Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

39 Co 145/2026-43

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Cidliny a soudkyň JUDr. Andrey Borovičkové, Ph.D. a Mgr. Miloslavy Štorkové ve věci

žalobce: Jméno žalobce, narozený dne Datum narození žalobce

bytem Adresa žalobce

zastoupený advokátem Jméno advokáta

sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Orgán veřejné moci, IČO Orgán veřejné moci sídlem Adresa orgánu veřejné moci

o zaplacení 10 750 Kč s příslušenstvím

k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 24. února 2026, č. j. –30

takto:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. potvrzuje.

II. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II. mění jen tak, že výše nákladů řízení činí 300 Kč, jinak se potvrzuje.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. potvrzuje.II. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II. mění jen tak, že výše nákladů řízení činí 300 Kč, jinak se potvrzuje.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu na zaplacení 10 750 Kč s příslušenstvím a žalobci uložil zaplatit žalované náhradu nákladů řízení 450 Kč.

2. Žalobce požadoval žalovanou částku z titulu zadostiučinění za nemajetkovou újmu, jež mu měla vzniknout nesprávným úředním postupem, spočívajícím v nepřiměřené délce řízení, vedeného u Orgán veřejné moci pod sp. zn. spisová značka (posuzované řízení). Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že žalobce dostatečně odškodnila v rámci předběžného projednání nároku částkou 36 250 Kč.

3. Soud prvního stupně rozhodoval se souhlasem účastníků řízení bez nařízení jednání a zjistil průběh posuzovaného řízení z obsahu spisu Orgán veřejné moci sp. zn. spisová značka, který podrobně popsal v odstavci 5 odůvodnění napadeného rozsudku. Dědické řízení (správně pozůstalostní řízení) bylo zahájeno dne datum. Předběžné šetření se konalo po výzvě notářky z datum dne datum. Téhož dne notářka požádala soud o spojení věci s pozůstalostním řízením po manželce zůstavitele. Notářka obdržela sdělení k žádosti o součinnost dne datum, další sdělení urgovala nebo vyžadovala dne datum a odpovědi obdržela dne datum a dne datum. Dne datum požádal adresa, aby s ním bylo jednáno jako s dědicem. Odpověď notářka poskytla až datum a další součinnost žádala dne datum. Dne datum notářka vyzvala adresa k podání žaloby na určení jeho dědického práva po manželce zůstavitele. Dne datum soud řízení přerušil do pravomocného skončení řízení o určení dědického práva a v řízení bylo pokračováno po odpadnutí důvodu dne datum. V mezidobí vyžádala notářka další součinnost. Dne datum se konalo jednání, na němž byla uzavřena dohoda o rozdělení pozůstalosti. Usnesení o dědictví nabylo právní moci téhož dne. Žalovaná na nárok předběžně uplatněný žalobcem datum ve výši 47 000 Kč před podáním žaloby uhradila 36 250 Kč.

4. Soud prvního stupně poté s odkazem na ustanovení , , , , , 3 a , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (náhradový zákon), uzavřel, že celková délka posuzovaného řízení ve vztahu k žalobci činila 3 roky a 5 měsíců. Žalovaná se dopustila nesprávného úředního postupu, neboť postup soudní komisařky nebyl plynulý, v řízení nastaly průtahy mezi jednotlivými úkony neodůvodnitelné složitostí a povahou konkrétní věci (mezi předběžným šetřením a úkony k zjištění okruhu dědiců a rozsahu majetku, mezi zjištěním spornosti dědického práva a výzvou k podání žaloby na určení dědického práva), což zapříčinilo nepřiměřenou délku řízení. Za nemajetkovou újmu vzniklou žalobci porušením jeho práva na projednání věci v přiměřené lhůtě náleží žalobci zadostiučinění v penězích. Výši tohoto zadostiučinění stanovil soud prvního stupně ve smyslu Stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Orgán veřejné moci ze dne datum, sp. zn. spisová značka za použití základní sazby částky 15 000 Kč za první dva roky řízení a za každý další rok řízení. Základní částku zadostiučinění takto určil ve výši 36 250 Kč a nepřistoupil k žádné korekci ve smyslu náhradového zákona, neboť nebyly dány okolnosti mimořádné povahy ani zvýšený význam řízení pro žalobce. S odůvodněním, že žalovaná uhradila žalobci odpovídající částku, soud prvního stupně žalobu v plném rozsahu zamítl a žalované přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši odpovídající paušální náhradě hotových výdajů advokáta.

5. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné odvolání. Rozhodnutí soudu prvního stupně vytýkal nepřezkoumatelnost, kterou spatřoval v tom, že se soud prvního stupně nevypořádal se všemi jeho námitkami a že nekonkretizoval důkazní prostředky a nesporná tvrzení, z nichž učinil svůj závěr o skutkovém stavu. Žalobce prosazoval, že z rozhodnutí nelze dovodit, jaké závěry o skutkovém stavu soud prvního stupně učinil pro jednotlivá kritéria pro stanovení výše škody. Setrval na stanoviscích, že doba rozhodná pro určení výše přiměřeného zadostiučinění počala běžet již datum, kdy zemřel zůstavitel, a že základní částka má být valorizována, neboť od stanovení jejího rozmezí uplynulo již 15 let. Žalobce soudu prvního stupně také vytýkal, že opomenul zohlednit, že žalobce podal dvě stížnosti, kterými se snažil urychlit řízení, že postup notářky vykazoval chyby, když notářka, jak sama přiznala, prováděla dokazování o okolnostech, k němuž nebyla oprávněná ani příslušná. Dodal, že tyto všechny skutečnosti měly, s přihlédnutím k věku žalobce a jeho nedobrému zdravotnímu stavu, negativní vliv na jeho psychiku. Odvolatel navrhl, aby odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

6. Žalovaná se k podanému odvolání nevyjádřila.

7. Žalobce uplatnil odvolací důvod ve smyslu Odvolací soud proto z podnětu jeho odvolání přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně i řízení, jež jeho rozhodnutí předcházelo, v intencích daných a bez nařízení jednání, když oba účastníci řízení s tímto postupem souhlasili, a to v odvolání napadeném rozsahu a odvolání opodstatněným neshledal.

8. Žalobci nelze přisvědčit v jeho názoru, že je napadený rozsudek soudu pro nedostatek důvodů nepřezkoumatelný, neboť tento vyhovuje závěrům ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, podle kterých i když rozhodnutí odvolacího soudu nevyhovuje všem požadavkům na jeho odůvodnění, není zpravidla nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly podle obsahu dovolání na újmu uplatnění práv dovolatele (srov. rozsudek Orgán veřejné moci ze dne datum, sp. zn. spisová značka, uveřejněný pod číslem hodnota Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Napadený rozsudek je způsobilým pramenem poznání úvah soudu prvního stupně stran zjišťování skutkového stavu věci i jeho právního posouzení řešených otázek, na něž měl žalobce též náležitou možnost ve svém odvolání odpovídajícím způsobem reagovat (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Odvolací soud považuje za dostatečně srozumitelné i resumé obsahu posuzovaného řízení, které bylo správně zjištěno, jak uvedl soud prvního stupně, ze spisu Orgán veřejné moci sp. zn. spisová značka, je v něm také jasně uvedeno, že okolnosti ohledně předběžného uplatnění nároku nebyly mezi účastníky řízení sporné.

9. Odvolací soud k takto zjištěnému skutkovému stavu jen doplňuje, že se z obsahu dědického spisu také podává, že po zahájení posuzovaného řízení dne datum, zemřela manželka zůstavitele, jméno FO, pozůstalostní řízení bylo projednáváno pod sp. zn. spisová značka (přípis notářské koncipientky tituly před jménem jméno FO z datum na č.l. 14 spisu a ověření údajů z informačního systému evidence obyvatel na č. l. 15 spisu), přičemž notářka požádala, aby byla v souladu s rozvrhem práce pověřena jako soudní komisařka i do tohoto pozůstalostního řízení (č. l. 19). Z e-mailu ze datum plyne, že zůstavitelka nezanechala dědice ze zákona, rodiče předemřeli, děti neměla a vzdálenější příbuzní nejsou známi. Proto notářka žádala na Anonymizováno o další záznamy o jejích příbuzných a vyzvala i žalobce, aby jí sdělil, zda mu není známo, zda měla zůstavitelka další příbuzné (e-mail na č. l. 34). Dle usnesení z datum, č. j. spisová značka, bylo řízení o určení dědického práva zahájené žalobou podanou dne datum pravomocně skončeno ke dni datum, doložka právní moci byla vyznačena dne datum. Dle usnesení z datum, č. j. spisová značka, bylo s právní mocí k datum rozhodnuto, že v řízení o pozůstalosti po jméno FO bude nadále jednáno pouze s jméno FO, účast České repubilky byla ukončena.

10. Přípisem z datum sdělil místopředseda Orgán veřejné moci žalobci k jeho stížnosti na průtahy v posuzovaném řízení, že jeho stížnost posoudil jako nedůvodnou, řízení je prosté průtahů, postup notářky není chybný. V pozůstalostním řízení po zemřelé jméno FO mělo podle obsahu spisu dědictví připadnout státu, dne datum se o dědictví přihlásil jméno FO, a protože zástupce státu jeho nárok neuznal, bylo adresa uloženo podat žalobu proti státu na určení dědického práva. Toto řízení je vedeno u Orgán veřejné moci pod sp. zn. spisová značka. Přípisem z datum sdělil místopředseda Orgán veřejné moci žalobci, že v souvislosti s civilním řízením vedeným u Orgán veřejné moci pod sp. zn. spisová značka nevznikly v posuzovaném řízení a v pozůstalostním řízení jméno FO průtahy, kromě dílčího průtahu od datum do datum spočívajícího v nepředání dědických spisů notářům (citované přípisy).

11. V intencích konstantních judikatorních závěrů je nepřiměřeně dlouhým řízením takové řízení, k jehož nepřijatelné délce přispělo nezanedbatelným způsobem nedodržování procesních pravidel ze strany orgánů veřejné moci (např. neodůvodněnou nečinností) ve smyslu nesprávného úředního postupu podle § 13 odst. 1 náhradového zákona (srov. např. rozhodnutí Orgán veřejné moci sp. zn. spisová značka). K porušení práva na přiměřenou délku soudního řízení ve smyslu Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a d nedochází tehdy, není-li věc projednána v ideální době, ve které by projednána být mohla, ale teprve tehdy, není-li projednána v době odpovídající její složitosti a významu předmětu řízení pro poškozeného, přičemž důvody, proč k tomu došlo, spočívají zcela nebo v míře významně převažující podíl poškozeného na celkové délce řízení, v postupu orgánu veřejné moci, který lze zhodnotit jako nesprávný úřední postup ve smyslu věta druhá a třetí náhradového zákona (srov. např. rozhodnutí Orgán veřejné moci sp. zn. spisová značka, sp. zn. spisová značka, sp. zn. spisová značka).

12. Se smrtí zůstavitele z. ř. s. nespojuje zahájení pozůstalostního řízení. To je zahájeno podle § 13 odst. 2 z. ř. s. až vydáním usnesení o zahájení řízení. Jestliže k zahájení řízení došlo vydáním usnesení dne datum (s nijak nepřiměřeným odstupem od smrti zůstavitele) a k jeho skončení došlo dne datum právní mocí rozhodnutí ze dne datum, č. j. spisová značka, kterým byla mj. schválena dohoda o rozdělení pozůstalosti a vypořádáno společné jmění manželů, trvalo pozůstalostní řízení 3 roky a 5 měsíců a jeho délka nebyla nijak extrémní. A to zejména s přihlédnutím k tomu, že tato délka byla fatálně ovlivněna smrtí jméno FO dne datum, která vyvolala vznik dvou řízení (sp. zn. spisová značka a sp. zn. spisová značka), jež úzce souvisela s posuzovaným řízením a jejichž běh znemožňoval skončení posuzovaného řízení, neboť bez vyřešení otázky, kdo je dědicem po manželce zůstavitele, nemohlo být vypořádáno společné jmění zemřelých manželů a nemohlo být rozhodnuto v posuzovaném řízení, a to bez ohledu na to, zda bylo řízení z tohoto důvodu přerušeno, neboť soud má podle možnost, nikoli povinnost, řízení přerušit a je tedy výhradně na něm, zda k přerušení řízení přistoupí či nikoli (rozsudek Orgán veřejné moci sp. zn. spisová značka, ze dne datum). Přitom s ohledem na bezdětnost jméno FO bylo zjišťování okruhu dědiců mimořádně obtížné a nemohlo být ukončeno před přihlášením adresa do řízení, tedy před datum. Žalobce netvrdil konkrétní průtahy v souvisejících řízeních nijak extrémní délky, kdy řízení o určení dědického práva netrvalo ani rok. Konkrétní průtahy v těchto řízeních nebyly ani předmětem odvolací argumentace.

13. Z pohledu dalších kritérií podle § 31a odst. 3 náhradového zákona odvolací soud přisvědčuje závěru soudu prvního stupně, že zvýšený význam řízení pro žalobce nebyl dán, ani typově ani žádnými dalšími žalobcem tvrzenými skutečnostmi. Žalobce svůj tvrzený špatný zdravotní stav nijak nekonkretizoval (a nedoložil) ani netvrdil nic, z čeho by bylo možno dovodit, že byl v průběhu pozůstalostního řízení vážně nemocný, špatný zdravotní stav žalobce se nepodává ani z pozůstalostního spisu. Zvýšený význam předmětu řízení nezakládá ani věk žalobce (ke dni skončení řízení 69 let), ten se předpokládá až u osob starších 75 let (rozsudek Orgán veřejné moci ze dne datum, sp. zn. spisová značka a ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

14. Pro nikterak konkrétní tvrzení žalobce, že notářka prováděla dokazování o okolnostech, k čemuž nebyla oprávněná a příslušná, uplatněné v rozporu s principem neúplné apelace poprvé až v odvolacím řízení, odvolací soud ani neshledal oporu v připojeném spise ani žalobcem předložených stížnostech a dodává, že námitka žalobce nemohla být úspěšná ani proto, že smyslem náhradového řízení není přezkum procesního postupu soudů v posuzovaném řízení z pohledu jeho účelnosti (např. zda bylo účelné konat více jednání, provádět konkrétní důkaz), neboť nesprávný úřední postup zakládají jen zásadní vady řízení (srov. rozhodnutí Orgán veřejné moci ze dne datum, sp.zn. spisová značka).

15. Samo podání zmiňovaných stížností na průtahy v řízení korekci základní částky neodůvodňuje, v době jejich podání přispělo k zabránění průtahu v předložení spisu, který trval v době podání stížnosti jeden měsíc a nemělo tak žádný podstatný vliv na urychlení vyřízení věci. Způsob vyřízení stížností nemohl zvýšit újmu žalobce, neboť jej nelze v kompenzačním řízení přezkoumávat bez zásahu do správní pravomoci místopředsedy soudu. Odvolací soud může jen konstatovat, že stížnosti byly vyřízeny v souladu s § 164 zákona o soudech a soudcích a při jejich vyřizování nedošlo k žádnému excesu. Žádná část odůvodnění nedehonestuje žalobce a přípisy neobsahují ani jinak dehonestující pasáže. Soudní funkcionář se zdržel expresních vyjádření, naopak žalobci podrobně vysvětlil svůj postup při vyřizování stížnosti.

16. Jak shora uvedeno, jen není-li věc projednána v době odpovídající její složitosti a významu předmětu řízení pro poškozeného, přičemž důvody, proč k tomu došlo, spočívají zcela nebo v míře významně převažující podíl poškozeného na celkové délce řízení, v postupu orgánu veřejné moci, který lze zhodnotit jako nesprávný úřední postup ve smyslu § 13 odst. 1 věta druhá a třetí náhradového zákona, lze dospět k závěru o porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě. Je zjevné, že první soudem prvního stupně detekované průtažné období mezi předběžným šetřením a navazujícími úkony směřujícími ke zjištění okruhu dědiců a rozsahu majetku (mezi datum a datum) na délku řízení žádný vliv mít nemohlo, neboť k němu došlo před přihlášením jméno FO do pozůstalostního řízení a neboť zjištění všech rozhodných skutečností bylo ukončeno před skončením řízení o určení jeho dědického práva. Až období nečinnosti, k němuž došlo mezi vznikem spornosti dědického práva a výzvou k podání žaloby na určení dědického práva mělo vliv na délku řízení a mohlo odůvodnit závěr, že věc byla projednána v době přesahující dobu obdobných řízení odpovídajících její složitosti a významu řízení pro žalobce, byť jen mírně. Tato nečinnost nebyla delší než od datum od odpovědi notářky na přípis adresa do datum, kdy byl jméno FO vyzván k podání žaloby na určení dědického práva, když v mezidobí muselo být ještě vyžádáno stanovisko státu k dědickému právu a až jeho podáním vznikla spornost. K délce řízení tak mohl přispět nezanedbatelným způsobem postup orgánů státní moci ve smyslu nesprávného úředního postupu podle § 13 odst. 1, 2 náhradového zákona ve shora uvedeném období, což by odůvodňovalo závěr, že je nutno celkovou délku řízení považovat za nepřiměřenou a žalobci přiznat nárok na finanční náhradu nemajetkové újmy ve smyslu § 31a náhradového zákona. Základní částka ve výši 15 000 Kč za první dva roky a každý další rok řízení byla soudem prvního stupně zvolena v souladu se Stanoviskem i s přihlédnutím k celkové délce řízení, která nebyla nijak extrémní. V intencích konstantní judikatury na přiměřenost výše základní částky zadostiučinění nemá vliv znehodnocení měny v důsledku inflace nebo změna kursu měny (srov. rozsudek Orgán veřejné moci ze dne datum, sp. zn. spisová značka, nebo usnesení Orgán veřejné moci ze dne datum, sp. zn. spisová značka, ze dne datum, sp. zn. spisová značka, a ze dne datum, sp. zn. spisová značka, usnesení Orgán veřejné moci ze dne datum, sp. zn. spisová značka, rozsudek Orgán veřejné moci ze dne datum, sp. zn. spisová značka, ze dne datum, sp. zn. spisová značka, usnesení Orgán veřejné moci ze dne datum, sp. zn. spisová značka, nebo ze dne datum, sp. zn. spisová značka a nejnověji nález Orgán veřejné moci sp. zn. spisová značka). Z části VI. Stanoviska vyplývá, že základní částka 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva a dále za každý následující rok trvání nepřiměřeně dlouho vedeného řízení je obecně nastavena výrazně výše než 45 % toho, co za porušení předmětného práva přiznal ve věcech proti adresa Orgán veřejné moci. Za použití základní částky 15 000 Kč za první dva roky řízení a za každý další rok řízení odpovídá základní částce zadostiučinění 36 250 Kč, které bylo žalobci zaplaceno před podáním žaloby. Tuto základní částku není na místě modifikovat z důvodu postupu soudu, neboť detekované období delší neodůvodněné nečinnosti soudu, jež je nesprávným úředním postupem, vedoucím k nepřiměřené délce řízení ve smyslu § 13 náhradového zákona, je důvodem vzniku samotného nároku žalobce na zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle § 31a náhradového zákona. Nesprávný úřední postup, za který je žalobci poskytováno zadostiučinění, nemůže zároveň představovat okolnost, pro kterou by mělo být poskytované zadostiučinění zvyšováno podle § 31a odst. 3 písm. d) náhradového zákona (srov. rozhodnutí Orgán veřejné moci sp. zn. spisová značka). Navýšení základní částky z důvodu postupu orgánů veřejné moci by přicházelo v úvahu jen v případech, kdy je postup tohoto orgánu zatížen více vadami závažného charakteru. Není přitom relevantní, jaké úkony byly prováděny v řízení po pozůstalé jméno FO v mezidobí od datum do datum, neboť zjištění, že v tomto období byly provedeny další úkony a k období delší nečinnosti notářky nedošlo, by na výsledek řízení vliv nemělo, neboť žalobce byl i bez toho v řízení neúspěšný.

17. Odvolací soud proto rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. podle potvrdil.

18. Ve výroku II. rozsudek soudu podle odst. l písm. a) změnil jen ohledně výše nákladů řízení tak, že tato činí 300 Kč podle , o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle a podle exekučního řádu, když toto ustanovení neshledal protiústavním. Soudy nejsou povolány k tomu, aby fakticky nahrazovaly vůli normotvůrce přenesením částky určené pro náhradu hotových výdajů advokáta na režim náhrady nákladů nezastoupeného účastníka; byť Orgán veřejné moci v usnesení ze dne datum, sp. zn. spisová značka dospěl pro poměry tam posuzované věci k opačnému závěru. Mechanické použití částky 450 Kč jako částky odpovídající náhradě nákladů nezastoupeného účastníka by bez odpovídající legislativní úpravy vedlo k nepřehledné a systémově nevyvážené náhradě nákladů nezastoupeného účastníka, neboť okruh a struktura úkonů honorovaných podle advokátního tarifu neodpovídá okruhu a struktuře úkonů podle Ani srovnání výše paušální náhrady hotových výdajů jiných právních profesí úvahu Orgán veřejné moci nepodporuje. Dle notářského tarifu činí náhrada nákladů notáře souvisejících s telekomunikačními službami, opisy a fotokopiemi 300 Kč a Exekutorský tarif paušalizuje hotové výdaje exekutora jako paušální částku za celou exekuci, nikoli za jeden úkon.

19. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto v intencích ve spojení s , jelikož žalované, která byla v odvolacím řízení procesně plně úspěšná, náklady v této fázi řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné.