Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
223 C 38/2023
Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Adrianou Hasmanovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa, obec
zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení
sídlem adresa, obec
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale bytem adresa, obec
o zaplacení částky 29 150 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 25 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku
II. Žaloba se co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 335,96 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 184 Kč, smluvní pokuty ve výši 4 150 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 690 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 25 000 Kč od datum do datum, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 2 081 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 25 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku II. Žaloba se co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 335,96 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 184 Kč, smluvní pokuty ve výši 4 150 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 690 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 25 000 Kč od [datum] do [datum], zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 2 081 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení částky 25 000 Kč, smluvní pokuty 4 150 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky 690 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 1 335,96 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 184 Kč a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, právnická osoba, a žalovaným byla dne datum elektronicky prostřednictvím webových stránek předchůdkyně webová adresa po registraci žalovaného a uhrazení verifikační platby uzavřena smlouva o úvěru číslo tato byla platná a účinná ve znění dodatků ke smlouvě ze dne datum, datum a datum. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr v celkové výši 25 000 Kč na jeho bankovní účet, a to formou několika dílčích plateb, splatnost úvěru byla sjednána k datum. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalovaného skrze lustrace v příslušných registrech (ISIR, BRKI, NRKI, příjmení). Žalovaný však poskytnutý úvěr řádně a včas nesplácel, pro případ prodlení strany sjednaly povinnost žalovaného platit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny a náklady upomínání. Pohledávka za žalovaným byla žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek, přičemž strany uzavřely dne datum rámcovou smlouvu, na základě které byly následně uzavírány dílčí smlouvy, o tom bylo vyhotoveno společné prohlášení. Zákonný úrok z prodlení žalobkyně požaduje z dlužné jistiny v kapitalizované výši za období od datum do datum, a dále od datum. Kapitalizovaný úrok představuje úrok 5 084 Kč a náklady na upomínání 100 Kč Smluvní pokutu požaduje žalobkyně za období od datum do datum Náklady spojené s uplatněním pohledávky představují náklady za tři realizované osobní návštěvy u žalovaného a za odeslaný obyčejný dopis. Žalovaný nezaplatil ničeho ani k předžalobní upomínce.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k nařízenému jednání se, ač řádně předvolán, bez omluvy nedostavil. Žalobkyně se z jednání omluvila, odročení nežádala. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “).
3. Z předložených listin učinil soud následující skutková zjištění.
4. Podle předložené listin y nazvané„ smlouva o úvěru číslo“ datované k datum se právní předchůdkyně žalobkyně měla zavázat poskytnout žalovanému spotřebitelský neúčelový úvěr ve výši 2 500 Kč na účet č. bankovní účet, žalovaný se měl naproti tomu zavázat vrátit poskytnuté prostředky s úrokem ve výši 287,13 % ročně v celkové pevné částce 590 Kč, tedy celkem 3 090 Kč do 30 dnů, tj. do datum. Podle dodatku ke smlouvě datovaného k datum měla být změněna výše poskytované jistiny na částku celkem 25 000 Kč s úrokem 5 084 Kč (247,42 % ročně), splatnost zůstala stejná. Pro případ prodlení žalovaného s jakoukoli úhradou obsahují listin y sankční ujednání (smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z jistiny, poplatek za každou písemnou upomínku ve výši 50 Kč).
5. Listin y výše specifikované (smlouva a dodatek) byly žalobkyní předloženy bez jakéhokoli podpisu žalovaného. Pokud žalobkyně tvrdila, že smlouva byla uzavřena elektronicky na webových stránkách právní předchůdkyně, takové tvrzení nebylo v řízení prokázáno, pro zachování písemné formy by musely být opatřeny elektronicky uznávaným podpisem, tak tomu v tomto případě nebylo, o písemnou smlouvu se tedy nejednalo. Ani jinak uzavření úvěrové smlouvy tvrzeného obsahu žalobkyně neprokázala, pouhé tvrzení o elektronicky uzavřené smlouvě po registraci žalovaného v systému právní předchůdkyně žalobkyně na webových stránkách webová adresa není dostatečným důkazem. Uvedení osobních údajů žalovaného na listinách není dostatečným důkazem jeho projevu vůle, když přístup k těmto údajům nemá pouze žalovaný osobně, ale může jimi disponovat velké množství subjektů.
6. Žalobkyně, přestože v žalobě tvrdila, že právní předchůdkyně před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného včetně lustrací v příslušných registrech, nepředložila ke svému, byť jen okrajovému tvrzení, žádné listin y či jiné důkazy, kterými by splnění povinnosti úvěruschopnost žalovaného zkoumat ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, mohla prokázat.
7. Odlišné závěry ohledně uzavření úvěrové smlouvy tvrzeného rozsahu právě s žalovaným ani ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného soud neučinil ani z dalších předložených listin (zejména obchodní podmínky).
8. Výpisem z účtu číslo za období od datum do datum bylo prokázáno, že na tento účet byla z účtu č. bankovní účet dne datum převedena částka 0,01 Kč.
9. Výpisem z účtu číslo za období od datum do datum bylo prokázáno, že z tohoto účtu byla na účet č. bankovní účet dne datum převedena částka 500 Kč.
10. Výpisem z účtu číslo za období od datum do datum bylo prokázáno, že z tohoto účtu byla na účet č. bankovní účet dne datum převedena částka 2 500 Kč.
11. Výpisem z účtu číslo za období od datum do datum bylo prokázáno, že z tohoto účtu byla na účet č. bankovní účet dne datum převedena částka 3 000 Kč.
12. Výpisem z účtu číslo za období od datum do datum bylo prokázáno, že z tohoto účtu byla na účet č. bankovní účet dne datum převedena částka 4 000 Kč.
13. Výpisem z účtu číslo za období od datum do datum bylo prokázáno, že z tohoto účtu byla na účet č. bankovní účet dne datum převedena částka 5 000 Kč.
14. Výpisem z účtu číslo za období od datum do datum bylo prokázáno, že z tohoto účtu byla na účet č. bankovní účet dne datum převedena částka 10 000 Kč.
15. Z formuláře o úkonech mimosoudního vymáhání bylo zjištěno, že žalobkyně odeslala žalovanému k vymožení pohledávky obyčejný dopis a následně k němu na kontaktní adresu vyslala čtyřikrát svého pracovníka.
16. Postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni bylo prokázáno rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek a společným prohlášením stran o postoupení včetně seznamu postupovaných pohledávek, postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno právní předchůdkyní i žalobkyní dopisy ze dne datum.
17. Z předžalobní výzvy ze dne datum včetně podacího archu bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu před podáním žaloby se lhůtou k plnění do datum, zásilku mu odeslala datum.
18. Z ostatních předložených listin soud neučinil zjištění relevantní pro rozhodnutí ve věci samé (upomínky).
19. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne datum o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (dále jen nařízení), vše ve znění účinném v době tvrzeného právního jednání.
20. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
21. Podle čl. 3 bodu 10 nařízení pro účely tohoto nařízení se rozumí„ elektronickým podpisem“ data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání.
22. Podle § 86 odst. 1 ,2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
23. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz aktuálně např. rozsudek Soudního dvora ze dne
datum ve věci C číslo).
24. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
25. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
26. Soud měl v úmyslu při jednání poučit žalobkyni ve smyslu § 118a odst. 1 , 3 o. s. ř. o. s. ř. v tom směru, aby uvedla tvrzení a označila důkazy, které by byly schopné prokázat, že její právní předchůdkyně s žalovaným uzavřela smlouvu tvrzeného rozsahu a že s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele (tj. žalovaného) splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Žalobkyně se však jednání nezúčastnila, a své břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu ke shora uvedeným skutečnostem neunesla. Podle ustálené judikatury soud není povinen jednání za účelem poskytnutí poučení odročovat či jej poskytovat jiným způsobem, naopak je odpovědností žalobkyně, zda se jednání zúčastní, v opačném případě musí nést procesní následky své neúčasti.
27. Po právní stránce dospěl soud po provedeném dokazování k následujícímu závěru. Soud má za to, že zjištěný skutkový stav nelze právně vyhodnotit za uzavření dohody mezi účastníky, respektive mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně. Pokud žalobkyně tvrdila, že došlo k uzavření dohody prostřednictvím elektronických prostředků, chybí podstatná náležitost právního jednání – řádný elektronický podpis jednající osoby, přičemž dostatečné záruky o tom, že jednala právě daná osoba a právě daným způsobem na listinách zachyceným, poskytuje pouze kvalifikovaný elektronický podpis. V řízení tudíž nebylo prokázáno, že soudu předložená smlouva ve znění dodatku byla uzavřena s žalovaným v daném znění, když z dokumentu ani neplyne žádné zabezpečení proti pozdějším změnám.
28. Na tomto místě soud dodává, že i pokud by uzavření smlouvy prokázáno bylo, soud by ji posoudil jako absolutně neplatnou, jelikož právní předchůdkyně nezkoumala u žalovaného schopnost úvěr splácet, respektive provedení takového procesu soudu žádnými listinami neprokázala, a tudíž nedostála své povinnosti stanovené zákonem o spotřebitelském úvěru, přičemž následkem je právě absolutní neplatnost právního jednání, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti (§ 588 o. z.).
29. Protože však v řízení bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně převedla žalovanému na jeho účet peněžní prostředky v celkové výši 25 000 Kč, a to s ohledem na absolutní neplatnost úvěrové smlouvy bez právního důvodu, má žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena ve smyslu § 1879 o. z., dle § 2993 o. z. právo na vydání těchto prostředků, jelikož nebylo zjištěno, že by žalovaný na tuto částku cokoli zaplatil, to ostatně v řízení ani sám netvrdil. Soud má za prokázané obohacení na straně žalovaného, úbytek majetku na straně žalobkyně a kauzální nexus, proto výrokem I rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 25 000 Kč.
30. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32Cdo 4179/2007 ). Takovou výzvu žalobkyně učinila dne datum (v tento den odeslala předžalobní upomínku ze dne datum) s určením splatnosti dne datum, od následujícího dne je tudíž žalovaný v prodlení.
31. Co do ostatních uplatněných nároků (úrok, úrok z prodlení, náklady, smluvní pokuta) soud žalobu s ohledem na neprokázání uzavření úvěrové smlouvy právě s žalovaným a v tvrzeném rozsahu zamítl, jak uvedeno ve výroku II rozsudku.
32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení ve větším rozsahu úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 081 Kč, přičemž tato částka představuje 71,52 % z jejich celkové výše 2 910 Kč (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 85,76 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 14,24 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 458 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 29 150 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč O jejich splatnosti k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí (exekuci).