Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
46 C 464/2022
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Martincovou ve věci
manžela: osobní údaje manžela zastoupený advokátem Mgr. anonymizována dvě slova
sídlem adresa
a
manželky: osobní údaje manželky zastoupená advokátem JUDr. Bc. jméno příjmení, Ph.D.
sídlem adresa
o rozvod manželství
takto:
I. Manželství příjmení jméno příjmení celé jméno manžela a celé jméno manželky, rozené příjmení, uzavřené dne datum v anonymizováno v anonymizováno, zapsané v knize manželství matričního úřadu Úřadu anonymizována dvě slova územní celek, obec ve svazku spisová značka, roč. rok, strana anonymizováno, poř. číslo se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. České republice – Okresnímu soudu Praha-východ se náhrada nákladů nepřiznává.
Odůvodnění:
I. Manželství [příjmení] [jméno] [příjmení] [celé jméno manžela] a [celé jméno manželky], rozené [příjmení], uzavřené dne [datum] v [anonymizováno] v [anonymizováno], zapsané v knize manželství matričního úřadu Úřadu [anonymizována dvě slova] [územní celek], [obec] ve svazku [spisová značka], roč. [rok], strana [anonymizováno], poř. [číslo] se rozvádí. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. České republice – Okresnímu soudu Praha-východ se náhrada nákladů nepřiznává.
Manžel se domáhal rozvodu manželství, které bylo uzavřeno dne datum, s tím, že manželství bylo po několik let spokojené. Za trvání manželství se manželům narodily tři děti, dne datum nezletilý jméno, dne datum nezletilá příjmení a dne datum nezletilý jméno. Později však začaly mezi manželi vznikat problémy a nedorozumění, které vyústily v opuštění společné domácnosti ze strany manželky a společných dětí. K datu podání návrhu na rozvod manželství manželé nevedou společnou domácnost po dobu cca jednoho roku, žijí odděleně, společně finančně nehospodaří a každý si zajišťuje své potřeby samostatně. K odstěhování manželky z obec do obec došlo dne datum O úpravě poměrů k nezletilým dětem bylo pravomocně rozhodnuto rozsudkem název soudu ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací, které byly na jeho základě svěřeny do péče matky (manželky).
Manželka s rozvodem manželství souhlasila, ani ona neměla zájem na obnovení manželského svazku. Příčinu rozvratu manželství pak spatřovala ve vzájemných neshodách manželů ohledně podstatných záležitostí manželského života a ve vzájemném citovém odcizení.
Manžel je státním příslušníkem Egypta s pobytem na území České republiky, proto se soud zprvu zabýval otázkou pravomoci a příslušnosti českého soudu a otázkou rozhodného práva. Soud na daný případ aplikoval s ohledem na neexistenci mezinárodní smlouvy mezi Českou republikou a Egyptem o právní pomoci ve věcech občanskoprávních a s ohledem na § 2 zákona č. 91/2012 Sb. , o mezinárodním právu soukromém, (dále jen„ z.m.p.s.“), úpravu obsaženou jednak v nařízení Rady (ES) č. 2201/2003, o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti, jednak z.m.p.s. a dospěl k závěru, že podle čl. 3 odst. 1 písm. a) citovaného nařízení je dána pravomoc a příslušnost k rozhodnutí věci, a podle § 49 a § 50 z.m.p.s. je rozhodným právem právní řád České republiky, neboť jejich obvyklé bydliště se nachází na území České republiky.
Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění: Manželství účastníků bylo uzavřeno dne datum (zjištěno z oddacího listu vydaného Úřadem anonymizována dvě slova územní celek, obec anonymizováno, zvláštní matrikou dne datum). Z manželství se narodily tři děti, a to k dnešnímu dni nezletilý jméno, datum narození, nezletilá příjmení, datum narození, a nezletilý jméno, datum narození, přičemž poměry k nezletilým pro dobu po rozvodu manželství byly soudem upraveny tak, že na základě dohody rodičů, byli nezletilí svěřeni do péče matky a otec se zavázal přispívat na jejich výživu. Rozsudek nabyl právní moci dne datum (zjištěno z rozsudku název soudu ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací). Manželství považují manželé za hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno bez možnosti jeho obnovy. Příčinu rozvratu manželství spatřují ve vzájemných neshodách manželů ohledně podstatných záležitostí manželského života a v citovém odcizení (účastnický výslech manželů).
Po právní stránce soud věc hodnotil podle zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen„ o.z.“), kdy podle § 755 odst. 1 o.z. může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.
Podle § 755 odst. 2 o.z. přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let.
Podle § 756 o.z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.
Podle § 758 o.z. manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.
Kvalifikovanost rozvratu manželství je dána nejen jeho délkou a intenzitou, ale i skutečností, že v důsledku tohoto rozvratu nelze očekávat obnovení soužití manželů. Skutečnost, zda manželé spolu žijí či nikoliv, není vázána na existenci společného bydliště; společné žití manželů je otázkou jejich osobního (včetně intimního), ale i majetkového společenství, tj. společné sdílení radostí, problémů, společné trávení volného času, osobní péče o druhého manžela, společné nakládání s finančními prostředky apod.
Z vyjádření obou účastníků vyplynulo, že své manželství považují za trvale rozvrácené. Oba deklarovali, že možnost obnovy manželského soužití je vyloučena. Pokud jde o příčinu rozvratu manželství, vycházel soud ze shodných tvrzení účastníků, kteří jako příčinu rozvratu manželství označili vzájemné neshody ohledně podstatných záležitostí manželského života a citové odcizení. O úpravě poměrů k všem třem nezletilým dětem pro dobu po rozvodu manželství bylo pravomocně rozhodnuto rozsudkem název soudu ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací.
Vzhledem k tomu, že byly splněny všechny zákonné podmínky pro rozvod manželství, soud manželství rozvedl.
O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb. , o zvláštních řízeních soudních (dále jen„ z.ř.s.“), neboť neshledal okolnosti odůvodňující jejich přiznání některému z manželů.
Soud dále rozhodl o nákladech, které mu vznikly v souvislosti s právem manžela jednat před soudem ve své mateřštině, potažmo v jazyce, který bez pochyb ovládá, ve smyslu § 18 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , s tím, že na jejichž náhradu nemá podle § 141 odst. 1 o.s.ř. právo, neboť tyto náklady hradí stát.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 395 z.ř.s.)
Manželé jsou povinni do 15 dnů od právní moci rozsudku požádat obecní (městský) úřad v místě svého bydliště o vydání nového občanského průkazu s vyznačenou změnou rodinného stavu.
Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení.