Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
7 C 374/2022-18
Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Palkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 15 620 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 12 000 Kč od datum do zaplacení a částku 3 620 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se částečně, co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč, zamítá.
III. Žalobkyně je povinna doplatit České republice na účet Okresního soudu
okres soudní poplatek ve výši 200 Kč, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.
IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 200 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 12 000 Kč od [datum] do zaplacení a částku 3 620 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se částečně, co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč, zamítá. III. Žalobkyně je povinna doplatit České republice na účet Okresního soudu [okres] soudní poplatek ve výši 200 Kč, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku. IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 200 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou ze dne datum se žalobkyně domáhala zaplacení částky v celkové výši 15 620 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazené zápůjčky sestávající z jistiny zápůjčky ve výši 10 000 Kč, poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 000 Kč a smluvní pokuty za nesplacení zápůjčky v částce 3 620 Kč. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč. Žalobkyně uvedla, že s žalovaným uzavřela dne datum prostřednictvím webového formuláře smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalovanému částku 10 000 Kč a žalovaný se zavázal jistinu spolu s poplatkem ve výši 2 000 Kč splatit ke dni
datum. Žalobkyně se v důsledku prodlení žalovaného domáhá úhrady zákonných úroků z prodlení, účelně vynaložených nákladů za písemné výzvy žalovanému, a to konkrétně za výzvy ze dne datum, datum, datum, datum, datum a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky 10 000 Kč od následujícího dne po splatnosti zápůjčky do
datum. Žalovaný neplnil ani po zaslání předžalobní výzvy dne datum.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud jej ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“) vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný na výzvu nereagoval a žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v žalobě, soud proto věc rozhodl pouze na základě listinných důkazů.
3. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu, z něhož dovodil níže uvedené právní závěry. Mezi účastníky byla distančním způsobem elektronickými prostředky dne datum uzavřena smlouva o zápůjčce ve znění dodatku ze dne datum (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě žalobkyně zaslala žalovanému na jím označený bankovní účet částku 10 000 Kč. Žalovaný se proti tomu zavázal poskytnuté prostředky vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 000 Kč, a to nejpozději do datum, jak plyne z čl. 1 Smlouvy. Podle
čl. 2 Smlouvy okamžikem prodlení žalovaného se splacením zápůjčky veškeré vyúčtované poplatky přirůstají k jistině zápůjčky a stávají se její součástí. Smluvní pokuta byla pro případ prodlení žalovaného stanovena ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a za odeslání písemné (listinné) upomínky k úhradě si žalobkyně účtovala 500 Kč. Předžalobní výzvou ve spojení s poštovním podacím archem ze dne datum bylo prokázáno, že žalobkyně žalovaného před podáním žaloby upomínala k zaplacení žalovaného dluhu.
4. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
5. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.
6. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1958 odst. 1 o.z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele.
7. Podle § 2048 odst. 1 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
8. Podle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu.
9. Podle § 122 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč.
10. Soud byl v dané věci vázán podanou žalobou a rozhodoval na základě zjištěného skutkového stavu věci v souladu s § 153 o.s.ř. Vyšel z předložených listinných důkazů (§ 120 o.s.ř.), když na žalovaném bylo, aby případně v řízení tvrdil a prokázal, že jeho povinnost k zaplacení zanikla, zejména, že žalovanou částku zaplatil, což však v dané věci nebylo tvrzeno, ani prokázáno, ani to nevyšlo jinak najevo.
11. Soud v daném případě dospěl k závěru, že nároku žalobkyně uplatněného žalobou z titulu zápůjčky podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), lze co do části podle výroku I. tohoto rozsudku, tedy co do dlužné jistiny poskytnuté zápůjčky, poplatku za její poskytnutí a smluvní pokuty, vyhovět, neboť i přes vysokou roční procentní sazbu nákladů je poplatek za poskytnutí a navýšení zápůjčky sjednán a také požadován nikoli z poskytnutých peněžních prostředků, ale za konkrétní časové období, které je relativně krátké (30 dní), a je vyjádřen pevnou částkou, v důsledku čehož nebude poplatek v případě prodlení dlužníka s plněním závazku narůstat v čase tak jako je tomu u úroků při úvěrech poskytovaných bankami. Na takový poplatek tedy nelze pohlížet jako na skrytý úrok a srovnávat jej s roční úrokovou sazbou úvěrů poskytnutých bankami domácnostem. ulice doba splatnosti také výrazně přispívá k tomu, že se právě roční procentní sazba nákladů jeví jako velmi vysoká. Podstatným aspektem je také to, že zapůjčená částka je nízká a s jejím poskytnutím jsou spojeny určité náklady a poskytovatel by měl generovat také určitý zisk. Žalovaný obdržel částku 10 000 Kč a byl povinen vrátit částku v celkové výši 12 000 Kč, a to včetně poplatků i zisku žalobkyně. Ujednání proto nelze považovat za takové, které výrazně znevýhodňuje spotřebitele a je ve zřejmém rozporu s dobrými mravy, když je nutno zohlednit, že žalovaný požadovanou a ničím nezajištěnou částku získal okamžitě (bezprostředně po uzavření smlouvy), ke svým smluvním povinnostem se nijak nehlásil a sám aktivně vyhledal nabídku žalobkyně, když uzavíral smlouvu prostředky komunikace na dálku, tedy nikoliv při osobním setkání se zprostředkovatelem (jako tomu bývá u jiných obdobných produktů), a proto ho nelze považovat za osobu zcela nevědomou. Vedle práva na úhradu dlužné jistiny a poplatku vzniklo žalobkyni i právo požadovat smluvní pokutu dle 2.3 smlouvy ve výši 0,1 % denně z dlužné částky ve výši 10 000 Kč, a to od dne datum do datum ve výši 3 620 Kč. Nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 12 000 Kč od datum do zaplacení vznikl žalobkyni podle § 1970 o. z., ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
12. Výrokem II. tohoto rozsudku soud zamítl nárok žalobkyně na úhradu příslušenství ve výši 2 500 Kč coby 5× 500 Kč za odeslání písemných upomínek k úhradě. Žalobkyně nepředložila doklady k prokázání jejich odeslání žalovanému, nijak netvrdila ani neprokazovala vznik skutečných nákladů na jejich vyhotovení, a jen na základě textového znění upomínek nelze žalobkyní uplatněnému nároku ve výši 2 500 Kč vyhovět. Nadto soud vyhodnotil, že takové náklady nelze považovat za účelně vynaložené ve smyslu § 122 odst. 1 písm. a) zákona č. 257/2016 Sb., když z jednání žalovaného tedy neuhrazení jakékoliv částky na dluh žalobkyně bylo lze dovodit, že opakované upomínání žalovaného nepovede ke kýženým výsledkům, a zároveň se výše poplatku 500 Kč za každou jednotlivou nijak nepersonalizovanou (vyjma uvedení dlužné částky a jména dlužníka) upomínku jeví jako nepřiměřená a neodpovídající obvyklým nákladům spojeným s upomínáním. Odkaz na obdobné poplatky sjednávané bankami a ceník centrálního depozitáře cenných papírů není případný, ani tyto poplatky nemusí odpovídat reálným nákladům a poplatek centrálního depozitáře pokrývá především náklady na vyhledání informace v obsáhlých registrech investičních nástrojů. Tento nárok žalobkyně svědčí o primárním účelu navýšit úplatu při prodlení, namísto vymožení splatného dluhu. Z těchto důvodů soud neshledal nárok na úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč jako důvodný.
13. Soud dále výrokem III. tohoto rozsudku uložil žalobkyni povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s Položkou 2 bod 2. Sazebníku poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a to vzhledem ke skutečnosti, že v dané věci nebyl vydán platební rozkaz a bylo pokračováno v řízení, proto byl žalobkyni doměřen soudní poplatek z částky 800 Kč podle Položky 2 bod 1. písm. a) na částku 1 000 Kč podle Položky 1 bod 1. písm. a), zbývá tak uhradit 200 Kč.
14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná co do požadované jistiny, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 200 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč, doplatku soudního poplatku ve výši 200 Kč dle výroku III. a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 620 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t.
15. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo nákladů řízení podle § 149 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li povinnost stanovena tímto rozhodnutím dobrovolně splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce a pověření zvoleného soudního exekutora jejím výkonem.