Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 123/2023-13
Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Kokožkou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro 52 711,24 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 50 000 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v částce 2 711,24 Kč, zamítá.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 397 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu Plzeň-sever.
IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 15 283,60 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 50 000 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v částce 2 711,24 Kč, zamítá.</b> <b>III. Žalobkyně je povinna zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 397 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu Plzeň-sever.</b> <b>IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 15 283,60 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobkyně.</b>
1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne datum domáhala zaplacení částky 52 711,24 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že dne datum uzavřel žalovaný se spol. právnická osoba, IČO, dále jen („ původní věřitel“), Smlouvu o úvěru číslo ze dne
datum, na jejímž základě poskytl původní věřitel žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč, který měl být splacen nejpozději do datum. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, a proto byl původním věřitelem opakovaně vyzýván k úhradě dluhu. V poslední upomínce byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru ke dni datum a vyzván k jeho úhradě. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka v celkové výši 52 711,24 Kč, skládající se z celkové nesplacené jistiny úvěru ve výši 50 000 Kč, ze smluvního úroku, který v době zesplatnění činil 6 610,10 Kč, a dále smluvní pokuty v souladu se smlouvou o úvěru, která v době zesplatnění činila 101,14 Kč nejpozději splatných dne 13 8. 2022, to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od následujícího dne po datu splatnosti úvěru z jistiny úvěru.
2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “) vyzval žalobkyni a žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že ani jeden z účastníků na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.
3. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum bylo zjištěno, že původní věřitel pohledávku vymáhanou touto žalobou postoupil žalobkyni v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“). Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn oznámením ze dne datum ve smyslu ustanovení § 1882 o.z.
4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Ze Smlouvy o úvěru číslo ze dne datum (dále též jen„ smlouva“) bylo zjištěno, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru na celkovou částku jistiny úvěru 50 000 Kč s termínem splatnosti do 36 měsíců ode dne poskytnutí finančních prostředků. Na základě smlouvy se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému částku 50 000 Kč, což učinil dne datum platbou ve výši 50 000 Kč, a to ve prospěch účtu č. bankovní účet, jak plyne z výpisů z účtu obec spořitelny str. 70. Žalovaný se zavázal celkem zaplatit původnímu věřiteli částku 104 990,76 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 56,72 % ročně a RPSN 74,10 %. Předžalobní výzvou k okamžité úhradě dluhu ze dne datum bylo zjištěno, že původní věřitel upomínal žalovaného k úhradě dluhu. Žalobkyně prokázala, že dopisem ze dne datum byla žalovanému zaslána předžalobní výzva k úhradě dlužné částky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně, kterážto byla předána k poštovní přepravě dne datum, jak plyne z podacího archu.
5. Podle § 2 odst. 1 o.z., každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jenom ve shodě s Listinou základních práv a svobo d a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které se tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit.
6. Podle § 2 odst. 3 o.z. výklad a použití právního předpisu, nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.
7. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
8. Podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 457/10 výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením občanského zákoníku , ale především článku 36 Listin y.
9. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 234/2005 , dále například sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 se uvádí:„ Při sjednání úroku, při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěru nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba, nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústav y výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto - v závislosti na okolnostech konkrétního případu - nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“.
10. Z veřejně dostupné databáze na webu České národní banky (dále jen„ ČNB“), databáze časových řad ARAD, tabulky B1 číslo je zřejmé, že průměrnou úrokovou sazbou korunových úvěrů poskytovaných bankami domácnostem v ČR na spotřebu s fixací sazby nad 1 rok do 5 let (kategorie UK4) v dubnu 2021 byla sazba ve výši 6,93 % ročně.
11. Soud shora uvedené a provedené důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř. o.s.ř. , tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo, jakož i vyjádření účastníků. Soud tak učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: Mezi žalovanou a původním věřitelem byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu
§ 2395 o.z., na jejímž základě poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši
50 000 Kč. Uzavřenou smlouvu o úvěru soud shledal za absolutně neplatnou pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Smlouva se zjevně příčí dobrým mravům jako celek, soud ji tak shledal absolutně neplatnou dle § 588 věta první o.z. K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti, aplikace dle § 577 o.z. je vyloučena. Dle shora citované judikatury Nejvyššího soudu, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 , ve spojení s daty z databáze na webu ČNB by bylo možné akceptovat úrok ve výši trojnásobku průměrné úrokové sazby srovnatelných úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR, tj. úrok ve výši 20,79 % ročně. V daném případě však RPSN činí 74,10 %. Přestože RPSN není totéž co úrok, když tato sazba vyjadřuje právě celkové náklady úvěru jako roční procento, je zřejmé, že částka, kterou měl žalovaný zaplatit nad rámec půjčené částky, tj. navýšení úvěru ve výši 50 000 Kč o 54 990,76 Kč při délce trvání úvěru 36 měsíců, přesahuje i trojnásobek běžného smluvního úroku sjednávaného pro úvěry v daných obdobích. Taková výše anonymizováno se zcela vymyká obvykle sjednávaným poplatkům, které za tuto službu účtují banky. V této souvislosti je třeba zohlednit závěry obsažené v nálezech Ústavního soudu ČR ze dne datum sp. zn. III. ÚS 4084/12 a ze dne 26. 1. 2012 sp. zn. I. ÚS 199/2011 , dle nichž se nemá dostávat soudní ochrany subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů, v případě ustanovení smluv, která jsou předtištěná a neumožňují slabší straně jejich modifikace a skrývají-li v sobě možnost vyvolání nepříznivých následků na straně spotřebitele, kdy zasáhnou výrazně do sféry právní i osobní. Na smlouvu o úvěru jako celek uzavřenou mezi žalovaným a původním věřitelem dne datum je třeba pohlížet ve světle shora citované judikatury Ústavního soudu jako na absolutně neplatnou ve smyslu § 588 o.z. pro zjevný rozpor s dobrými mravy a současně pro rozpor se zákonem, neboť předmětná smlouva představuje značnou nerovnováhu v neprospěch spotřebitele (žalovaného) jakožto slabší smluvní strany, když sjednané náklady úvěru svou výší ani zdaleka neodpovídají obvyklým poplatkům, které účtují bankovní subjekty, a jsou spotřebiteli účtovány v částkách nepoměrně vyšších oproti sjednanému úroku z úvěru, čehož účelem je obejít zákon s ohledem na maximální možnou výši sjednaného úroku. Vzhledem ke skutečnosti, že nárokům vyplývajícím z absolutně neplatné smlouvy nelze přiznat právní ochranu, soud nárok žalobkyně vypořádal v režimu bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. o.z., kdy žalovaný se na úkor právního předchůdce žalobkyně (původního věřitele) plněním, které jí poskytl na základě neplatného právního jednání, bezdůvodně obohatil, a proto je povinen vydat žalobkyni částku 50 000 Kč. Ve zbývající výši byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.
12. O povinnosti doplatit soudní poplatek bylo rozhodnuto podle položky 2 bod 2 zákona
č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích, podle kterého je žalobkyně povinna zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 397 Kč, neboť nebyl vydán platební rozkaz, když výše soudního poplatku je stanovena dle Položky 1 bod 1 písm. a), a to na účet Okresního soudu Plzeň sever do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 283,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 506 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 52 711,24 Kč sestávající z částky 3 220 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 560 Kč ve výši 2 217,60 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.