Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
10 C 69/2023-16
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Špokovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 27 150 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 27 150 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 22. 6. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Pro kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 078,11 Kč a pro zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 27 150 Kč od 29. 1. 2022 do 21. 6. 2022, se žaloba žalobkyně zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 030,40 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám jejího právního zástupce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 27 150 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 22. 6. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Pro kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 078,11 Kč a pro zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 27 150 Kč od 29. 1. 2022 do 21. 6. 2022, se žaloba žalobkyně zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 030,40 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám jejího právního zástupce.
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 27 150 Kč z titulu bezdůvodného obohacení spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 078,11 Kč, s úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 27 150 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení, když tyto částky měl žalovaný dlužit na základě smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené mezi ním a právní předchůdkyní žalobkyně – společností právnická osoba (dále i jen banka) dne 28. 8. 2019, dle které poskytla banka žalovanému, peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy a žalovaný se zavázal vrátit bance celkem částku
77 017 Kč, z toho 40 000 Kč jako samotnou zápůjčku a 37 017 Kč jako souhrnný poplatek, a to formou 18 měsíčních splátek po 4 279 Kč, se stanovenou poslední splátkou dne 28. 2. 2021. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas, zaplatil celkem 12 850 Kč, dosud neuhradil žalobkyni částku 27 150 Kč jako dlužnou jistinu a dále pak částku 2 078,11 Kč jako kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny od 1. 3. 2021 do 28. 1. 2022 a dále úrok z prodlení od 29. 1. 2022 až do zaplacení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022, uzavřené mezi bankou a žalobkyní, došlo s účinností ke dni 28. 1. 2022 k převedení všech výše uvedených pohledávek na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud ve věci usneseními ze dne 1. 3. 2023 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a občanského soudního řádu (dále i jen o.s.ř. ) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 5 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dne 17. 3. 2023, přičemž však se žalovaný k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v samotné žalobě.
4. Listino u označenou jako Smlouva o zápůjčce číslo datovanou dnem 28. 8. 2019 včetně smluvních podmínek, má soud v řízení za prokázáno, že se v této písemně dohodli společnost právnická osoba se žalovaným na tom, že uvedená společnost poskytne žalovanému finanční prostředky – zápůjčku ve výši 40 000 Kč, a to za souhrnný poplatek v částce 37 017 Kč a žalovaný se naopak zavázal uvedené prostředky vrátit, jakož i zaplatit jí souhrnný poplatek, to obojí ve 18 měsíčních splátkách po 4 279 Kč. Žalovaný pak písemně v rámci smlouvy prohlásil, že uvedené prostředky od společnosti právnická osoba převzal. Listino u označenou jako Smlouva o postoupení pohledávek datovanou dnem 28. 1. 2022, seznamem postupovaných pohledávek a konečně oznámením o postoupení pohledávek ze dne 6.1.2021 vzal soud za prokázané, že se společnost právnická osoba písemně dohodla se žalobkyní na tom, že postupuje žalobkyni své pohledávky vzniklé ze smluv o půjčkách za svými dlužníky specifikované v seznamu pohledávek, a to za dohodnutou úplatu, ke dni jejího uhrazení, včetně pohledávky za žalovaným a žalobkyně tyto pohledávky se vším příslušenstvím a právy s nimi spojenými přijala. Toto postoupení pohledávky bylo též žalovanému písemně oznámeno dopisem z 30. 1. 2022, podaným u pošty 24. 2. 2022 a s výzvou k úhradě dluhu do 10 dnů od doručení tohoto dopisu. Předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne 6. 6. 2022 včetně podacího lístku, má soud v řízení za prokázáno, že zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného o úhradu dlužné částky s tím, že neučiní-li tak do 21. 6. 2022, bude se žalobkyně svého nároku domáhat soudní cestou.
5. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že podle smlouvy uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dne 28. 8. 2019, právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému bez jakékokoliv prověřování jeho úvěruschopnosti téhož dne v hotovosti částku ve výši 40 000 Kč a žalovaný se zavázal v uvedené dohodnuté době poskytnuté finanční prostředky vrátit a zaplatit z nich souhrnný poplatek ve výši 37 017 Kč, a to obojí v měsíčních splátkách po 4 279 Kč. Žalovaný svůj dluh řádně nehradil, bance zaplatil částku 12 850 Kč. Předmětná pohledávka vůči žalovanému byla postoupena se vším příslušenstvím a právy spojenými na žalobkyni a toto postoupení bylo žalovanému oznámeno.
6. Podle § 86 odst. 1 , 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
7. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
8. Podle výše citovaného ustanovení zákona a s odkazem na Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , se soud nejprve zabýval otázkou platnosti předmětné spotřebitelské smlouvy, kdy byla žalobkyně jako věřitel před uzavřením smlouvy povinna s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného, jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Soud dospěl k závěru, že touto otázkou se žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy nezabývala. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.
9. Soud tedy s ohledem na skutečnost, že žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy s odbornou péčí, dospěl k závěru, že právě tento nedostatek má za následek neplatnost předmětné spotřebitelské smlouvy o úvěru, a to absolutní dle § 588 o. z., k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti bez ohledu na to, zda je některou ze stran namítána. K této neplatnosti daného právního jednání se přihlíží i bez návrhu.
10. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb. ) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
11. Podle § 2991 odst. 1 ,2 občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb. ) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. S ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru byly pak strany smlouvy povinny si pouze vypořádat svůj vzájemný vztah v režimu § 2993 o. z., podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek. Žalobkyně vyplatila žalovanému částku 40 000 Kč, přitom žalovaný žalobkyni zaplatila částku 12 850 Kč. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně obohatil o částku rozdílu ve výši 27 150 Kč, proto žalovaný musí žalobkyni zaplatit částku 27 150 Kč. Současně soud dospěl k závěru o zesplatnění částky bezdůvodného obohacení až uplynutím lhůty v předžalobní upomínce dnem 21. 6. 2022, od 22. 6. 2022 je žalovaný v prodlení a žalobkyně má právo na úroky ve smyslu § 1970 o. z. ve výši dle vládního nařízení č. 142/1994Sb. ve znění vládního nařízení č. 351/2013 . S ohledem na výše uvedené byla tedy žaloba částečně zamítnuta ohledně zákonných úroků z prodlení.
13. Lhůta k plnění pak vychází z ust. § 160 odst. 1 občanského soudního řádu , když soud důvod pro aplikaci lhůty delší, případně povolení splátek, neshledal.
14. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu , podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla úspěšná v 90 %, neboť z původně žalované částky 29 228,11 Kč bylo žalobkyni vyhověno v částce 27 150 Kč. Neúspěch žalobkyně je představován 90 % (s přihlédnutím k částečnému neúspěchu i ohledně nekapitalizovaného úroku z prodlení), proto má vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Od úspěchu žalobkyně je však nutno odečíst úspěch žalovaného, žalobkyně má tedy právo na 80 % účelně vynaložených nákladů řízení. Při 100 % úspěchu tyto náklady představují celkovou částku 2 538 Kč, představující zaplacený soudní poplatek ve výši 1 086 Kč a náklady právního zastoupení ve výši 1 452 Kč (tj. za 3 úkony právní pomoci po 300 Kč – příprava a převzetí věci, podání žaloby, předžalobní kvalifikovaná výzva dle § 14b odst. 1 , písm. c), bod 2 vyhl. 177/1996 Sb. , dále 300 Kč jako tři režijní paušály po 100 Kč za tyto tři žalobkyni účelně poskytnuté úkony právní pomoci v podobě přípravy a převzetí zastoupení, předžalobní výzvy a sepisu žaloby dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. ), to vše včetně 21 % DPH. 80 % nákladů představuje 2 030,40 Kč.
15. Lhůta k plnění má pak i zde oporu v ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. , když důvody pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek soudem shledány nebyly. Určené platební místo, k rukám právního zástupce žalobkyně, pak vychází z ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.