Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 C 204/2022

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Jelínkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 6 625 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 665 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z této částky od 1. 12. 2021 do zaplacení.

II. Žaloba o zaplacení částky 4 960 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6 625 Kč od 24. 11. 2021 do 30. 11. 2021, úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 4 960 Kč od 1. 12. 2021 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 840 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 665 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z této částky od 1. 12. 2021 do zaplacení.</b> <b>II. Žaloba o zaplacení částky 4 960 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6 625 Kč od 24. 11. 2021 do 30. 11. 2021, úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 4 960 Kč od 1. 12. 2021 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 840 Kč, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 6 625 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení a nákladů na vymáhání pohledávky ve výši 840 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena dne 15. 8. 2021 smlouva o zápůjčce, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč a to zasláním na jeho účet téhož dne. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 1 625 Kč s tím, že jistina a poplatek byly splatnými dne 23. 11. 2021. Žalovaný na svůj dluh uhradil celkem 3 335 Kč. Žalobkyně uvedla, že tuto částečnou platbu žalovaného započetla na smluvní pokutu a na část nákladů spojených s uplatněním pohledávky, které celkově činily 2 500 Kč. Žalobkyně tak požadovala po žalovaném zaplacení částky 6 625 Kč představující poskytnuté peněžní prostředky a poplatek za poskytnutí zápůjčky a dále částku 840 Kč představující poměrnou část vynaložených nákladů na uplatnění pohledávky. Žalobkyně zároveň uvedla, že před poskytnutím zápůjčky řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

3. Soud v dané věci postupoval v souladu s  a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a žalobkyně a žalovaný s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, resp. v rámci lhůty ve výzvě doručené jim do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřili, ačkoliv byli poučeni o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Na základě předložených listinných důkazů má soud v tomto sporu za zjištěné, že žalovaný uzavřel dne 15. 8. 2021 s žalobkyní smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 5 000 Kč, jíž se žalovaný zavázal zaplatit spolu s poplatkem za poskytnutí půjčky ve výši 1 625 Kč do 14. 9. 2021 Celkem tedy měl žalovaný zaplatit částku 6 625 Kč. Úrok byl ve smlouvě sjednán ve výši 0%, roční procentní sazba nákladů činila 2 969 %. Upomínkami ze dne 30. 11. 2021, 7. 12. 2021, 14. 12. 2021, 23. 12. 2021 a 7. 1. 2022 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky. Skutečnost, zda žalobkyně tyto výzvy skutečně odeslala, není zřejmá. Předžalobní upomínkou ze dne 3. 10. 2022 byl žalovaný zástupcem žalobkyně vyzván k zaplacení dlužné částky. ¨

5. Podle , (dále též jen„ .“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžení prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení platí, že bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

7. Podle stanoví, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

8. Na základě učiněných skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Pokud jde o ujednání úroku z úvěru, který dle článku 1.3 smlouvy měl činit 0 %, hodnotí soud dle obsahu smlouvy, že úrok je ve skutečnosti skryt ve sjednaném poplatku 1 625 Kč na dobu 30 dnů, neboť žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni částku 6 625 Kč s RPSN ve výši 2 969 %. Poplatek 1 625 Kč tak podle názoru soudu představuje skryté ujednání o úroku, označení poplatek je ryze formální a žalobkyně tak formulovala toto ujednání proto, aby smlouva vypadala pro žalovaného příznivěji. Žalobkyně je společností, která se zabývá v rámci svého podnikání poskytováním spotřebitelských úvěrů, a odměna označovaná jako poplatek by za předpokladu platnosti závazku nemohla být z hlediska právní kvalifikace tohoto ujednání ničím jiným než zmíněným úrokem. Dle zjištěných skutečností soud vnímá rozčlenění na úrok a„ poplatek“ jako ryze formální a považuje celou částku poplatku za úrok, tj. za úplatu za poskytnutí peněz. Takto požadovaný poplatek ve skutečnosti zastírá úročení peněz a slouží toliko ke generování zisku, neboť zcela zjevně nekryje individuálně finančně náročnější či rizikovější obchody. V tomto kontextu soud dodává, že vedle úroků lze nepochybně sjednat i poplatky, které kryjí různé služby související s poskytnutím finančních prostředků, nicméně soud s ohledem na shora uvedené skutečnosti považuje celý nárok z titulu poplatku jako ujednání o úroku odporující dobrým mravům, jak bude dále popsáno.

9. Při právním posouzení sporu soud přihlédl k rozhodovací praxi Krajského soudu v Plzni, zejména k rozsudkům sp. zn. a a dospěl k závěru, že žalovaný nárok žalobkyně je důvodný toliko částečně. Úvěrovou smlouvou měl být sjednán roční úvěrový úrok ve výši 395 %. Takový úrok soud posoudil jako úrok nemravný a lichvářský. Ujednání o takovém úvěrovém úroku je podle ve spojení s ustanoveními a neplatné, neboť se příčí dobrým mravům, přičemž k této neplatnosti soud musí přihlédnout podle . i bez návrhu. Je naprosto zřejmé, že takto ujednaný úvěrový úrok více než dvacetinásobně překračuje průměrné úrokové sazby bank. Takový úrok jednoznačně podstatně převyšuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček. Posoudil-li nadřízený soud jako lichvářský úrok 240 % ročně v období let 2015 – 2016, kdy se úroky pohybovaly mezi 13 a 14 % ročně, pak musí být lichvářským i roční úrok 395 % vztahující se k období srpna 2021, ve kterém průměrná úroková sazba pro obdobné úvěry činila cca 18% ročně (www.cnb.cz). Z tohoto důvodu shledal soud smlouvu o úvěru uzavřenou účastníky řízení jako absolutně neplatnou podle . Žalovanému proto nevznikla jiná povinnost, než vydat žalobkyni předmět bezdůvodného obohacení, tedy částku 1 665 Kč představující rozdíl mezi poskytnutými prostředky 5 000 Kč a platbou žalovaného na předmětný dluh ve výši 3 335 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, uložil mu soud povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení v souladu s ust. o. z., jehož výše požadovaná žalobkyní neodporuje ust. Soud se zabýval také otázkou počátku prodlení žalovaného s vrácením bezdůvodného obohacení, přičemž z obsahu spisu vyplývá, že poprvé byl žalovaný vyzván žalobkyní k vrácení dlužné částky výzvou ze dne 30. 11. 2021 se splatností ihned. Žalovaný předmět bezdůvodného obohacení nevydal, pročež se k datu 1. 12. 2021 dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku. Žalovanému vznikla tedy dnem 1. 12. 2021 povinnost zaplatit částku 1 665 Kč žalobkyni, tuto povinnost soud uložil žalovanému výrokem I. rozsudku, ve zbytku žalobu soud zamítl, tj. v částce 4 960 Kč včetně zbylé části příslušenství (tj. úroku z prodlení požadovaného od dřívějšího data) s ohledem na výše uvedené skutečnosti (výrok II. tohoto rozsudku). Pokud jde o nárok žalobkyně na zaplacení nákladů spojených s uplatněním nároku, pak soud v tomto rozsahu žalobu rovněž zamítl (výrok II. rozsudku), protože se nárok opíral o neplatnou úvěrovou smlouvu, jak je vysvětleno výše.

10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ustanovení , kdy žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů nepřiznal. Žalovaný byl ve věci převážně úspěšný, nebylo však prokázáno, že by žalovanému nějaké náklady vznikly.

11. O lhůtě k plnění soud rozhodoval dle ustanovení

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.