Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
27 Co 80/2026-111
Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Chmelíka, Ph.D. a soudců Mgr. Pavla Hradeckého a JUDr. Martina Tomka ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně
sídlem Adresa žalobkyně
zastoupená advokátem Jméno advokáta
sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného
bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 46 610,42 Kč s příslušenstvím,
k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu ve Svitavách ze dne 27. 11. 2025, č. j. 11 C 155/2025 – 71,
takto:
I. Rozsudek okresního soudu se v části výroku II., pokud jím bylo rozhodnuto o částkách částka a částka, kapitalizovaných úrocích ve výši částka a částka, úroku 12,75% ročně z částek částka a částka od datum do zaplacení, kapitalizovaných zákonných úrocích z prodlení ve výši částka a částka a zákonném úroku z prodlení ve výši 12,75% ročně z částek částka a částka od datum do zaplacení, zrušuje a řízení se v tomto rozsahu zastavuje.
II. Rozsudek okresního soudu se v části výroku II., pokud jím bylo rozhodnuto o částce částka, mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Rozsudek okresního soudu se v odvoláním napadené části výroku II., ve které byla zamítnuta žaloba ohledně zaplacení zákonných úroků z prodlení ve výši částka a částka, a dále zákonných úroků z prodlení z částek částka a částka ve výši 12,75% ročně od datum do zaplacení, potvrzuje.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů za řízení před okresním soudem.
V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Odůvodnění:
I. Rozsudek okresního soudu se v části výroku II., pokud jím bylo rozhodnuto o částkách , částka, a , částka, , kapitalizovaných úrocích ve výši , částka, a , částka, , úroku 12,75% ročně z částek , částka, a , částka, od , datum, do zaplacení, kapitalizovaných zákonných úrocích z prodlení ve výši , částka, a , částka, a zákonném úroku z prodlení ve výši 12,75% ročně z částek , částka, a , částka, od , datum, do zaplacení, zrušuje a řízení se v tomto rozsahu zastavuje.II. Rozsudek okresního soudu se v části výroku II., pokud jím bylo rozhodnuto o částce , částka, , mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.III. Rozsudek okresního soudu se v odvoláním napadené části výroku II., ve které byla zamítnuta žaloba ohledně zaplacení zákonných úroků z prodlení ve výši , částka, a , částka, , a dále zákonných úroků z prodlení z částek , částka, a , částka, ve výši 12,75% ročně od , datum, do zaplacení, potvrzuje.IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů za řízení před okresním soudem.V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
1. Shora označeným rozsudkem okresní soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku částka do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení dalších částka s úvěrovým úrokem ve výši částka a částka, a dále s úvěrovým úrokem ve výši 12,75% ročně z částky částka od datum do zaplacení a z částky částka od datum do zaplacení, jakož i v části, v níž žalobkyně žádala po žalovaném zaplacení úroků z prodlení, zamítl (výrok II.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).
2. Okresní soud rozhodoval o žalobě, kterou žalobkyně uplatnila své nároky ze smluv o revolvingových úvěrech, které uzavřela s žalovaným dne datum a dne datum. Úvěrové rámce byly vymezeny částkou částka. Žalovaný na smlouvu o revolvingovém úvěru ze dne datum načerpal celkem částka, nicméně uhradil jen částka. Pokud jde o smlouvu o revolvingovém úvěru ze dne datum, tak žalovaný čerpal celkem částka a uhradil pouze částka. Žalovaný porušil sjednané podmínky splácení obou úvěrů, a proto žalobkyně oba úvěry dne datum zesplatnila a po žalovaném žádala kromě zaplacení dlužných jistin úvěru i poplatky za pojištění, smluvní pokuty, náklady na vymáhání, smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení.
3. K výzvě okresního soudu před tím, než o věci rozhodl bez nařízení jednání, žalobkyně k úvěruschopnosti žalovaného sdělila, že byla posuzována na základě výpisů z účtu žalovaného za únor Anonymizováno a výpisů z databází NRKI, SOLUS, CEE a ISIR. Žalobkyně poznamenala, že žalovaný po uzavření obou úvěrových smluv na ně hradil po dobu téměř dvou let.
4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
5. Okresní soud z předložených listinných důkazů zjistil, že účastníci uzavřeli dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru, kterou žalobkyně umožnila žalovanému čerpat spotřebitelský úvěr až do částky částka. Žalovaný od datum do datum čerpal finanční prostředky v celkové výši částka a na svůj dluh uhradil celkem částka. Účastníci uzavřeli další smlouvu o revolvingovém úvěru dne datum, kterou žalobkyně umožnila žalovanému čerpat spotřebitelský úvěr až do částky částka. Žalovaný od datum do datum čerpal finanční prostředky v celkové výši částka a na svůj dluh uhradil celkem částka.
6. Okresní soud považoval uzavřenou smlouvu za spotřebitelskou, a proto se dále zabýval tím, zda žalobkyně vynaložila odbornou péči při posouzení schopnosti žalovaného splatit úvěr (§ 86 odst. 1 a 2 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). K tomu učinil konkrétní skutková zjištění (srov. body 28. a 29. odůvodnění rozsudku okresního soudu) a podal podrobný výklad se závěrem, že žalobkyně nedoložila odbornou péči při posouzení úvěruschopnosti žalovaného, tudíž dovodil, že smlouvy o úvěrech jsou ve svém celku podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatné a žalobkyně má proti žalovanému právo pouze na vrácení poskytnutých jistin spotřebitelských úvěrů. Závěrem okresní soud konstatoval, že pokud žalovaný na smlouvu o revolvingovém úvěru ze dne datum obdržel od žalobkyně celkem částka a uhradil částka, tak nárok žalobkyně přeplatil o částka. U smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne datum je rozdílem mezi částkou poskytnutou žalovanému (částka) a částkou žalovaným zaplacenou (částka) částka částka, kterou žalovanému uložil zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.
7. Ve zbývající části žalobu zamítl.
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud prvního stupně podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu (dále „o.s.ř.“), když žalovaný byl v řízení převážně úspěšný, ale náklady řízení mu podle obsahu spisu nevznikly.
9. Proti tomuto rozsudku, a to dle obsahu (viz níže) pouze proti části výroku II. a závislému nákladovému výroku III., podala včasné odvolání žalobkyně (dále též „odvolatelka“). V něm namítala, že okresní soud dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním, když chybně dovodil, že u smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne datum žalovaný načerpal částku částka, ačkoliv ve skutečnosti vyplacená částka žalovanému činila částka, tudíž žalobkyni mělo být i ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne datum přisouzeno bezdůvodné obohacení ve výši částka (částka – částka). Okresní soud svá skutková zjištění čerpal z předloženého důkazu – Výpis čerpání, splátek a úhrad, kde nesprávně spočetl částku načerpanou žalovaným, když z části „Rekapitulace“ sloupce „Částka předpisu“ Splátkového kalendáře nesečetl částku jistiny a CoC jistiny, jež představují načerpanou částku dlužníkem, a vycházel chybně jen z částky jistiny ve výši částka. K tomu odvolatelka dodala, že označení části jistiny jako „CoC jistina“ odpovídá jistině ze speciálního splátkového programu s názvem „Peníze na účet (cash on card)“, který byl mezi účastníky sjednán při uzavírání smlouvy. Toto rozlišení jednotlivých jistin na dvě různé položky je relevantní pouze jako administrativní záležitost v souvislosti s účetními operacemi prováděnými žalobkyní. V součtu se jedná o částku, která dohromady tvoří celkovou jistinu, tudíž o částku, která byla žalovaným celkově načerpána. Uvedené plyne z přiloženého výňatku z Výpisu čerpání, splátek a úhrad (část „Rekapitulace“). Žalobkyně rovněž požadovala zákonný úrok z prodlení alespoň z titulu bezdůvodného obohacení, neboť žalovanému byla dne datum zaslána výzva ke splacení celého úvěru, kterou nijak nerozporoval. V této souvislosti poukázala na rozsudky jiných krajských soudů, které žalobkyni přiznávají úroky z prodlení alespoň z nesplacené jistiny.
10. Žalobkyně dále uvedla, že překvalifikovala svůj žalobní nárok a nadále požaduje pouze bezdůvodné obohacení ve výši částka s příslušenstvím, tudíž vzala žalobu zčásti zpět, konkrétně v rozsahu částek částka a částka, kapitalizovaných úroků ve výši částka a částka, úroku 12,75% ročně z částek částka a částka od datum do zaplacení, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši částka a částka a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75% ročně z částek částka a částka od datum do zaplacení. Z výše uvedených důvodů se žalobkyně domáhala změny rozsudku okresního soudu, vyhovění žalobě co do částky částka s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši částka a se zákonným úrokem z prodlení od datum ve výši 12,75% ročně z částky částka do zaplacení, a dále co do částky částka s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši částka a se zákonným úrokem z prodlení od datum ve výši 12,75% ročně z částky částka do zaplacení. Žalobkyně nakonec navrhla zastavení řízení ohledně zaplacení shora uvedené částky a příslušenství. Z obsahu odvolání je zřejmé, že odvolatelka nebrojí proti vyhovujícímu výroku I. rozsudku okresního soudu, že se domáhá změny zamítavého výroku II. (včetně závislého nákladového výroku) rozsudku okresního soudu a přiznání náhrady nákladů řízení před soudy obou stupňů. In eventum pak odvolatelka navrhovala zrušení rozsudku okresního soudu v napadené části a vrácení mu věci k dalšímu řízení.
11. Dříve než odvolací soud přistoupil k věcnému přezkoumání napadeného rozsudku, zabýval se shora označeným dispozitivním úkonem žalobkyně, tj. částečným zpětvzetím žaloby v odvolacím řízení.
12. Podle § 222a odst. 1 o.s.ř. vezme-li žalobce za odvolacího řízení zpět návrh na zahájení řízení, odvolací soud zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zruší rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení zastaví. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, odvolací soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné; v takovém případě po právní moci usnesení pokračuje v odvolacím řízení.
13. Se zřetelem na předpokládané souhlasné stanovisko žalovaného k částečnému zpětvzetí žaloby (s využitím postupu dle § 101 odst. 4 a § 211 o.s.ř.) odvolací soud postupoval podle shora citovaného ust. § 222a odst. 1 o.s.ř., a proto rozsudek okresního soudu v rozsahu zpětvzetí žaloby (v části výroku II.) zrušil a řízení pouze v této části zastavil (viz výrok I. rozsudku odvolacího soudu).
14. Pokud se týká zbývajícího předmětu řízení, odvolací soud přezkoumal z podnětu odvolání žalobkyně rozsudek okresního soudu v mezích podaného odvolání (tj. v části výroku II. a v závislém nákladovém výroku III.) jak z pohledu odvolacích námitek, tak z důvodů v odvolání neuvedených (§ 212 a § 212a odst. 1 o.s.ř.), a to při nařízeném jednání za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. (za použití § 211 o.s.ř.) v nepřítomnosti žalovaného, a po provedeném dokazování, jež se promítlo do odůvodnění níže, dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je zčásti důvodné.
15. Odvolací soud v první řadě uvádí, že neshledává procesně správným postup okresního soudu, který o v žalobě uplatněném nároku rozhodl s výslovným souhlasem žalobkyně a předkládaným souhlasem žalovaného (§ 101 odst. 4 o.s.ř.) bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.). Postup podle citovaného ustanovení je možno využít jen tam, kde z účastníky předložených listinných důkazů vyplývají tvrzení účastníků a v tomto smyslu je v podstatě skutkový stav mezi účastníky nesporný. Z uvedeného mimo jiné vyplývá, že rozhodnutí ve věci samé bez nařízení jednání podle § 115a o.s.ř. nelze založit na tom, že některý z účastníků neunesl břemeno tvrzení nebo důkazní břemeno.
16. Shora uvedené se týkalo nejen posouzení úvěruschopnosti žalovaného splatit poskytnutý úvěr (ač je zřejmé, že žalobkyně toto posouzení v odvolání akceptovala), ale i posouzení bezdůvodného obohacení a jeho výše, jež zůstalo předmětem odvolacího přezkumu, k němuž bylo namístě provést ve věci regulérní dokazování při nařízeném jednání, eventuálně si rozpory se žalobkyní vyjasnit prostřednictvím doplnění tvrzení a důkazů.
17. Shora naznačené pochybení okresního soudu odvolací soud napravil při nařízeném jednání, při kterém provedl dokazování žalobkyní předloženými listinnými důkazy, k nimž žalobkyně podala v odvolání další vysvětlení.
18. Z hlediska skutkového považuje odvolací soud pro posouzení výše bezdůvodného obohacení za rozhodné, jaké finanční prostředky žalovaný od žalobkyně obdržel (na základě smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne datum, která se ukázala být absolutně neplatnou) a jaké finanční prostředky žalovaný žalobkyni vrátil. V tomto ohledu je z odůvodnění napadeného rozsudku zřejmé, že okresní soud vycházel z toho, že žalovaný obdržel od žalobkyně na základě smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne datum částku částka a uhradil jí částku částka, čímž nárok žalobkyně přeplatil o částka.
19. Toto zjištění okresního soudu nebylo zcela správné, úplné. Ve spise založená smlouva o revolvingovém úvěru ze dne datum uváděla úvěrový rámec částka. Výpisem čerpání, splátek a úhrad k této smlouvě bylo prokázáno, že žalovaný ve skutečnosti načerpal na jistině částku částka a dále na CoC jistině částku částka. Žalobkyně v odvolání vysvětlila, že označení části jistiny jako „CoC jistina“ odpovídá jistině ze speciálního splátkového programu s názvem „Peníze na účet (cash on card)“. Pro posouzení věci je tedy dle názoru odvolacího soudu rozhodné, že dle listiny „Výpis čerpání, splátek a úhrad“ žalovaný fakticky načerpal celkovou částku částka (součet jistiny a CoC jistiny). Tato listina (správnost v ní uvedených údajů) nebyla v řízení ničím zpochybněna (žalovaný byl od počátku v řízení nečinný), odvolací soud z ní tudíž dovodil, že po odečtu žalovaným vrácených částka zbývá žalovanému k úhradě odvolatelkou uváděných částka. Z právního hlediska jde při okresním soudem vyslovené neplatnosti úvěrové smlouvy o nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku.
20. Protože částka částka jako bezdůvodné obohacení žalovaného z absolutně neplatné smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne datum byla již žalobkyni přiznána výrokem I. rozsudku okresního soudu, který zůstal odvoláním nedotčen (§ 206 odst. 2 o.s.ř.), odvolací soud přiznal žalobkyni dalších částka. Z těchto důvodů odvolací soud rozsudek okresního soudu v odvoláním napadené části výroku II. změnil dle § 220 odst. 1 písm. b) o.s.ř. tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.
21. K odvolatelkou uplatněnému nároku na vrácení bezdůvodného obohacení se zákonným úrokem z prodlení lze uvést, že ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je speciálním k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů lichvářských úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nově stanovené době splatnosti, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Nárok na zákonné úroky z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku vzniká až v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením jistiny (zbývající části) spotřebitelského úvěru dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. V tomto směru se tedy odvolací soud přihlásil k závěrům rozsudku Nejvyššího soudu z datum, sp. zn. spisová značka.
22. Se zřetelem na výše uvedené závěry, kdy se žalovaný nedostal do prodlení s vrácením poskytnutého zůstatku jistiny a žalobkyni tak nemohl vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku, odvolací soud dle § 219 o.s.ř. ve zbývající odvoláním napadené části výroku II. rozsudek okresního soudu potvrdil.
23. S ohledem na dílčí zrušení a změnu rozsudku okresního soudu ve věci samé odvolací soud znovu rozhodl o nákladech řízení před okresním soudem (§ 224 odst. 2 o.s.ř.). Žalobkyně a žalovaný měli ve věci téměř shodný úspěch, proto krajský soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před okresním soudem.
24. Žádný z účastníků nemá rovněž právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, neboť dílčí úspěch žalobkyně (viz přisouzená částka částka s příslušenstvím) byl převážen jejím neúspěchem v podobě částečného zpětvzetí žaloby, resp. částečného zrušení napadeného rozsudku a zastavení řízení ohledně zaplacení částek vymezených ve výroku I. tohoto rozsudku, které zavinila žalobkyně (§ 146 odst. 2 věta první ve spojení s § 224 odst. 1 o.s.ř.), a částečného potvrzení napadeného rozsudku. Převážně úspěšnému žalovanému pak nebylo lze přiznat náklady odvolacího řízení, neboť mu dle obsahu spisu nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze za podmínek uvedených v ust. § 237 a § 238 o.s.ř. podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozsudku prostřednictvím okresního soudu, který ve věci rozhodl v prvním stupni, k Nejvyššímu soudu ČR v Brně jako soudu dovolacímu. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 239 o.s.ř.).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat splnění návrhem na soudní výkon rozhodnutí či exekuci.