Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
7 C 212/2022-29
Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Langerovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 14.442,91 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 13.000 Kč.
II. Žaloba se v části, v níž žalobkyně po žalovaném požadovala zaplacení částky 1.008,91 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 14.008,91 Kč od 23. 12. 2021 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 169,64 Kč a částky 434 Kč, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 13.000 Kč. II. Žaloba se v části, v níž žalobkyně po žalovaném požadovala zaplacení částky 1.008,91 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 14.008,91 Kč od 23. 12. 2021 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 169,64 Kč a částky 434 Kč, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v Šumperku dne 20. 5. 2022 a doplněným podáním doručeným Okresnímu soudu v Šumperku dne 14. 11. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 14.008,91 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 14.008,91 Kč od 23. 12. 2021 do zaplacení ve výši 8,5 %, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 169,64 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 12.178,46 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč a částky 728,46 Kč jakožto smluvní pokuty. Na základě částečného zpětvzetí žaloby žalobkyní bylo řízení usnesením Okresního soudu v Šumperku ze dne 16. 11. 2022, č. j. 7 C 212/2022-23 částečně zastaveno co do kapitalizovaného úroku ve výši 12.178,46 Kč a smluvní pokuty ve výši 728,46 Kč. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný dne 7. 8 2020 uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, smlouvu o úvěru číslo na základě které byly žalovanému poskytnuty v hotovosti peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně částku jistiny spolu s částkou ve výši 12.888 Kč představující kapitalizovaný smluvní úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek, a to ve 14 měsíčních splátkách po 1.992 Kč. Splatnost poslední splátky a současně splatnost celého závazku byla dne 7. 10. 2021. Žalobkyně tvrdila, že před uzavřením smlouvy byla prověřena schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, k výzvě soudu sdělila, že žalobkyně důkazy o posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr nedisponuje. Žalovaný sjednanou částku neuhradil řádně a včas, na úvěr splatil částku ve výši 2.000 Kč. Ode dne 8. 10. 2021 je žalovaný v prodlení s úhradou svého závazku. Vzhledem k prodlení žalovaného vznikla žalovanému povinnost uhradit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Právní předchůdkyně žalobkyně následně pohledávku za žalovaným ze smlouvy o úvěru postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22. 12. 2021 na žalobkyni. Předmětem žaloby po zohlednění částečného zpětvzetí žaloby žalobkyní ze dne 11. 11. 2022 je částka 14.008,91 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 14.008,91 Kč od 23. 12. 2021 do zaplacení ve výši 8,5 %, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 169,64 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení byl zcela nečinný.
3. Ve věci bylo postupováno dle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Žádostí o úvěr ze dne 7. 8. 2020 bylo prokázáno, že žalovaný požádal právní předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí úvěru ve výši 15.000 Kč s tím, že tento bude splatný ve 14 měsíčních splátkách po 1.992 Kč. Žalovaný v žádosti o úvěr tvrdil, že jeho měsíční příjem činí 8.815 Kč, na bydlení a energie je vynakládána částka 12.521 Kč.
5. Smlouvou o úvěru číslo ze dne 7. 8. 2020 bylo prokázáno, že žalovanému byly v den uzavření smlouvy poskytnuty právní předchůdkyní žalobkyně v místě jeho bydliště peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč.
6. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi společností právnická osoba jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem a přílohou ke smlouvě o postoupení pohledávek bylo prokázáno, že společnost právnická osoba postoupila předmětné pohledávky žalobkyni.
7. Dohodou o úplatě za postoupení pohledávek a potvrzením o provedení transakce ze dne 22. 12. 2021 bylo prokázáno, že žalobkyně se zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně úplatu za postoupené pohledávky, úplata za postoupené pohledávky byla uhrazena dne 22. 12. 2021.
8. Oznámením ze dne 11. 1. 2022 s podacím archem ze dne 12. 1. 2022 bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky ze smlouvy o úvěru číslo žalobkyni a současně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve lhůtě 10 dnů od doručení oznámení. Oznámení bylo odesláno dne 12. 1. 2022.
9. Z výpisu z obchodního rejstříku byla zjištěna osoba oprávněná jednat za žalobkyni.
10. Výzvou ze dne 1. 2. 2022 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu ze smlouvy číslo upozornila žalovaného na možnost vzniku nákladů mimosoudního vymáhání.
11. Z Výzvy před podáním žaloby ze dne 2. 5. 2022 a poštovního podacího archu s datem 4. 5. 2022 soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím právního zástupce vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. Výzva byla odeslána žalovanému dne 4. 5. 2022.
12. Z dalších důkazů předložených žalobkyní soud neučinil žádná skutková zjištění, když skutkový stav věci byl spolehlivě zjištěn ze shora uvedených důkazů.
13. Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba poskytla dne 7. 8. 2020 žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč. Žalovaný na poskytnuté plnění uhradil částku ve výši 2.000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně následně smlouvou o postoupení pohledávek postoupila pohledávku za žalovaným žalobkyni. Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby marně vyzývala k úhradě dosud nesplacené částky prostřednictvím právního zástupce.
14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
15. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
16. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
17. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
19. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 mimo jiné uvedl, že„ …již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad) … Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text„ v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad) …“
20. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části. Soud byl v prvé řadě povinen zjišťovat, zda právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy dostála své povinnosti zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného splatit předmětný úvěr v souladu s § 86 odst. 1 a 2 ZSÚ. Žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti žalovaného pouze obecně tvrdila, že schopnost žalovaného splácet úvěr byla prověřena, k výzvě soudu však žalobkyně výslovně sdělila, že k posouzení úvěruschopnosti žalovaného nedisponuje žádnými důkazy. Žalobkyně proto nemůže v řízení dostát své povinnosti prokázat, že její právní předchůdkyně před uzavřením úvěrové smlouvy s odbornou péčí řádně zkoumala schopnost žalovaného splatit předmětný úvěr. Nesplnění povinnosti řádně zkoumat úvěruschopnost žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy má za následek absolutní neplatnost celé smlouvy o úvěru, k níž soud musí přihlédnout i bez návrhu. Vzhledem k uvedenému soud žalobou uplatněný nárok posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 2 o. z., když právní předchůdkyně žalobkyně plnila žalovanému bez právního důvodu. Podle § 2993 o. z. má v takovém případě žalobkyně nárok na vrácení toho, co bylo plněno. Výše plnění, kterou má žalovaný v takovém případě poskytnout, a její splatnost, je speciálně upravena v § 87 odst. 1, věty třetí ZSÚ, podle kterého v případě, že není řádně posouzena úvěruschopnost, je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu, a to v době přiměřené jeho možnostem. Uvedené je podrobně rozvedeno též ve výše citovaném rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, na který soud v plném rozsahu odkazuje. Proto soud žalobkyni ve výroku I. tohoto rozhodnutí přiznal pouze nárok ve výši dosud nesplacené jistiny úvěru v částce 13.000 Kč. Žalovaný v řízení nenamítal, že by nad rámec částečné úhrady ve výši 2.000 Kč uhradil jakoukoliv další částku na svůj dluh, přičemž břemeno tvrzení a důkazní ohledně výše uhrazené částky nese žalovaný. Stejně tak žalovaný neuváděl žádné skutečnosti ohledně možností uvedenou částku splatit. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř, když k jinému postupu s ohledem na nečinnost žalovaného nebyl shledán důvod.
21. Soud výrokem II. tohoto rozsudku zamítl žalobu v rozsahu zákonného úroku z prodlení z žalované jistiny, když žalovaný je povinen v souladu s § 87 odst. 1 věta třetí ZSÚ vrátit bezdůvodné obohacení ve lhůtě přiměřené jeho možnostem. Uvedené ustanovení je speciálním ustanovením ohledně splatnosti pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru oproti obecné úpravě obsažené v § 1958 odst. 2 o. z., dle kterého je dlužník povinen plnit bez zbytečného odkladu po výzvě věřitele, pokud není doba splatnosti sjednána, jak je tomu v případě obecné pohledávky z bezdůvodného obohacení (k tomu opět viz shora citované rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). Jestliže spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, a dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z.
22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když žalobkyně měla ve věci s ohledem na částečné zastavení řízení pro částečné zpětvzetí žaloby žalobkyní a zamítavý výrok II. tohoto rozsudku pouze částečný úspěch v rozsahu menším než 50 % a žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě - pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Šumperku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí nebo exekuce.