Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 136/2022

Okresní soud ve Znojmě rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Marií Hladíkovou jako samosoudkyní ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

bytem adresa žalobce

zastoupený advokátkou titul jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa žalované

zastoupená advokátkou titul jméno příjmení

sídlem adresa

o zaplacení 250.000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Zamítá se žaloba na zaplacení částky 250.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 250.000 Kč od 11. 11. 2020 do zaplacení.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 58.080 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalované.

Odůvodnění:

I. Zamítá se žaloba na zaplacení částky 250.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 250.000 Kč od 11. 11. 2020 do zaplacení. II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 58.080 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalované.

1. Žalobou ze dne datum se žalobce domáhal vydání elektronického platebního rozkazu, kterým soud uloží žalované do 15 dnů od doručení elektronického platebního rozkazu zaplatit žalobci částku 250.000 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení.

2. V žalobě je uvedeno, že datum byla žalobcem a žalovanou uzavřena smlouva, na základě které získali do svého podílového spoluvlastnictví nemovitou věc bytovou jednotku číslo v budově adresa stojící na pozemku parc. č. st. číslo a k tomu náležející podíl na společných částech domu a pozemku, každý k jedné id. ½.

3. Takto získanou nemovitou věc dále účastníci v postavení spoluvlastníků společně prodali za kupní cenu 1.800.000 Kč. Z této kupní ceny byla částka 100.000 Kč započtena na nárok zprostředkovatele za provizi a částka 1.700.000 Kč byla odeslána na účet žalované, přičemž ta měla žalobci z takto utržených finančních prostředků vyplatit částku ve výši 850.000 Kč.

4. Žalobci byla ovšem vyplacena pouze částka ve výši 600.000 Kč a rozdíl mezi uhrazenou částkou a jeho podílem z prodeje nemovitostí je 250.000 Kč, toho se domáhá touto žalobou. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky.

5. Žalobce ve svém doplňujícím vyjádření uvádí, že k prodeji bytu nebyl třeba žádný souhlas rodičů vzhledem k tomu, že na byt nebyla zapsána služebnost v katastru nemovitostí ve smlouvě darovací, a i tento zápis si nepřáli jak dárci, tak obdarovaní. Dále žalobce uvádí, že rodiče chtěli dožít v stávajícím bytě. Matka byla sice nemocná a k žalované chtěli pouze na léto s tím, že na podzim se vrátí do obec. Žalovaná situace využila a rodiče přestěhovala do obec. Po přestěhování se zdravotní stav matky ještě zhoršil a následně zemřela. Žalobce tvrdí, že neví o žádné dohodě o rozdělení kupní ceny na tři díly. Dále žalobce uvedl, že matka měla naspořeny finanční prostředky, ty se však nikdy nedostaly do dědictví, otec to věděl, a proto tlačil na žalovanou, aby mu zaslala nějaké finanční prostředky, když nejprve datum převedla na jeho účet 100.000 Kč a datum převedla částku 400.000 Kč. Žalobce potvrdil, že pokud se týká kupní smlouvy, tuto skutečně osobně podepsal, v té době ještě matka žila. Byl v září ve obec, když se stěhovaly věci rodičů. V té době pomáhal se stěhováním. Žalobce uvedl, že za života maminky se nemluvilo o tom, jak bude s penězi naloženo, nebavil se o tom ani se sestrou. Podle žalobce se to mělo dát i na jeho účet tak, aby půlka peněz šla na jeho účet a půlka na účet žalované. Předpokládal, že mu peníze budou převedeny, ta jeho polovina. Dále žalobce uvedl, že opravdu neví o tom, že by rodiče chtěli nějakou finanční částku z prodeje bytu, o tom se nikdy nebavilo, nebyla o tom žádná řeč. Samozřejmě, pokud by peníze potřebovali, určitě by jim měsíčně něco převáděl. Nemluvil o tom s rodiči. On osobně bydlí v obec v země s tím, že do obec přijel tak 3 x – 4 x do roka. Kontakt měli s rodiči po telefonu, Skypu, o maminku se staral otec. O tom, že by část kupní ceny připadla rodičům, tak o tom nevěděl, na to se jich ani neptal.

6. Žalovaná se ve věci písemně vyjádřila, že s žalobou nesouhlasí. Žalobce svůj nárok začal vymáhat až poté co zemřeli oba jeho rodiče, zejména po smrti otce. Poukazuje na to, že žalobce komunikací po smrti otce, jí napsal, že se domnívá, že 500.000 Kč otci nedala a že ho chce okrást. Žalovaná poukazuje na to, že kupní cena byla rozdělena podle rozsahu spoluvlastnických podílů, ale bylo naplněno přání rodičů zejména otce účastníků vytvořit si pro sebe úspory pro svůj život, neboť byt byl jejich jediným majetkem a vlastnictví měli zajištěno doživotním bydlením. Žalovaná potvrdila nabytí bytu se žalobcem do spoluvlastnictví, stejně tak potvrdila uzavření kupní smlouvy na prodej bytu za kupní cenu 1.800.000 Kč. Dále potvrdila, že 100.000 Kč bylo jako odměna za zprostředkování realitní kanceláři. Dále žalovaná poukázala na to, že darovací smlouva byla uzavřena se zřízením práva doživotního bezplatného užívání předmětu darování ve formě osobního závazku. Pokud se týká zdravotního stavu matky, ten se výrazně zhoršil s tím, že žalobce jezdil na návštěvu pouze jedenkrát, dvakrát ročně a matka potřebovala pomoc. Proto došlo ke stěhování rodičů v červnu a červenci 2020, a to nejprve pouze osobních věcí rodičů, a to i za přítomnosti žalobce, tzv. na zkoušku a po společné dovolené na konci léta 2020 se rozhodli rodiče, že se do obec do bytu nevrátí a přestěhují se do obec, kde si pronajali byt ve stejném domě, kde bydlí žalovaná, tak aby se o ně mohla starat. Žalovaná uvádí, že rodiče rozhodli, že dojde k prodeji bytu prostřednictvím realitní kanceláře, toto rozhodnutí odsouhlasili oba účastníci s tím, že kupní cena bude rozdělena na 3 díly tak, aby si rodiče vytvořili úspory pro úhradu jejich životních nákladů a každý z dětí získal část kupní ceny. Rodiče tedy udělili souhlas svým dětem k prodeji bytu za podmínky rozdělení kupní ceny na 3 díly. Toto oba odsouhlasili a tím došlo k souhlasu rodičů o zrušení jejich práva doživotního užívání bytu a došlo k dohodě mezi účastníky o získané kupní ceně. Dále žalovaná uvedla, že datum převedla na účet žalobce částku 11.050 EUR, což při přepočtu bylo 299.897 Kč a datum 11.020 EUR, což bylo 298.179,16 Kč. Dále žalovaná uvedla, že založila účet svému otci a na tento účet převedla podíl z prodeje bytu v celkové částce 500.000 Kč, a to datum 100.000 Kč a

datum částku 400.000 Kč. Žalobce nerozporoval rozdělení kupní ceny až do okamžiku, kdy zjistil, že otec finanční prostředky z prodeje bytu téměř vyčerpal, zřejmě sázkami. Žalobce nenamítal nic proti tomu, že byla kupní cena rozdělena na 3 díly. Po smrti matky začal požadovat výpisy z bankovního účtu, začal žalovanou obviňovat z účelového přestěhování rodičů do obec. Žalovaná odmítá, že by žalobci dlužila finanční prostředky, že by se bezdůvodně obohatila.

7. Žalovaná jako účastnice řízení vypověděla, že pokud se týká převodu bytu, tak po zranění matky si vzala 3 měsíce OČR a starala se o ni v obec, protože jinak by musela jít do LDN. V rámci tohoto pobytu došlo k dohodě, že rodiče za života převedou byt na své děti. Žalobce s tím souhlasil a na podpis té smlouvy přijel. Dále žalovaná vypověděla, že o tom, že se rodiče přestěhují do obec do obec žalobce věděl, účastnil se stěhování, pomáhal při tom stěhování. Všichni se domluvili na tom, že se přestěhují. Původní dohoda byla taková, že to bude na zkoušku, pokud by to nešlo, tak by se vrátili do obec, proto se v tomto období byt v obec neprodával. Žalovaná uvedla, že žalobce o těchto všech ujednáních věděl. S rodiči bylo komunikováno přes Skype. Skutečně žalobce o stěhování věděl, pomáhal se stěhováním a zůstal v obec a číslo dnů na dovolené. Bylo to v období červen – červenec 2020. Vzhledem k tomu, že zdravotní stav matky se zhoršoval, začala se jí projevovat demence, tak otec rozhodl, že se nebudou stěhovat zpátky do obec a že zůstanou ve obec. Proto otec rozhodl, byť byt byl její a žalobce, že souhlasí s prodejem bytu. Žalovaná uvedla, že na podpis kupní smlouvy bratr, tedy žalobce, přijel do obec a ona osobně celou situaci brala tak, že byt je rodičů, takže jak se budou dělit peníze, o tom se nebavili. Byt byl celoživotně rodičů. V době prodeje peníze nerozdělovali, oba dva s žalobcem čekali, rodičů se nedovolili ani jeden zeptat. O dělení nakonec rozhodl otec. Žalovaná uvedla, že otec o rozdělení peněz rozhodl v okamžiku, kdy se definitivně stěhoval byt v obec, když žalobce zůstal pár dní v obec, tak otec řekl, že synovi dá 600.000 Kč, žalované také 600.000 Kč a on si nechá 500.000 Kč. Pokud by došlo k tomu, že by se chtěl vrátit do obec, kdyby se s matkou něco stalo, protože byla velmi nemocná, aby měl finanční prostředky na zajištění bydlení. Sdělil to oběma účastníkům. Žalovaná uvedla, že původně peníze nechtěla rozdělovat, chtěla nechat částku celou s ohledem na to, že všichni pracovali nebo rodiče měli důchod, že by mohli z toho čerpat úroky. Navíc oba dva, jak žalobce, tak žalovaná, věděli, že otec sází a měla obavy z toho, že když se peníze rozdělí, tak přijdou vniveč. V okamžiku, kdy bratr odjížděl ze obec, tak ji požádal, aby nějaké peníze poslala hned, neboť je potřebuje k životu teď a nechce je až na důchod. Žalovaná trvá na tom, že jak žalobce, tak ona věděli, že si jejich otec chce nechat částku 500.000 Kč. Uvedla, že ani jeden by si nedovolili mu finanční prostředky nedat. Žalovaná uvedla, že otec chtěl založit nový účet, na kterém bude mít finanční prostředky. Připustila, že asi 3 – 4 roky zpátky, když maminka začala být trošku pomalejší a vzpomínala na minulost, tak teprve spoustu věcí se dozvěděli, zejména tedy o sázení. Dále žalovaná uvedla, že po smrti matky nájem bytu ukončili, chvíli bydlel otec u nich a pak chtěl mít soukromí, tak tedy byl umístěn do pečovatelského domu. Otec si vybral jednopokojový bytu ulice ve obec. Žalovaná potvrdila, že žalobce byl ve obec s rodiči naposledy v době stěhování, od té doby do smrti otce je nenavštívil. V kontaktu byli buď telefonicky nebo po Skypu. Žalovaná uvedla, že teprve po smrti otce ji žalobce vyzval, aby mu finanční prostředky zaplatila.

8. Žalovaná uvedla, že skutečně jednala v dobré víře tak jak byla dohoda mezi účastníky, resp. účastníky rodinného vztahu, žádné finanční prostředky si neponechala. Mezi rodiči účastníků došlo k dohodě, že ze zdravotních důvodů se přestěhují k dceři a následně došlo k prodeji bytu, tehdy vše bylo za účasti obou účastníků na základě jejich shody, znamená to, že fakticky samostatně žádný z nich s nemovitostí nenakládal, vždy to bylo v souladu s vůlí rodičů. Dále žalovaná trvá na tom, že finanční prostředky byly rozděleny, tak jak rozhodl její otec a část finančních prostředků nejprve převedla žalobci a poté, tedy na základě dohody všech účastníků, tzn. žalobce, žalované a jejich otce, byla převedena částka 500.000 Kč na jeho účet. Finanční prostředky z uvedené kupní ceny převedli otci účastníků jako dar. Poukazuje také na to, že tomuto odpovídá i komunikace mezi žalobcem a žalovanou v rámci jejich komunikace, kdy jednoznačně se žalobce vyjadřuje k tomu, že ví o tom, že byly převedeny finanční prostředky otci. Pouze vyslovil obavu, zda si finanční prostředky neponechala. Dále se vyjádřila k zpochybnění WhatsAppových zpráv mezi účastníky s tím, že skutečně je osoba vystupující pod jménem celé jméno žalobce, žalobce vždycky takto vystupoval, pokud spolu dříve komunikovali.

9. Po provedeném dokazování soud zjistil tyto skutečnosti:

10. Soudu byla předložena darovací smlouva ze dne datum, na základě které žalobce a žalovaná jako obdarovaní získali od svých rodičů manželů příjmení nemovitosti, a to byt číslo zapsaný na list vlastnictví v budově adresa bytový dům stojící na pozemku st. parc. číslo spoluvlastnické podíly na nemovitosti, vše v k.ú. část obce, územní celek. V darovací smlouvě v části V. je poučení straně obdarované, kde je jednoznačně konstatováno, že pokud upadne dárce po darování do takové nouze, že nemá ani na nutnou vlastní výživu nebo nutnou výživu osoby k jejíž výživě je podle zákona povinen, může dar odvolat a může požadovat po obdarovaném, aby mu dar vydal zpět nebo zaplatil jeho obvyklou cenu. Dále je v této části také možnost pro dárce odstoupit od darovací smlouvy pro nevděk obdarované strany. Dále v této darovací smlouvě v části III. bod 3 je ujednáno mezi všemi účastníky právo bezplatného doživotního užívání předmětu daru ve prospěch dárců, a to ve formě osobního závazku spočívajícího v tom, že obdarovaní se zavazují umožnit bezplatné doživotní užívání předmětu daru. Dále je zde uvedeno, že porušení tohoto osobního závazku stranou obdarovanou je jimi pokládáno za hrubé porušení jejich smluvního ujednání a v rozporu s dobrými mravy odůvodňující právo dárce domáhat se vrácení daru.

11. Soud měl k dispozici kupní smlouvu ze dne datum, na základě které žalobce a žalovaná předmětnou nemovitost prodali za ujednanou kupní cenu 1.800.000 Kč, když částka 100.000 Kč byla nárok pro zprostředkovatele a zbytek kupní ceny byl po vyřízení formalit zaslán na účet, který je ve smlouvě uveden. Dále soudu byla předložena výzva před podáním žaloby k úhradě dlužné částky, kdy žalobce žalovanou vyzval, aby částku 250.000 Kč zaplatila nejpozději do

datum. Žalovaná soudu doložila jednak potvrzení, že na účet, který je uveden v kupní smlouvě, byla poukázaná částka 1.700.000 Kč a dále má soud potvrzení o provedení dvou plateb z data datum a datum z účtu žalované na účet žalobce s označením podíl za byt a je to jednak 11.050 EUR a druhá platba 11.020 EUR s tím, že je současně na tomto potvrzení i uveden aktuální kurz. Soudu byla předložena korespondence ze 7. 3. 2022 mezi účastníky s tím, že zde bylo v podstatě hovořeno o tom, že po jejich otci finanční prostředky nezbyly a že byl závislý na sázkách s tím, že žalobce zde uvádí, že pokud to tak bylo, tak mu neměly být finanční prostředky převáděny a měli mu tyto peníze přidělovat pouze měsíčně. Jednoznačně je zde v tomto podání sděleno, že pokud věděli o sázení, že je to tak špatné, tak se mu ty peníze neměly dávat. Žalobce ho v tomto směru neznal. Z rozhodnutí o dědictví po paní jméno příjmení se zjišťuje, že bylo řízení zastaveno a práva z účtu zůstavitelky u název banky nabyl manžel jméno příjmení. Dále soudu bylo předloženo potvrzení o platbě, a to z datum 100.000 Kč s poznámkou děda a dále datum částka 400.000 Kč opět s poznámkou děda. Soud měl k dispozici výpis z účtu jméno příjmení za období od 1. 3. 2021 do 25. 1. 2022. Z výpisu za březen 2021 jednoznačně soud ověřuje, že byla příchozí platba 100.000 Kč od celé jméno žalované a dále se zde již objevují výdaje například částka 30.000 Kč. V měsíci dubnu 2021 z účtu jméno příjmení odchází na stejný účet částka 30.000 Kč, částka další 40.000 Kč. Pokud se týká měsíce května 2021 je zde příchozí platba 400.000 Kč od celé jméno žalované a pak jsou zde opět výdaje na stejný účet například mínus 5.000 Kč, mínus 40.000 Kč, mínus 28.000 Kč. Červen 2021 na tentýž účet mínus 50.000 Kč, mínus 25.000 Kč, mínus 42.000 Kč a 2 x mínus 100.000 Kč. Další větší částky, které šly z účtu jméno příjmení je září 2021 na tentýž účet, je to mínus 4.000 Kč, mínus 20.000 Kč, mínus 20.000 Kč, mínus 20.000 Kč Poslední platba na tento účet, který je stejný se všemi, jak bylo před tím konstatováno, je v listopadu 2021, je to částka 5.000 Kč.

12. Soud učinil dotaz na majitele účtu, na který odešlo velké množství finančních prostředků z účtu pana jméno příjmení a bylo soudu sděleno název banky anonymizováno, že majitelem účtu je právnická osoba, obec centrum a dále majitelem ještě dalšího účtu, na který odešla částka 30.000 Kč, je majitel se sídlem v země.

13. Soud ve věci vyslechl prostřednictvím dožádaného název soudu svědkyni jméno příjmení, která uvedla, že účastníky sporu zná, kamarádila s jejich rodiči přes 30 let, s paní příjmení pracovala. Tato svědkyně uvedla, že rodiče spíše navštěvovala dcera, syn jezdil zřídka, přijel a hned odjel. Pokud se týká dcery, tak ta tedy rodičům pomáhala s úklidem domácnosti, nakupovala, vařila, když byla ve obec, tak se o ně starala. Tato svědkyně uvedla, že manželé celé jméno žalobce vždy tvrdili, že chtějí, aby vše zdědily děti, vzájemně se dohodli, že na zkoušku se přestěhují za dcerou do obec, protože docházelo k tomu, že paní příjmení na tom nebyla zdravotně dobře a pan příjmení už také ne, nedovedl se o manželku postarat. Svědkyně uvedla, že bylo dohodnuto, že když si v obec zvyknou, byt ve obec se prodá, oni tam zůstanou a rozdělí se všichni o kupní cenu. Chtěli si nechat na tzv. zadní vrátka část kupní ceny. Svědkyně uvedla, že se domnívá, že každé z dětí mělo dostat 500.000 Kč a zbytek měl být pro příjmení. Dále svědkyně uvedla, že po smrti paní příjmení zůstal pan příjmení v nájemním bytě v obec u dcery, chtěl se vrátit do obec, protože byl byt prodaný, tak počítal s tím, že by si ze zbylé kupní ceny pronajmul byt, ubytovnu přesně svědkyně nevěděla, k tomu nedošlo. Svědkyně uvedla, že si s panem příjmení často telefonovali, takže ví, že se chtěl vrátit. Tato svědkyně potvrdila, že pan příjmení propadl sázení, bylo to již za života manželky, neléčil se. Uvedla, že ke stěhování na Moravu je nikdo nenutil, bylo to hlavně ze zdravotních důvodů paní příjmení. Svědkyně uvedla, že věděla o rozdělení kupní ceny mezi všechny tři. Myslí si, že na to neměli žádnou písemnou dohodu. Ví jen, že pan příjmení peníze po dceři požadoval, žalovaná podíly převedla a vyplatila na účty. Svědkyně se domnívá, že pan příjmení peníze prosázel. Pokud se týká návštěv manželů příjmení, tak poslední dobou je nejvíce navštěvoval jejich vnuk, syn jméno žalované jméno, který tam býval poslední dva roky zhruba každé 3 týdny. Dále je navštěvovala jejich dcera jméno a nejmíň syn jméno, který tam byl opravdu hrozně málo a na krátkou dobu a s ničím jim nepomáhal.

14. Dále soud vyslechl svědkyni jméno příjmení, která uvedla, že s manžely příjmení byli dlouhá léta přátelé, jejich děti zná od mala, zejména dcera jméno za nimi dojížděla často a starala se o ně. S panem příjmení po odstěhování do obec byli v častém kontaktu přes Skype, stýskalo se mu a chtěl se vrátit. Jejich dcera chtěla, aby se o ně mohla starat, aby se přestěhovali do obec za ní. Paní příjmení na tom nebyla zdravotně dobře, pan příjmení sice byl schopen se o ni starat, ale pomáhala jim většinou dcera. Jezdila za nimi, její syn také za příjmení často jezdil. Syna jméno u rodičů viděla snad jednou, jinak ne. Dále svědkyně uvedla, že když byt ve část obce prodávali, mluvila s panem příjmení o tom, že chtěl, aby mu z kupní ceny něco zůstalo. Chtěl se vrátit do obec¨, chtěl si koupit nějaký malý byt a svědkyně mu pomáhala něco sehnat. Svědkyně uvedla, že o rozdělení celé kupní ceny nic neví, jen ví, že pan příjmení říkal, že si ponechá část, aby měl v případě, že se vrátí, nějaké peníze na koupi nebo pronájem bytu. Jak byly peníze mezi nimi rozděleny, neví.

15. Soud dále slyšel svědka jméno příjmení, který uvedl, že byl dřívějším partnerem žalované a pravidelně s žalovanou jezdili 2 x do roka na víkend k rodičům s tím, že příjmení zase jezdili k nimi do obec. S žalovanou nežije zhruba 7 - 8 let, jsou však v kontaktu, podílel se na stěhování manželů příjmení z obec do obec, jednalo se o konečné druhé stěhování. Přitom se setkal i s žalobcem ve obec. Stěhování proběhlo do bytu vedle žalované a svědek následně zabezpečoval stěhování pana příjmení i do pečovatelského domu ulice. Tento svědek uvedl, že ví od dědy, tedy pana příjmení, že zhruba po 14 dnech až měsíci co se přestěhovali do obec, se rozhodl, že se byt ve obec prodá, že zůstanou tady a zpátky se nevrátí. Prodej zajišťovali sourozenci, u toho nebyl. Je pravdou, že začal pan příjmení mluvit o vrácení se do obec po smrti manželky. Od zemřelého pana příjmení ví, že 600.000 Kč měl dostat syn, 600.000 Kč dcera a zbytek měl zůstat jemu. Takto mu to sdělil. Po smrti paní příjmení se svědek s panem příjmení často vídali, minimálně jednou týdně, chodil k němu na zahradu, mluvili o celé situaci. Skutečně mu pan příjmení řekl, jak budou peníze rozděleny. Trval svědek na tom, že mu řekl, že každé dítě dostane 600.000 Kč a zbytek on. Zdůvodnil to tím, že si musí nechat peníze, pokud by se chtěl stěhovat, vrátit, aby měl nějaké zázemí. Ví o tom, že hledal ve obec bydlení, bylo to někdy v létě, byli spolu u bazénu, říkal mu o tom, díval se na internet, sdělil mu, že má peníze pouze na pronájem, byty jsou drahé. Pan příjmení mu sdělil, že mu je smutno, že by se chtěl vrátit do obec. Svědek mu nabídl, že pokud sežene bydlení, že mu samozřejmě pomůže se stěhováním. Svědek byl v kontaktu s panem příjmení i na podzim. Pravidelně se minimálně jednou týdně viděli. Buď jel k němu do pečovatelského domu, na kafe, něco mu koupil, pokud něco potřeboval, případně se viděli u žalované, kde byli na kafe. Svědek potvrdil, že od pana příjmení ví, že si se synem občas Skypují. Pan příjmení mu říkal, že žalobce celý rok sliboval, co on bydlel ve obec, že ho navštíví, ale nepřijel. Svědek trval na tom, že pokud se týká rozdělení peněz, tak z řeči pana příjmení pochopil, že se na tom dohodli. Dále svědek uvedl, že od paní příjmení, babičky, věděl, že pan příjmení sázel, že prosázel hodně peněz. Dále také věděl to, že paní příjmení dávala peníze synovi, žalobci. Než měl pan příjmení počítač, tak nosil peníze do sázkové kanceláře, poté sázel přes počítač a jednalo se o mnohem více peněz. Pan příjmení o sázení nechtěl mluvit, pouze když se prořekl. Svědek se domnívá, že se za sázení styděl. Svědek vyslovil domněnku, že si myslí, že pan příjmení z peněz z prodeje bytu, které měl, minimálně polovinu prosázel. Pokud žila paní příjmení, tak ta ho ještě trochu držela. V pečovatelském domu bydlel zhruba rok, stěhoval se tam po smrti paní příjmení. Naposledy s panem příjmení mluvil svědek na Vánoce 2021 u žalované a pak ho navštívil ještě v pečovatelském domě 2 dny před jeho smrtí. Byl sice nemocný, ale nebylo to na něm vidět. Dále svědek uvedl, že skutečně od pana příjmení slyšel, že každé z dětí dostane 600.000 Kč a zbytek si nechají oni s manželkou. Paní příjmení zdravotně na tom byla tak špatně, že o všech věcech rozhodoval pan příjmení. Ví, že se byt prodal. Neví, jestli byl před tím převeden na děti.

16. Soudu dále byla předložena komunikace z mobilního telefonu, kde minimálně v červenci 2021 z telefonu žalované na jméno celé jméno žalobce bylo sděleno, že děda vesele sází, takže nic nového, kromě jiných zpráv. Začátek komunikace zde byl tím, že byl dotaz, co nového a že v říjnu přijede, podpis, čau jméno. Dále je zde následně komunikace již z doby po smrti pana příjmení, kde opět komunikace označená celé jméno žalobce požaduje informace o pohybu na tátově účtu od doby co zemřela máma. Co zbude, si spravedlivě rozdělí. Kolik sázel ho nezajímá. Dále je zde mezi účastníky podle označení komunikace, že důchod si otec vyzvedával sám s tím, že při úmrtí otce žádné finanční prostředky doma nebyly, kromě částky 2.068 Kč. Dále je zde sdělení žalované, že vynakládal peníze i z důchodu na sázení, proto tam nic nebylo. Je zde také komunikace o tom, že se mohly ze strany žalobce otci přidělovat peníze, pokud byl závislý na sázení a nemohl by s tím nic dělat, kdyby mu víc peněz nedali, pokud by táhli za jeden provaz. Dále v rámci komunikace ve zprávě z 18. 1. 2022 je mimo jiné uvedeno pod názvem celé jméno žalobce žalované, že se domnívá, že tátovi těch 500.000 Kč za byt vůbec na jeho účet nepřevedla a že ho chce o půlku okrást. Dále je zde uvedeno, že žalovaná přesně ví, kolik táta na účtu má a jak to rozdělil.

17. Soud měl k dispozici pozůstalostní spis po jméno příjmení, zemřelé datum, a jak již bylo konstatováno, v rámci tohoto řízení bylo pozůstalostní řízení pro nemajetnost zastaveno a práva a povinnosti zůstavitelky jako majitelky osobního účtu u název banky přešly na jejího manžela Aloise příjmení. Dále měl soud k dispozici pozůstalostní spis po jméno příjmení, který zemřel

datum s tím, že také toto řízení bylo zastaveno a majetek nepatrné hodnoty byl vydán vypravitelce pohřbu celé jméno žalované, s čímž výslovně byl souhlas ze strany žalobce, resp. jeho právní zástupkyně.

18. Podle v platném znění , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat oč se obohatil.

19. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba v tomto případě není důvodná. Soud má za jednoznačně prokázáno, že žalovaná se na úkor žalobce bezdůvodně neobohatila, že finanční prostředky částka 250.000 Kč, kterou žalobce požaduje, byla vyplacena v celkové výši 500.000 Kč jejich otci. Soud se domnívá, že bylo jednoznačně prokázáno, zejména svědeckými výpověďmi, ať již známými z obec, tak i svědkem příjmení, že manželé příjmení, zejména tedy v té době pan jméno příjmení, souhlasili s přestěhováním do obec k dceři, neboť zdravotní stav paní příjmení, tak jak všichni uvedli, byl velice vážný, potřebovala péči s tím, že paní žalovaná v určitém období si vzala ošetřovné a po dobu tří měsíců se o rodiče starala a pak se tedy musela vrátit do místa bydliště do zaměstnání a proto tedy došlo k přestěhování rodičů. Soud má také za prokázané, že došlo k tomu, že rodiče převedli byt na své děti, tedy účastníky tohoto řízení s tím, že v této darovací smlouvě je podle soudu jednoznačný osobní závazek obou o rodiče se řádně postarat a pomáhat jim a v případě potřeby jim vydat i část finančních prostředků. Soud ze svědeckých výpovědí považuje za prokázané, že byla dohoda, že část finančních prostředků získají manželé příjmení z prodeje bytu. Je pravdou, že byt byl obou účastníků, že nikde v kupní smlouvě tato věc není zaznamenána, ale je pravdou, že pokud účastníci dostali byt darem od rodičů, byt byl prodáván, že je prokázáno, že byla dohoda, že část kupní ceny z tohoto bytu manželé příjmení obdrží. Jednoznačně podle svědka příjmení bylo dohodnuto, že děti získají částku 600.000 Kč s tím, že zbytek finančních prostředků z kupní ceny obdrží příjmení. Jednoznačně na podporu této dohody svědčí i to, že kupní smlouva na byt byla uzavřena datum. Jednoznačně bylo prokázáno, že finanční prostředky byly nejprve složeny v úschově a teprve poté, tedy po vyplacení všech formalit, byly převedeny na účet žalované. Dále bylo jednoznačně prokázáno, že v měsíci listopadu 2020 žalovaná žalobci vyplatila podíl z prodeje bytu 600.000 Kč a dále, že po dobu života otce účastníků pana jméno příjmení, tedy do druhého ledna 2022 déle jak jeden rok žalobce žádným způsobem neurgoval, nevyžadoval, nedomáhal se částky 250.000 Kč. Pokud by mezi všemi účastníky, tedy žalobcem, žalovanou a jejich rodiči o tom, že dají finanční částku 500.000 Kč rodičům, posléze po smrti jejich matky otci, pak by se jistě žalobce domáhal neprodleně, poté co mu byla vyplacena částka 600.000 Kč v listopadu 2020 domáhal doplacení zbytku 250.000 Kč, a to ještě za života svého otce a nečekal by dobu delší jak 12 měsíců až po smrti otce s tím, že teprve poté začal finanční prostředky vymáhat a domáhat se jich. Soud tedy vzal za jednoznačně prokázáno, že byla mezi prodávajícími, tedy žalobcem a žalovanou a jejich otcem dohoda o rozdělení finančních prostředků z prodeje bytu o tom, že prodávající darují svému otci částku 500.000 Kč na jeho případný návrat do obec, či jeho potřebu. S ohledem na tyto závěry soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

20. O nákladech řízení soud rozhodl tak, že žalovaná, která byla ve věci plně úspěšná, má nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů, a to v souladu s ust. Soud žalované přiznal náklady právního zastoupení, a to za 5 úkonů po 9.300 Kč (převzetí, příprava, vyjádření 30. 6. 2022, účast na jednání soudu datum, datum, datum), 5 x režijní paušál

1.500 Kč dohromady a 21 % DPH 10.080 Kč, celkem soud přiznal náklady řízení žalované 58.080 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu – CZ – 670 08 Znojmo, nám. Republiky 1. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu v rozsudku, může se oprávněná domáhat soudního výkonu rozhodnutí.