Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 C 299/2022

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudcem JUDr. Ivanem Šišmou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně,

zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení,

sídlem adresa,

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

trvale bytem adresa žalovaného,

o 27.151,35 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 12.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12.000Kč od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Ve zbývajícím rozsahu se žaloba ohledně částky 13.315,35 Kč, smluvní pokuty 1.836 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12.000Kč od datum do datum zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 12.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12.000Kč od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Ve zbývajícím rozsahu se žaloba ohledně částky 13.315,35 Kč, smluvní pokuty 1.836 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12.000Kč od [datum] do [datum] zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným Okresnímu soudu v Přerově dne datum domáhal po žalovaném ve výroku uvedeného peněžního plnění a náhrady nákladů řízení. Žalobce tvrdil, že uzavřel se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo (dále jen Smlouva), na jejímž základě poskytl žalovanému za podmínek uvedených ve Smlouvě dne datum spotřebitelský úvěr. K uzavření Smlouvy došlo prostřednictvím prostředků komunikace na dálku přes webový portál webová adresa. Součástí žalobních tvrzení byl rovněž postup při uzavírání Smlouvy s tím, že k jejímu uzavření dochází odesláním finančních prostředků žalovanému. Žalobce odkázal konkrétně na postup, jak je vymezený v čl. 3 a čl. 4 Všeobecných obchodních podmínek žalobce (dále též VOP). Na základě takto uzavřené Smlouvy byl žalovanému dne datum poskytnut úvěr ve výši 12.000 Kč s tím, že žalovaný se tento úvěr zavázal hradit k poslednímu dni splatnosti s úrokovou sazbou 0,9 % denně z vypůjčené částky, s odkazem na k žalobě připojenou fakturu. Termín splatnosti byl sjednán na datum a proto celkovou částku, kterou je žalovaný povinen žalobci uhradit představuje částka 25.315,35 Kč. Žalovaný z tohoto titulu žalobci ke dni sepisu návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu neuhradil. Nestalo se tak ani na základě předžalobní výzvy, která byla doručována žalovanému prostřednictvím zástupce žalobce. Žalobce se vzhledem ke stávajícímu prodlení žalovaného, domáhá rovněž zákonného úroku z prodlení ve výši 8, 25 % ročně z dlužné jistiny 12.000 Kč ode dne následujícího po splatnosti pohledávky, tj. datum. Žalobce dále požaduje po žalovaném uhrazení smluvní pokuty z částky 12.000 Kč tak, jak byla ve Smlouvě dojednána, rovněž od data datum, což představuje částku 1.836 Kč.

2. Usnesením název soudu, pobočky v Olomouci, ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, které nabylo právní moci dne datum bylo rozhodnuto, že nesouhlas název soudu, s postoupením věci Okresnímu soudu v Prostějově, sp. zn. anonymizováno číslo je důvodný, neboť nebylo zjištěno, že by název soudu byl místně příslušným soudem, a proto věc projednal a rozhodl Okresní soud v Prostějově.

3. Žalovaný se k návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, který mu byl doručen dne datum (čtvrtek, pracovní den - ) nevyjádřil. Předvolání k ústnímu jednání bylo doručováno obdobným způsobem žalovanému a doručeno bylo datum (pondělí, pracovní den). Za těchto okolností lze konstatovat, že žalovaný byl řádně předvolán k ústnímu jednání, avšak bez omluvy se k němu nedostavil. Žalobce a jeho právní zástupce se ústního jednání rovněž nezúčastnili, písemně se z něj omluvili (bez uvedení relevantního důvodu) a souhlasili, aby bylo jednáno a rozhodnuto bez jejich přítomnosti. Soud tudíž v souladu s ust. rozhodl bez přítomnosti účastníků, provedl důkazy navržené žalobcem a dále ty, které byly potřebné ke zjištění skutečného stavu a vyplývaly z obsahu spisu ( ). Soud zcela vyčerpal důkazní návrhy žalobce a provedl následující skutková zjištění:

4. Z faktury ke smlouvě o spotřebitelském úvěru číslo že tuto vystavil žalobce dne datum ke Smlouvě číslo obsahuje zprávu pro příjemce o úhradě půjčky s rozpisem přehledu splátek z částky 12.000 Kč za období od datum do datum.

5. Soud nečinil důkazy ze svazku listin označených„ bank statement data“, neboť se jedná o y předepsané v anglickém jazyce, ze kterých lze zjistit pouze to, že se týkají celé jméno žalovaného. Soud nemohl žalobce poučit ve smyslu ust. ,3 o tom, aby tyto y předložil i v úředním překladu do jazyka českého, neboť žalobce i jeho zástupce tím, že se k jednání nedostavili, z jednání se omluvili, ale neuvedli řádný relevantní důvod, proč se jednání nezúčastnili, se tohoto práva, které může soud poskytnout účastníkům řízení pouze na ústním jednání, vzdali.

6. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bez uvedení data a podpisu žalovaného, s ohledem na způsob uzavření Smlouvy, že jsou v něm popsány základní vlastnosti spotřebitelského úvěru poskytnutého na částku 12.000 Kč, obsahuje rovněž způsob splatnosti spotřebitelského úvěru, s dobou trvání 180 dnů, ve formě 6 měsíčních splátek s tím, že celková částka bude zaplacena ve výši 25.315,35 Kč; výpůjční úroková sazba se sjednává jako pevná ve výši 0,9% z vypůjčené částky denně (tj. 328,50% ročně), při RPSN 1.732,08 Kč. Součástí této y jsou rovněž další důležité právní aspekty Smlouvy, jako právo na odstoupení od smlouvy, předčasné splácení, vyhledávání v databázi s tím, že žalobce jako věřitel si vyhrazuje právo prověřit klienta v insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí, registru fyzických osob příjmení.

7. Z Všeobecných obchodních podmínek ke smlouvám o spotřebitelském úvěru žalobce, že se jedná o neautorizovanou u, ze které není zjistitelné, zda byl s jejím obsahem seznámen i žalovaný, která obsahuje definice jednotlivých pojmů, důležitých při uzavírání spotřebitelského úvěru, v bodě 4 je popsán způsob uzavření Smlouvy, podání žádosti o úvěr a poskytnutí úvěru, v bodě 5 jsou obsažena veškerá práva a povinnosti smluvních stran, bod 6 a 7 obsahuje způsob splácení úvěru, včetně možnosti prodloužení termínu splácení úvěru a stanovení splátkového kalendáře; součástí VOP jsou v bodě 9 uvedeny následky porušení smlouvy a sankce z prodlení, včetně možnosti odstoupení od smlouvy o spotřebitelském úvěru, jak je uvedeno v bodě 11 VOP.

8. Z emailové komunikace odeslané od žalobce dne datum, že obsahuje připomínku žalovanému, že prodloužení lhůty ke splatnosti končí datum s upozorněním, že může požádat o prodloužení lhůty splatnosti.

9. Z výpisu z běžného účtu obec spořitelny, č. bankovní účet, že z tohoto čísla bylo poukázáno dne datum částka 12.000 Kč na půjčku dle Smlouvy číslo na číslo protiúčtu bankovní účet.

10. Z výpisu z obchodního rejstříku k osobě žalobce soud zjistil, že má od datum předmět podnikání poskytování, nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.

11. Výzvou ze dne datum žalobce vyzval žalovaného prostřednictvím zástupce anonymizováno jméno příjmení, k úhradě dlužné částky ve výši celkem 32.309,54 Kč, z titulu neuhrazené Smlouvy s tím, že žalovaný byl upozorněn na možnost jejího soudního vymáhání. Žalobce doložil potvrzení o jejím odeslání dne datum.

12. Ze zprávy obec spořitelny, a.s., na žádost soudu, že majitelem a jediným disponentem osobního účtu č. bankovní účet byl v období od datum a dále žalovaný a dne datum byla na bankovní účet připsána platba ve výši 12.000 Kč z bankovního účtu bankovní účet společnosti právnická osoba (žalobce).

13. Závazkový vztah vznikl ze smlouvy o úvěru, k jehož vzniku došlo datum, prostřednictvím prostředku komunikace na dálku mezi žalobcem a žalovaným, se řídí , (dále o. z.) a o spotřebitelském úvěru.

14. Podle § 419 o.z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti, nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem, nebo s ním jinak jedná.

15. Podle § 562 odst. 1 o.z., písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky, umožňujícím zachycující jeho obsah a určení jednající osoby.

16. Podle § 2395 o.z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Podle , poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebo změnou závazku z takové smlouvy, spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledků posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele, spotřebitelský úvěr splácet.

Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně, nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

18. Podle ,2 (ve znění platném a účinném od 1. 12. 2016 a od datum), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporou s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Soud zdůrazňuje, že od datum bylo nově upraveno shora citovaným zákonem, že neplatnost ve smyslu § 87 odst. 1,2, je neplatností absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti. Tato změna právní úpravy mj. důsledkem judikaturního vývoje, kdy soud je povinen zjišťovat, zda žalobce splnil svoji povinnost žalobce, jako úvěrující věřitel a podnikatel, splnil povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet, tedy jeho solventnost, jak byl tento názor Ústavním soudem zaujat v nálezu ze dne datum, sp.zn. Soudní dvůr Evropské unie rozhodl ve věci C číslo o předběžné otázce položené Okresním soudem v Ostravě tak, že české soudy jsou povinny z úřední povinnosti (ex offo) zkoumat, zda věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele (tedy nikoliv pouze k námitce dlužníka.

20. Podle § 2991 odst. 1,2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

22. Soud na základě shora uvedených skutkových zjištění tyto posoudil podle citované právní úpravy a dospěl k tomuto právnímu názoru.

23. Soud má za to, že mezi žalobcem a žalovaným byla s největší pravděpodobností dne datum uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru číslo (Smlouva) a to prostřednictvím prostředku komunikace na dálku (distančním způsobem), na základě, které mu byla poskytnuta částka ve výši 12.000 Kč bezhotovostně, převodem na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet (s ohledem na následující závěry soudu, soud se nezabýval samotným procesem elektronického uzavření Smlouvy). Je jisté a prokázané, že v této věci se jedná o závazkový vztah, kdy na jedné straně vystupuje právnická osoba, jejímž předmětem podnikání je poskytování, nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru (§ 420 odst. 1,2 o.z.) a na straně druhé je žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 o.z.). Jedná se o spotřebitelský úvěr ve smyslu a násl. o.z. a komerčně nazývaný„ rychlý“ úvěr, poskytovaný nebankovními subjekty osobám, které by úvěr od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s osobou dlužníka (úvěrovaného). Dle , bylo povinností žalobce posoudit úvěruschopnost žalovaného, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného a je-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnost spotřebitele, nebo i z jiných zdrojů. Žalobce mohl dle zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledků posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Přitom má vycházet nejen ze sdělených a doložených příjmů a výdajů spotřebitele, ale i způsobu plnění dosavadních dluhů. Ustanovení představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Nesplní-li povinnosti posoudit s odbornou péčí schopnost dlužníka poskytnutý úvěr splácet, respektive neprověření úvěrovaného dostatečně, nebo poskytnutí úvěru úvěrovanému i přes negativní zjištění, způsobuje neplatnost předmětné smlouvy, jednu se o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti.

Ze skutkových zjištění tak, jak byly shora učiněny, je zřejmé, že součástí standardních informací o spotřebitelském úvěru, se kterými měl být žalovaný při procesu uzavírání Smlouvy seznámen, bylo i oznámení úvěrujícího věřitele (žalobce), že prověřuje schopnost klienta, tedy žalovaného, v insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí, registru příjmení a NRKI. Tato proklamace však nebyla doložena žádnými listinami, ba co více, nebyly doloženy žádné y, ze kterých by bylo zřejmé, jaké žalovaný tvrdil žalobci v žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru, osobní, majetkové a výdělkové poměry. Nebylo tedy prokázáno, že žalobce jednal s odbornou péčí a před poskytnutím úvěru, jak bylo shora citováno, jednal podle této právní úpravy. Žalobce, ani jeho zástupce se na jednání soudu nedostavili a tím se zbavili práva být poučeni podle ,3 , o povinnosti tyto skutečnosti dotvrdit a zejména doložit k nim patřičné důkazy, popř. pouze označit. Tímto se dostali do situace, kdy neunesli povinnost tvrzení a tím ani důkazní břemeno ohledně této obligatorní zákonné povinnosti a lze proto uzavřít, že tuto povinnost zákonem stanovenou jako úvěrující věřitel nesplnili. Nebylo tedy prokázáno, jakou žalobce vyvinul snahu ke skutečnému splnění povinnosti ustanovení Žalobci přitom muselo být zřejmé, o jaký typ klientů má zájem o poskytnutí nebankovních finančních produktů. Nebankovní poskytovatel úvěru proto musí o to více dbát řádného zjištění tvrzených informací a nespoléhat se pouze na tvrzení klientů, kteří žádají o poskytnutí peněžních prostředků. Soud proto nemůže v tomto případě poskytnout soudní ochranu žalobci, neboť ochrana takto nabytých práv stojí mimo základní hodnotový rámec práva. V souladu s uvedeným soud dospěl k závěru o absolutní neplatností předmětné Smlouvy. S ohledem na uvedené se soud nezabýval ostatními ujednáními dle Smlouvy (zvláště pak vysokého zápůjčního úroku a RPSN). Porušením není dotčena povinnost žalovaného vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit z této částky úrok z prodlení, neboť jinak by se jednalo o bezdůvodné obohacení žalovaného. S ohledem na uvedené je žaloba důvodná pro vydání částky, která představuje bezdůvodné obohacení, včetně zákonného úroku z prodlení. Žalovaný je tak povinen vydat žalobci bezdůvodné obohacení ve výši 12.000Kč i s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12.000 Kč, a to od následujícího data, kdy byl prokazatelně žalovaný spraven o povinnosti vrátit bezdůvodné obohacení, tj. doručením návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne datum. Proto je povinen zaplatit též příslušenství od následujícího dne, tj. od datum do zaplacení (odst. I. výroku).

Soud ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl jako nedůvodnou, s ohledem na právní stanovisko zastávané v této věci (odst. II. výroku).

24. Soud o náhradě nákladů řízení rozhodoval podle , dle kterého by měl žalovaný právo na poměrnou část účelně vynaložených nákladů řízení, neboť byl v této věci zčásti úspěšný (porovnání procesního úspěchu a neúspěchu). Podle obsahu spisu žalovaný byl nekontaktní, žádné náklady mu vzniknout nemohly, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu (odst. III. výroku).

25. Soud stanovil lhůtu splatnosti podle , když pro stanovení jiné, než zákonné lhůty nebyly shledány podmínky.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je odvolání přípustné do 15 dnů ode dne jeho doručení, prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově, ke Krajskému soudu v Brně, ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí (exekuci).