Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 Co 917/2026-110

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivety Jiříkové a soudců Mgr. Jana Jursíka a JUDr. Petra Fořta, Ph.D., ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně A., IČO IČO žalobkyně A sídlem Adresa žalobkyně A zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované A, narozená Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A

o zaplacení částky 85 881,51 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 21. 4. 2026, č. j. -80,

takto:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku v odstavci II., v části týkající se úroků z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 79 967,12 Kč od 14. 7. 2024 do zaplacení a ve výroku III., potvrzuje.

II. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku v odstavci II., v části týkající se úroků z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 79 967,12 Kč od 14. 7. 2024 do zaplacení a ve výroku III., potvrzuje.II. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným rozsudkem uložil soud prvního stupně žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 79 967,12 Kč v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 000 Kč splatných vždy do každého 20. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku až do jejich úplného zaplacení, a to pod ztrátou výhody splátek (výrok v odstavce I.). V části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 5 914,39 Kč, úroku ve výši 7 832,19 Kč a úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 79 967,12 Kč od 14. 7. 2024 do zaplacení, zamítl (výrok v odstavci II.). O nákladech řízení dále rozhodl tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně částku 10 701,50 Kč do tří měsíců od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. Zaplacení shora uvedených částek se žalobkyně domáhala s odůvodněním, že dne 22. 6. 2023 uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru č. číslo, na jejímž základě jí poskytla peněžní prostředky v celkové výši 104 849 Kč. Žalovaná peněžní prostředky čerpala, sjednané splátky však nehradila řádně a včas, proto žalobkyně úvěr zesplatnila. Žalobkyně požaduje dlužnou jistinu, poplatky, úrok a úrok z prodlení. Soud prvního stupně se nejprve zabýval tím, zda došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy, zabýval se tím, zda žalobkyně splnila povinnost stanovenou v ustanovení , o spotřebitelském úvěru a zkoumala řádně úvěruschopnost žalované. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalobkyně v řízení neprokázala, že by při uzavření smlouvy o úvěru byly řádně zjištěny a ověřeny výdaje žalované, a tedy posouzena (prověřena) její úvěruschopnost. Není totiž dostatečné, vychází-li poskytovatel úvěru z ekonomických modelů nebo ze statistických či normativních dat. Platí, že bez ověření údajů o skutečných výdajích si lze jen těžko učinit komplexní úsudek o celkových poměrech žadatele a posoudit jeho schopnost splácet (s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2024, sp. zn. ). Z výpisu z účtu žalované za květen 2023 musela žalobkyně rozpoznat, že si žalovaná dodatečný měsíční výdaj ve výši 1 631 Kč nemohla bez dalšího dovolit splácet, když konečný zůstatek na účtu činil 646,51 Kč. I na základě toho měla žalobkyně pečlivě vážit finanční situaci žalované, jednalo se o zjevný varovný signál ohledně její skutečné majetkové (finanční) situace. Soud prvního stupně s odkazem na ustanovení učinil závěr o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru a za této situace má poskytovatel úvěru nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle zákona o spotřebitelském úvěru (rozsudek Nejvyššího soudu z 20. 4. 2022, sp. zn. ). Spotřebitel je tedy povinen vrátit poskytnutou jistinu v takových splátkách, v jakých je schopen splácet, pokud vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení. Soud prvního stupně uložil žalované splnění povinnosti ve splátkách ve výši 1 000 Kč, kterou považuje za přiměřenou možnostem žalované, když vyšel z toho, že jde o natolik nízkou částku, že by (s ohledem na obvyklou lidskou zkušenost) mělo být v silách žalované ji splácet. Nesplnění jakékoliv jedné splátky spojil se ztrátou výhody splátek. O nákladech řízení rozhodl podle ustanovení a s ohledem na míru úspěchu žalobkyně v řízení jí přiznal 43,08 % nákladů.

2. Proti tomuto rozsudku, proti výroku v odstavci II., v části nepřiznaného úroku z prodlení se odvolala žalobkyně, ve svém odvolání se zabývala otázkou rozložení důkazního břemene v daném řízení, odkazovala na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 8. 2025, sp. zn. . Výslovně však uvedla, že výrok napadeného rozsudku co do lhůty k plnění nenapadá, je to pro ní neúčelné, navrhuje, aby v části, ve které rozhodnutí soudu prvního stupně odvolací soud změní a úrok z prodlení žalobkyni přizná, uložil žalované povinnost úrok z prodlení zaplatit do tří dnů od právní moci rozsudku.

3. Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací shledal, že odvolání žalobkyně má náležitosti uvedené v ustanovení Jako odvolací důvod je uveden odvolací důvod podle ustanovení a g) Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou a je přípustné podle ustanovení v návaznosti na ustanovení , přezkoumal odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v napadené části podle ustanovení a 212a , tedy pouze ve výroku v odstavci II., o zamítnutí úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 79 967,12 Kč od 14. 7. 2024 do zaplacení, podle ustanovení a a dospěl k závěru, že odvolání je nedůvodné. Ve zbytku nebyly výroky odvolání dotčeny a nabyly samostatně právní moci.

4. Odvolací soud zcela odkazuje na správné závěry soudu prvního stupně týkající se úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně jdoucího z částky 79 967,12 Kč od 14. 7. 2024 do zaplacení, soud prvního stupně tento nárok posoudil správně. V odůvodnění rozhodnutí odkázal i na judikaturu Nejvyššího soudu, která se otázkou úroku z prodlení zabývá a je zcela v souladu s rozhodnutím soudu prvního stupně. Odvolací soud sdílí závěr soudu prvního stupně o tom, že nárok na zákonné úroky z prodlení podle ustanovení § 1970 o. z. vzniká žalobkyni až v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, v době podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. I odvolací soud opětovně poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu již z 20. 4. 2022, sp. zn. , který se otázkou úroků z prodlení zabýval. Nárok žalobce tedy v této části není důvodný. Odvolací soud proto rozsudek soudu prvního stupně napadené části potvrdil podle ustanovení , a to i ve výroku o nákladech řízení před soudem prvního stupně, který byl rovněž odvoláním dotčen.

5. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn ustanovením za použití ustanovení za situace, kdy žalobkyně neměla v odvolacím řízení úspěch, ale žalované náklady odvolacího řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné dovolání za podmínek uvedených v ustanovení podané do dvou měsíců od doručení rozsudku odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Českých Budějovicích.

Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.