Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
4 C 402/2022
Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Šimkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa
zastoupený advokátem anonymizováno jméno jméno
sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa žalované
o zaplacení částky částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka spolu s 8,5 % ročním úrokem z prodlení od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbylé části se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku částka k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno jméno, advokáta se sídlem adresa.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s 8,5 % ročním úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Ve zbylé části se žaloba zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku [částka] k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [jméno], advokáta se sídlem [adresa].
1. Dne datum podala žalobkyně ke zdejšímu soudu žalobu proti žalované o zaplacení částky
částka s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba, IČO, uzavřela s žalovanou dne datum smlouvu o úvěru číslo jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky smlouvy o úvěru. Žalované byl poskytnut úvěr ve výši částka, přičemž žalovaná následně využila svého práva na navýšení úvěru ve výši částka, který se zavázala vrátit do datum Smlouva o úvěru byla uzavřena v elektronické podobě (online) tzv. verifikační platbou, tedy tím, že žalovaná provedla verifikační platbu ze svého účtu na účet právní předchůdkyně žalobkyně, čímž souhlasila s uzavřením smlouvy. Právní předchůdkyně žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalované a následně úvěr žalované poskytla tak, že částku částka zaslala na účet, ze kterého byla odeslána verifikační platba. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila a na předžalobní upomínku ze dne datum nereagovala. Žalobkyně se po žalované domáhá úhrady nesplacené jistiny ve výši částka a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % od datum do zaplacení z částky částka.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila, ani z důležitého důvodu nepožádala o odročení jednání, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v její nepřítomnosti, vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.
3. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o.s.ř. , a zjistil následující skutkový stav: právnická osoba, IČO, a žalovaná uzavřely v elektronické podobě smlouvu o úvěru číslo jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky. Na základě smlouvy žalovaná obdržela převodem na účet celkem částku částka. Žalovaná se zavázala vrátit úvěr v částce částka do datum, který však neuhradila řádně a včas. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Dále žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky výzvou před podáním žaloby ze dne
datum Tyto skutečnosti má soud za prokázané ze smlouvy o úvěru, obchodních podmínek, výpisu z účtu anonymizováno, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, včetně přílohy se seznamem postupovaných pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky s dokladem
o odeslání a předžalobní výzvy ze dne datum včetně podacího archu. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná poskytnutý úvěr, či jeho část, do dne jeho splatnosti, ale ani později, vrátila, žalovaná se tak dostala do prodlení se splněním dluhu. Z žalobkyní předložených důkazů nevyplývá, že právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru s žalovanou s odbornou péčí posoudila schopnost žalované, jakožto spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. V žalobě žalobkyně pouze uvedla, že smlouva byla uzavřena po prověření schopnosti žalované úvěr splácet, avšak k prokázání tohoto tvrzení nenavrhla a nepřeložila žádné důkazy.
4. Při právním hodnocení věci soud vycházel, vzhledem k datu vzniku závazkového právního vztahu mezi účastníky, z ustanovení občanského zákoníku č. 89/2014 Sb. (dále jen o. z.), účinného od 1. 1. 2014, a to především z ustanovení o úvěru, o smluvní pokutě a o prodlení dlužníka. Podle ustanovení § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § číslo odst. 1 úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti. Neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle ustanovení § 2048 , ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
5. Vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru byla uzavřena se spotřebitelem, vycházel soud rovněž z ustanovení z.č. zák. č. 257/2016 Sb. , v platném znění. Podle § 86 odst. 1 tohoto zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Dle zákona má poskytovatel poskytnout spotřebiteli úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce druhého téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
6. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1 ) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Podle § 101 odst. 3 o.s.ř. , nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas a nepožádá z důležitého důvodu o odročení jednání, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Podle § 120 odst. 1 o.s.ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
7. V daném případě vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na základě uzavřené smlouvy úvěru finanční prostředky v celkové výši částka Smlouvu však soud vyhodnotil jako absolutně neplatnou, protože žalobkyně neprokázala, že by dostatečně
a v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalované předmětný úvěr splácet, a svou neúčastí při jednání se zbavila možnosti být soudem poučena a vyzvána k doplnění tvrzení a označení důkazů. V tomto směru tedy neunesla břemeno tvrzení, ani důkazní břemeno (viz nález Ústavního soudu III. ÚS 4129/2018 ). S ohledem na znění ustanovení § 9 předchozího zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, porušení kontinuálně stanovené povinnosti poskytovatele úvěru při zohlednění pouze jazykového výkladu nové právní úpravy účinné od 1. 12. 2016 obsažené v § 86 a § 87 z.č. 257/2016 Sb. a s ohledem na smysl i účel tohoto zákona je na místě posoudit neplatnost smlouvy o úvěru jako absolutní (ex offo). Jestliže věřitel plnil na základě neplatné smlouvy, má nárok na vrácení toho, o co se dlužník na jeho úkor obohatil. Žalovaná na svůj dluh řádně nehradila
a zbývá jí tedy uhradit částka částka, proto soud žalobě v této části vyhověl. V této části shledal soud žalobu důvodnou. Žalované se výzva k dobrovolnému uhrazení dluhu od žalobkyně ze dne datum (dle tvrzení žalobkyně), musela dostat do její dispozice nejpozději dne
datum. Žalovaná měla plnit do datum, a protože nezaplatila, je od datum v prodlení. Od tohoto data tedy soud přiznal žalobkyni nárok na úrok z prodlení z poskytnuté částky v zákonné výši. Ve zbylé části soud žalobu zamítl.
8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že tyto přiznal procesně úspěšnější žalobkyni a žalované uložil uhradit jí částku ve výši částka. Tato částka sestává ze soudního poplatku ve výši částka, a dále z odměny advokáta ve výši částka za 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 (příprava a převzetí právního zastoupení, kvalifikovaná výzva a žaloba) ve spojení s § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), přičemž odměna za jeden úkon činí částku částka. K uvedené částce dále soud připočetl hotové výdaje za tyto 3 úkony ve výši částka za každý úkon dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, tj. celkem
částka. K odměně a hotovým výdajům dále náleží náhrada za daň z přidané hodnoty, jejímž je právní zástupce žalobkyně dle přiloženého osvědčení plátcem, a to ve výši částka. Soud v daném případě aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť je přesvědčen, že se jedná o tzv. formulářovou žalobu, kdy předmětem vymáhání je dlužná pohledávka ze smlouvy o úvěru. V návrhu se tak mění pouze označení žalovaných, dlužné částky a několik typů produktů poskytovaných žalobkyní.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.
Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o.s.ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zák. č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).