Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
3 C 192/2022
Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Marcelou Součkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 56 778,30 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 31 495 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 7 860,80 Kč a nadále běžícím ve výši 10 % ročně z částky 31 495 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni 25 283,3 Kč spolu s
kapitalizovaným obchodním úrokem ve výši 11 637,29 Kč a nadále běžícím ve výši
29% ročně z částky 33 440,48 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení a
s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 601,50 Kč a nadále běžícím ve výši
10 % ročně z částky 1 945,48 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení,
se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 1 709,97 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, Ph.D.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 31 495 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 7 860,80 Kč a nadále běžícím ve výši 10 % ročně z částky 31 495 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni 25 283,3 Kč spolu s kapitalizovaným obchodním úrokem ve výši 11 637,29 Kč a nadále běžícím ve výši 29% ročně z částky 33 440,48 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 601,50 Kč a nadále běžícím ve výši 10 % ročně z částky 1 945,48 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení, <b>se zamítá.</b> III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 1 709,97 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ve výši 56 778,30 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný dne 22. 5. 2019 uzavřel s její právní předchůdkyní, společností právnická osoba (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o zápůjčce číslo. Dále uvedla, že na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč, které žalovaný převzal v den uzavření smlouvy v hotovosti. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 28 079 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru a poplatků se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po 3 505 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 22. 11. 2020. Žalobkyně poukázala na to, že žalovaný na svůj dluh uhradil pouze částku ve výši 3 505 Kč. Žalobkyně se domáhala po žalovaném z titulu nesplaceného úvěru úhrady částky 33 440,48 Kč na jistině, na dlužném poplatku 23 337,82 Kč, obchodního úroku kapitalizovaného ve výši 11 637,29 Kč a nadále běžícího ve výši 29 % ročně z částky 33 440,48 Kč od 29. 1. 2022
do zaplacení, úroku z prodlení kapitalizovaného ve výši 8 462,30 Kč a nadále běžícího ve výši 10 % ročně z částky 33 440,48 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení.
Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávek za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován dopisem.
Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, ten však na svůj dluh ničeho neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem
ke skutečnosti, že žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl za souhlasu žalobkyně, aniž by nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.
4. Soud ve věci vycházel z obsahu listin založených ve spise, na základě nichž dospěl k závěru
o skutkovém stavu věci.
5. Žalovaný dne 22. 5. 2019 uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o zápůjčce číslo na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 35 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem této smlouvy. Žalovaný se současně zavázal v souvislosti se zápůjčkou zaplatit souhrnný poplatek ve výši 28 079 Kč Celkem se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku 63 079 Kč v 18 měsíčních splátkách po 3 505 Kč, kdy poslední splátka činila 3 494 Kč. Nedílnou součástí smlouvy
o zápůjčce byly smluvní podmínky, uvedené na zadní straně formuláře (Smlouva o zápůjčce
ze dne 22. 5. 2019, včetně smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce).
6. Z karty zákazníka zpracované pro žalovaného a žalovaným podepsané dne 22. 5. 2019 má soud za prokázané, že žalobkyně vyžádala od žalovaného základní údaje o jeho osobě, bydlišti, zaměstnání, příjmech a výdajích. Jeho čistý měsíční příjem měl činit 29 500 Kč a další příjem domácnosti měl činit 20 000 Kč. Z karty dále vyplynulo, že je svobodný, bydlí s rodiči a je zaměstnán na dobu neurčitou jako svářeč. Odhadované měsíční náklady žalovaného měly činit 5 000 Kč a externí splátky zápůjček měly celkem činit 10 000 Kč měsíčně. K prokázání uvedených údajů měl předložit pracovní smlouvu a dvě výplatní pásky.
7. Z tabulky umoření ze dne 31. 1. 2022 vyplývá, že žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uhradil na zápůjčku celkem 3 505 Kč.
8. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022, ze seznamu postoupených pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 30. 1. 2022, včetně podacího lístku ze dne 24. 2. 2022, má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila
na žalobkyni pohledávky za žalovaným, a to s účinností ke dni 28. 1. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 30. 1. 2022, když jeho odeslání má soud za prokázané z podacího lístku ze dne 24. 2. 2022.
9. Z výzvy k plnění ze dne 12. 5. 2022 a podacího lístku ze dne 12. 5. 2022 má soud za prokázané, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván ke splněné své povinnosti.
10. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník občanský zákoník “), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky (§ 2391 odst. 1 věta prvá citovaného zákona).
11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném v době uzavření smluvního vztahu (dále jen„ o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající
ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
12. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost
s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.
13. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb. , o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností
a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli„ rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“
14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
15. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.
16. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.
17. Soud ve smyslu ustanovení § 588 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákona (dále jen „občanský zákoník občanský zákoník “) přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí
i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
18. Z ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
19. Podle § 1968 věta prvá OZ , podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970 OZ , podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku
z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se
za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády
č. 351/2013 Sb. , v platném znění.
20. Podle ustanovení § 1879 a § 1880 odst. 1 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.
21. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je oprávněn pouze částečně, a to v rozsahu uvedeném ve výroku I. rozhodnutí, neboť žalobkyně nemá za žalovaným pohledávku, která by měla svůj právní základ v platné smlouvě o zápůjčce číslo uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným.
22. Provedenými důkazy nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně splnila svoji zákonnou předsmluvní povinnost řádně zkoumat a prověřit úvěruschopnost spotřebitele. Soud vyzval žalobkyni, aby doplnila svá skutková tvrzení a navrhla důkazy k prokázání své povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného, a to před poskytnutím zápůjčky. K tomu žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost zkoumala její právní předchůdkyně na základě údajů a podkladů, které obdržela od žalovaného. Uvedla, že s ohledem na prohlášení žalovaného obsažené
ve smlouvě, tj. že jím uvedené údaje jsou pravdivé a úplné, neměla důvod blíže jím uvedené údaje ověřovat. Poukazovala na zákonnou povinnost žalovaného ve smyslu ustanovení § 6 odst. 1 a 7 o.z., jednat v právním styku poctivě, a že se má za to, že kdo jednal v právním styku, jednal poctivě. K prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně navrhla k důkazu výlučně kartu zákazníka podepsanou žalovaným. Z této karty zákazníka má soud za prokázané, že žalovaný sdělil určité údaje, na základě nichž mohla být prověřena jeho úvěruschopnost, avšak z žádného ze soudu doložených důkazů nevyplynulo, jak s uvedenými údaji bylo konkrétně pracováno, ani v jakém rozsahu tyto údaje byly ověřeny, a to ať již jde o příjmy či o výdaje žalovaného nebo jeho jiné závazky, či zda bylo provedeno šetření v insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí, popřípadě dalších rejstřících klientských informací. K ověření údajů poskytnutých žalovaným byla právní předchůdkyně žalobkyně povinna nejen na základě shora citovaných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, ale i jako řádný správce svého majetku za situace, kdy některé údaje poskytnuté žalovaným budí oprávněnou pochybnost o své správnosti.
23. Žalobkyně sice tvrdí, že u žalovaného byla ověřena výše jeho příjmu, a to z 2 výplatních pásek
a pracovní smlouvy (viz. Karta klienta), avšak tyto soudu nedoložila. Z karty klienta vyplývá, že odhadované osobní náklady žalovaného činí 5 000 Kč měsíčně, že má bydlet u rodičů, přičemž výše uvedených výdajů žalovaného nebyla nikterak ověřena, tj. byly pouze odhadované. Již to, že žalovaný své výdaje pouze odhadl, mělo právní předchůdkyni žalobkyně vést k prověřování údajů uváděných žalovaným. Z předložené karty nevyplývá, jakým způsobem bylo ověřeno,
o jaký další příjem domácnosti ve výši 20 000 Kč jde, z jakých zdrojů plyne a zda jde vůbec
o příjem reálný. Rovněž z karty klienta nikterak nevyplývá, jakým způsobem právní předchůdkyně při prověřování úvěruschopnosti žalovaného vyhodnotila, že žalovaný má jiné externí půjčky se splátkou ve výši 10 000 Kč měsíčně. Nelze ani přehlédnout, že karta klienta byla sepsána týž den, jako byla uzavřena smlouva o zápůjčce, údaje na obou dokumentech jsou vyplněny ručně a lze tak mít pochybnost o tom, kde k jejich vyplnění došlo a kdo a s jakou odborností (případně pečlivostí) úvěruschopnost zkoumal. Jak bylo při zkoumání úvěruschopnosti zohledněno, že žalovaný své pravidelné měsíční výdaje pouze odhadl, z karty klienta nevyplývá. To vše za situace, kdy je patrné, že vlastní příjmy žalovaného samy na úhradu nutných životních nákladů žalovaného nepostačují a bez příjmů od třetí osoby nebude schopen závazky vůči právní předchůdkyni žalobkyně hradit. Z uvedeného je tak zjevné, že u žalovaného i bez dalšího přezkoumání jím uvedených údajů, lze mít za to, že jsou u něho dány oprávněné obavy z toho, že nebude schopen zápůjčku řádně splácet. Lze tak uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím zápůjčky dostatečně a s odbornou péčí nezkoumala úvěruschopnost žalovaného, respektive, že žalobkyně neprokázala, že by byla úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím zápůjčky dostatečně a s odbornou péčí posouzena.
24. Za situace, kdy žalovaným uvedené informace budí obavu, zda bude schopen svůj závazek řádně splácet, bylo na poskytovateli, aby ověřil úvěrovou angažovanost žalovaného a jeho platební historii ve veřejných i neveřejných databázích jako je exekuční rejstřík, SOLUS či NRKI. Žalobkyně pak nedoložila, že by k prověřování v takových databázích došlo. A to přesto, že ve smyslu ustanovení § 78 o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele.
25. Lze tak uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím zápůjčky dostatečně
a s odbornou péčí nezkoumala úvěruschopnost žalovaného, respektive, že žalobkyně neprokázala, že by byla úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím zápůjčky dostatečně
a s odbornou péčí posouzena. Za této situace dospěl soud k závěru, že smlouva o zápůjčce
ze dne 22. 5. 2019 číslo je ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a ustanovení § 588 občanského zákoníku neplatná.
26. Za situace, kdy je smlouva neplatná, může se žalobkyně po žalovaném domáhat úhrady finanční částky, kterou mu prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalovaného vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Soud má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 22. 5. 2019 částku 35 000 Kč v hotovosti, což žalovaný potvrdil podpisem úvěrové smlouvy. Žalovaný na tento úvěr před podáním žaloby uhradil celkem částku ve výši 3 505 Kč, tedy
na žalobkyni mohlo přejít pouze právo na úhradu bezdůvodného obohacení ve výši 31 495 Kč, včetně nároku na úhradu zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného ve výši 7 860,80 Kč
a nadále běžícího ve výši 10 % ročně z částky 31 495 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení (výrok I.). Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř. o. s. ř. , v trvání tří dnů, neboť pro stanovení lhůty odlišné či plnění ve splátkách neshledal soud důvody.
27. Protože nebylo prokázáno, že došlo k platnému uzavření shora uvedené smlouvy, soud
ve zbývajícím rozsahu (tj. v rozsahu souhrnných poplatků a obchodního úroku a k nim požadovaného úroku z prodlení) žalobu zamítl (výrok II.).
28. Výrokem III. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení, a to podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na poměrnou náhradu nákladů řízení v částce 1 709,97 Kč. Tato částka představuje 10,94 % z jejich celkové výše rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem žalobkyně), tj. z částky 15 630,40 Kč, sestávající se ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 272 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bod 5 . vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 56 778,30 Kč sestávající 3 380 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 040 Kč ve výši 2 318,40 Kč, která patří
k nákladům podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , když dle předloženého osvědčení je zástupce žalobkyně registrován jako plátce daně. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle
§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř. o. s. ř. , a to k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).