Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
24 C 182/2020
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Zdeňkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 37 514,45 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 37 514,45 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 35 502,38 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 297 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 37 514,45 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 35 502,38 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 297 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b>
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené žalované částky s příslušenstvím, a to z titulu nesplaceného revolvingového úvěru. Svůj návrh žalobkyně odůvodnila tím, že žalobkyně poskytla žalovanému, na základě návrhu na uzavření smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne datum, revolvingový úvěr formou úvěrového rámce. Ke dni datum žalovaný postupně z úvěrového rámce vyčerpal peněžní prostředky v celkové výši 54 564,72 Kč. Pro jednotlivá čerpání poskytnutého úvěru byly dohodnuty specifické podmínky jejich splácení, kdy čerpání úvěru souhrnně evidované na podúčtu číslo se žalovaný zavázal hradit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 % z dlužné částky vždy k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, minimálně ve výši 500 Kč a čerpání úvěru evidované na podúčtu číslo se žalovaný zavázal na jednotlivá čerpání úvěru se samostatně dohodnutými podmínkami splácení uhradit 10 splátkami ve výši 1 090 Kč. Žalovaný v rozporu se smlouvou o revolvingovém spotřebitelském úvěru dlužné částky nesplácel. Žalobkyně požadovala v souladu se smlouvou smluvní pokutu za prodlení se splácením úvěru ve výši 0,1 % denně z každé částky, s jejímž splacením se žalovaný dostal do prodlení více jak 30 dnů. Dne datum, před tím, než se úvěr stal v důsledku prodlení žalovaného splatným, vyzvala žalobkyně žalovaného k uhrazení dlužné splátky ve lhůtě 30 dnů, žalovaný však v této lhůtě dlužnou splátku neuhradil. Dopisem ze dne datum žalobkyně v souladu s příslušnými všeobecnými úvěrovými podmínkami od úvěrové smlouvy odstoupila. Odstoupení od úvěrové smlouvy nabylo účinnosti dne datum a dluh žalovaného ve výši 37 514,45 Kč se tak stal splatným v celém rozsahu. Žalobkyně tak požaduje po žalovaném uhrazení jistiny ve výši 35 072,57 Kč, úroku ve výši 2 012,07 Kč, pojistného 287,52 Kč a smluvní pokuty za prodlení ve výši 142,29 Kč. Před podáním žaloby žalobkyně žalovanému zaslala dne datum předžalobní upomínku, ani poté však žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho.
2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.
3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání přípisem ze dne datum, žalovaný se k této výzvě však nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny, proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.
4. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou své mezinárodní příslušnosti (žalobkyně je subjektem cizího práva a žalovaný je státním příslušníkem Slovenské republiky) a dospěl k závěru, že s ohledem na čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech je mezinárodně příslušným ve věci rozhodnout.
5. Na základě listinných důkazů dospěl soud k následujícímu skutkovému stavu: Žalovaný uzavřel s žalobkyní dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru číslo na základě které žalobkyně poskytla žalovanému revolvingový úvěr s aktuálním úvěrovým rámcem, a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky splácet pravidelnými měsíčními splátkami spolu s pojištěním. Před poskytnutím úvěru žalobkyně posoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovaný úvěr splácet (prokázáno výpisem z účtu žalovaného za měsíc leden až březen 2018 stran příjmu žalovaného). Součástí smluvních podmínek byl Přehled podmínek revolvingového úvěru a Produktové podmínky pro revolvingové úvěry. V rámci smlouvy si účastníci sjednali smluvní pokutu pro případ prodlení žalovaného s úhradou splatné splátky ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení (prokázáno smlouvou o revolvingovém úvěru). Žalovanému byl poskytnut úvěrový rámec v maximální výši až 500 000 Kč, kdy aktuální úvěrový rámec ke dni uzavření smlouvy činil 45 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a pojištění hradit v pravidelných měsíčních splátkách vždy do 17. dne v měsíci, počínaje dnem datum, a to minimálně ve výši 5 % z dlužné částky k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, nejméně však 500 Kč a měsíční úhrady za pojištění ve výši 4,99 % z měsíční splátky úvěru. Základní roční úroková sazba činila 22,68 % (prokázáno smlouvou o revolvingovém úvěru). Žalobkyně dne datum vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky a upozornila ho na možnost odstoupení od smlouvy, pokud nebude dluh řádně uhrazen (prokázáno dopisem poslední možnost mimosoudního vyrovnání). Následně žalobkyně dne datum odstoupila od úvěrové smlouvy, neboť žalovaný byl v prodlení se splácením úvěru a současně oznámila žalovanému, že se úvěr ke dni datum stává splatným v celém rozsahu a vyzvala ho k uhrazení dlužné částky ve výši 37 515 Kč (prokázáno odstoupením od úvěrové smlouvy ze dne datum). Žalobkyně následně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu na úvěrovém účtu předžalobní výzvou ze dne datum (prokázáno výzvou k zaplacení dluhu na úvěrovém účtu). Dluh žalovaného tak celkem tvoří částku 37 514,45, což je tvořeno jistinou ve výši 35 072,57 Kč, kapitalizovaným úrokem z úvěru po lhůtě splatnosti ve výši 2 012,07 Kč, smluvní pokutou 142,29 Kč a pojištěním po lhůtě splatnosti 287,52 Kč (prokázáno bilancí dluhu).
6. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.
7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
9. Podle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, může věřitel pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Podle odst. 2 téhož ustanovení nesmí uplatněná smluvní pokuta přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Podle odst. 3 téhož ustanovení nesmí souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.
10. Podle § 1970 o.z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.
11. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalobkyně a žalovaný spolu uzavřeli smlouvu o úvěru dle § 2395 a nás. o.z., na základě které žalobkyni vznikla povinnost poskytnout žalovanému revolvingový úvěr a žalovanému vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnutý úvěr včetně úroků a pojištění v pravidelných měsíčních splátkách. Žalobkyně svou povinnost splnila, žalovaný však tuto svou povinnost nesplnil řádně a včas. Dluh doposud zcela neuhradil, v důsledku čehož se dostal do prodlení s celým svým závazkem (§ 1968 o. z.) a je povinen platit úrok z prodlení v zákonné výši, tj. ve výši stanovené vládním nařízením dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Na základě smluvního ujednání, jež je v souladu s příslušným ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru, a z důvodu prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni právo po žalovaném požadovat i smluvní pokutu ve výši 142,29 Kč.
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 297 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 421 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 37 514,45 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení a návrh ve věci samé) a z jednoho úkonu právní služby ve výši 250 Kč (jednoduchá výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 550 Kč ve výši 326 Kč.
13. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.