Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

119 C 13/2025-34

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Benešovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení částky 10 875 Kč s příslušenstvím a 4 002 Kč

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 288 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 9 587 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 10 875 Kč od 23. 1. 2024 do zaplacení, smluvní pokutu ve výši 4 002 Kč, úrok ve výši 93,72 % ročně z částky 7 126,66 Kč od 23. 1. 2024 do 15. 2. 2024 ve výši 423,36 Kč, úrok ve výši 15 % ročně z částky 7 126,66 Kč od 16. 2. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 23. 1. 2024 dosáhne částky 22 744 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 288 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 9 587 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 10 875 Kč od 23. 1. 2024 do zaplacení, smluvní pokutu ve výši 4 002 Kč, úrok ve výši 93,72 % ročně z částky 7 126,66 Kč od 23. 1. 2024 do 15. 2. 2024 ve výši 423,36 Kč, úrok ve výši 15 % ročně z částky 7 126,66 Kč od 16. 2. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 23. 1. 2024 dosáhne částky 22 744 Kč, se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne 5.6.2025 domáhala po žalovaném zaplacení celkem částky 14 877 Kč s příslušenstvím s tím, že dne 14.2.2023 uzavřeli smlouvu o úvěru č. hodnota, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému částku 10 000 Kč a žalovaný se jí zavázal vrátit žalobkyni v 18měsíčních splátkách po 1 089 Kč počínaje měsícem březnem 2023 Žalovaný však v součtu uhradil pouze 8 712 Kč. Nereagoval ani na předžalobní výzvu.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud nařídil na den 29.5.2026 ústní jednání, ke kterému se žalovaný nedostavil. Svou neúčast soudu neomluvil.

4. Právní zástupce žalobkyně u jednání doplnil skutková tvrzení a uvedl, že žalobkyně, tedy úvěrující společnost se řádně a dostačujícím způsobem zabývala úvěruschopností, zkoumala majetkové poměry žalovaného, spoléhala na prohlášení žalovaného, prováděla vlastní šetření, měla k dispozici kartu klienta, dále výpisy z veřejně dostupných rejstříků, vycházela také ze sdělených údajů žalovaným v kartě klienta. Splnila tedy zákonné povinnosti a dospěla k závěru, že žalovaný je schopen hradit závazky vyplývající ze smlouvy, úvěr ve výši 10 000 Kč byl žalovanému řádně vyplacen, jak vyplývá z dokladů o vyplacení úvěru, žalovaný uhradil pouze 8 712 Kč.

5. Soud ve věci prováděl dokazování sdělením podstatného obsahu listinných důkazů, a to výpisu z obchodního rejstříku, smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne 14. 2. 2023, dodatkem ke smlouvě, technickým popisem uzavření smlouvy, oznámením o schválení úvěru, dokladem o vyplacení, formulářem hodnocení klienta, ověřením v registrech, doklady vztahujících se k posouzení úvěruschopnosti, kartou klienta, předžalobní výzvou, doklady o odeslání, oznámení o zesplatnění předsmluvním formulářem, potvrzením o platbě. Co se týče dalších žalobkyní navrhovaných důkazů, pak tyto soud neprováděl, neboť by podle přesvědčení soudu jejich provedení nemohlo přispět k hlubšímu objasnění skutkového stavu a případně odlišného posouzení věci. Soud má za to, že pro účely rozhodnutí s ohledem na právní posouzení viz níže byl skutkový stav zjištěn dostatečně.

6. Soud všechny důkazy posoudil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl ke zjištění skutkového stavu ve věci: Žalobkyně a žalovaný se dne 14. 2. 2023 dohodli (když žalovaný učinil návrh na uzavření smlouvy a žalobkyně návrh smlouvy akceptovala), že žalobkyně poskytne žalovanému částku 10 000 Kč, a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit ve 18měsíčních splátkách po 1 089 Kč. Žalovaný peněžní prostředky obdržel dne 14.2.2023 bezhotovostním převodem na účet. Žalovaný žalobkyni dosud uhradil částku 8 712 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky, ničeho však již nezaplatil.

7. Tato skutková zjištění učinil soud na základě předložených listinných důkazů, které vzájemně korespondují a nepochybně prokazují takto zjištěný skutkový stav věci. Soud dále připomíná, že žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání se nedostavil, v průběhu řízení nezpochybňoval věrohodnost a pravdivost předložených listinných důkazů, zejména uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 14. 2. 2023, vyplacení finančních prostředků ve výši 10 000 Kč a úhradu částky ve výši 8 712 Kč.

8. Podle o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebiteli úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Podle o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 31. 8. 2024 poskytovatel při posouzení úvěru schopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splácen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s , věta druhá, je smlouva neplatná. Soud přihlédne k neplatnosti i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle o spotřebitelském úvěru ve znění účinném je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odst. 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

12. Podle o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

13. Podle občanského dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení, dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

14. Podle občanského po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný, výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výši takto stanovená.

15. Podle občanského kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

16. Po zjištění skutkového stavu věci posoudil soud žalobu po právní stránce a dovodil, že žaloba byla k soudu dána důvodně, nikoliv však v celém rozsahu. S ohledem na výsledky provedeného dokazování soud dovodil, že úvěrující společnost (žalobkyně) a žalovaný zcela nepochybně měli za cíl uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákona, neboť mezi nimi skutečně byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru dne 14.2.2023 a na základě této smlouvy žalovaný čerpal finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, pokud žalobkyně v řízení tvrdila, že žalovaný doposud uhradil pouze částku ve výši 8 712 Kč, žalovaný toto v průběhu řízení nezpochybňoval, nenamítal úhrady čehokoliv dalšího, má soud za to, že v řízení bylo nepochybně prokázáno, že na jistinu žalovaný doposud uhradil pouze částku 8 712 Kč a dluh na jistině proto činí 1 288 Kč.

17. Soud nárok žalobkyně neposoudil z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru podle občanského , ale podle ustanovení a zákona o spotřebitelském úvěru č. , tj. ustanovení o vypořádání vzájemných nároků mezi úvěrující společnosti a úvěrovaným na základě neplatné smlouvy. Soud absolutní neplatnost smlouvy dovodil ve smyslu ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru pro nedostatek posouzení úvěruschopnosti, přičemž k tomuto nedostatku byl oprávněn přihlížet i bez návrhu, jak vyplývá ze zákona.

18. Pokud jde o posouzení úvěruschopnosti, žalobkyně sice tvrdila a prokazovala, že se úvěruschopností zabývala, zkoumala finanční a majetkové poměry žalovaného, měla k dispozici kartu klienta, s tím se však zdejší soud neztotožnil. Z žádných tvrzení ani důkazů není však zřejmé, jaké byly měsíční příjmy a výdaje žalovaného před uzavřením smlouvy, tj. před 14. 2. 2023, zda jeho příjmy pokryly všechny výdaje v souvislosti s bydlením a případnými jinými úvěry. Za této situace soud dovodil absolutní neplatnost smlouvy a žalobkyni přiznal pouze právo na zaplacení neuhrazené jistiny ve výši 1 288 Kč (=10 000 Kč – 8 712 Kč).

19. Pokud jde o příslušenstvím s ohledem na aktuální judikaturu Nejvyššího soudu má soud za to, že žalobkyně nemá právo ani na příslušenství představující zákonné úroky z prodlení po doručení předžalobní výzvy, jak je k tomu u vypořádání podle principu bezdůvodného obohacení dle občanského a to vzhledem k tomu, že žalovaný se neocitl v prodlení se zaplacením neuhrazené jistiny, neboť až v řízení, které bylo vyvoláno žalobou ze dne 5. 6. 2025, soud zkoumal schopnosti a možnosti žalovaného uhradit závazek vyplývající ze speciálního ustanovení o vypořádání vzájemných nároků obou účastníků řízení. Vzhledem k tomu, že soud nárok posoudil podle zákona o spotřebitelském úvěru č. , nikoliv podle smlouvy o spotřebitelském úvěru dle občanského zákona, ani podle ustanovení bezdůvodného obohacení, výrokem II. ve zbývajícím rozsahu žalované částce nevyhověl a žalobu zamítl.

20. Výrok o nákladech řízení vyplývá z ustanovení , žalobkyně byla v převážném rozsahu procesně neúspěšná. Žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly, bylo proto výrokem III. rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.