Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
90 C 125/2023
Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Novotnou Krtoušovou, Ph.D., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 11 387 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 397 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 097 Kč od 20. 1. 2021 do zaplacení a částku 3 990 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 690 Kč od 24. 3. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 397 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 097 Kč od 20. 1. 2021 do zaplacení a částku 3 990 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 690 Kč od 24. 3. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni 11 387 Kč s příslušenstvím. První žalovaný nárok na 7 397 Kč s příslušenstvím odůvodnila tak, že žalovaný je veden jako provozovatel osobního automobilu, registrační značka, přičemž žalovaný neměl ode dne 1. 2. 2020 do dne 30. 6. 2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Dlužná částka se skládá ze základu příspěvku ve výši 7 097 Kč, který je tvořen zákonnou sazbou 47 Kč/den vynásobenou počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. , zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tedy 151 dní. Dále žalobkyně nárokuje částku 300 Kč představující poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v souladu s ustanovením § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu dne 5. 11. 2020 s tím, že splatnost příspěvku nastává nejméně po uplynutí 30 dnů od doručení této výzvy. Druhý žalovaný nárok na 3 990 Kč s příslušenstvím odůvodnila tak, že žalovaný je veden jako provozovatel osobního automobilu, registrační značka, přičemž žalovaný neměl ode dne 1. 5. 2020 do dne 31. 8. 2020 k vozidlu sjednáno tzv. povinné ručení. Dlužná částka se skládá ze základu příspěvku ve výši 3 690 Kč, který je tvořen zákonnou sazbou 30 Kč/den vynásobenou počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s citovaným zákonem, tedy 123 dní. Dále žalobkyně nárokuje částku 300 Kč představující poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v souladu s ustanovením § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu dne 7. 1. 2021 s tím, že splatnost příspěvku nastává nejméně po uplynutí 30 dnů od doručení této výzvy. Žalovaný do dnešního dne ničeho nezaplatil.
2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal.
1. Vzhledem k tomu, že žalovaný je občanem Slovenské republiky s pobytem a bydlištěm v České republice, jde o tzv. věc s cizím (mezinárodním) prvkem, v níž je soud povinen především zkoumat svou mezinárodní příslušnost. Pro posouzení této otázky je třeba postupovat podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen„ Nařízení Brusel I bis“). Poslední známé bydliště žalovaného je na území České republiky (příslušnost podle 14 a násl. nařízení Brusel I bis), je tedy dána příslušnost zdejšího soudu věc řešit.
2. Žalobkyně s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasila. Žalovaný se k výzvě soudu rozhodnout ve věci bez nařízení jednání nevyjádřil, a proto soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , dále jen o.s.ř. , a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Žalovanému byla tato výzva spolu se žalobou doručena náhradním způsobem (§ 49 odst. 4 o.s.ř. ).
3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Žalobkyně vyzvala žalovaného výzvou mu doručenou dne 9. 11. 2020 k zaplacení částky 7 097 Kč jako zákonného příspěvku nepojištěného vozidla, neboť žalovaný je evidován jako provozovatel vozidla registrační značka a vozidlo nemá ode dne 1. 2. 2020 do dne 30. 6. 2020 uzavřeno tzv. povinné ručení. Denní sazba podle typu vozidla činila v tomto případě 47 Kč. Dále žalobkyně vyzvala žalovaného výzvou mu odeslanou dne 7. 1. 2021 k zaplacení částky 3 690 Kč jako zákonného příspěvku nepojištěného vozidla, neboť žalovaný je evidován jako provozovatel vozidla registrační značka a vozidlo nemá ode dne 1. 5. 2020 do dne 31. 8. 2020 uzavřeno tzv. povinné ručení. Denní sazba podle typu vozidla činila v tomto případě 30 Kč. Poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva pak činil v obou případech částku 300 Kč.
4. Soud posoudil věc po právní stránce tak, že na vztah žalobkyně a žalovaného dopadá ustanovení § 4 zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, dále jen zákon. Žalovaný, co by osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel (§ 4 odst. 2 zákona), je v souladu s ustanovením § 4 odst. 1 zákona povinen zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení povinnosti, kdy nebylo sjednáno tzv. povinné ručení. Podle § 4 odst. 3 se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost a výše denní sazby podle druhu vozidla. První případ porušení povinnosti trval 151 dní při denní sazbě 47 Kč (§ 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. ). Druhý případ porušení povinnosti trval 123 dní při denní sazbě 30 Kč (§ 2 odst. 1 písm. i) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. ). Podle § 4 odst. 4 zákona je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni také náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, které činí 2 x 300 Kč (§ 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. ). Konečně lhůta ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek činí dle § 4 odst. 7 zákona nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy. Žalovaný v průběhu řízení nepředložil ani neoznačil žádný důkaz, který by prokazoval úhradu dlužné částky, případně jinou skutečnost, na základě které by povinnost žalovaného zanikla. Vzhledem k výše uvedenému proto soud shledal žalobu důvodnou a v plném rozsahu jí vyhověl. Soud žalobkyni přiznal i úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
5. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. jako základní zákonné pro peněžité plnění.
6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 387 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.