby činí 2 319,59 Kč (kapitalizovaný od 15. dne po zesplatnění úvěru, z jistiny, případných poplatků a smluvních pokut, do dne sepsání žalobního návrhu). Žalobkyně uplatňuje dle § 1970 zákona č. 89/2012 ., občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů nárok na zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení v zákonné výši, 2 319,59 Kč, výpočet viz splátkový kalendář, tj. od 15. dne po zesplatnění úvěru (ode dne následujícího po uplynutí 14 denní lhůty uvedené ve výzvě ke splacení celého úvěru z 17. 10. 2022) 1. 11. 2022 do 18. 1. 2023 (den sepsání návrhu), sazba 15 % ročně z jistiny, případných poplatků a smluvních pokut. Dopočet z 500 Kč (smluvní pokuta) 11,92 Kč; dopočet z 1 000 Kč (smluvní pokuta) 7,40 Kč; dopočet z 1 000 Kč (smluvní pokuta) 1,23 Kč; dopočet z 300 Kč (náklady na vymáhání) 7,15 Kč; dopočet z 600 Kč (náklady na vymáhání) 14,30 Kč; dopočet z 900 Kč (náklady na vymáhání) 6,66 Kč; dopočet z 900 Kč (náklady na vymáhání) 1,11 Kč; dopočet z 614,43 Kč (jistina) činí 4,55 Kč; dopočet z 888,74 Kč (jistina) činí 21,18 Kč; dopočet z 69 025,25 Kč (jistina) 1 645,26 Kč; dopočet z 69 299,56 Kč (jistina) 512,63 Kč; dopočet z 69 913,99 Kč (jistina) 86,20 Kč. Úrok z prodlení v zákonné výši od 19. 1. 2023 (ode dne následujícího po dni sepsání žalobního návrhu) do zaplacení z částky 71 813,99 Kč (jistiny, případných poplatků a smluvních pokut). Žalovanému byla dle § 142a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů, zaslána předžalobní výzva k plnění, vyzván k úhradě celého dluhu, upozorněn, že neučiní-li tak, bude přistoupeno k soudnímu vymáhání bez jakékoliv další výzvy.
2. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil. Nevyjádřil se ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí.
3. Soud dle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř. “), věc projednal se souhlasem žalobkyně a za předpokládaného souhlasu žalovaného bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů.
4. Soud konstatuje, že rozhodnutí v této věci je zcela v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp. zn. 21 Cdo 1695/2005 . Zde Nejvyšší soud ČR uzavírá, že v řízení vedeném dle ustanovení § 115a o. s. ř. o. s. ř. nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. Soudem nebylo v daném případě uzavřeno, že skutkový děj nelze postavit najisto. Z listin žalobkyní předložených soud učinil závěr o skutkovém ději. Pokud byl žalobní návrh zamítnut, tak pouze proto, že z listin žalobkyni předložených nelze z hlediska právního hodnocení učinit jiný závěr, nežli ten, že žalobní nárok není důvodným. Soud podotýká, že ač je nutno věc posoudit jinak nežli dle účastníkova právního názoru, případné poučení dle citovaného zákonného rozhodnutí by zde nemohlo vést k jinému rozhodnutí soudu.
5. Soud dospěl na základě provedeného dokazování, vycházeje z listinných důkazů založených do spisu žalobkyní, k následujícím skutkovým zjištěním:
6. Žalovaný a žalobkyně uzavřeli dne 29. 3. 2022 smlouvu anonymizováno půjčka - revolvingový úvěr číslo formou komunikace na dálku, kdy podpis žalovaného byl realizován kódem číslo. Ve smlouvě je ohledně osoby žalovaného uvedeno, že je zaměstnanec u právnická osoba a příjmení anonymizována tři slova, obec a číslo, IČO, zaměstnán od 01/2018, bydlí ve vlastním domu/bytě, má učňovské vzdělání, jeho čistý hlavní měsíční příjem činí 35 000 Kč, čistý vedlejší měsíční příjem není uveden, příjem ostatních členů domácnosti 25 000 Kč, celkový čistý příjem 35 000 Kč. Další údaje k majetkové situaci žalovaného nejsou uvedeny. K osobní situaci je uvedeno, že je občan ČR, je ženatý, má dvě děti. Výše úvěrového rámce činila 70 000 Kč, číslo účtu klienta bankovní účet. Ujednáno bylo splácení v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2,45 % z úvěrového rámce, tedy 1 713 Kč vždy 20. dne v měsíci. Roční úroková sazba činila 18,88 % a roční procentní sazba nákladů 20,6 %. Pojištění schopnosti splácet nebylo sjednáno. Smlouva obsahuje ustanovení o důsledcích nesplacení úvěru, kdy žalobkyně je v takovém případě oprávněna účtovat účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním (které jsou vypočteny na základě skutečně provedených úkonů, a výše je vypočtena na 100 Kč za měsíc vymáhání), smluvní pokutu ve výši 500 Kč, při nižší částce ve výši dlužné částky, jednorázovou smluvní pokutu po zesplatnění ve výši 10 % ze splatné jistiny, úroků a pojistného a úrok z prodlení ve výši dle platného nařízení vlády. Ke smlouvě byla vydána Příloha č. 1 – změny od 2. 5. 2022, důsledky nesplácení úvěru, změny v úvěrových podmínkách včetně změn rámcové smlouvy o platebních službách. Na smluvní vztah se vztahují Úvěrové podmínky společnosti právnická osoba – anonymizováno platné od datum, Informace o pojištění schopnosti splácet a o pojištění osobních věcí a zneužití karty – Informační povinnosti vycházející ze zákona č. 170/2018 Sb. , o distribuci pojištění a zajištění, Informační dokument o pojistném produktu – Pojištění schopnosti splácet k úvěru (revolvingový, hotovostní a spotřebitelský) společnost právnická osoba, Rámcová pojistná smlouva č. anonymizováno číslo, informační leták„ Zásady příjmení jméno“. /smlouva o úvěru, příloha, úvěrové podmínky, informační dokument o pojistném produktu, rámcová pojistná smlouva, informační leták na č1. 21 - 33 spisu/
7. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad bylo zjištěno, že žalovaný čerpal celkem 70 000 Kč dne 29. 3. 2022, uhradil 3 x 1 713 Kč celkem 5 319 Kč /výpis čerpání, splátek a úhrad na čl. 34 spisu/
8. Žalovanému byla adresována výzva ke splacení celého úvěru dopisem ze dne 17. 10. 2022, jíž byl žalovaný vyzván k uhrazení dlužné částky ve výši 76 961,91 Kč nejpozději do 14 dnů od sepsání této výzvy. Dne 17. 10. 2022 žalobkyně podala tuto zásilku k poštovní přepravě. /výzva na čl. 36 spisu, podací arch na čl. 35 spisu/
9. Žalovanému byl adresován dopis právního zástupce žalobkyně ze dne 3. 11. 2022, jehož obsahem je předžalobní upomenutí k úhradě dlužné částky ze smlouvy. Dne datum byla zásilka podána k poštovní přepravě. /předžalobní upomínka na čl. 19, podací arch na čl. 20 spisu/
10. Žalobkyně vydala Potvrzení o provedení ověření bonity klienta – oddělení řízení rizik dne 18. 1. 2022, v němž uvedla, že bylo provedeno ověření bonity klienta před uzavřením smlouvy pro úvěr číslo schváleno 29. 3. 2022, revolvingový úvěr, 70 000 Kč, klient je ženatý, bydlení – vlastní byt/dům, počet dětí 2, zdrojem příjmu je zaměstnanecký poměr, výše příjmu 35 000 Kč, příjem partnera 25 000 Kč, splátky jiným společnostem 11 000 Kč, dne 29. 3. 2022 byly provedeny lustrace JAP_PUJCKA – OK, SOLUS – OK, NRKI – OK, ISIR – klient nenalezen v externím systému, CEE – OK, MV CR – ověřeno. Žalobkyně vydala Metodiku – výklad, Posouzení úvěruschopnosti klienta. (potvrzení na čl. 37 spisu, metodika posouzení úvěruschopnosti klienta na čl. 38 – 39 spisu)
11. Skutkový děj:
12. Žalovaný a žalobkyně uzavřeli dne 29. 3. 2022 smlouvu anonymizováno půjčka - revolvingový úvěr číslo formou komunikace na dálku. Ve smlouvě je k osobě žalovaného uvedeno, že zaměstnanec u právnická osoba a příjmení anonymizována tři slova od 01/2018, bydlí ve vlastním domu/bytě, má učňovské vzdělání, čistý hlavní měsíční příjem činí 35 000 Kč, čistý vedlejší měsíční příjem není, příjem ostatních členů domácnosti 25 000 Kč, celkový čistý příjem 35 000 Kč. Další údaje k majetkové situaci žalovaného nejsou uvedeny. K osobní situaci je uvedeno, že je občan ČR, je ženatý, má dvě děti. Výše úvěrového rámce činila 70 000 Kč, číslo účtu klienta bankovní účet. Ujednáno bylo splácení v pravidelných měsíčních splátkách 2,45 % z úvěrového rámce, tedy 1 713 Kč, roční úroková sazba 18,88 %, roční procentní sazba nákladů 20,6 % Smlouva obsahuje ustanovení o důsledcích nesplacení úvěru, kdy žalobkyně je v takovém případě oprávněna účtovat účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním (které jsou vypočteny na základě skutečně provedených úkonů, a výše je vypočtena na 100 Kč za měsíc vymáhání), smluvní pokutu ve výši 500 Kč, při nižší částce ve výši dlužné částky, jednorázovou smluvní pokutu po zesplatnění ve výši 10 % ze splatné jistiny, úroků a pojistného a úrok z prodlení ve výši dle platného nařízení vlády. Žalovaný čerpal celkem 70 000 Kč dne 29. 3. 2022, uhradil 3 x 1 713 Kč celkem 5 319 Kč. Žalovanému byla adresována výzva ke splacení celého úvěru dopisem ze dne 17. 10. 2022, žalovaný byl vyzván k uhrazení dlužné částky ve výši 76 961,91 Kč nejpozději do 14 dnů od sepsání této výzvy. Dále byl žalovanému adresován dopis právního zástupce žalobkyně ze dne 3. 11. 2022, předžalobní výzva. Pokud žalobkyně vydala Potvrzení o provedení ověření bonity klienta – oddělení řízení rizik dne 18. 1. 2022, kdy uvedla, že bylo provedeno ověření bonity klienta před uzavřením smlouvy pro úvěr číslo schváleno 29. 3. 2022, revolvingový úvěr, 70 000 Kč, tak v tomto uvádí pouze údaje uvedené žalovaným, kromě údajů uvedených žalovaným byly k dispozici pouze údaje lustrace příslušných rejstříků, JAP_PUJCKA – OK, SOLUS – OK, NRKI – OK, ISIR – klient nenalezen v externím systému, CEE – OK, MV CR – ověřeno.
13. Shora uvedené bylo zjištěno z listinných důkazů předložených žalobkyní, kdy z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly důvodnost úvahy o nedůvěryhodnosti těchto důkazů. Žalovaný žádným způsobem tvrzení žalobkyně nesporoval, žádné důkazy nepředložil.
14. Soud řešenou věc po právní stránce posuzoval podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , v platném a účinném znění (dále jen„ o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon č. 257/2016 Sb. “).
15. Podle § 6 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.
16. Dle § 2398 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.
17. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostala žalovaná do prodlení s úhradou dlužné částky, nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , podle jehož § 2 platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
18. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
19. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
20. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užití cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
21. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
22. V případě smlouvy o úvěru platí, že úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, zavazuje se mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného; jeho závazek zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda o vyplacení celé částky bude požádáno; jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti, projevu vůle; žádost (požádání o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. To znamená, že úvěr je chápán jako pactum de contrahendo. Závazek k rezervaci peněžních prostředků trvá po celou dobu existence smlouvy. Úvěrovaný nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Předmětem přenechání u smlouvy o úvěru mohou být pouze peněžní prostředky, což ji, kromě úplatnosti, odlišuje od zápůjčky, podle níž je možné přenechat jakékoli věci určené podle druhu. Předmětem zápůjčky je věc„ zastupitelná“, tedy druhově určená, kdy povinností úvěrovaného je vrátit věc stejného druhu. Zápůjčka může být sjednána jako bezplatná i jako úplatná. Smlouva o zápůjčce je smlouvou reálnou, tedy vznikne přenecháním předmětu zápůjčky, a to buď přímo, nebo jinak (bezhotovostním převodem). Smlouva o zápůjčce se odlišuje od smlouvy o úvěru, která jako konsensuální kontrakt vznikne již souhlasným projevem vůle smluvních stran smlouvu uzavřít.
23. V projednávané věci bylo zjištěno, že žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva, jíž bylo sjednáno, že žalovanému bude rezervována finanční částka, tedy„ zastupitelná", druhově určená, věc, přičemž za poskytnutí finančních prostředků žalovaný poskytne úhradu, kdy plnit bude ve splátce, přičemž takto následně vrátí jak poskytnutou jistinu, tak sjednanou úhradu za poskytnutí půjčky. V dané věci lze uzavřít, že byla uzavřena smlouva o úvěru, když žalovanému nebyly finanční prostředky poskytnuty ihned při uzavření smlouvy, nýbrž byly převedeny bezhotovostní formou v návaznosti na splnění podmínek uvedených ve smlouvě, byl tudíž sjednán závazek k jejich rezervaci.
24. Dále, s ohledem na shora uvedené, soud dospěl k závěru, že žalobkyně nedostála své povinnosti stanovené v § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , neboť neprovedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného, tj. neposoudila úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. Odborná péče je v kontextu zákona č. 257/2016 Sb. korektiv jednání věřitele, které se zakládá jak na objektivním hledisku, tj. na odborných znalostech a schopnostech, tak na hledisku subjektivním, spočívající v pečlivosti konkrétního věřitele. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , který je dle názoru soudu použitelný i při výkladu § 86 zákona č. 257/2016 Sb. ,„ věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidovaný v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L. a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. BECK, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zák. č. 110/2006 Sb. , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ Pro úplnost lze rovněž odkázat na nález Ústavního soudu ČR ve věci vedené pod sp. zn. III. ÚS 4129/18 , v němž soud vyslovil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí i sama společnost jako taková. Při zkoumání úvěruschopnosti je nutno se zaměřit a zjistit nejenom příjmy klienta, ale i výdaje a jím uváděné a prokazované údaje porovnat i s příslušnými veřejně přístupnými statistickými údaji tak, aby bylo zřejmé, že se jedná o příjmy a výdaje v místě obvyklé. V souzené věci kromě lustrace příslušných rejstříků žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházela pouze z údajů uvedených žalovaným, který uvedl, je zaměstnán v závislém pracovním poměru, vzdělání je učňovské, čistý příjem činí 35 000 Kč měsíčně, příjem ostatních členů domácnosti činí 25 000 Kč, celkový příjem činí 35 000 Kč. Jednotlivé příjmy, vyjma příjmu žalovaného, nejsou žádným dalším způsobem specifikovány, není zřejmý počet členů domácnosti, zdroj příjmů, především nejsou ověřeny. Ohledně výdajů žalovaného není uvedeno ničeho. Pokud není ověřen příjem žalovaného a členů domácnosti, nejsou známy (doloženy a zhodnoceny) výdaje žalovaného, není možné uzavřít, že byly řádně přezkoumány majetkové a osobní poměry žalovaného. Není žádným způsobem zřejmé, jakou částku má žalovaný k dispozici po odečtu jeho výdajů od jeho příjmů, není zřejmé, zdali není zatížen dalšími závazky, zdali na jeho straně nejsou závazky po splatnosti. Žalobkyně tak nedostála své povinnosti řádně přezkoumat úvěruschopnost žalovaného a nelze tak než konstatovat, že smlouva o úvěru je tak ve smyslu § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatná.
25. Soud pak dále odkazuje na právní názor Krajského soudu v Praze, který v rozsudku ze dne 18. 7. 2019, č. j. 27 Co 143/2019 -113 dospěl k závěru, že„ výklad předmětného ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. stanovícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, aby respektoval smysl a účel daného ustanovení (výklad teleologický), kontinuitu (výklad historický) a dosavadní vývojové trendy v dané právní oblasti (výklad z judikatury), a aby se současně jednalo o výklad eurokonformní, tak nepřipouští, aby důsledkem uvedeného porušení povinnosti věřitele (poskytovatele úvěru) byla pouhá relativní neplatnost. Zákonem stanovenou neplatnost, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní, k níž soud musí přihlédnout z úřední povinnosti.“ S ohledem na právě citované tak soud smlouvu o úvěru dle § 87 zákona č. 257/2016 Sb. shledal absolutně neplatnou, pročež je tak nutno peněžní prostředky, které byly dány žalovanému k dispozici, posoudit jako bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o. z.
26. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný z úvěru čerpal celkem částku 70 000 Kč. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný na uvedenou částku plnil 5 319 Kč. Žalovaný se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o částku 64 681 Kč (70 000 Kč – 5 319 Kč) a je povinen toto plnění dle § 2993 o. z. vrátit. Žalovaný tak byl zavázán k úhradě částky 64 681 Kč s příslušenstvím, když žalobkyni rovněž náleží dle § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný tudíž byl zavázán k úhradě úroku z prodlení z uvedené částky v kapitalizované výši od 1. 11. 2022 (14 dnů od data předpokládaného ve výzvě ze 17. 10. 2022), kdy žalovaný měl již vědomí o tom, že uvedenou částku musí vrátit, a nadále s ní nesmí disponovat, do data sepsání žaloby, 18. 1. 2023. Za období od 1. 11. 2021 do 18. 1. 2023 činí kapitalizovaný úrok z prodlení z částky 64 681 Kč částku 2 099,91 Kč. Pro částku kapitalizovaného úroku 219,68 Kč byl žalobní návrh zamítnut. Nadále bylo žalovanému uloženo uhradit úrok z prodlení z částky 64 681 Kč od 19. 1. 2023 do zaplacení. Ve zbytku úroku z prodlení, tedy běžícího od 19. 1. 2023 z částky 7 132,99 Kč byl žalobní návrh zamítnut. Pokud se žalobkyně domáhala úhrady částky 71 813,99 Kč, přičemž úspěšnou byla pro částku 64 681 Kč, tak v částce 7 132,99 Kč byl návrh zamítnut. Stejně tak i v ostatních nárocích byl nárok žalobkyně shledán nedůvodným, proto byl i v této části žalobní návrh zamítnut. Lhůta k plnění byla určena v souladu s § 160 o. s. ř. o. s. ř.
27. O náhradě nákladů rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. V řešené věci byl dle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci převážně úspěšným účastníkem žalobkyně. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky celkem ve výši 71 813,99 Kč (100 %), přičemž úspěšnou byla pro částku ve výši 64 681 Kč (90 %). Poměr úspěchu a neúspěchu tak činí 100 % - 90 % = 10 % => 90 % - 10 % = 80 %. Nekrácené náklady řízení činí 18 409,40 Kč a sestávají z uhrazeného soudního poplatku ve výši 2 873 Kč a odměny za právní zastoupení za 3 úkony právní služby á 3 980 Kč, a to za úkony, jimiž jsou převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žalobního návrhu dle § 7 , bodu 5, § 11 , odst. 1, písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. , ve znění pozdějších předpisů. A dále z náhrady hotových výloh á 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v celkové výši 900 Kč. K takto určeným nákladům nadále přistupuje dle § 137 , odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. náhrada za daň z přidané hodnoty 21 % ve výši 2 696,40 Kč 80 % z celkové částky nákladů řízení činí 14 728 Kč po zaokrouhlení. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 , odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ) v zákonné pariční lhůtě (§ 160 , odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. )
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.