Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 C 58/2023

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Preislerem, Ph.D., ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 49 407,57 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Řízení se částečně zastavuje co do částky ve výši 11 405 Kč představující kapitalizovaný úrok a částky 537,57 Kč představující smluvní pokutu.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 48 870 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 48 870 Kč od 10. 5. 2022 do zaplacení a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 173,05 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Pokud jde o zaplacení částky ve výši 473 Kč, v tomto rozsahu se žaloba zamítá.

IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 659,20 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. jméno příjmení, advokáta se sídlem v obec.

Odůvodnění:

I. Řízení se částečně zastavuje co do částky ve výši 11 405 Kč představující kapitalizovaný úrok a částky 537,57 Kč představující smluvní pokutu. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 48 870 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 48 870 Kč od 10. 5. 2022 do zaplacení a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 173,05 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Pokud jde o zaplacení částky ve výši 473 Kč, v tomto rozsahu se žaloba zamítá. IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 659,20 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem v [obec].

1. Žalující strana se domáhala, aby soud uložil žalované straně zaplatit jí částku 48 870 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 48 870 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 173,05 Kč, smluvní úrok 11 255 Kč, upomínky 150 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky 473 Kč a smluvní pokutu 537,57 Kč.

2. Žalující strana (dále označená též jako věřitel) tvrdila, že právnická osoba (dále označený též jako předchozí věřitel nebo poskytovatel úvěru) na ní postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Předchozí věřitel uzavřel se žalovanou stranou (dále označená též jako dlužník) dne datum smlouvou úvěru číslo Touto smlouvou přenechal předchozí věřitel dlužníku částku 17 500 Kč. Žalovaná strana se zavázala celou částku uhradit společně s kapitalizovaným úrokem ve výši 16 420,40 Kč. Žalovaná strana dluh neuhradila. Dodatkem číslo ze dne datum došlo mezi stranami k ujednání navýšení poskytnuté jistiny, a to na částku 48 870,13 Kč za smluvní úrok 53 602,43 Kč.

3. Žalovaná strana dluh neuhradila, a proto se žalující strana domáhá jeho úhrady, kdy vedle dlužné jistiny nárokuje i zákonný úrok z prodlení, smluvní úrok, paušální náhradu nákladů, náklady spojené s uplatněním pohledávky a smluvní pokutu.

4. Žalující strana vzala žalobu co do částky 11 405 Kč, kterou v žalobě zkráceně označila jako„ kapitalizovaný úrok“ a představující smluvní úrok 11 255 Kč a upomínky 150 Kč, a částky 537,57 Kč představující smluvní pokutu, zpět. Řízení proto bylo v tomto rozsahu částečně zastaveno výrokem II., když podle , , dále jen „ , může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to z části nebo zcela, soud pak podle odst. 2 věty řízení v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Podle odst. 4 není třeba vyžadovat stanovisko protistrany, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než ve věci začalo jednání.

5. Žalovaná strana byla v řízení zcela nečinná. K žalobě, která jí byla doručena, se nijak nevyjádřila.

6. Soud při projednávání věci postupoval v souladu s  , podle kterého v řízení postupuje soud předvídatelně a v součinnosti s účastníky řízení tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná a aby skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné, byly podle míry jejich účasti spolehlivě zjištěny. Ustanovení tohoto zákona musí být vykládána a používána tak, aby nedocházelo k jejich zneužívání.

7. Přihlédl i k zásadě, že„ (v ) občanském soudním řízení, které je založeno na procesní aktivitě účastníků, se uplatňuje projednací zásada, podle které mají účastníci ohledně skutečností, ze kterých vyvozují pro sebe příznivé právní následky, břemeno tvrzení a důkazní povinnost. Soud není povinen prověřovat z úřední povinnosti tvrzení, které druhá strana nepopírá a nezpochybňuje.“ (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14.4.2003 sp. zn. ).

8. Podle , 2 k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, b) plnit důkazní povinnost ( ) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem, c) dbát pokynů soudu. Nestanoví-li zákon jinak, soud pokračuje v řízení, i když jsou účastníci nečinní.

9. Protože věc bylo lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání ( ) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky ( ). Účastníci se k výzvě soudu nevyjádřili a ve světle výše uvedených ustanovení zákona je proto jejich souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání předpokládán.

10. Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne datum, ve znění dodatku sepsaného dne datum a ve spojení s obchodními podmínkami bylo zjištěno, že poskytovatel úvěru se zavázal poskytnout žalované straně částku 48 870,13 Kč a ta ji vrátit ve sjednané lhůtě splatnosti. příjmení byla poskytnuta žalované straně na ve smlouvě sdělený bankovní účet, jak bylo prokázáno výpisem z účtu a dále potvrzením o provedené platbě.

11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že poskytovatel úvěru postoupil na žalující stranu pohledávku, která je předmětem tohoto řízení. Postoupení pohledávek bylo následně žalované straně oznámeno poskytovatelem úvěru v Oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum, které bylo dle podacího archu odesláno žalované straně dne datum.

12. Z dopisů ze dne datum, ze dne datum, ze dne datum a ve spojení s podacím archem ze dne datum, ze dne datum, bylo zjištěno, že žalovaná strana byla o úhradu dluhu opakovaně upomenuta.

13. O úhradu dluhu upomínal žalovanou stranu i právní zástupce žalující strany, jak soud zjistil z výzvy před podáním žaloby ze dne datum a datum, která byla dle připojeného podacího archu odeslána datum žalované straně.

14. Soud učinil následující skutkový a právní závěr.

15. Na žalující stranu byla postoupena vymáhaná pohledávka. Dlužníkovi bylo postoupení pohledávky předchozím věřitelem oznámeno ( , ). Tím bylo založeno oprávnění žalující strany vymáhat v soudním řízení postoupenou pohledávku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009 sp. zn. ).

16. Protože se jedná o smlouvu o spotřebitelském úvěru, bylo povinnosti poskytovatele, aby posoudil schopnost dlužníka úvěr splácet ( ). Žalující strana prohlásila, že doklady k této skutečnosti nedisponuje a vzala žalobu částečně v rozsahu částky 11 405 Kč představující kapitalizovaný úrok a upomínky, a dále částky 537,57 Kč představující smluvní pokutu, zpět. Požadovala nadále přiznat jistinu, úrok z prodlení a náklady spojené s uplatněním pohledávky.

17. Z provedených důkazů nebylo zjištěno, že by poskytovatel úvěru posoudil úplně, pečlivě a spolehlivě, a tedy řádně schopnost dlužníka úvěr splácet.

18. Z rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne číslo, OPR- právnická osoba, C číslo, ECLI:EU:C: číslo plyne:

Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

19. Vzhledem k tomu, že poskytovatel neposoudil schopnost dlužníka úvěr splácet, je s ohledem na to, aby případná sankce za to byla dostatečně účinná ve smyslu výše uvedeného rozhodnutí, takovou smlouvu posoudit jako neplatnou dle § 580 odst. 1, § 588 o.z., § 87 odst. 1 z.s.ú. S ohledem na § 87 odst. 1 věta třetí z.s.ú. pak soud uložil dlužníku poskytnutou jistinu, která nebyla dosud splacena, vrátit (srov. NS  ). K jiným případným platbám ve smlouvě s ohledem na neplatnost smlouvy nemohlo být přihlédnuto. Proto nemohly být přiznány ani náklady spojené s uplatněním pohledávky, neboť na rozdíl od obecné úpravy ( o.z.), tyto lze u smluv o spotřebitelském úvěru požadovat jen tehdy, byly-li sjednány (srov. z.s.ú.). Úprava v zákonu o spotřebitelském úvěru je zde ve vztahu k obecné úpravě v  speciální. Je-li smlouva neplatná, je třeba na případné náklady spojené s uplatněním pohledávky pohlížet jako na nesjednané.

20. Žalovaná strana byla vyzvána k vrácení peněz. Vzhledem k tomu, že žalovaná strana byla v řízení nečinná, nebylo možné zjistit, v jaké době je schopna dluh splatit (§ 87 odst. 1 z.s.ú., srov. NS  ). Je proto třeba vycházet z obecných pravidel tak, že od okamžiku vyzvání je v prodlení a věřiteli vznikl nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.). Povinnost platit úrok z prodlení trvá až do zániku dluhu splněním nebo jiným způsobem (k povaze závazku k placení úroků z prodlení srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2007 sp. zn. , jehož závěry jsou použitelné i nadále). Úrok z prodlení náleží ve výši dle ke dni okamžiku prodlení.

21. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná obecná, neboť nebyly zjištěny skutečnosti odůvodňující stanovení lhůty delší nebo stanovení plnění ve splátkách.

22. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud postupoval dle , přičemž při tom přihlédl k názoru vyjádřenému v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 2. 2015 sp. zn. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle Protože předmětem řízení (věcí samou) bylo vedle jistiny i příslušenství, počítá se procesní úspěch z celého předmětu řízení, tedy i z příslušenství (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 30.8.2010 sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 12. 2015 sp. zn. ). Žalující strana byla úspěšná v rozsahu 82 %, náleží jí proto náhrada nákladů řízení v rozsahu 82 % - 18 %, tj. 64 % účelně vynaložených nákladů.

23. Náhrada nákladů řízení se skládá ze zaplaceného soudního poplatku. Dále k ní patří odměna za zastupování, jelikož byla žalující strana zastoupena advokátem. Odměna byla stanovena podle , ve znění pozdějších předpisů, (dále jen AT), podle tarifní hodnoty dle AT byla určena sazba mimosmluvní odměny. Při určení tarifní hodnoty soud vycházel jen z jistiny, upomínek a smluvní pokuty. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby byla stanovena dle AT ve výši 500 Kč. Za jeden úkon právní služby zástupci dále náleží paušální částka náhrady hotových výdajů. Paušální částka náhrady hotových výdajů za jeden úkon právní služby poskytnutý do podání návrhu činí dle AT 100 Kč. Zástupce poskytl celkem 3 úkony právní služby dle AT s příslušnou sazbou odměny v plné výši (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby, výzva k plnění). Pokud jde o zpětvzetí, nevyhodnotil soud tento úkon jako potřebný k účelnému uplatňování práva (žalobce bral částečně žalobu zpět ze své vůle, neboť nebyl schopen určitou skutečnost v řízení prokázat).

24. Soud aplikoval § 14b AT, neboť z obsahu návrhu je zřejmé, že jde po obsahové stránce o formulace, které žalobce opakovaně, ve skutkově a právně obdobných věcech do formuláře vepisuje. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalující stranou podávané návrhy v druhově totožných věcech – tj. vymáhání dluhů ze smluv o úvěrech mají stejnou strukturu, stejné rozvržení vylíčení rozhodných skutečností a stejné formulační obraty. Je tak evidentní, že žalující strana vychází při sepisování návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ze vzoru, který je u ní ustálený v těchto druhově shodných věcech. Samozřejmě je nezbytné vždy v každé věci změnit označení žalovaného a výši pohledávky, stejně jako označení smlouvy a den jejího uzavření. Toto je však pouze nezbytná individualizace ustáleného vzoru, bez níž by jinak vůbec návrh nemohl být podán. Tuto individualizaci je třeba učinit u každého návrhu. Pokud by provedení takovéto individualizace uplatněného nároku mělo vylučovat aplikaci § 14b AT, pak by ustanovení § 14b AT postrádalo jakýkoliv smysl (bylo od začátku obsolentní), neboť s ohledem na to, že každou pohledávku je třeba individualizovat, by v praxi nemohlo být nikdy použito, což tvůrce předpisu jistě nezamýšlel. Takový výklad by byl proti smyslu právní úpravy, což je nepřípustné (srov. analog. ). Proto byl při rozhodování o náhradě nákladů řízení použit AT. Protože je zástupce plátce daně z přidané hodnoty, patří podle k nákladům řízení rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny a z náhrad odvést podle zákona o dani z přidané hodnoty. Celkem tedy úspěšné straně náleží náhrada nákladů ve výši uvedené ve výroku. Protože byl účastník, jemuž náleží náhrada nákladů řízení, zastoupen advokátem, bylo uloženo zaplatit tuto náhradu k rukám tohoto zástupce ( ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat datovou schránkou, nebo řádně podepsané elektronicky, případně ve dvojím vyhotovení písemně.

Nebude-li uložená povinnost splněna dobrovolně, lze se domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.