Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 297/2022-17

Okresní soud Plzeň- sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Palkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení, Ph.D.

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

trvale bytem adresa žalovaného

o zaplacení 37 807 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 22 200 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % jdoucím ročně od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zčásti, co do zaplacení částky 7 215 Kč, částky 8 392 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky 2 500 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 29 415 Kč od datum do datum a zákonného úroku z prodlení z částky 7 215 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu

okres doplatek soudního poplatku ve výši 378 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 295 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 22 200 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % jdoucím ročně od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zčásti, co do zaplacení částky 7 215 Kč, částky 8 392 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky 2 500 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 29 415 Kč od [datum] do [datum] a zákonného úroku z prodlení z částky 7 215 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu [okres] doplatek soudního poplatku ve výši 378 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 295 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 29 415 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení jdoucím od datum do zaplacení, dále požadovala zaplacení smluvní pokuty ve výši 8 392 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný se prostřednictvím internetové domény žalobkyně registroval do systému žalobkyně za účelem využívání jejích služeb. Současně s touto registrací se žalovaný seznámil s obchodními podmínkami žalobkyně. Žalovaný požádal žalobkyni v elektronické formě o poskytnutí zápůjčky. Následně došlo dne datum k uzavření smlouvy o zápůjčce (dále jen„ smlouva“). Na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému téhož dne částku 22 200 Kč, a to bezhotovostním převodem na účet žalovaného. Žalovaný se zavázal žalobkyni poskytnutou zápůjčku vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 7 215 Kč, a to nejpozději do datum, ani přes výzvy ze strany žalobkyně však dosud neuhradil žádnou částku.

2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu (dále jen „ “) vyzval žalobkyni a žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žádný z účastníků na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.

3. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný zavřeli ve smyslu ustanovení a násl. , (dále jen „ “), smlouvu o zápůjčce, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 22 200 Kč. Žalovaný se zavázal, že zápůjčku uhradí žalobkyni nejpozději do datum společně s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 7 215 Kč. Ze smlouvy dále vyplývá, že výše úrokové sazby byla stanovena na 0% a RPSN 2166 %. Pro případ prodlení bylo v článku 2.3 smlouvy o zápůjčce ujednáno, že dlužné částky budou přirůstat k jistině a stanou se její součástí, dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny; dále bylo ujednáno, že žalobkyně může po žalovaném požadovat také účelně vynaložené náklady, které mu vzniknou s případným prodlením žalovaného zejména předáním pohledávky k vymáhání inkasní agentuře, a to za písemnou upomínku 500 Kč, 100 Kč za upomínku zaslanou prostřednictvím e-mailu, 50 Kč za telefonickou upomínku, 30 Kč za SMS upomínku, 450 Kč za přípravu dohody o splátkovém kalendáři, 500 Kč za předání spisu k internímu vymáhání, 750 Kč za předání inkasní agentuře a 1 800 Kč za účelné náklady spojené s předáním a vymáháním inkasní agentrurou. Dále v článku 2.4 smlouvy o úvěru byla ujednána možnost prodloužení splatnosti za poplatek, a to o 7 dní ve výši 15 % z aktuální dlužné jistiny, o 15 dní ve výši 25 % z dlužné jistiny, o 30 dní ve výši 32,5 % z dlužné jistiny.

4. Z výpisu z běžného účtu vedeného u Raiffeisen bank za období od datum do datum bylo zjištěno, že žalovaný dne datum čerpal finanční prostředky ve výši 22 200 Kč. Z předžalobní výzvy ve spojení s poštovním podacím lístkem ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 38 740 Kč z titulu smlouvy uzavřené dne datum se stanovením třídenní lhůty k úhradě.

5. Podle , výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy, nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Dle nálezu Ústavního soudu výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanoveními , ale především s článkem 36 y. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , dále sp. zn. vyplývá, že„ Při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejbližším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytnutých peněžními y výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“

6. Podle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

7. Podle ustanovení soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

8. Referenční sazba RPSN, za kterou banky v daném období poskytovaly úvěry v červenci 2021 pro domácnosti na spotřebu se splatností do jednoho roku, činila podle veřejně dostupné databáze příjmení příjmení jméno číslo 7,88 %, úroková sazba pro úvěry a půjčky na spotřebu domácnostem se splatností do jednoho roku dle databáze příjmení B1 číslo UK3 v červenci 2021 10,47 %. Ve světle shora citované judikatury však činí maximální přípustná smluvní sazba RPSN 23,64 %, úroková sazba maximálně 31,41 %. V posuzované věci činí výše poplatku za poskytnutí zápůjčky 7 215 Kč, tedy 240,50 Kč za jeden den trvání zápůjčky, což je při 365 dnech v roce 87 782,50 Kč za rok a ve vztahu k jistině jde o 395,40 %. Výše RPSN činila dle smlouvy 2 166 %.

9. Jak bylo dále zjištěno ze smlouvy o zápůjčce ze dne datum, vztah mezi stranami smlouvy byl značně nevyrovnaný, když žalovaný měl povinnost zaplatit poplatek za poskytnutí zápůjčky a pro případ prodlení měl povinnost hradit smluvní pokutu a náklady spojené s upomínáním, současně bylo ve smlouvě poměrně nepřehledně ujednáno přirůstání vyúčtovaných poplatků k jistině, které znamená značné navyšování dluhu v čase pro žalovaného jako spotřebitele, naproti tomu žalobkyně žádnou jinou povinnost kromě poskytnutí jistiny úvěru neměla. V této souvislosti je proto třeba zohlednit rovněž závěry obsažené v nálezech Ústavního soudu ČR ze dne datum sp. zn. a ze dne datum sp. zn. , dle nichž se nemá dostávat soudní ochrany subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů, v případě ustanovení smluv, která jsou předtištěná a neumožňují slabší straně jejich modifikace a skrývají-li v sobě možnost vyvolání nepříznivých následků na straně spotřebitele, kdy zasáhnou výrazně do sféry právní i osobní. Na smlouvu o zápůjčce uzavřenou mezi žalovaným a žalobkyní je třeba pohlížet ve světle shora citované judikatury Nejvyššího a Ústavního soudu jako na absolutně neplatnou ve smyslu ustanovení pro rozpor s dobrými mravy a současně pro rozpor se zákonem, neboť předmětná úvěrová smlouva představuje značnou nerovnováhu v neprospěch spotřebitele (žalovaného) jakožto slabší smluvní strany.

10. Vzhledem ke skutečnosti, že nárokům vyplývajícím z absolutně neplatné smlouvy nelze přiznat právní ochranu, soud je vypořádal v režimu bezdůvodného obohacení dle ustanovení a násl. , kdy žalovaný se na úkor žalobkyně plněním, které mu bylo poskytnuto na základě neplatného právního jednání, bezdůvodně obohatil, a proto je povinen vydat žalobkyni částku 22 200 Kč, která mu byla žalobkyní poskytnuta.

11. Pokud jde o prodlení žalovaného, soud dospěl k závěru, že v souladu s  mohla být předžalobní upomínka žalovanému doručena nejdříve třetí pracovní den od jejího odeslání, k čemuž došlo dne datum, žalovaný se tak dostal do prodlení až dne datum, tj. po uplynutí třídenní lhůty k plnění stanovené v předžalobní výzvě. Ve zbytku byla žaloba výrokem II. zamítnuta s ohledem na shledanou absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčce jako celku.

12. Soud dále výrokem II. tohoto rozsudku uložil žalobkyni povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s položkou 2 odst. 2. sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k  , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a to vzhledem ke skutečnosti, že v dané věci nebyl vydán platební rozkaz a bylo pokračováno v řízení, proto byl žalobkyni doměřen soudní poplatek z částky 1 513 Kč na 1 891 Kč dle položky 1 sazebníku, zbývá tak uhradit 278 Kč.

13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle s přihlédnutím k tomu, že žalobkyně měla ve věci částečný úspěch, a to z 54 %, neúspěšná byla ze 46 %, vzniklo jí tak právo na náhradu nákladů řízení ve výši 8 %. Při vyčíslení míry úspěchu a neúspěchu soud přihlížel v souladu s nálezem Ústavního soudu i k požadovanému příslušenství, když je nutno při rozhodování o náhradě nákladů řízení dle míry úspěchu ve věci zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen jistiny pohledávky, ale též stran jejího příslušenství. Žalobkyni tak byla výrokem IV. přiznána na náhradě nákladů řízení částka 265 Kč, odpovídající 8 % z 3 691 Kč, na níž by žalobkyni vznikl nárok v případě plného úspěchu ve věci, představovanou zaplaceným soudním poplatkem 1 513 Kč, doplatkem soudního poplatku 378 Kč, náklady právního zastoupení podle advokátního tarifu za tři úkony právní služby po 500 Kč – převzetí věci, žaloba, předžalobní upomínka, s navýšením o paušální náhradu podle za tři úkony po 100 Kč Lhůta k zaplacení byla u obou výroků stanovena podle Platební místo nákladů řízení bylo určeno podle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň- sever.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze podat návrh na výkon tohoto rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.