Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 Cmo 78/2026-40

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Kateřiny Černé a soudkyň Mgr. Mileny Filingerové a Mgr. Šárky Hájkové ve věci

žalobce: Jméno žalobce, IČO: IČO žalobce

sídlem Adresa žalobce

proti

žalovaným: 1) Jméno žalované A, IČO: IČO žalované A

sídlem Adresa žalované A

2) Jméno žalované B, narozená Datum narození žalované B

sídlem Adresa žalované B

oba právně zastoupeni advokátkou Jméno advokátky

sídlem Adresa advokátky

o zaplacení směnečného peníze ve výši 118 044,96 Kč s postižními právy, o odvolání žalované č. 2 proti směnečnému platebnímu rozkazu ze dne 20. 10. 2025, č. j. -17,

takto:

I. Odvolání žalované č. 2 proti směnečnému platebnímu rozkazu Městského soudu v Praze ze dne 20. 10. 2025, č. j. -17, konkrétně výroku o náhradě nákladů řízení, se odmítá.

II. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou č. 2 nemá žádný z nich právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

I. Odvolání žalované č. 2 proti směnečnému platebnímu rozkazu Městského soudu v Praze ze dne 20. 10. 2025, č. j. -17, konkrétně výroku o náhradě nákladů řízení, se odmítá.II. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou č. 2 nemá žádný z nich právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Směnečným platebním rozkazem byla žalovaným uložena povinnost zaplatit žalobci společně a nerozdílně směnečný peníz ve výši 118 044,96 Kč s 6 % úrokem z částky 257 501 Kč ode dne 12. 4. 2025 do 22. 4. 2025, s 6 % úrokem z částky 118 447,74 Kč ode dne 23. 4. 2025 do 7. 5. 2025, s 6 % úrokem z částky 118 044,96 ode dne 8. 5. 2025 do zaplacení, směnečnou odměnu ve výši 858,34 Kč a náhradu nákladů řízení ve výši 28 851,30 Kč.

2. Žalovaná č. 2 sdělila, že závazek nerozporuje, ale žádá o stanovení splátkového kalendáře z důvodu problematické sociální situaci. Doplnila, že je v jejích možnostech hradit 8 000 Kč měsíčně; k tomu předložila vyplněné Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech.

3. Následně podala žalovaná č. 2 odvolání proti směnečnému platebnímu rozkazu, konkrétně výroku o náhradě nákladů řízení s odůvodněním, že neochota žalobce řešit věc smírně oslabuje jeho nárok na náhradu nákladů řízení a ta by mu neměla být přiznána minimálně za předžalobní upomínku a sepsání žaloby.

4. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalované č. 2 byl směnečný platební rozkaz spolu se žalobou a kopií směnky doručen do vlastních rukou dne 30. 10. 2025. Žalovaná č. 2 požádala o stanovení splátkového kalendáře podáním, které bylo doručeno na elektronickou podatelnu soudu dne 14. 11. 2025. Odvolání proti výroku o náhradě nákladů řízení bylo obsahem podání, které bylo doručeno na elektronickou podatelnu soudu dne 30. 12. 2025. Žalovaná č. 2 zmocnila Jméno advokátky k zastupování v tomto řízení, plná moc byla doručena soudu spolu s posledně zmíněným podáním.

5. Rozhodnutí soudu prvního stupně lze napadnout odvoláním do patnácti dnů od doručení rozhodnutí u soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje ( ).

6. V posuzovaném případě byl směnečný platební rozkaz doručen žalované č. 2 do vlastních rukou dne 30. 10. 2025. Lhůta k podání odvolání začala žalované č. 2 běžet dnem následujícím po doručení směnečného platebního rozkazu, tedy dnem 31. 10. 2025, a marně uplynula v souladu s dne 14. 11. 2025 (pátek). Bylo-li doručeno odvolání proti výroku o náhradě nákladů řízení na elektronickou podatelnu soudu prvního stupně až dne 30. 12. 2025, stalo se tak po uplynutí zákonem stanovené lhůty k podání odvolání. Proto odvolací soud odvolání jako opožděné odmítl ( ).

7. Odvolacímu soudu není zřejmé, z čeho soud prvního stupně dovodil, že odvolání podané žalovanou č. 2 je včasné (viz předkládací zpráva), když bylo soudu doručeno více jak šest týdnů po uplynutí zákonné lhůty k podání odvolání. Vycházel-li soud prvního stupně z toho, že právní zástupkyni žalované č. 2 byl směnečný platební rozkaz spolu se žalobou doručen až dne 16. 12. 2025, pak uvedené na účincích spojených s řádným doručením směnečného platebního rozkazu žalované č. 2 v době, kdy nebyla v řízení zastoupena, je bez vlivu. Lhůty k podání opravných prostředků nezačínají účastníkům běžet znovu s každým „dalším“ řádným doručením. Ostatně, z obsahu spisu vyplývá, že právní zástupkyni žalované č. 2 byl směnečný platební rozkaz spolu se žalobou doručován z důvodu, že nedošlo k jeho řádnému doručení žalovanému č. 1, kterého v řízení rovněž zastupuje.

8. Soud prvního stupně spis odvolacímu soudu předložil i s „odvoláním“ do lhůty plnění. Odvolací soud nesdílí názor soudu prvního stupně, že podání doručené soudu prvního stupně dne 14. 11. 2025, obsahující žádost o stanovení splátek, je odvoláním. Podle lze podat odvolání pouze proti výroku o nákladech řízení (nákladový výrok byl sice odvoláním napaden, ale šlo o odvolání opožděné, jak bylo shora uvedeno). Směnečný platební rozkaz je rozhodnutím ve věci samé, jehož správnost je možné přezkoumat pouze v námitkovém řízení, zahájeném včasnými a odůvodněnými námitkami dlužníka. Nejsou-li dlužníkem takové námitky podány, nabude směnečný platební rozkaz právní moci, a to včetně části týkající se lhůty, v ním má být uložená platební povinnost splněna. V posuzované věci žalovaná č. 2 žádné odůvodněné námitky, z nichž by vyplývalo, co proti směnečnému platebnímu rozkazu namítá, nepodala (naopak svůj závazek nerozporovala), a směnečný platební rozkaz tak vůči ní nabyl právní moci. To vylučuje, aby odvolací soud do rozhodnutí (směnečného platebního rozkazu), tj. do v něm stanovené lhůty k plnění, jakkoliv zasáhl. Přijatý závěr je dle názoru odvolacího soudu v souladu se závěrem Nejvyššího soudu vyjádřeným v usnesení ze dne 22. 9. 2021, sp. zn. , v němž dovolací soud vyslovil názor, že určit plnění ve splátkách je možné jen při projednávání námitek. Protože řízení je vůči žalované č. 2 pravomocně skončeno (odvolání proti výroku o náhradě nákladů řízení bylo odmítnuto pro opožděnost) a její podání týkající se povolení splátek není podle obsahu odvoláním, nedošlo (v této části) k zahájení odvolacího řízení, a proto odvolacímu soudu nepřísluší o žádosti žalované č. 2 o povolení splátek rozhodnout.

9. O nákladech tohoto odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle ustanovení a tak, že ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou č. 2 žádnému z nich právo na jejich náhradu nepřiznal, když v odvolacím řízení úspěšnému žalobci žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.