Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 27/2026-57

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlínou Štěpánovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

o 16 321 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11 950 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 200 Kč splatných vždy každého 25. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci, a to pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se ve zbylé části zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 312,08 Kč, a to k rukám právní zástupkyně žalobkyně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 300 Kč splatných vždy každého 25. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci, a to pod ztrátou výhody splátek.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11 950 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 200 Kč splatných vždy každého 25. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci, a to pod ztrátou výhody splátek.II. Žaloba se ve zbylé části zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 312,08 Kč, a to k rukám právní zástupkyně žalobkyně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 300 Kč splatných vždy každého 25. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci, a to pod ztrátou výhody splátek.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne datum domáhala, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit částku 16 571 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 16 571 Kč od datum do zaplacení. Nárok odůvodnila smlouvou o úvěru č. hodnota uzavřenou dne datum mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, na jejímž základě byly žalované postupně poskytnuty finanční prostředky v celkové výši 12 200 Kč. Žalobkyně tvrdila, že pohledávku nabyla na základě postoupení od původního věřitele a že žalovaná poskytnutý úvěr řádně nesplatila. Současně navrhla, aby soud pro případ nedůvodnosti nároku ze smlouvy o úvěru posoudil nárok alespoň v rozsahu poskytnuté jistiny jako právo na vydání bezdůvodného obohacení.

2. Podáním ze dne datum vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 250 Kč s příslušenstvím, neboť zjistila, že žalovaná uhradila dne datum k rukám původního věřitele částku 250 Kč, která byla započtena na jistinu. Současně upravila skutková tvrzení a navrhla, aby soud žalované uložil zaplatit částku 16 321 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši od datum do zaplacení. Usnesením soudu ze dne datum, které nabylo právní moci dne datum, bylo řízení v rozsahu částky 250 Kč s příslušenstvím zastaveno. Předmětem řízení po částečném zastavení zůstala částka 16 321 Kč s příslušenstvím.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Namítala zejména, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru neposoudila řádně její úvěruschopnost ve smyslu , o spotřebitelském úvěru. Tvrdila, že poskytovatel úvěru neprokázal, jaké konkrétní údaje o jejích příjmech, výdajích a dalších závazcích před poskytnutím úvěru zjišťoval a z jakých podkladů vycházel při posouzení její schopnosti úvěr splácet. Dovozovala proto neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru podle citovaného zákona. Současně uvedla, že na předmětný dluh provedla více plateb, než žalobkyně zohlednila, a navrhla jejich doložení výpisem z bankovního účtu. Přes výzvu soudu však další platby netvrdila ani neprokázala.

4. Soud jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), neboť žalobkyně svou neúčast při obou jednáních řádně omluvila a vyslovila souhlas s projednáním věci v její nepřítomnosti. Žalovaná byla při jednání zastoupena svým advokátem.

5. Mezi účastníky nebylo sporné, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO IČO, a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru č. hodnota. Smlouva byla uzavřena jako smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě získala žalovaná možnost čerpat úvěr do výše 3 000 Kč, přičemž její součástí byly rovněž obchodní podmínky věřitele upravující způsob uzavírání smlouvy, čerpání a splácení úvěru. Ve smlouvě byla sjednána zápůjční úroková sazba ve výši 279,83 % ročně a RPSN ve výši 660 % (Smlouva o úvěru č. hodnota ze dne datum a Obchodní podmínky společnosti právnická osoba pro poskytování úvěrů splatných jednorázově, platné pro smlouvy uzavřené od datum).

6. Následně účastnice úvěrového vztahu uzavřely dne datum dodatek č. hodnota ke smlouvě o úvěru, jímž byl úvěrový rámec navýšen na částku 4 000 Kč. I v tomto dodatku byla sjednána zápůjční úroková sazba ve výši 279,83 % ročně, přičemž RPSN byla stanovena ve výši 709 % (Dodatek č. hodnota ke smlouvě o úvěru č. hodnota ze dne datum).

7. Dalším dodatkem č. hodnota ze dne datum byl úvěrový rámec navýšen na částku 5 000 Kč. Také v tomto dodatku byla sjednána zápůjční úroková sazba ve výši 279,83 % ročně, přičemž RPSN byla stanovena ve výši 1 308 % (Dodatek č. hodnota ke smlouvě o úvěru č. hodnota ze dne datum).

8. Dne datum uzavřely účastnice úvěrového vztahu dodatek č. hodnota ke smlouvě o úvěru, kterým byl úvěrový rámec navýšen na částku 6 300 Kč. Také v tomto dodatku byla sjednána zápůjční úroková sazba ve výši 279,83 % ročně a RPSN ve výši 821 % (Dodatek č. hodnota ke smlouvě o úvěru č. hodnota ze dne datum).

9. Dne datum uzavřely účastnice úvěrového vztahu dodatek č. hodnota ke smlouvě o úvěru, kterým byl úvěrový rámec navýšen na částku 7 400 Kč. I v tomto dodatku byla sjednána zápůjční úroková sazba ve výši 279,83 % ročně a RPSN ve výši 856 % (Dodatek č. hodnota ke smlouvě o úvěru č. hodnota ze dne datum).

10. Dne datum uzavřely účastnice úvěrového vztahu dodatek č. hodnota ke smlouvě o úvěru, kterým byl úvěrový rámec navýšen na částku 9 400 Kč. Také v tomto dodatku byla sjednána zápůjční úroková sazba ve výši 279,83 % ročně a RPSN ve výši 905 % (Dodatek č. hodnota ke smlouvě o úvěru č. hodnota ze dne datum).

11. Dne datum uzavřely účastnice úvěrového vztahu dodatek č. hodnota ke smlouvě o úvěru, kterým byl úvěrový rámec navýšen na částku 11 500 Kč. Také v tomto dodatku byla sjednána zápůjční úroková sazba ve výši 279,83 % ročně a RPSN ve výši 941 % (Dodatek č. hodnota ke smlouvě o úvěru č. hodnota ze dne datum).

12. Dne datum uzavřely účastnice úvěrového vztahu dodatek č. hodnota ke smlouvě o úvěru, kterým byl úvěrový rámec navýšen na konečných 12 200 Kč. Také v tomto dodatku byla sjednána zápůjční úroková sazba ve výši 279,83 % ročně a RPSN ve výši 950 % (Dodatek č. hodnota ke smlouvě o úvěru č. hodnota ze dne datum).

13. Soud má dále za prokázané, že žalovaná dne datum provedla ve prospěch právní předchůdkyně žalobkyně identifikační platbu ve výši 0,01 Kč z bankovního účtu č. č. účtu. Téhož dne byla z účtu právní předchůdkyně žalobkyně na tentýž účet žalované odeslána částka 3 000 Kč jako první čerpání úvěru. Následně byly žalované na tentýž účet poskytnuty další finanční prostředky, a to dne datum částka 1 000 Kč, dne datum částka 1 000 Kč, dne datum částka 1 300 Kč, dne datum částka 1 100 Kč, dne datum částka 2 000 Kč, dne datum částka 2 100 Kč a dne datum částka 700 Kč. Z předložených výpisů z běžného účtu tak soud zjistil, že žalované byly právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuty finanční prostředky v celkové výši 12 200 Kč (výpis z běžného účtu ze dne datum, výpis z běžného účtu ze dne datum, výpis z běžného účtu ze dne datum, výpis z běžného účtu ze dne datum, výpis z běžného účtu ze dne datum, výpis z běžného účtu ze dne datum, výpis z běžného účtu ze dne datum a výpis z běžného účtu ze dne datum).

14. Výše uvedená čerpání potvrzuje rovněž označená jako „Potvrzení o finančních transakcích k úvěrové smlouvě č. hodnota“, z níž vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované postupně finanční prostředky v celkové výši 12 200 Kč, a to formou původního poskytnutí úvěru ve výši 3 000 Kč dne datum a jeho následného navýšení dne datum o částku 1 000 Kč, dne datum o částku 1 000 Kč, dne datum o částku 1 300 Kč, dne datum o částku 1 100 Kč, dne datum o částku 2 000 Kč, dne datum o částku 2 100 Kč a dne datum o částku 700 Kč. Z téžey dále vyplývá, že žalovaná dne datum uhradila částku 250 Kč, která byla započtena na jistinu úvěru (Potvrzení o finančních transakcích k úvěrové smlouvě č. hodnota).

15. Právní předchůdkyně žalobkyně dále žalovanou vyzvala k úhradě dlužné minimální měsíční splátky výzvou ze dne datum. V této výzvě uvedla, že eviduje dlužnou minimální měsíční splátku ve výši 2 956 Kč a upozornila žalovanou na možnost zesplatnění úvěru v případě dalšího neplnění smluvních povinností (Výzva k úhradě ze dne datum).

16. Následně právní předchůdkyně žalobkyněu označenou jako „Poslední možnost dohody na úhradě“ ze dne datum oznámila žalované zesplatnění úvěru ke dni datum a vyzvala ji k úhradě celkové dlužné částky ve výši 16 453 Kč. V předmětnéě vyčíslila nesplacenou jistinu částkou 11 950 Kč, smluvní úrok částkou 4 371 Kč, smluvní pokutu částkou 32 Kč a poplatky za upomínky částkou 100 Kč (Poslední možnost dohody na úhradě ze dne datum a podací lístek právnická osoba ze dne datum).

17. Soud si dále vyžádal součinnost od právnická osoba., která potvrdila, že bankovní účet č. č. účtu byl v rozhodném období veden na jméno žalované a že na tento účet byly od společnosti právnická osoba připsány platby dne datum ve výši 3 000 Kč, dne datum ve výši 1 000 Kč, dne datum ve výši 1 000 Kč, dne datum ve výši 1 300 Kč, dne datum ve výši 1 100 Kč, dne datum ve výši 2 000 Kč, dne datum ve výši 2 100 Kč a dne datum ve výši 700 Kč. Sdělení banky tak koresponduje s listinnými důkazy předloženými žalobkyní a potvrzuje, že finanční prostředky byly skutečně připsány na účet žalované (Sdělení právnická osoba ze dne datum).

18. Soud dále zjistil, že mezi společností právnická osoba jako postupitelem a společností právnická osoba. jako postupníkem byla dne datum uzavřena rámcová smlouva o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postupování pohledávek vzniklých ze smluv o úvěru uzavíraných společností právnická osoba s jejími klienty. Součástí smluvního ujednání byl mechanismus uzavírání jednotlivých dílčích smluv o postoupení pohledávek prostřednictvím datových souborů obsahujících identifikaci postupovaných pohledávek (Rámcová smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum a Dodatek č. hodnota ke smlouvě o postoupení pohledávek).

19. Ze seznamu postoupených pohledávek připojeného k rámcové smlouvě o postoupení pohledávek soud zjistil, že mezi postoupenými pohledávkami byla zahrnuta rovněž pohledávka za žalovanou ze smlouvy o úvěru č. hodnota ve výši 16 571 Kč (Seznam postoupených pohledávek).

20. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum soud zjistil, že žalovaná byla vyrozuměna o postoupení pohledávky ze společnosti právnická osoba na společnost právnická osoba. Součástí zásilky byla též plná moc udělená žalobkyni k vyrozumívání dlužníků o postoupení pohledávek a výzva k úhradě před podáním žaloby. V této výzvě byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky a upozorněna na možnost soudního vymáhání pohledávky (Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, plná moc, výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne datum a potvrzení o odeslání doporučené zásilky ze dne datum).

21. Po právní stránce soud posoudil věc podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) a , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“).

22. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

23. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je věřitel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných, spolehlivých, přiměřených a aktuálních informací získaných od spotřebitele a případně z databází umožňujících posouzení jeho úvěruschopnosti.

24. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že neposoudil-li věřitel úvěruschopnost spotřebitele v souladu s § 86 odst. 1, nemá nárok na sjednané úroky ani jiné náklady spotřebitelského úvěru. Spotřebitel je v takovém případě povinen vrátit pouze poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem.

25. Mezi účastníky nebylo sporné, že smlouva uzavřená dne datum představuje smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně pak vystupovala jako podnikatel a žalovaná jako spotřebitel, jedná se tedy o spotřebitelskou smlouvu. Předmětem sporu naopak bylo, zda právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalované.

26. Žalovaná již ve svém vyjádření k žalobě namítala, že k řádnému posouzení její úvěruschopnosti nedošlo. Soud proto usnesením ze dne datum vyzval žalobkyni k doplnění skutkových tvrzení a k předložení listin prokazujících, jaké konkrétní informace o příjmech, výdajích, závazcích a osobních poměrech žalované měla právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy k dispozici a jakým způsobem je vyhodnotila.

27. Žalobkyně však ve svém podání ze dne datum uvedla, že nedisponuje dokumentací vztahující se k lustracím v registrech ani podklady dokládajícími příjmy a výdaje žalované. Tvrdila pouze, že úvěruschopnost byla posuzována na základě údajů sdělených žalovanou, údajů z registrů a její úvěrové historie. K těmto tvrzením však nepředložila žádné konkrétní důkazy.

28. Soud má za to, že obecné tvrzení o provedeném posouzení úvěruschopnosti samo o sobě nepostačuje. Pro závěr, že věřitel splnil povinnost uloženou § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, musí být zjištěno alespoň to, jaké konkrétní údaje byly před uzavřením smlouvy zjišťovány, jak byly ověřeny a jakým způsobem byly vyhodnoceny ve vztahu ke schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Takové skutečnosti však z provedeného dokazování nevyplynuly.

29. Žalobkyně proto neunesla důkazní břemeno ohledně tvrzení, že její právní předchůdkyně před uzavřením smlouvy posoudila úvěruschopnost žalované s odbornou péčí v rozsahu vyžadovaném § 86 zákona o spotřebitelském úvěru.

30. Soud se současně zabýval otázkou, zda samotné zjištěné nedostatky v procesu posouzení úvěruschopnosti postačují k vyvození důsledků podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně však ani přes výzvu soudu netvrdila a neprokázala konkrétní okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že v době uzavření smlouvy nebyly důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet. Soud proto vycházel ze skutkového stavu, který účastníci v řízení tvrdili a prokázali.

31. Soud dodává, že žalobkyně byla po vznesení námitky žalované usnesením soudu vyzvána k doplnění skutkových tvrzení a důkazů vztahujících se k posouzení úvěruschopnosti žalované a na tuto výzvu reagovala podáním ze dne datum. Přesto však netvrdila ani neprokázala konkrétní skutečnosti rozhodné pro posouzení věci. Pokud žalobkyně ve svých omluvách z jednání žádala pro případ hrozícího neunesení břemene tvrzení či důkazního o další poučení a poskytnutí lhůty, soud uvádí, že poučení podle se poskytuje při jednání. Žalobkyně svou neúčastí při jednáních soudu sama vyloučila možnost poskytnutí takového poučení; soud nebyl povinen ani oprávněn nahrazovat je další písemnou komunikací či z tohoto důvodu jednání odročovat.

32. Za této situace soud aplikoval důsledky předvídané v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyni proto nenáleží smluvní úroky, poplatky ani jiné náklady spotřebitelského úvěru a může se domáhat pouze vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny.

33. Nad rámec uvedeného soud podotýká, že smlouva obsahovala ujednání o zápůjční úrokové sazbě ve výši 279,83 % ročně a RPSN ve výši až 950 %. Podle údajů databáze jméno FO národní banky se průměrná úroková sazba spotřebitelských úvěrů domácnostem v době uzavření smlouvy, tedy v březnu Anonymizováno, pohybovala přibližně na úrovni 8,16 % ročně. Sjednaná úplata tak mnohonásobně převyšovala úrokovou sazbu v rozhodné době obvyklou. Soud má proto vážné pochybnosti o souladu takového ujednání s dobrými mravy ve smyslu § 580 odst. 1 o. z. Touto otázkou však nebylo třeba se pro účely rozhodnutí podrobněji zabývat, neboť již důsledky vyplývající z § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vedou k závěru, že žalobkyni nelze přiznat požadované smluvní úroky ani další náklady úvěru.

34. Z provedeného dokazování soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky v celkové výši 12 200 Kč. Současně bylo prokázáno, že žalovaná na tento závazek uhradila dne datum toliko částku 250 Kč, která byla započtena na jistinu.

35. Přestože žalované byla při jednání poskytnuta lhůta k tvrzení a prokázání dalších úhrad, žádné další platby neuvedla ani nedoložila. Soud proto vycházel ze skutkového stavu, podle něhož na poskytnutou jistinu byla prokázána pouze úhrada 250 Kč.

36. Po odečtení uvedené částky činí nesplacená jistina 11 950 Kč. V tomto rozsahu shledal soud žalobu důvodnou.

37. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení úroku z prodlení z žalované částky od datum do zaplacení.

38. Tento nárok však soud důvodným neshledal. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru představuje zvláštní právní úpravu ochrany spotřebitele pro případ, kdy poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplní povinnost řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Součástí této zvláštní úpravy je i způsob vrácení poskytnuté jistiny, kterou je spotřebitel povinen vrátit v době přiměřené jeho možnostem.

39. Soud proto nepřisvědčil názoru, že by prodlení žalované mohlo vzniknout již na základě předžalobní výzvy právní předchůdkyně žalobkyně. V režimu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru totiž splatnost nároku na vrácení jistiny nelze bez dalšího spojovat s okamžikem výzvy věřitele k plnění. Nárok na vrácení jistiny podléhá zvláštnímu režimu ochrany spotřebitele a dobu odpovídající možnostem spotřebitele je třeba určit s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem projednávané věci a ke skutkovým tvrzením účastníků.

40. Zástupce žalované při jednání uvedl, že žalovaná má více dalších závazků, které již splácí. Poukázal zejména na další řízení vedené u zdejšího soudu o pohledávku přibližně 350 000 Kč, v němž byl uzavřen soudní smír se splátkami ve výši necelých 7 000 Kč měsíčně, dále na další probíhající spor o částku přibližně 50 000 Kč a existenci dalších dluhů. Současně uvedl, že žalovaná je do doby případného prodeje stavebního pozemku schopna ze své mzdy hradit své závazky v celkovém rozsahu přibližně 9 000 Kč měsíčně a že za maximálně únosnou považuje v této věci měsíční splátku ve výši 1 500 Kč.

41. Soud tato tvrzení zohlednil a dospěl k závěru, že je přiměřené uložit žalované povinnost vrátit nesplacenou jistinu ve splátkách. Proto podle stanovil novou splatnost přiznané pohledávky v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 200 Kč, přičemž současně rozhodl o splatnosti náhrady nákladů řízení v měsíčních splátkách po 300 Kč. Celková měsíční platební povinnost žalované tak odpovídá částce 1 500 Kč, kterou její zástupce při jednání označil za hranici jejích možností.

42. Soud současně spojil povolení splátek se ztrátou výhody splátek. Přihlédl přitom k výši přiznaného plnění, k tomu, že žalované byla nově stanovena výrazně příznivější splatnost odpovídající jejím finančním možnostem, a dále k oprávněnému zájmu žalobkyně na tom, aby splátkový režim byl zajištěn proti případnému dlouhodobému neplnění. Soud má za to, že požadavek řádného a včasného hrazení jednotlivých splátek nepředstavuje za okolností projednávané věci nepřiměřenou zátěž pro žalovanou, neboť výše splátek byla stanovena právě s ohledem na její vlastní tvrzení o možnostech splácení.

43. Za této procesní i hmotněprávní situace nemohl být žalované současně uložen závazek hradit úrok z prodlení za dobu před splatností takto stanoveného nároku. Požadavek na zaplacení úroku z prodlení proto soud jako nedůvodný zamítl.

44. Soud s ohledem na shora uvedené skutečnosti žalobě vyhověl co do částky 11 950 Kč, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

45. Ve zbývající části, v níž se žalobkyně domáhala dalšího plnění převyšujícího nesplacenou jistinu, jakož i požadovaného příslušenství, byla žaloba zamítnuta, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

46. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle , neboť oba účastníci měli ve věci částečný úspěch.

47. Předmětem řízení po částečném zpětvzetí žaloby byla částka 16 321 Kč s příslušenstvím. Žalobkyni byla přiznána částka 11 950 Kč, zatímco ve zbývající části byla žaloba zamítnuta. Procesní úspěch žalobkyně tak činí 72,11 %, úspěch žalované 27,89 % a čistý úspěch žalobkyně 44,22 %.

48. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu ve výši 800 Kč a z nákladů právního zastoupení. Právní zástupkyni žalobkyně náleží odměna za tři úkony právní služby podle § 11 odst. 1 advokátního tarifu, a to za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu a podání žaloby, každý ve výši 1 780 Kč podle § 7 advokátního tarifu z tarifní hodnoty 16 571 Kč, dále tři režijní paušály po 450 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Zástupkyně žalobkyně není plátkyní DPH.

49. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů za podání ze dne datum obsahující částečné zpětvzetí žaloby a doplnění skutkových tvrzení. Uvedené podání bylo vyvoláno tím, že žalobkyně v žalobě nezohlednila úhradu částky 250 Kč provedenou žalovanou již dne datum, tedy před podáním žaloby. Nejednalo se proto o účelně vynaložený náklad ve smyslu

50. Celkové účelně vynaložené náklady žalobkyně činí 7 490 Kč. Po zohlednění čistého procesního úspěchu žalobkyně ve výši 44,22 % náleží žalobkyni vůči žalované náhrada nákladů řízení v částce 3 312,08 Kč.

51. S ohledem na poměry žalované zjištěné v řízení, z nichž soud vycházel při stanovení splátek jistiny, rozhodl soud i o náhradě nákladů řízení podle formou měsíčních splátek ve výši 300 Kč. Současně přihlédl k tomu, že zástupce žalované při jednání výslovně uvedl, že za hranici možností žalované považuje celkové měsíční plnění ve výši 1 500 Kč a proti rozdělení částky na 1 200 Kč na jistinu a 300 Kč na náklady řízení ničeho nenamítal.

52. Povinnost k náhradě nákladů řízení byla dle stanovena k rukám zástupkyně žalobkyně.

53. Rovněž ve vztahu k náhradě nákladů řízení soud spojil povolení splátek se ztrátou výhody splátek. Nesplní-li žalovaná byť jedinou splátku řádně a včas, stane se splatnou celá dosud neuhrazená část náhrady nákladů řízení. Soud má za to, že tento postup odpovídá okolnostem projednávané věci i oprávněnému zájmu žalobkyně na řádném a včasném plnění uložené povinnosti.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.