Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 225/2021-53

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Glombicovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro 64 676,72 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 215 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 215 Kč za dobu od 4. 3. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně po žalované domáhala částky 56 461,72 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 28 887,80 Kč za dobu od 4. 3. 2021 do zaplacení a smluvního úroku z prodlení 0,1 % denně z částky 22 113 Kč za dobu od 4. 3. 2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 215 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 215 Kč za dobu od 4. 3. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně po žalované domáhala částky 56 461,72 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 28 887,80 Kč za dobu od 4. 3. 2021 do zaplacení a smluvního úroku z prodlení 0,1 % denně z částky 22 113 Kč za dobu od 4. 3. 2021 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 5. 3. 2021 domáhala po žalované zaplatit částku 64 676,72 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 28 887,80 Kč ve výši 8,25 % ročně za dobu od 4. 3. 2021 do zaplacení a smluvní úrok z prodlení z částky 22 113 Kč ve výši 0,1 % denně za dobu od 4. 3. 2021 do zaplacení s odůvodněním, že uzavřela s žalovanou dne 9. 3. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které poskytla žalované úvěr ve výši 20 000 Kč, peníze byly žalované vyplaceny, úvěr měl být vrácen v 72 měsíčních splátkách po 514 Kč, dluh měl být splacen v celkové výši 37 041 Kč, úrok činil 23 % ročně, žalovaná uhradila pouze 9 splátek v celkové výši 7 785 Kč. Žalobkyně zaslala žalované upomínky dne 20. 12. 2020 a 5. 1. 2021. Ve druhé z nich upozornila žalovanou na to, že pokud nevyrovná své závazky, dojde k zesplatnění celého úvěru. Žalobkyně pak po neuhrazení další splátky dluh zesplatnila ke dni 3. 3. 2021, dluh byl tvořen nesplacenou jistinou ve výši 20 000 Kč, dále úroky, úroky z prodlení, odměnou za inkasní služby, cenou za doplňkové služby, náklady na upomínkování a smluvní pokutou, vše celkem ve výši 64 676,72 Kč. Žalovaná nereagovala ani na předžalobní výzvu.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a po celou dobu řízení zůstala procesně pasivní. Prvního jednání dne 19. 11. 2021 ani druhého jednání dne 1. 3. 2023 se nezúčastnila, ačkoliv byla řádně a včas předvolána. K prvnímu ani druhému jednání se nedostavil ani zástupce žalobkyně, z účasti u jednání se omluvil. Soud proto v souladu s  jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a žalobkyně, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

3. Z emailové korespondence ze dne 9. 3. 2020 o návrhu smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo soud zjistil, že žalobkyně žalované na email email zaslala dne 9. 3. 2020 v 11:09 hodin návrh smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo v návrhu bylo uvedeno, že úvěr činí částku 20 000 Kč, poplatek za poskytnutí činí částku 4 000 Kč, na úhradu předchozího závazku žalované bude vyplacena částka 10 291 Kč, žalované na účet bude vyplacena částka 5 709 Kč, úrok bude činit 23 % ročně, RPSN 38,64 %, splatnost bude 72 měsíců, částka splátky bude obsahovat splátku jistiny a úroku ve výši 865 Kč, poplatek za inkasní službu ve výši 82 Kč, bude sjednána i možnost odkladu splátek za 61 Kč a možnost přerušení splácení v případě nemoci za 104 Kč či ztráty zaměstnání za 104 Kč, celkem žalovaná splatí částku 41 157 Kč, v případě porušení smluvních povinností pak celkově bude muset zaplatit částku nejvíce 73 113 Kč. Žalovaná byla v elektronicky zaslaném návrhu úvěrové smlouvy označena jménem, příjmením, rodným číslem, adresou bydliště, bankovním účtem číslo telefonním číslem a mailem email. Ze záznamu pohybu na bankovním účtu bylo zjištěno, že dne 9. 3. 2020 z účtu žalovaného byla na účet žalobkyně odeslána částka 10 Kč s variabilním symbolem číslo (číslo smlouvy) a zprávou pro příjemce„ souhlasím se smlouvou číslo“. Návrh smlouvy obsahoval i Přílohu č. 5, což byl dotazník k posouzení bonity žadatele. Zde bylo uvedeno, že žalovaná je vyučena, má vyživovací povinnost ke dvěma dětem, je rozvedená, je zaměstnána v dělnické profesi u právnická osoba s.r.o., IČO se sídlem v obec, v pracovním poměru na dobu neurčitou s výdělkem 11 165 Kč (bez uvedení, zda je o mzdu čistou či hrubou s tím, že údaje byly ověřeny u zaměstnavatele), výživné 3 000 Kč, náklady na spotřebitele byly uvedeny ve výši 6 800 Kč, náklady na děti 4 000 Kč, náklady na manžela 0 Kč a náklady na bydlení 0 Kč, žalovaná nevlastnila nemovitosti, měla zaplaceny exekuce, v minulosti doplacenou insolvenci, její měsíční zůstatek byl uveden v částce 2 000 Kč se závěrem, že žalovaná jako spotřebitel má dostatek finančních prostředků pro řádné splácení požadovaného spotřebitelského úvěru. Částka měsíčního disponibilního zůstatku byla uvedena po deklaraci příjmu žalované ve výši 14 165 Kč a výdajů žalované ve výši 11 300 Kč (rozdíl činí částku 2 865 Kč). Soudu předložená smlouva o úvěru byla podepsána dne 9. 3. 2020 sms kódem číslo z telefonního čísla žalované. Proces přidělení tohoto kódu žalovanému doložen nebyl, obchodní podmínky žalobkyně účinné v době uzavření smlouvy však presumovaly podpis úvěrovaného právě tzv.„ autorizačním kódem“. Z výpisu banky o převodu peněz soud zjistil, že z účtu žalobkyně č. bankovní účet, byla dne 10. 1. 2020 převedena na účet žalované částka 8 000 Kč a dále byla dne 9. 3. 2020 převedena částka 5 709 Kč a 10 291 Kč, na stejný účet žalobkyně. U prvního z převodů byl uveden variabilní symbol, u částky 5 709 Kč a částky 10 291 Kč to bylo číslo úvěrové smlouvy číslo. Z potvrzení o vyplacení úvěru ze dne 10. 1. 2020 a z potvrzení o úhradě dluhu zhotovených žalobkyní dne 9. 3. 2020 bylo zjištěno, že žalované oznámila výplatu částky 10 291 Kč, kterou byl zaplacen její dluh z dřívějšího závazku vůči žalobkyni, a výplatu částky 5 709 Kč na účet žalované, částka 4 000 Kč pak byla započtena na náklady žalobkyně. Z upomínek soud zjistil, že žalobkyně vyhotovila dne 20. 12. 2020 první upomínku vůči žalované k úhradě dluhu ve výši 865 Kč z titulu plnění ze smlouvy číslo spolu s úhradou upomínky ve výši 300 Kč, dne 5. 1. 2021 vyhotovila druhou upomínku na částku 865 Kč spolu s úhradou první upomínky ve výši 300 Kč a druhé upomínky ve výši 500 Kč. Obě upomínky byly žalovanému odeslány poštou na adresu adresa žalované, což bylo zjištěno z předložených podacích lístků. Z dopisu žalobkyně vyhotoveného dne 21. 1. 2021 soud zjistil, že žalobkyně žalovanému sdělila zesplatnění úvěru a vyzvala ho k zaplacení částky 64 738,70 Kč do 3. 3. 2021 od data vystavení dopisu, současně ho poučila o možnosti podání soudní žaloby, nebude-li dluh zaplacen. Dopis byl odeslán poštou dne 21. 1. 2021 na adresu adresa žalované, což bylo zjištěno z předložených podacích lístků. Další žalobkyní předloženéy neobsahovaly pro věc rozhodné skutečnosti, soud proto jimi neprovedl dokazování.

4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě a ve vzájemných souvislostech má soud za prokázáno, že mezi účastníky byla dne 9. 3. 2020 uzavřena smlouva o úvěru dle a č. účinného od 1. 1. 2014 (dále jen „o. z.“), a to prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Dle této smlouvy poskytla žalobkyně žalované na její žádost úvěr, a to tak, že na úhradu předchozího závazku žalované vůči žalobkyni byla poskytnuta částka 10 291 Kč, částka 5 709 Kč byla poskytnuta na bankovní účet žalované a částka 4 000 Kč byla započtena na náklady žalobkyně spojené s administrativní činností při vyřizování úvěru a ověřování úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaná uhradila 9 splátek v celkové výši 7 785 Kč. Žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru ke dni 15. 12. 2020. Při uzavření smlouvy žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného s kladným výsledkem, žalobkyně ve svých výpočtech kalkulovala s částkou zůstavší žalované k dispozici ve výši 2 000 Kč.

5. Skutkový stav byl právně hodnocen následujícím způsobem. Požadavek žalobkyně na zaplacení žalované částky se opíral o ustanovení , (dále jen „o. z.“), podle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyně tvrdila existenci písemné smlouvy o úvěru. K platnosti písemné formy právního jednání je podle o. z. vyžadován podpis jednajícího. V případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky odkazuje věta třetí o. z. na jiný právní předpis, který stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Tímto zvláštním právním předpisem je , o službách vytvářející důvěru pro elektronické transakce, účinný od 19. 9. 2016, který v návaznosti na přímo použitelné Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, účinné od 17. 9. 2014, upravuje v závislosti na druhu právního jednání a podepisujícího subjektu požadavky na podepisování elektronických dokumentů. Podle o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Elektronická forma předpokládá elektronický dokument, tedy elektronická data, která jsou obsažena a uchovávána v určité databázi a bez technických prostředků nejsou čitelná. Předpokládá se, že data jsou čitelná v písemných znacích a lze je tak přechovávat. Samotný text dokumentu v elektronické podobě je však třeba odlišovat od podpisu, který má zvláštní režim a to podle o. z., jenž k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Vztah obou zákonných ustanovení nelze vnímat tak, že o. z. by měl být lex specialis k  o. z. (viz Velký komentář I, Obecná část, str. 2025, nakladatelství C. H. Beck, 1. vydání 2014). Tedy závěr, že písemná forma právního jednání je zachována již tehdy, pokud dojde k určení jednající osoby, není správný. I nadále se k platnosti písemného jednání vyžaduje podpis jednajícího. V případě komunikace elektronickými prostředky se tak jedná o elektronický podpis ve smyslu , o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, účinného od 19. 9. 2016, který v § až 7 upravuje tři druhy elektronického podpisu, zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu. V projednávané smlouvě byl ve smlouvě obsažen úkon žalované a to elektronický kód, který byl odeslán z jeho mobilního telefonu. Jelikož se účastníci na takovém způsobu podpisu smlouvy dohodli, lze úkon žalované považovat za prostý elektronický podpis a mít tak smlouvu za uzavřenou v písemné podobě. Vzhledem k tomu, že se jednalo o spotřebitelský úvěr podle , o spotřebitelském úvěru, účinného od 1. 12. 2016, musel se soud zabývat tím, zda žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle provedeného dokazování však žalobkyně vyhodnotila schopnost a možnost žalované úvěr řádně splácet nedostatečně. Zejména dostatečně nevyhodnotila pasivní stránku poměrů dlužníka. Žalobkyně kalkulovala s částkou 6 800 Kč jako náklad na spotřebitele, částkou 4 000 Kč jako náklad na děti a částkou 0 Kč jako nákladem na bydlení, avšak nebyl zřejmý zdroj těchto kalkulací a co částky zahrnují, zejména náklad na bydlení je při nejmenším zvláštní. Pokud žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaná po uhrazení všech závazků má k dispozici částku 2 000 Kč měsíčně a z této je schopna splácet úvěr ve splátkách po 865 Kč měsíčně po dobu 72 měsíců, pak s tímto se soud neztotožňuje. Doba šesti let je natolik dlouhá, aby zjištěné poměry žalované poskytly alespoň přiměřenou hodnotu jistoty, že žalovaná bude schopna částku splátky řádně platit, navíc za stavu, kdy žalovaná v době uzavření úvěrové smlouvy měla dle žalobkyně„ doplaceny záznamy v evidenci exekucí“ a„ doplacenu insolvenci“, u samotné žalobkyně pak byla žalovaná v prodlení s úhradou předchozího závazku. I z této skutečnosti mohla žalobkyně vyvodit odpovídající závěry o schopnosti žalované další poskytnutý úvěr v krátké době po sobě splácet řádně. Protože žalobkyně nesplnila povinnost řádně zkoumat úvěruschopnost žalované, je podle věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru smlouva o úvěru neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s  věty druhé. Podle a o. z. se jedná o absolutní neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu a 3 (dále jen „“) poučena o potřebě dalších tvrzení a důkazů o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku právě z hlediska dostatečného prověření úvěruschopnosti žalovaného. Žalobkyně žalované z neplatné smlouvy o úvěru fakticky poskytla částku 16 000 Kč (10 291 + 5 709), v důsledku přijetí plnění vzniklo na straně žalované bezdůvodné obohacení dle a o. z. Žalovaná žalobkyni zaplatil 7 785 Kč. S ohledem na výše uvedené bylo žalobě vyhověno co do částky 8 215 Kč. Jelikož je žalovaná se zaplacením peněžitého dluhu v prodlení, přiznal soud žalobkyni podle o. z. rovněž nárok na úrok z prodlení z částky 8 215 Kč, a to v souladu s žalobním požadavkem ode dne 4. 3. 2021 do zaplacení, přestože žalovaná byla v prodlení již dříve, avšak soud je žalobním návrhem vázán. Soud je s přihlédnutím k důvodové zprávě toho názoru, že věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru stanoví zvláštní splatnost (hmotněprávní splatnost, nikoliv pariční lhůtu) nároku na vydání bezdůvodného obohacení vzniklého absolutně neplatnou smlouvou o spotřebitelském úvěru v důsledku porušení povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele. Do prodlení se spotřebitel s povinností vrátit jistinu spotřebitelského úvěru dostane jen tehdy, pokud nevrací jistinu v době přiměřené jeho možnostem a schopnostem. V případě, že se žalobce domáhá nevrácené jistiny v rámci soudního řízení, je nutno dovodit, že je zde spor nejen o to, zda má žalovaný vracet žalovanou částku, ale je zde spor i o tom, kdy a zda se stala splatnou. Pokud se žalobce domáhá i úroků z prodlení z nevrácené jistiny, je nezbytné zkoumat i to, jaké byly možnosti a schopnosti spotřebitele vrátit poskytnutou jistinu (břemeno tvrzení a důkazní nese spotřebitel). Pokud spotřebitel v rozsahu odpovídající jeho možnostem a schopnostem nevrátí poskytnutou jistinu či její část, pak se dostává teprve do prodlení s povinností vrátit jistinu či její část a věřiteli následně přísluší i nárok na úrok z prodlení v zákonné sazbě. Břemeno tvrzení a důkazní o možnostech spotřebitele jistinu spotřebitelského úvěru vrátit nese spotřebitel, který zná své poměry a schopnosti a je na něm, aby v rámci sporného řízení tyto tvrdil a případně doložil. Jelikož žalovaný k době plnění nic netvrdil, byla mu povinnost k úhradě dluhu stanovena v obecné pariční lhůtě dle Zbývající část uplatněného nároku žalobkyně, konkrétně náklady na administrativní činnost, včetně odměny za doplňkové služby, jakož i smluvní pokutu včetně smluvního úroku z prodlení a úroku z prodlení z těchto částek, byla zamítnuta, neboť má původ v absolutně neplatné smlouvě.

6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle negativně, protože žalované, která byla dle výsledku řízení převážně procesně úspěšná, žádné náklady v řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do patnácti dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo, prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Ostravě.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co ji ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat jeho soudního výkonu nebo nařízení exekuce.