Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 Cmo 45/2026-163

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Kateřiny Černé a soudkyň Mgr. Šárky Hájkové a Mgr. Mileny Filingerové ve věci

žalobkyně: Anonymizováno, reg. číslo Anonymizováno

sídlem Anonymizováno

zastoupená advokátem Jméno advokáta

sídlem Adresa advokáta

proti

žalovaným: 1. Jméno žalované A, narozená dne Datum narození žalované A

bytem Adresa žalované A

2. Jméno žalované B, narozená dne Datum narození žalované B

bytem Adresa žalované B

o zaplacení směnečné pohledávky 50 999 EUR s příslušenstvím,

o odvolání žalované č. 2 proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 3. 2. 2026, č. j. -131,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

Odůvodnění:

Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

1. Shora označeným usnesením soud prvého stupně zamítl žádosti žalované č. 1 (výrok I.) a žalované č. 2 (výrok II.) o osvobození od soudních poplatků.

2. Soud prvního stupně odůvodnil své rozhodnutí tím, že obě žalované podaly včasné odvolání proti rozsudku tohoto soudu ze dne 1. 12. 2025, č. j. -108, a požádaly o osvobození od soudních poplatků. Soud prvního stupně vyzval obě žalované k vyplnění přiloženého Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech (dále jen „Prohlášení“), výzvy jim byly doručeny dne 8. 1. 2026 (žalované č. 1) a dne 2. 1. 2026 (žalované č. 2). Soud prvního stupně postupoval dle , (dále jen „ “), a uzavřel, že nemohl vyhodnotit poměry žadatelek, neboť ani jedna z nich na výzvu do dne rozhodnutí nedoložila vyplněné Prohlášení, ani jinak nevylíčila a nedoložila své poměry, což je dle ustálené judikatury Nejvyššího a Ústavního soudu jejich povinností. Žalovaná č. 1 již o této povinnosti byla poučena v usnesení ze dne 4. 7. 2025, č. j. -59, jímž soud zamítl její žádost o ustanovení zástupce. Z uvedených důvodů soud prvního stupně žádosti obou žalovaných zamítl.

3. Proti shora uvedenému usnesení podala žalovaná č. 2 včasné odvolání, v jehož následném doplnění navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a vrátil věc soudu prvního stupně k novému projednání. Žalovaná č. 2 poukázala na požadavek náležitého odůvodnění soudních rozhodnutí jako součást práva na soudní ochranu dle d a Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod a na související judikaturu. Součástí tohoto práva je rovněž právo na bezplatnou právní pomoc, je-li to nezbytné vzhledem k povinnému zastoupení nebo s ohledem na složitost věci, pro civilní soudnictví zakotvené v , k němuž žalovaná č. 2 obsáhle poukázala na judikaturu Ústavního soudu, Evropského soudu pro lidská práva a obdobně Nejvyššího správního soudu. Dále žalovaná č. 2 obsáhle argumentovala judikaturou k žádosti o ustanovení konkrétního zástupce zvoleného účastníkem a povinností soudu přezkoumatelně odůvodnit případné zamítnutí takové žádosti. Žalovaná č. 2 rovněž odkazovala na rovnost účastníků v řízení dle d a nutnost přesvědčivého odůvodnění odlišného zacházení s nemajetnými osobami v soudním řízení. Žalovaná č. 2 namítla, že soud prvního stupně nijak nevysvětlil zamítnutí žádosti o osvobození od soudních poplatků, nereagoval na její důvody uvedené v žádosti, a tím porušil její právo na soudní ochranu a na bezplatnou právní pomoc podle citovaných ustanovení.

4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací ( ) po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozhodnutí soudu prvního stupně oprávněnou osobou v zákonné lhůtě ( ), a že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné ( , a contrario ), přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně v rozsahu uvedeném v , věta první, , jakož i řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo ( , 6 ), přičemž dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

5. Z obsahu spisu se podává, že ve shora uvedené věci soud prvního stupně rozhodl rozsudkem ze dne 1. 12. 2025, č. j. -108, kterým ponechal v platnosti směnečný platební rozkaz ze dne 21. 11. 2024, č. j. -16, ve znění opravného usnesení ze dne 14. 7. 2025, č. j. -66, a uložil žalovaným povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení. Obě žalované podaly proti rozsudku včasná odvolání a následně požádaly o osvobození od soudních poplatků. Soud vyzval obě žalované k vyplnění Prohlášení a k vylíčení a doložení jejich poměrů do 10 dnů od doručení výzvy. Tato výzva byla žalované č. 1 doručena dne 8. 1. 2026 do datové schránky a žalované č. 2 dne 2. 1. 2026 do poštovní schránky. Žádná z žalovaných na výzvu soudu do vydání napadeného usnesení nijak nereagovala.

6. Podle může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.

7. Podmínkou pro osvobození od soudních poplatků je dle citovaného ustanovení kumulativní splnění dvou předpokladů, tedy že takové rozhodnutí odůvodňují poměry účastníka a nejde o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Z obsahu spisu přitom odvolacímu soudu nejsou známy žádné skutečnosti nasvědčující tomu, že by se jednalo o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva, tento předpoklad lze tedy pro účely rozhodování o osvobození od soudního poplatku považovat za splněný. Stejný závěr však nelze přijmout ohledně druhého předpokladu týkajícího se poměrů žalované č. 2. Odvolací soud podotýká, jak vyplývá rovněž z ustálené judikatury (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2013, sp. zn. , usnesení ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. , usnesení ze dne 27. 9. 2017, sp. zn. , nebo usnesení ze dne 28. 3. 2017, sp. zn. ), že žadatel je povinen soudu prokázat věrohodným způsobem své poměry a nese důkazní břemeno o prokázání nedostatku prostředků pro zaplacení soudního poplatku.

8. Žalovaná č. 2 na výzvu soudu prvního stupně k vyplnění Prohlášení nijak nereagovala, soud prvního stupně tedy nemohl zhodnotit, zda její poměry odůvodňují osvobození od soudního poplatku. Rozhodnutí soudu prvního stupně proto nelze vytknout nesprávnost. V odvolání proti napadenému usnesení žalovaná č. 2 pouze obecně odkázala na judikaturu (a to zejména k ustanovení zástupce, které není předmětem její žádosti), nedoplnila žádná konkrétní tvrzení ani y prokazující důvodnost žádosti o osvobození od soudních poplatků. Naprostá nevyjasněnost jejich poměrů tedy existuje i v době vydání rozhodnutí odvolacího soudu.

9. Z výše uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně podle jako věcně správné potvrdil.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné [ ].