Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
No categories available
46 C 407/2022
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Martincovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 44 979 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 14 300 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 14 300 Kč od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení 30 679 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 888,36 Kč od datum do zaplacení, s úrokem 56 % ročně z částky 16 188,36 Kč od datum do zaplacení a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 116,50 Kč, zamítá
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 14 300 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 14 300 Kč od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení 30 679 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 888,36 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem 56 % ročně z částky 16 188,36 Kč od [datum] do zaplacení a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 116,50 Kč, zamítá III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 44 979 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. a II. tohoto rozsudku z titulu smlouvy o číslo s produktovým názvem anonymizováno 5 slov rok uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně, právnická osoba anonymizováno, IČO, sídlem adresa (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), a žalovaným dne datum (dále jen„ smlouva“). Žalobu odůvodnila zejména tím, že na základě smlouvy byla žalovanému poskytnuta hotovostní zápůjčka ve výši 20 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně spolu s poplatkem ve výši 18 779 Kč představující úrok ve výši 56,60 % ročně, částku za zpracování, doručení a flexibilní splácení a částku za administrativní činnosti a komfortní splácení, to vše v 65 týdenních splátkách po 597 Kč počínaje dnem, kdy uplynul týden od data uzavření smlouvy, s tím, že poslední splátka byla stanovena ve výši 571 Kč. Žalovaný však nehradil splátky řádně a včas, jelikož za celou dobu trvání smlouvy uhradila celkem 5 700 Kč, a to dne datum částku ve výši 3 000 Kč a dne datum částku ve výši 2 700 Kč. Před uzavřením smlouvy byla ze strany právního předchůdce žalobkyně posouzena schopnost žalovaného splácet poskytnutou zápůjčku, kdy právní předchůdce žalobkyně vycházel jednak ze sdělených a doložených údajů ze strany žalovaného, které byly zaznamenány do zákaznické karty, jednak z informací získaných z nebankovních registrů, a dalších registrů a databází (insolvenční rejstřík, aj.). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum byla právním předchůdcem žalobkyně pohledávka ze smlouvy postoupena na žalobkyně s účinností ke dni datum. Žalobkyně tak po žalovaném požaduje vedle dlužené jistiny 44 979 Kč příslušenství tvořené kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 116,50 Kč, smluvním úrokem ve výši 56 % ročně z jistiny 16 188,36 ode dne datum do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z jistiny 16 188,36 ode dne datum do zaplacení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru včetně smluvních podmínek bylo zjištěno, že smlouva byla uzavřena dne datum mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným. Právní předchůdce žalobkyně se zavázal žalovanému poskytnout v hotovosti částku 20 000 Kč a žalovaný se zavázal vedle vrácení peněžních prostředků právnímu předchůdci žalobkyně zaplatit poplatek ve výši 18 779 Kč, z toho úrok ve výši 7 889 Kč, částku za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 10 890 Kč, vše v 65 týdenních splátkách po 597 Kč.
4. Z karty zákazníka ze dne datum, z výplatních pásek za období prosince a října rok, z výpisu z centrální evidence exekucí a z výpisu z živnostenského rejstříku bylo zjištěno, že při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného vycházel právní předchůdce žalobkyně z žalovaným deklarovaného a doloženého měsíčního příjmu ve výši 30 230 Kč, dále vycházel právní předchůdce žalobkyně z žalovaným deklarovaných měsíčních výdajů v podobě externích splátek ve výši 8 000 Kč a odhadovaných výdajů ve výši 4 000 Kč. Žalovaný dále uvedl, že je ženatý, bydlí ve vlastním domě a je zaměstnán na pozici kováře u společnosti právnická osoba
5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla s účinností k datum postoupena z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni.
6. Výše požadovaných úroků z prodlení byla zjištěna z tabulky výpočtu.
7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně žalovanému oznámil, že došlo k postoupení pohledávek ze smlouvy na žalobkyni.
8. Z výzvy k okamžitému splacení dluhu ze dne datum včetně potvrzení podání na poštu bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu do datum. Výzvy byla odeslána dne datum.
9. Z výzvy k úhradě dluhu – předžalobní upomínky ze dne datum včetně potvrzení podání na poštu bylo zjištěno, že žalobkyně před podáním žaloby žalovaného vyzvala k úhradě dluhu. Výzva byla odeslána poštou dne datum.
10. Další důkazní návrh výslechem jméno příjmení, která měla být přítomna u podpisu smlouvy a zaznamenat údaje do zákaznické karty, byl zamítnut pro nadbytečnost, jelikož tyto skutečnosti byly zjištěny ze samotné zákaznické karty, která byla k důkazu provedena. Pokud měla být dále svědkyně slyšena k objasnění dalších listin, které měly být ze strany žalovaného při uzavření smlouvy předloženy, je nutno zmínit, že žalobkyně sama další doložené listin y než pracovní smlouvu a výplatní pásky netvrdila. Výslech svědka tak nemůže nahrazovat její povinnost tvrzení, nýbrž žalobkyní tvrzené skutečnosti podporovat a prokazovat.
11. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:
Žalovaný uzavřel dne datum s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl v hotovosti při podpisu smlouvy peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal vedle vrácení peněžních prostředků právnímu předchůdci žalobkyně zaplatit spolu s poplatkem ve výši 18 779 Kč, z toho úrok ve výši 7 889 Kč, částku za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 10 890 Kč, vše v 65 týdenních splátkách po 597 Kč. Za celou dobu trvání vztahu žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně uhradil celkem 5 700 Kč. Právní předchůdce žalobkyně následně s účinnosti od datum postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný byl k úhradě dluhu opakovaně vyzýván, ničeho dalšího však na rámec výše uvedeného neuhradil, a to ani přes výzvu žalobkyně před podáním žaloby.
12. Po právní stránce byla věc posouzena podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o.z. “), podle kterého přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
13. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.
14. Podle § 513 o.z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.
15. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
16. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
17. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
18. K povaze uzavřené smlouvy soud podotýká, že smlouva o zápůjčce má na rozdíl od smlouvy o úvěru reálnou (nikoli jen konsensuální) povahu a vznik zápůjčky předpokládá nejen dohodu stran, ale i skutečné odevzdání předmětu půjčky, přičemž při peněžité půjčce může dojít k předání půjčené částky i bezhotovostním převodem na účet dlužníka. Naproti tomu ze smlouvy o úvěru vzniká věřiteli povinnost rezervovat a na žádost dlužníka poskytnout v jeho prospěch peněžní prostředky do sjednané výše a dlužníkovi vzniká právo (nikoliv povinnost) úvěr čerpat a povinnost poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky. Reálné povaze smlouvy o zápůjčce přitom nebrání skutečnost, že o předmětu půjčky je mezi dlužníkem a věřitelem učiněna dohoda (a to i písemná), byť by tato dohoda případně bezprostředně časově předcházela reálnému poskytnutí smluvené částky peněz (srov. s rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2008 sp. zn. 29 Odo 1386/2006 ).
19. S ohledem na skutečnost, že žalovaný vystupoval v předmětném vztahu jako spotřebitel, posoudil soud věc rovněž podle zákona č. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotř. úvěru“). Podle § 86 odst. 1 zákona o spotř. úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotř. úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
20. Soudní dvůr Evropské unie přitom ve svém rozhodnutí ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 účastníků OPR- Finance s.r.o. v. GK dovodil, že se jedná o neplatnost nikoliv relativní, ale absolutní, a soudy jsou tak povinny z úřední povinnosti zkoumat, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele.
21. V posuzovaném případě je zřejmé, že právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy o zápůjčce a poskytnutím finančních prostředků žalovanému řádně neposoudil jeho úvěruschopnost. Právní předchůdce žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného vycházel z žalovaným deklarovaného měsíčního příjmu ve výši 30 230 Kč, který byl ze strany žalovaného rovněž doložen výplatními páskami za dva měsíce předcházející datu uzavření smlouvy. Ve vztahu k výdajům žalovaného však právní předchůdce žalobkyně vycházel výlučně z výdajů žalovaným deklarovaných, jelikož neměl doloženo, kde žalovaný skutečně žije a s jakými měsíčními náklady a spokojil se s jeho odpovědí„ vlastní bydlení“ a výší ostatních nákladů v částce 4 000 Kč, přičemž tuto skutečnost ani neověřoval např. nahlédnutím do katastru nemovitostí. Právní předchůdce žalobkyně pak ani nezjišťoval další podrobnosti o dalších půjčkách či úvěrech žalovaného navzdory tomu, že žalovaný při uzavření smlouvy uváděl měsíční splátky ve výši 8 000 Kč. K doloženému výpisu z centrální evidence exekucí nemohl soud přihlédnout, jelikož tento obsahoval údaje platné k datu datum, tj. o téměř necelé dva roky později po datu uzavření smlouvy. Právní předchůdce žalobkyně nemusel mít doloženy veškeré výdaje žalovaného, ale předpokladem řádného posouzení úvěruschopnosti je mít doloženy alespoň podstatné příjmy a výdaje žalovaného. Na základě těchto informací dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně nemohl disponovat dostatkem informací od žalovaného, aby mohl řádně vyhodnotit jeho majetkové poměry pro účely jeho schopnosti splácet zápůjčku, což se ukázalo záhy, když žalovaný na svůj závazek přestal hradit. Důsledkem nedodržení této zákonné povinnosti věřitele pak byla absolutní neplatnost úvěrové smlouvy.
22. Žalobkyni, jejíž aktivní legitimace je odůvodněna na základě § 1879 o.z. , tak náleží z titulu bezdůvodného obohacení (finanční prostředky byly žalovanému poskytnuty na základě neplatné smlouvy podle § 2991 o.z. ) pouze nesplacená jistina zápůjčky ve výši 14 300 Kč (bez smluvních úroků, pokut a poplatků). Dále žalobkyni náleží úrok z prodlení podle § 1968 o.z. , který soud přiznal v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a od data požadovaného žalobkyní. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.
23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “) tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jelikož žalovanému, který byl z převážné části úspěšný, žádné náklady nevznikly (byla zohledněna jistina a úrok požadovaný do budoucna, soudem kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozsudku).
24. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř. o.s.ř. ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákonem č. 120/2001 Sb. ) u soudního exekutora.