Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
16 C 263/2022-21
Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Mgr. Michaelem Květem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 1 530 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 30 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 30 Kč od datum do zaplacení a částku 1 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 500 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, advokáta.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 30 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 30 Kč od [datum] do zaplacení a částku 1 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 500 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta.
1. Žalobkyně se žalobou, doručenou soudu dne datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky 30 Kč a částky 1 500 Kč společně s příslušenstvím z titulu nezaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, k jejichž úhradě byl na místě vyzván, a to na základě uzavřené smlouvy o přepravě osob, když se při cestování dne datum tramvajovou linkou 3 neprokázal při přepravní kontrole provedené zaměstnancem žalobkyně platným jízdním dokladem, tedy neuhradil stanovené jízdné.
2. Soud postupoval dle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen o.s.ř. ) a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, přičemž účastníci se ve stanovené lhůtě k výzvě soudu, zda se vzdávají účasti na jednání, nevyjádřili a soud tedy předpokládá, že nemají námitky (ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. ).
3. Podle ust. § 157 odst. 4 ve spojení s ust. § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. se odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (ust. § 207 odst. 1 o.s.ř. ) omezuje pouze na závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
4. Soud z provedených důkazů (zápis o provedené přepravní kontrole číslo ze dne datum, smluvními přepravními podmínkami PID, tarifem pražské integrované dopravy, výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne datum s potvrzením o odeslání písemnosti držitelem poštovní licence prostřednictvím Hybridní pošty) zjistil následující skutkový stav věci.
5. Žalovaný dne datum využil dopravní prostředek městské hromadné dopravy provozovaný žalobkyní, tj. tramvajovou linku 3, přičemž se při kontrole pověřenou osobou neprokázal platným jízdním dokladem. Žalovaný byl proto povinen téhož dne zaplatit v souladu se smluvními přepravními podmínkami a tarifem pražské integrované dopravy jízdné ve výši 30 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalovaný svůj dluh odpovídající jízdnému a přirážce k jízdnému neuhradil. K úhradě dluhu byl žalovaný dne datum vyzván předžalobní upomínkou.
6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:
7. Žalovaný využil dopravního prostředku městské hromadné dopravy provozované žalobkyní, čímž byla uzavřena smlouva o přepravě ve smyslu § 2550 a násl. zák. č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), když se žalobkyně jako dopravce zavázala přepravit žalovaného jako cestujícího do místa určení, a ten se zavázal zaplatit jízdné. Žalovaný se během přepravy při kontrole pověřenou osobou dne datum v rozporu s ust. § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb. , o drahách v příslušném znění ve spojení s § 7 odst. 6 vyhl. č. 175/2000 Sb. , o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, neprokázal platným jízdním dokladem. Žalovaný byl proto v den, kdy byl kontrolován, povinen zaplatit v souladu se smluvními přepravními podmínkami dopravce a tarifem jízdné ve výši 30 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč stanovenou žalobkyní podle § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb. , což neučinil. Žalobkyně má proto dle ust. § 2550 o. z., a ust. § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb. , právo na zaplacení částky ve výši 1 530 Kč. Soud proto posoudil nárok žalobkyně jako důvodný.
8. O příslušenství pohledávky bylo rozhodnuto dle ust. § 1970 o. z., ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný nezaplatil téhož dne, kdy byla kontrolován, přirážku k jízdnému. Dnem následujícím, tedy datum, se dostal do prodlení a od tohoto dne má žalobkyně právo na zákonný úrok z prodlení z dlužných částek až do jejich úplného zaplacení.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 530 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.