Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
12 C 397/2022-27
Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Chmelařem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 7 889 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku ve výši 889 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení
ve výši 51,87 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 889 Kč
od datum do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 629,42 Kč, k rukám anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno, advokáta se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku ve výši 889 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 51,87 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 889 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 629,42 Kč, k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], advokáta se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 7 889 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 51,87 Kč od datum do datum a zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 889 Kč od datum do zaplacení, včetně náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že žalovaný uzavřel
se žalobkyní dne datum Úvěrovou smlouvu (dále jen Smlouva). Jedná se o bezúčelový úvěr. K uzavření Úvěrové smlouvy může dojít pouze prostřednictvím internetových stránek společnosti právnická osoba, www. webová adresa, případně v mobilní aplikaci společnosti právnická osoba k tomu určené. Zájemce o uzavření smlouvy vyplní požadované údaje, po jejich vyplnění probíhá automatizovaný schvalovací proces. Totožnost žadatele o úvěr je ověřována
ze strany žalobkyně prostřednictvím kopie dokladů totožnosti, které jsou ze strany žadatele zaslány. A to v případě, že nedošlo k ověření prostřednictvím služby bank ID. V případě vyplacení úvěru na bankovní účet, musí být klientem odeslána 1 Kč na bankovní účet společnosti právnická osoba, případně zaslán výpis z účtu, ze kterého je patrné, kdo je jeho majitelem.
V tomto případě klient zaslal kopii výpisu z účtu, případně pritscreen z internetového bankovnictví. Protože jméno žadatele o úvěr a vlastníka účtu, který byl uveden v žádosti
o uzavření smlouvy, se shodovala, byla schválená výše úvěru převedena na účet žalovaného.
Na základě Úvěrové smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 7 000 Kč. Žalovaný se ve Smlouvě zavázal k úhradě celé dlužné částky a poplatku za poskytnutí ve výši 231 Kč. Splatnost takto poskytnutého úvěru byla 30 dnů od jeho poskytnutí. Schválená výše úvěru byla odeslána z účtu žalobkyně na účet žalovaného, v tomto případě byla částka 7 000 Kč zaslána dne datum na číslo účtu uvedeném ve Smlouvě, a to bankovní účet. Sjednány byly také další volitelné služby za následující poplatky: Poplatek za tzv. Bezpečnou splátku. Poplatek ve výši
99 Kč umožňuje klientovi v případě nečekané životní události odložit splatnost úvěru o 30 dní,
a to konkrétně z důvodů uvedených ve Smlouvě. Bezpečnou splátku je možné využít dvakrát za trvání Smlouvy. Poplatek se hradí měsíčně po celou dobu trvání Smlouvy a je možné kdykoliv tuto službu ze strany klienta zrušit. Poplatek za SMS servis: Při hrazení poplatku ve výši 49 Kč se žalobkyně zavázala zasílat žalovanému informace o každé důležité události prostřednictvím SMS na telefonní číslo, které žalovaný uvedl při uzavírání Smlouvy. Poplatek se hradí měsíčně po celou dobu trvání Smlouvy a je možné kdykoliv tuto službu ze strany klienta zrušit. Úvěr společně
s poplatky je splatný 30 dnů od poskytnutí, za poskytnutí se rozumí den, kdy byla schválená výše úvěru odeslána na účet žalovaného. Pokud splatnost vychází na víkend nebo státní svátek, automaticky se posouvá na následující pracovní den. V tomto případě byl tedy úvěr splatný dne datum. Žalovaný za trvání Smlouvy nehradil ničeho. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou dlužné částky, načež byl žalobkyní informován o výši dluhu a vyzýván prostřednictvím SMS
a e-mailu, které zadal při uzavírání první smlouvy, k jeho úhradě. V následujících dnech byly žalovanému účtovány účelně vynaložené náklady ve výši 300 Kč dne datum. V souladu s částí Smlouvy " Náklady úvěru", konkrétně odstavcem "Sankce", byla žalovanému účtována smluvní pokuta, vypočtena jako 3 % z nezaplacené jistiny úvěru. Smluvní pokuta ve výši 210 Kč byla účtována dne datum. Jednotlivé předpisy Smluvní pokuty vyplývají ze Splátkového kalendáře. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k plnění, ve které byl žalovaný vyzván k úhradě celého dluhu. S ohledem na výše uvedené, eviduje žalobce ke dni sepsání žalobního návrhu za žalovaným pohledávku ve výši 7 889 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 7 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 231 Kč, poplatku za bezpečnou splátku ve výši 99 Kč, poplatku za SMS servis v celkové výši 49 Kč, účelně vynaložených nákladů v celkové výši 300 Kč a smluvních pokut v celkové výši 210 Kč.
2. Usnesením č. j. 12 C 397/2022-7 ze dne 28.11.2022 byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzovala a prověřovala podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru schopnost žalovaného splácet tvrzený úvěr včetně příslušenství (tzv. úvěruschopnost) a aby předložila (označila) důkazy k prokázání těchto tvrzení.
3. V doplnění žaloby ze dne datum žalobkyně mimo jiné uvedla, že v rámci postupu v poskytování úvěru naplňuje žalobkyně svojí zákonnou povinnost prověřování bonity spotřebitele důsledným zjišťováním jeho kreditního skóre, které zajišťuje oddělení úvěrových rizik. Tímto procesem je posuzována spotřebitelova příjmová a výdajové stránka a dále jsou přezkoumávány klientské informace o proměnných, jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení apod. Pro předcházení předlužení klienta zajišťuje žalobkyně kontrolu bonity klienta, jejímž výsledkem je limit nejvyšší měsíční splátky. V rámci něho je ověřována schopnost klienta splácet další finanční závazky a hradit nezbytné životní výdaje. Zohledňováno je rodinné postavení klienta, zejména vyživovací povinnosti, příjem partnera, případně další skutečnosti. Dále žalobkyně zkoumá, zda žadatel o úvěr má u dalších společností jiné úvěry a zda tyto platí, to prostřednictvím registrů příjmení a NRKI. Žalobkyně provedla lustraci žalovaného v registrech příjmení, NRKI, příjmení a ISIR.
4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
5. Po provedeném dokazování vzal soud z jednotlivých listinných důkazů za prokázané následující skutečnosti: žalobkyně a žalovaný uzavřely dne datum smlouvu o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 7 000 Kč a žalovaný se zavázal k úhradě dlužné částky včetně poplatku za poskytnutí ve výši 231 Kč (z úvěrové smlouvy ze dne datum). příjmení ve výši 7 000 Kč byla žalovanému poskytnuta dne datum a žalovaný žalobkyni ničeho neplnil, resp. žalovaný v řízení ani netvrdil, že by žalobkyni cokoliv plnil. (z výpisu čerpání a splátek, z výpisu z účtu). Předžalobní výzvou ze dne datum vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dluhu ve lhůtě do 30 dnů od dne sepsání výzvy. (Z předžalobní výzvy ze dne datum; z poštovního podacího archu ze dne datum).
6. Žalovaný poskytl žalobkyni při sjednávání smlouvy údaje, podle nichž nemá žádné děti a jeho příjem činí 45 000 Kč měsíčně a nemá žádné další splátky u jiných společností. Dále žalobkyně zjistila, že žalovaný splácí splátky úvěru v celkové výši 2 933,74 Kč měsíčně, přičemž se splátkami úvěru ve výši zůstatku 22 648 Kč, byl v prodlení od ledna do března 2022 a v dubnu 2022 měl vyčerpaný kontokorent nad povolenou částku 5 000 Kč. Podle výpisu z účtu, který si žalovaný založil u právnická osoba teprve dne datum, platil žalovaný nájem ve výši 12 000 Kč měsíčně, a na svůj účet obdržel platbu od právnická osoba Concept s.r. dne datum ve výši 20 800 Kč, dne datum ve výši 14 600 Kč, dne datum ve výši 23 500 Kč, dne datum částku ve výši 23 390 Kč (vždy s poznámkou faktura). Zůstatek na jeho výše uvedeném účtu ke dni uzavření smlouvy byl ve výši 7 138,12 Kč (Ze smlouvy ze dne datum, z potvrzení o ověření bonity klienta).
7. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. Podle ustanovení § 86 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
10. Podle ustanovení § 87 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. Shora uvedený skutkový stav ve věci smlouvy uzavřené mezi žalobkyní (jako úvěrující)
a žalovaným dne datum soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 OZ, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ust. §1 a násl. zákona
č. 257/2016 Sb. V souladu s cit. ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., proto bylo povinností úvěrující společnosti (věřitele) posoudit úvěruschopnost spotřebitele (úvěrovaného) na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele,
a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo
i z jiných zdrojů s tím, že úvěr mohl být pod sankcí neplatnosti smlouvy poskytnut pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Judikatura Nejvyššího soudu přitom již opakovaně dovodila, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 spisové značky 33 Cdo 2178/2018).
13. Z výše uvedeného ustanovení § 87 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb. lze sice dospět k závěru,
že výše uvedená neplatnost smlouvy je toliko neplatností relativní, nicméně z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C – číslo (OPR-Finance), jímž rozhodl
o předběžné otázce podané Okresním soudem v Ostravě, vyplývá, že články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány tak, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které
z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu (sankce spočívající v neplatnosti úvěrové smlouvy ve spojení s povinností spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem) a to bez ohledu na skutečnost, zda spotřebitel ve tříleté promlčecí době namítne tuto neplatnost.
14. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že žalovaný jí poskytl informace, na základě nichž bylo možno posoudit schopnost žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí, jak jí ukládalo cit.
ve smyslu ust. § 86 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb., a že žalobkyně tyto poměry prověřovala nahlédnutím do externích a interních databází. K uvedeným tvrzením pak žalobkyně doložila potvrzení o prověření bonity klienta, dle kterého měl žalovaný uvést příjem ve výši 45 000 Kč měsíčně, což však nebylo žádným způsobem osvědčeno (výplatní páskou, pracovní smlouvou apod.), a navíc to není v souladu s předloženým výpisem z účtu, podle něhož byly žalovanému
za tři měsíce před uzavření smlouvy o úvěru poskytnuty právnická osoba anonymizováno s.r. částky v celkové výši 82 290 Kč (v průměru tedy 27 430 Kč měsíčně), a to na základě faktury na jméno žalovaného; není tak zřejmé, zda žalovaný tyto částky neobdržel jako podnikající osoba a zda se v případě těchto prostředků jednalo o čistý příjem žalovaného či nikoliv. V řízení nebylo žalobkyní dále ani tvrzeno, že by jakkoliv zkoumala výdaje žalovaného (nájemní smlouvou apod.), když dle předložených listin žalobkyně počítala s tzv. minimálními výdaji žalovaného na bydlení ve výši 6 746 Kč (tedy zjevně dle matematického modelu), ačkoliv z předloženého výpisu z účtu vyplývá skutečná výše nájemného, které žalovaný platil ve výši 12 000 Kč. Žalobkyně rovněž nijak nezohlednila, že žalovaný uvedl, že nemá žádné další úvěry, ačkoliv sama zjistila opak, přičemž žalovaný byl až do března 2022 v prodlení s plněním splátek tohoto„ nepřiznaného“ úvěru. Za této situace, kdy žalobkyně neměla ověřen skutečný (čistý) příjem žalovaného, nereflektovala skutečné výdaje na nájem žalovaného, a to že žalovaný byl po dobu tří měsíců před poskytnutím předmětného úvěru v prodlení s plněním jiného úvěru a dále měl vyčerpaný tzv. kontokorent (patrně na jiném účtu než je ten, jehož výpis žalobkyni předložil), nelze než uzavřít, že žalobkyně neposuzovala podle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. úvěruschopnost spotřebitele na základě spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a tedy nemohla dospět k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
15. S ohledem na shora popsané má soud za to, že úvěrující společnost (žalobkyně) poskytla spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, a úvěrová smlouva je proto s odkazem na shora uvedenou judikaturu Nejvyššího soudu a Soudního dvora Evropské unie podle cit. ust. § 87 odst. 1 zákona č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neplatná, a proto žalobkyni, nelze plnění z titulu smlouvy o kontokorentu přiznat. Žalobkyně tak mohla po žalovaném uplatnit toliko nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. § 2991 a násl. OZ.
16. Předně je přitom třeba zdůraznit, že ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o.z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 33 Cdo číslo dne datum). Nesplacenou výší jistiny úvěru dle výše uvedeného závěru je v projednávané věci částka ve výši 7 000 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni.
17. S ohledem na výše uvedené soud ve zbývající části posuzovaného nároku (tedy včetně úroků z prodlení) žalobu zamítl jako nedůvodnou.
18. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen "o.s.ř.), tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 629,42 Kč, přičemž tato částka představuje 78 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 89 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 11 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 889 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 občanského soudního řádu).
Nebudou-li dobrovolně splněny povinnosti uložené tímto rozhodnutím ve stanovených lhůtách, lze rozhodnutí vykonat.