Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 C 61/2022-38

Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní Mgr. Adélou Minarčíkovou Grodovou ve věci

žalobkyně: ; právnická osoba, IČO

sídlem adresa žalobkyně

; zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D.

sídlem adresa

proti

žalované: ; celé jméno žalované, dříve příjmení, datum narození

bytem adresa žalované

o zaplacení 33 800 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 17 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 22. 2. 2022 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, ve které se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky 16 000 Kč,

-) s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 466,67 Kč,

-) s kapitalizovaným úrokem ve výši 8 715,20 Kč,

-) s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20 000 Kč od 8. 1. 2022 do 21. 2. 2022 včetně,

-) s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 200 Kč od 22. 2. 2022 do zaplacení,

-) s úrokem ve výši 25,14 % ročně z částky 20 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení,

se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 17 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 22. 2. 2022 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. V části, ve které se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky 16 000 Kč, -) s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 466,67 Kč, -) s kapitalizovaným úrokem ve výši 8 715,20 Kč, -) s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20 000 Kč od 8. 1. 2022 do 21. 2. 2022 včetně, -) s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 200 Kč od 22. 2. 2022 do zaplacení, -) s úrokem ve výši 25,14 % ročně z částky 20 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 33 800 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum (dále také jen„ smlouva o úvěru“), na základě které předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba (dále také jen„ předchůdkyně žalobkyně“) poskytla žalované po posouzení úvěryschopnosti v hotovosti v den uzavření smlouvy finanční prostředky ve výši 20 000 Kč. Tvrdila, že se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit jistinu úvěru spolu s úrokem za období, na které byl úvěr poskytnut ve výši 4 000 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč (úhrady za služby), přičemž jistinu a uvedené úhrady za služby se žalovaná zavázala uhradit v pravidelných 60 týdenních splátkách po 600 Kč. Nejpozději měla žalovaná celkovou dlužnou částku uhradit podle smlouvy o úvěru dne 23. 4. 2020, od následujícího dne měla předchůdkyně žalobkyně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši. Žalovaná sjednané splátky úvěru nehradila řádně a včas. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka ze smlouvy o úvěru vůči žalované postoupena žalobkyni s účinností ke stejnému dni. Žalovaná za celou dobu uhradila pouze částku ve výši 2 200 Kč, přičemž žalovaná částka se skládá z dlužné jistiny 20 000 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 13 800 Kč, dále žalobkyně požadovala kapitalizované úroky ve výši 8 715,20 Kč (úrok 25,14 % ročně z částky 20 000 Kč od 24. 4. 2020 do postoupení), kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 3 466,67 Kč (úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20 000 Kč od 24. 4. 2020 do postoupení), úroky ve výši 25,14 % ročně z dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 10 % ročně z dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky, kterou však žalobkyni neuhradila.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, tvrzení obsažená v návrhu nezpochybnila, ke své procesní obraně neuvedla ničeho a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila. Soud tak ve věci jednal a rozhodl bez přítomnosti žalované v souladu s  , (dále jen „ “).

3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum, bylo zjištěno, že žalovaná uzavřela s předchůdkyní žalobkyně smlouvu, na základě které ji byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala uhradit jistinu úvěru spolu s úrokem ve výši 4 000 Kč za období, na které byl úvěr poskytnut, administrativní poplatek ve výši 4 000 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč. Celková dlužná částka činila 36 000 Kč a žalovaná se zavázala ji uhradit v pravidelných 60 týdenních splátkách po 600 Kč.

4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a přílohy k této smlouvě bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně postoupila žalobkyni pohledávku ze smlouvy o úvěru.

5. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 3. 2. 2022 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované, že pohledávku z titulu smlouvy o úvěru postoupila žalobkyni, současně vyzvala žalovanou k uhrazení dlužných částek do 10 dnů ode dne obdržení dopisu. Z poštovního podacího lístku má soud za prokázáno, že oznámení o postoupení bylo odesláno žalované dne 4. 2. 2022.

6. Z výzvy k plnění ze dne 14. 4. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky nejpozději ve lhůtě do 29. 4. 2022, s tím, že jinak bude vymáhat zaplacení pohledávky soudní cestou. Z podacího lístku má soud za prokázané, že výzva byla žalované zaslána dne 19. 4. 2022.

7. K posouzení schopnosti žalované úvěr splácet navrhla žalobkyně jako důkaz žádost o spotřebitelský úvěr ze dne datum (karta zákazníka), ze které bylo zjištěno, že žalovaná při sjednávání smlouvy uvedla, že je vdaná, žije s manželem bytě, který je v jejím spoluvlastnictví, má dvě nezaopatřené děti, jejím zaměstnavatelem je anonymizována dvě slova, kde pracuje jako pekařka. Dále uvedla, že v současnosti má úvěr mimo poskytovatele (anonymizována dvě slova), celková dlužná částka činí 140 000 Kč, měsíční splátka činí částku 2 023 Kč. Její měsíční mzda činí 12 640 Kč, v kolonce další příjmy (výživné/alimenty, příjmy z pronájmu) žalovaná uvedla příjem 18 000 Kč, celkové příjmy žalované tvoří dohromady částku 30 640 Kč. Dále uvedla, že její měsíční výdaje na bydlení činí částku ve výši 5 700 Kč, osobní výdaje 12 700 Kč (bez bližší specifikace), splátky úvěru 2 023 Kč, celkové výdaje činí dohromady částku ve výši 20 423 Kč, použitelný příjem je pak 10 217 Kč. Tvrzenou majetkovou situaci měla předchůdkyně žalobkyně ověřit z pracovní smlouvy, výplatních pásek, z dokladů o vlastnictví pronajímané věci a z faktur, kdy tyto litiny žalobkyně navrhla k důkazům. Z dohody o změně pracovní smlouvy bylo zjištěno, že žalovaná byla v době sjednávání úvěru zaměstnaná v anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova se sídlem v obec na dobu neurčitou. Z výplatních pásek bylo zjištěno, že žalovaná v prosinci 2018 dosáhla měsíčního příjmu ve výši 14 956 Kč, kdy tato částka byla snížena o srážky 3 084 Kč, na účet ji pak byla vyplacena částka 11 872 Kč. V lednu 2019 dosáhla žalovaná měsíčního příjmu ve výši 17 533 Kč, kdy byla provedena srážka ve výši 4 124 Kč a na účet ji byla vyplacena částka ve výši 13 409 Kč. Z y nadepsané jako zálohové poplatky a služby bylo zjištěno, že žalované (společně s jméno příjmení) byly stanoveny měsíční zálohy na služby spojené se správou domu na adrese adresa (č. jednotky číslo) s účinností od 1. 7. 2017 ve výši 4 013 Kč měsíčně. Z platebního dokladu SIPO bylo zjištěno, že v lednu 2019 žalovaná na poplatku ČRO, poplatku ČT a satelitní TV hradila celkem částku 532 Kč, kdy v této částce je rovněž započítán poplatek poště za zaslání dokladu ve výši 15 Kč.

8. Důkaz rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020, č. j. -97 soud z důvodu neprovedl, neboť se jedná o rozhodnutí v odlišné věci a soud není právním posouzením jiného obecného soudu v odlišné věci vázán.

9. Na základě provedeného dokazování dospěl soud ke skutkovému závěru, že předchůdkyně žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti poskytla žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala peněžní prostředky splácet ve splátkách, celkově měla splatit 36 000 Kč, uhradila však pouze 2 200 Kč. Pohledávka ze smlouvy o úvěru byla postoupena žalobkyni, postoupení bylo žalované oznámeno, přičemž v oznámení o postoupení pohledávky byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky ve lhůtě 10 dnů od obdržení výzvy. Dne 4. 2. 2022 bylo oznámení zasláno žalované. Při uzavírání smlouvy vycházela předchůdkyně žalobkyně z informací uvedených v žádosti o spotřebitelský úvěr, z dohody o změně pracovní smlouvy, výplatních pásek za prosinec 2018 a leden 2019, z y označené jako zálohové poplatky a služby a z platebního dokladu SIPO.

10. Soud věc právně posoudil a dospěl k závěru, že žaloba je pouze částečně důvodná.

11. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřeli ve smyslu ustanovení a násl. , (dále jen „ “) smlouvu o úvěru, přičemž se jednalo o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “), neboť žalovaná uzavírala smlouvu v postavení spotřebitele ve smyslu a předchůdkyně žalobkyně vůči ní vystupovala v postavení podnikatele ve smyslu ve spojení s  zákona o spotřebitelském úvěru. V daném případě však existuje důvod vedoucí k absolutní neplatnosti předmětné smlouvy o úvěru.

12. Podle přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Z ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a judikatury soudů (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. a Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. ) vyplývá, že poskytovatel spotřebitelských úvěrů musí při své činnosti postupovat jako profesionál v daném oboru a v souladu se zásadami poctivého obchodního styku objektivně a v zájmu spotřebitele zkoumat a ověřovat, zda je žadatel o úvěr s ohledem na jeho aktuální osobní a rodinné poměry (skutečné příjmy a výdaje) schopen úvěr řádně splatit. Pokud poskytovatel výše uvedené povinnosti nesplní, smlouva je absolutně neplatná (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014, C -449/13, CA Consumer Finance SA; rozsudek ze dne 13. 11 1990, C -106/89, Marleasing SA proti La Comercial Internacional de Alimentacion SA). Závěr o absolutní neplatnosti smlouvy při porušení uvedené povinnosti a jejích důvodech pak vyplývá i z nálezu Ústavního soudu České republiky ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. a potvrzuje jej novela zákona o spotřebitelském úvěru, , účinný od 29. 5. 2022, která mění znění věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru tak, že soud k neplatnosti smlouvy z důvodu řádného neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele přihlédne i bez návrhu. Soud proto při řádném nezkoumání úvěruschopnosti spotřebitele přihlédne k neplatnosti vždy v jakékoliv fázi řízení.

14. Žalobkyně byla soudem nejprve vyzvána, aby doplnila veškerá rozhodující skutková tvrzení a předložila důkazní návrhy k okolnosti, jak předchůdkyně žalobkyně při sjednávání smlouvy konkrétně posuzovala schopnost žalované splácet, zároveň byla upozorněna, že odkaz na zákaznickou kartu a podobné dokumenty je pro posouzení úvěruschopnosti nedostatečný. Nato žalobkyně uvedla, že předchůdkyně vycházela z informací zaznamenaných v žádosti o úvěr (karta zákazníka), které ověřovala. Konkrétně předchůdkyně žalobkyně ověřila příjmy žalované ze dvou výplatních pásek a z dodatku k pracovní smlouvě. Výdaje žalované ověřila pouze z y označené jako zálohové poplatky a služby a z platebního dokladu SIPO. Žalobkyně neprokázala, že byly s odbornou péči posuzovány příjmy ani výdaje žalované. V žádosti o úvěr je uvedeno, že použitelným příjmem žalované je částka 30 640 Kč, přičemž do této částky byly započítány rovněž další příjmy, kdy se mělo jednat o příjmy z pronájmu, který měl být ověřen z dokladu o vlastnictví pronajaté věci. K důkazům však tento doklad o vlastnictví věci a o dalším příjmu žalované z pronájmu nebyl předložen. Řádně zjištěny a ověřeny nebyly však především skutečné výdaje žalované. Žalovaná přitom v žádosti o úvěr uvedla, že má další výdaje (nad rámec výdajů na bydlení ve výši 5 700 Kč) ve výši 12 700 Kč, což je poměrně vysoká částka, přičemž je zřejmé, že se jedná (aniž jsou započítány výdaje na bydlení) o částku takřka rovnou hlavnímu (a ověřenému) příjmu žalované plynoucího z pracovního poměru. Předchůdkyně žalobkyně nikterak nezjišťovala, čím jsou tyto další výdaje tvořeny, když y předložené k důkazům (platební doklad SIPO a rozpis zálohových poplatků a plateb) jsou podle úvahy soudu spíše výdaji souvisejícími s bydlením žalované. Žalobkyně také neprokázala, že poskytovatelka úvěru ověřila, zda žalovaná řádně splácela již poskytnutý úvěr ve výši 140 000 Kč, kde měsíční splátka činila 2 023 Kč. Lze tedy shrnout, že žalobkyně neověřila, že skutečným použitelným příjmem žalované byla celá částka 30 640 Kč, když doklad o vlastnictví pronajímané věci neuchovala (tak jako uchovala doklady k některým ostatním tvrzeným skutečnostem), stejně jako neprokázala (a ani netvrdila), že ji byl předložen doklad prokazující skutečnost, že věc v jejím vlastnictví je pronajímaná a že ji plyne příjem z nájmu, ale ověřila příjem maximálně v částce do cca 13 500 Kč, kdy z této částky byly hrazeny další výdaje žalované ve výši 12 700 Kč a náklady na bydlení ve výši 5 700 Kč. Pokud se na celkových měsíčních výdajích žalované ve výši 20 423 Kč podílel rovněž manžel žalované, měla se poskytovatelka úvěru zabývat i tím, jaké reálné příjmy tato osoba má, a zda je tedy vůbec schopna se na nákladech žalované podílet. Reálnější představu ohledně výdajů žalované a její platební morálce by žalobkyně získala zcela určitě z výpisů z účtu žalované za delší časové období, dále pak nahlédnutím do nebankovních registrů klientských informací apod.

15. Z uvedených důvodů soud takové ověření úvěruschopnosti spotřebitele nepovažuje za řádné v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru a výše citované judikatury soudů. Předchůdkyně žalobkyně nemohla objektivně posoudit úvěruschopnost žalované, jestliže neměla k dispozici ověřené údaje o výdajích a dalších závazcích žalované. Pokud byly předchůdkyni žalobkyně doloženy další y prokazující skutečné příjmy a výdaje žalované, měla kopie těchto dokumentů v čitelné podobě uchovat v souladu s  zákona o spotřebitelském úvěru. Soud žalobkyni u jednání vyzval podle , 3 k doplnění žalobních tvrzení a zejména důkazních návrhů k tomu, jak byla ověřována před uzavřením smlouvy výdajová stránka rozpočtu žalované. Žalobkyně však ani po poučení žádné skutečnosti neuvedla.

16. Soud dospěl k závěru, že je smlouva o úvěru absolutně neplatná podle , zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s  . Plnění poskytnutá na základě absolutně neplatné smlouvy je však třeba vypořádat podle zásad o vydání bezdůvodného obohacení. Předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované bez právního důvodu peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, přičemž žalovaná již uhradila 2 200 Kč. Na straně žalované tak vzniklo bezdůvodné obohacení ve smyslu ve výši 17 800 Kč, které je povinna vrátit žalobkyni podle . Žalovaná byla v oznámení o postoupení pohledávek vyzvána k uhrazení dlužných částek do 10 dnů ode dne obdržení dopisu, oznámení o postoupení bylo odesláno žalované dne 4. 2. 2022, v souladu s pravidly uvedenými v  ( , ) tak soud považoval u za doručenou třetí pracovní den od odeslání a od tohoto dne stanovil konec desetidenní lhůty na 21. 2. 2022. Žalovaná žalobkyni peněžité plnění nevrátila, tudíž ji vznikla druhotná povinnost zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí výše uvedené lhůty podle a Protože byla žalovaná v řízení zcela pasivní a k jednání se nedostavila, nemohl soud zhodnotit, jaká doba pro vrácení části jistiny je přiměřená možnostem žalované ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru, proto zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni částku 17 800 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky tak jak je uvedeno ve výroku rozsudku. Ohledně zbytku požadovaného plnění byla žaloba zamítnuta.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s  Žalované, která byla v řízení úspěšnější (při zohlednění příslušenství žalované pohledávky), žádné náklady řízení podle obsahu spisu nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Opavě.

Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co ji ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.