Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 C 100/2022-32

Zmenené rozhodnutím 64 CO 22/2023-80
„Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Timma Šmehlíka a soudkyň JUDr. Jany Vyletové a JUDr. Anny Grimové ve věci žalobkyně: ; B2 [[právnická osoba]], [[IČO]] sídlem [[adresa žalobkyně]] zastoupená advokátem [[anonymizováno]] [[jméno]] [[příjmení]] sídlem [[adresa]] proti; žalovanému: ; [[celé jméno žalovaného]], narozený dne [[datum]] bytem [[adresa]] o 75 237,24 Kč s příslušenstvím o odvolání žalobkyně do rozsudku Okresního soudu Plzeň-sever ze dne 12. 10. 2022, č. j. 4 C 100/2022-32 takto: I. Rozsudek soudu prvního stupně se v části výroku II mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 25 172 Kč s úrokem z prodlení ve výši 1 829,30 Kč a s 11,75 % ročně z částky 9 094,09 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Ve zbývající části výroku II, kterým byla zamítnuta žaloba o zaplacení částky 24 759,94 Kč s úrokem 29 % ročně z částky 32 570,09 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, se rozsudek soudu prvního stupně potvrzuje. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů."

Okresní soud Plzeň - sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Sperkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa

zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

trvale bytem adresa

o zaplacení 73 237,24 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit částku 23 476 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 23 476 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se, co do povinnosti uhradit částku ve výši 51 761,24 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 9 094,09 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, úrok ve výši 29 % ročně z částky 32 570,09 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 829,3 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit částku 23 476 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 23 476 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se, co do povinnosti uhradit částku ve výši 51 761,24 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 9 094,09 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, úrok ve výši 29 % ročně z částky 32 570,09 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 829,3 Kč, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném žalobou ze dne datum domáhala zaplacení částky 73 237,24 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že mezi spol. právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo (dále jen„ původní věřitel“) a žalovaným došlo dne datum poté co původní věřitel posoudil schopnost žalovaného splácet úvěr k uzavření Smlouvy číslo s produktovým názvem P C ulice v hotovosti měsíční 02/ 2019, jejíž součástí byly též smluvní podmínky. Na základě smlouvy byla žalovanému poskytnuta hotovostní zápůjčka ve výši 40 000 Kč, když žalovaný podpisem smlouvy stvrdil převzetí celé této částky. Za poskytnutí a spravování zápůjčky se žalovaný zavázal zaplatit původnímu věřiteli předem vyčíslený a neměnný poplatek v částce 34 341 Kč. Poplatek byl ve smlouvě vypočten jako součet následujících kalkulačních položek ve smlouvě přesně zvlášť kapitalizovaných: 1) úrok; zápůjční úroková sazba ve výši 29 % p.a. byla stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy a uplatňuje se jako roční úroková sazba; úroková sazba není vázána na žádný index ani referenční sazbu, 2) částka za zpracování, doručení a flexibilní splácení, 3) částka za administrativní činnosti a komfortní splácení. Celková částka, kterou se žalovaný zavázal původnímu věřiteli zaplatit (jistina zápůjčky + poplatek) činila 74 341 Kč. Žalovaný se zavázal celkovou částku zaplatit v hotovosti v 18 měsíčních splátkách, přičemž výše každé měsíční splátky od první do předposlední činí 4 131 Kč, když první měsíční splátku byl žalovaný povinen zaplatit v den, kdy uplyne měsíc od data uzavření smlouvy, a každou další měsíční splátku až po předposlední vždy posledního dne dalšího následujícího měsíčního období. Poslední měsíční splátka pak činila 4 114 Kč. Žalovaný na pohledávku původního věřitele uhradil celkem částku ve výši 16 524 Kč, a to platbami ze dne datum a ze dne datum v obou případech ve výši 4 200 Kč a platbou ze dne datum ve výši 8 124 Kč. Uhrazené platby byly započteny ve výši 7 429,91 Kč na jistinu 40 000 Kč, která tak byla ponížena na 32 570,09 Kč. Další uhrazené platby ve výši 9 094,09 Kč byly započteny na poplatky spojené s poskytnutím a správou úvěru ve výši 34 341 Kč, které byly poníženy na 25 246,91 Kč. Žalovaný neplnil své smluvní povinnosti řádně a včas, původnímu věřiteli tak v důsledku prodlení žalovaného vzniklo právo na uhrazení: a) smluvní pokuty v sazbě 0,1 % denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky, ohledně které je žalovaný v prodlení, přičemž tato byla kapitalizována ke dni datum a je po žalovaném požadována pouze v částce 20 000 Kč, b) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení požadovaného pouze ve výši 1 829,30 Kč, který vznikl z důvodu prodlení žalovaného s hrazením jednotlivých splátek a c) sankčních poplatků ve výši 2 200 Kč, přičemž se jedná o poplatky za zahájení vymáhání dluhu centrálním vymáháním pohledávek původního věřitele a za poplatky za upomínky. Pohledávka za žalovaným byla postoupena původním věřitelem žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností k datu úplaty datum a o tomto postoupení byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne datum. K tomuto dni byla pohledávka původním věřitelem kapitalizována na částku 77 066,54 Kč sestávající z jistiny 32 570,09 Kč, poplatků za poskytnutí a správu úvěru ve výši 20 467,15 Kč, kapitalizované smluvní pokuty ve výši 20 000 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 829,30 Kč a sankčních poplatků ve výši 2 200 Kč. Dopisem ze dne datum byl žalovaný zároveň vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 77 066,54 Kč, a to nejpozději do datum. Jako příslušenství pohledávky pak dále žalobkyně za žalovaným uplatňuje smluvní úrok ve výši 29 % p.a. z jistiny 32 570,09 Kč jdoucí ode dne datum do zaplacení, a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % p.a. jdoucí z jistiny 32 570,09 Kč ode dne datum do zaplacení. Žalovaný ani následně neuhradil ničeho. Žalobkyně za žalovaným ke dni podání žaloby eviduje a touto žalobou nárokuje pohledávku sestávající z výše specifikované částky ve výši 75 237,24 Kč a příslušenství tvořeného kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 829,3 Kč, smluvním úrokem ve výši 29 % p.a. z jistiny 32 570,09 Kč ode dne datum do zaplacení, a dále zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % p.a. z jistiny 32 570,09 Kč ode dne datum do zaplacení.

2. Během ústního jednání dne datum žalobkyně odkázala na žalobní návrh a navrhla, aby bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno.

3. Žalovaný se k žalobě v průběhu celého řízení nevyjádřil, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil.

4. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum bylo zjištěno, že původní věřitel spol. právnická osoba, IČO, postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou žalobkyni spol. anonymizováno právnická osoba, IČO, a to v souladu s ustanovením a násl. , , (dále jen „“). Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn dopisem původního věřitele jako postupitele ze dne datum, který byl předán k doručení dne datum, jak je patrné z potvrzení o podání.

5. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu věci. Ze smlouvy o zápůjčce – zelená v hotovosti číslo ze dne datum (dále též jen„ smlouva“), jejíž nedílnou součástí byly rovněž smluvní podmínky, má soud za prokázané, že původní věřitel (spol. právnická osoba) a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce podle ust. , na jejímž základě se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému částku 40 000 Kč s tím, že se však jedná o refinancování zápůjčky, a proto část zápůjčky ve výši 10 350 Kč bude použita na splacení zůstatku celkové dlužné částky z dříve uzavřené smlouvy o zápůjčce číslo tedy žalovanému byla vyplacena v hotovosti při uzavření smlouvy částka 29 650 Kč coby částka snížená o zůstatek celkové dlužné částky ze smlouvy číslo. Žalovaný ve smlouvě zvolil přistoupení k volitelnému doplňkovému pojištění, za které činila celková částka pojistného 2 322 Kč. Celková dlužná částka sestávající z poskytnuté zápůjčky, poplatku za zápůjčku, který byl stanoven ve výši 32 019 Kč (sestávající se z těchto položek: úrok ve výši 9 803 Kč, částka za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 13 404 Kč a částka za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 8 812 Kč) a částky pojistného činila 74 341 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal vrátit v 18 pravidelných měsíčních splátkách po 4 131 Kč (poslední částka ve zbytku, tj. ve výši 4 114 Kč). Na str. 1 smlouvy bylo dále uvedeno, že zápůjční úroková sazba činí 29 % p.a. a roční procentní sazba nákladů vztahující se k zápůjčce činí 127,49 %. Žalobkyně dále k důkazu předložila výpočet smluvní pokuty ke dni datum ve výši 37 392 Kč a výpočet zákonného úroku z prodlení ke dni datum ve výši 8 597 Kč. Žalobkyně prokázala, že žalovanému byla dopisem ze dne datum zaslána předžalobní upomínka s výzvou k úhradě dluhu, předaná k poštovní přepravě dne datum, jak plyne z potvrzení o podání, avšak žalovaný i přesto na dlužné částce neuhradil ničeho.

6. Podle každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jenom ve shodě sd a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které se tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit.

7. Podle výklad a použití právního předpisu, nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

8. Podle neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

9. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

10. Podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením , ale především článku 36y.

11. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , dále například sp. zn. se uvádí:„ Při sjednání úroku, při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěru nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba, nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžnímiy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto - v závislosti na okolnostech konkrétního případu - nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“

12. Z veřejně dostupné databáze na webových stránkách České národní banky (příjmení anonymizováno číslo) plyne, že roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR činila v květnu 2019, kdy byla uzavřena shora specifikovaná smlouva o zápůjčce, 8,62 %.

13. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti. Mezi žalovaným a původním věřitelem, spol. právnická osoba, IČO, byla dne datum uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu ust. , a to na poskytnutí jistiny ve výši 40 000 Kč, když její část ve výši 10 350 Kč byla použita v rámci refinancování na splacení dřívější smlouvy o zápůjčce číslo část ve výši 29 650 Kč byla poskytnuta žalovanému v hotovosti při uzavření smlouvy. Uzavřenou smlouvu o zápůjčce soud shledal absolutně neplatnou pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Smlouva se zjevně příčí dobrým mravům jako celek, soud ji tak shledal absolutně neplatnou dle ust. věta první K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti, aplikace dle ust. je vyloučena. Původní věřitel zneužil absence zákonné úpravy limitující úrokové míry při poskytování zápůjček či úvěrů, a to i spotřebitelských. Dle shora citované judikatury Nejvyššího soudu, sp. zn. , ve spojení s daty z databáze na webu ČNB, podle kterých činila roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v květnu 2019 výši 8,62 %, by bylo možné akceptovat až trojnásobek této sazby, to je 25,86 % ročně. V daném případě však RPSN představovalo 127,49 %. Přesto, že RPSN není totéž co úrok, když tato sazba vyjadřuje právě celkové náklady zápůjčky jako roční procento, je zřejmé, že částka, kterou měl žalovaný zaplatit nad rámec půjčené částky, tj. navýšení zápůjčky ve výši 40 000 Kč o 32 019 Kč (bez započtení pojistného ve výši 2 322 Kč do celkového navýšení zápůjčky) při délce trvání zápůjčky 18 měsíců, přesahuje i trojnásobek běžného smluvního úroku sjednávaného pro úvěry v daných obdobích. Struktura částky, která měla být vrácena, je nastavena tak, že sjednaná výše smluvního úroku představuje 9 803 Kč, částka za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení představuje 13 404 Kč a částka za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení představuje 8 812 Kč. Celková částka, kterou se žalovaný zavázal původnímu věřiteli v souvislosti s poskytnutím zápůjčky zaplatit (bez započtení doplňkového pojištění), představuje 80,05 % poskytnuté jistiny. Taková výše poplatku se zcela vymyká obvykle sjednávaným poplatkům, které za tuto službu účtují banky. V této souvislosti je třeba zohlednit závěry obsažené v nálezech Ústavního soudu ČR ze dne datum sp. zn. a ze dne datum sp. zn. , dle nichž se nemá dostávat soudní ochrany subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů, v případě ustanovení smluv, která jsou předtištěná a neumožňují slabší straně jejich modifikace a skrývají-li v sobě možnost vyvolání nepříznivých následků na straně spotřebitele, kdy zasáhnou výrazně do sféry právní i osobní. Na smlouvu o zápůjčce jako celek uzavřenou mezi žalovaným a původním věřitelem dne datum je třeba pohlížet ve světle shora citované judikatury Ústavního soudu jako na absolutně neplatnou ve smyslu ustanovení pro zjevný rozpor s dobrými mravy a současně pro rozpor se zákonem, neboť předmětná smlouva představuje značnou nerovnováhu v neprospěch spotřebitele (žalovaného) jakožto slabší smluvní strany, když sjednané náklady zápůjčky svou výší ani zdaleka neodpovídají obvyklým poplatkům, které účtují bankovní subjekty.

14. Vzhledem ke skutečnosti, že nárokům vyplývajícím z absolutně neplatné smlouvy nelze přiznat právní ochranu, soud nárok žalobkyně vypořádal v režimu bezdůvodného obohacení dle ustanovení a násl. , kdy žalovaný se na úkor právního předchůdce žalobkyně (původního věřitele) plněním, které mu poskytl na základě neplatného právního jednání, bezdůvodně obohatil, a proto je povinen vydat žalobkyni částku 23 476 Kč, která odpovídá rozdílu mezi poskytnutou jistinou 40 000 Kč (žalovaný převzal od původního věřitele částku 29 650 Kč a částka 10 350 Kč byla použita na umoření předchozí zápůjčky) a částkou 16 524 Kč, kterou žalovaný již uhradil. Pokud jde o prodlení, žalobkyně požadovala úhradu dlužné částky výzvou k okamžitému splacení dluhu ze dne datum nejpozději do datum. Od datum tak nastalo na straně žalovaného prodlení a v této souvislosti byl žalobkyni přiznán zákonný úrok z prodlení podle ve spojení s  a 2 z dlužné jistiny ve výši 23 476 Kč. Ve zbytku požadovaných nároků musela být žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť pokud soud shledal absolutně neplatnou samotnou smlouvu o zápůjčce, neplatným musel shledat rovněž i ujednání o povinnosti hradit příslušenství pohledávky, tedy obchodní úroky a zákonný úrok za období předcházející datu ocitnutí se žalovaného v prodlení.

15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle s přihlédnutím k tomu, že žalobkyně byla ve věci převážně neúspěšná (neúspěšná byla v 68,8 %, vyčísleno v souladu s ust. ), proto jí právo na náhradu nákladů řízení nebylo přiznáno, a že žalovaný, který se řízení fakticky neúčastnil, náhradu nákladů řízení neuplatnil a z obsahu spisu je zřejmé, že mu náklady v souvislosti s řízením vzniknout nemohly.

16. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání ve lhůtě 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze podat návrh na výkon tohoto rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.