Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

39 C 14/2025-118

Potvrdené rozhodnutím 14 Co 47/2026-147
„Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Stibrala a soudců JUDr. Miroslava Stoklasy a Mgr. Terezy Jachura Maříkové ve věci žalobce [[Jméno žalobce]], narozeného [[Datum narození žalobce]] bytem v [[Adresa žalobce]] proti žalované České republice-[[orgán]], IČO: [[IČO]] sídlem v [[adresa]] o 500 000 Kč k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1, č. j. 39 C 14/2025-118 z 8. září 2025, takto: I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje. II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady odvolacího řízení 300 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku."

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudcem JUDr. Davidem Štamberkem, Ph.D., ve věci

žalobce: tituly před jménem Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce

proti

žalované: Jméno žalovaného, IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované

pro náhradu nemajetkové újmy 500 000 Kč

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky 500 000 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 1 800 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky 500 000 Kč, se zamítá.II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 1 800 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci satisfakci 500 000 Kč za nemajetkovou újmu, která mu měla být způsobena nepřiměřenou délkou správního řízení a na tom navazujícího soudního řízení správního.

Žalobní tvrzení

2. Žaloba byla odůvodněna tím, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřeně dlouhé době trvání správního řízení ve věci změny doby trvání služebního poměru (správní spis Orgán veřejné moci č.j. číslo jednací). Na toto řízení navazoval soudní přezkum správního rozhodnutí vedený u Městského soudu v Praze pod sp. zn. spisová značka.

3. V důsledku dlouhotrvajícího řízení vznikla žalobci nemajetková újma spočívající v psychostresu pramenícím z právní nejistoty, zda bude jeho služební poměr prodloužen či nikoliv, v obavách o ztrátu jediného zdroje obživy a v celkové nepřiměřené délce řízení, včetně navazujícího soudního přezkumu.

4. Psychostres byl způsoben nejistotou ohledně výsledku řízení, které mělo rozhodnout o prodloužení služebního poměru. Žalobce měl za to, že 26 let trvající služební poměr může být ukončen bez rozhodnutí, což se nakonec stalo. V důsledku průtahů došlo k zániku služebního poměru, protože nebylo rozhodnuto včas, a tím zanikl předmět řízení.

Vyjádření žalované

5. Žalovaná neuznává, že by došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů („z. o. š.“).

6. Tvrdí, že řízení o změně doby trvání služebního poměru nebylo zahájeno včas, protože žalobce sám nepodal jednoznačný návrh na jeho zahájení. Žalobce podle žalované zahlcoval služební orgány nepřehlednými podáními, což vedlo ke zpoždění identifikace jeho žádosti.

7. Žalovaná tvrdí, že průtahy v řízení byly způsobeny samotným žalobcem, který podával rozsáhlá, nejednoznačná a často nesouvisející podání. Žalobce účelově komplikoval řízení, aby mohl později tvrdit, že k zániku služebního poměru došlo vinou služebních orgánů.

8. Na prodloužení služebního poměru neexistuje právní nárok – jde o rozhodnutí služebního orgánu podle jeho uvážení. , o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů, umožňuje změnu doby trvání služebního poměru pouze na základě písemného souhlasu vojáka a zájmu služebního orgánu. Pokud služební orgán nemá zájem, řízení se nezahajuje a služební poměr zaniká uplynutím sjednané doby.

9. Žalovaná upozorňuje, že řízení o změně doby trvání služebního poměru bylo zastaveno usnesením z důvodu zániku práva (zánik služebního poměru).

10. Na jednání soudu dne datum žalovaná z procesní opatrnosti uplatnila námitku promlčení žalovaného nároku.

Skutkový stav

11. Ze spisové dokumentace Orgán veřejné moci, č.j. číslo jednací, hodnota, vyplývá následující průběh řešení otázky změny doby trvání služebního poměru žalobce, jak bylo následně předmětem přezkumu v rámci správního soudnictví (Městský soud v Praze pod sp. zn. spisová značka):

− datum: Pohovor o neprodloužení služebního poměru

Pohovor vedený tituly před jménem jméno FO (ředitel odboru Anonymizováno) za přítomnosti vedoucího 319. oddělení.

Sdělil, že „ze strany ředitele právnická osoba není zájem o další působení“ a nebude nabídnuta změna doby trvání služebního poměru.

Oznámen zánik služebního poměru k datum dle

Vyhotoven návrh na personální opatření (zánik poměru uplynutím doby).

Žalobce podepsal seznámení s návrhem na propuštění.

Nebylo vydáno formální rozhodnutí ani doručeno odůvodnění.

− datum: Odvolání proti neprodloužení

Žalobce podává odvolání proti rozhodnutí o neprodloužení doby trvání služebního poměru (součást hromadného podání obsahujícího i další body).

Argumentace:

Neprodloužení je právní akt zasahující do veřejných subjektivních práv → podléhá odvolání.

Nebylo provedeno služební hodnocení, chybí odůvodnění.

Diskriminace a zneužití pravomoci (souvislost s předchozími stížnostmi a trestním oznámením).

Návrh: přezkum dle , prodloužení poměru o 48 měsíců.

− datum: Kabinet Anonymizováno postoupil podání Inspekci Orgán veřejné moci.

− datum: Inspekce Orgán veřejné moci (č.j. číslo jednací) konstatuje:

Podání neobsahuje konkrétní návrh, chybí odůvodnění.

Doporučení: vrátit k doplnění.

− datum: Anonymizováno vrací podání k doplnění (č.j. číslo jednací).

− datum: Žalobce žádá o lhůtu do datum pro doplnění odůvodnění.

− datum: Žalobce zaslal odůvodnění předchozího podání, rozšířil námitky o další body (upuštění od vymáhání škody, snížení osobního příplatku, diskriminace, viz popis šetření Inspekce Anonymizováno podání tituly před jménem jméno FO ze dne datum proti označeným rozhodnutím právnická osoba)

V tomto podání žalobce vyjádřil zájem změnit dobu služebního poměru prodloužením o 48 měsíců a současně rozšířil námitky o další body, včetně:

upuštění od vymáhání škody,

snížení osobního příplatku,

diskriminačního jednání a dalších zásahů do práv.

− datum: Dopis Anonymizováno (čj. číslo jednací); k otázce prodloužení služebního poměru se uvádí:

Řízení o změně doby trvání služebního poměru spadá pod řízení ve věcech služebního poměru podle § 145 písm. a) zákona o vojácích z povolání.

Před novelou účinnou od datum služební orgány nevydávaly rozhodnutí, pokud nedošlo ke změně doby trvání poměru, a proto nebylo možné podat odvolání ani zahájit řízení. Podání žalobce je tedy možné považovat za stížnost podle § 153 zákona o vojácích z povolání nebo podání podle § 146 téhož zákona, čímž se zahájilo nové řízení.

Vnitřní předpisy (RMO č. 36/2002) nebyly dosud uvedeny do souladu s novelizovaným zákonem, ale i podle nich je možné rozhodnout o prodloužení doby trvání služebního poměru.

Rozhodnutí o prodloužení přísluší služebnímu orgánu, který vojáka zařadil nebo je oprávněn jej zařadit na systemizované místo, případně vyslat ke studiu.

Řízení ve věci změny doby trvání služebního poměru žalobce nebylo vedeno izolovaně, ale žalobce jej spojil s dalšími námitkami. V podáních z 30. září a datum napadl současně:

− neprodloužení doby trvání služebního poměru,

− upuštění od vymáhání škody,

− snížení osobního příplatku,

− zadržení trestního oznámení,

− nerovný přístup při odměňování,

− nezákonné jednání služebních orgánů.

12. Ze spisu Městského soudu v Praze sp. zn. spisová značka vyplývá následující průběh soudního řízení:

− datum: Žalobce podal k Městskému soudu v Praze správní žalobu proti rozhodnutí Anonymizováno ze dne datum, č.j. číslo jednací.

− datum: Žalobce doručil Městskému soudu v Praze platový výměr ředitele právnická osoba ze dne datum, č.j. číslo jednací, který nebyl omylem připojen k žalobě.

− datum: žalobce byl soudem vyzván k úhradě soudního poplatku 2 000 Kč za správní žalobu.

− datum: Žalobce soudní poplatek 2 000 Kč uhradil.

− datum: Městský soud v Praze vyžádal od Orgán veřejné moci spisový materiál v projednávané věci a písemné vyjádření k žalobě, to vše do 2 měsíců od doručení výzvy.

− datum: Městský soud v Praze informoval žalobce, kterému senátu byla žaloba přidělena, a o jeho procesních právech.

− datum: Právní zástupce žalobce sdělil a doložil soudu, že je plátcem DPH.

− datum: žalované Orgán veřejné moci podalo vyjádření k žalobě.

− datum: Městský soud v Praze vyzval právního zástupce žalobce k předložení obratem rozhodnutí specifikovaných pod body I. až VI. žaloby.

− datum: Žalobce předložil požadovaná rozhodnutí.

− datum: Žalobce nahlížel do spisu.

− datum: Žalobce doručil Městskému soudu v Praze dotaz na stav řízení, co brání dalšímu postupu a požádal o brzkou a efektivní ochranu svých práv.

− datum: Městský soud v Praze vyzval Orgán veřejné moci k předložení obratem úplného spisového materiálu včetně dokladů o doručení rozhodnutí účastníkům řízení.

− datum: Městský soud v Praze opakovaně vyzval Orgán veřejné moci k předložení úplného spisového materiálu v originále včetně dokladů o doručení rozhodnutí účastníkům řízení, a to do 7 dnů od doručení výzvy.

− datum: Orgán veřejné moci výzvě soudu vyhovělo.

− datum: Městský soud v Praze ve věci rozhodl rozsudkem, který nabyl právní moci dne datum.

13. Z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne datum, sp. zn. spisová značka, vyplývá.

Rozsudek řeší žalobu proti rozhodnutí Anonymizováno ze dne datum, č.j. číslo jednací, kterým Anonymizováno reagoval na odvolání žalobce proti několika rozhodnutím ředitele právnická osoba (např. neprodloužení služebního poměru, snížení osobního příplatku, nevyplacení mimořádné odměny).

Rozhodnutí Anonymizováno bylo zrušeno pro nepřezkoumatelnost ( ) a věc vrácena žalovanému k dalšímu řízení. Žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 10 712 Kč.

Klíčové právní závěry soudu:

− Úkon Anonymizováno je rozhodnutím ve smyslu , i když neměl formální náležitosti ( ).

− Rozhodnutí o neprodloužení služebního poměru, snížení osobního příplatku a nevyplacení mimořádné odměny jsou rozhodnutími ve věcech služebního poměru a podléhají přezkumu ve správním soudnictví.

− Odvolací orgán nebyl povinen postupovat podle , protože obsahoval vlastní úpravu odvolacího řízení.

Soud zdůraznil, že rozhodnutí o neprodloužení doby trvání služebního poměru je v materiálním smyslu rozhodnutím o veřejných subjektivních právech žalobce. Takové rozhodnutí musí mít náležitosti podle (výrok, odůvodnění, poučení o opravném prostředku). Odvolací rozhodnutí Anonymizováno tyto náležitosti nemělo, což vedlo k jeho nepřezkoumatelnosti.

Soud odkázal na a násl. , o vojácích z povolání, a konstatoval, že řízení o změně trvání služebního poměru je řízením ve věcech služebního poměru. Proto se na něj vztahuje část devátá , nikoli obecná úprava . Odvolací orgán tedy nemusel postupovat podle , ale musel dodržet speciální úpravu zákona o vojácích. Soud odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. -73, podle něhož změna služebního zařazení (a analogicky i změna trvání služebního poměru) představuje „věc služebního poměru“.

Anonymizováno rozhodl jediným přípisem, který neobsahoval výrokovou část, odůvodnění ani poučení. Přesto soud konstatoval, že nejde o nicotné rozhodnutí, protože bylo vydáno příslušným orgánem a z jeho obsahu je zřejmé, že rozhodoval o odvolání. Nedostatky však způsobují nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů ( ).

Právní hodnocení

14. Žalobce se v projednávané věci domáhal satisfakce 500 000 Kč za nemajetkovou újmu, která mu měla být způsobena nepřiměřenou délkou správního řízení o změně délky jeho služebního poměru jakožto vojáka a na to navazujícího soudního řízení správního. Nepřiměřená délka řízení je nesprávným úředním postupem dle § 13 odst. 1 z. o. š.

15. Podmínkou uplatnění nároků dle posledně uvedeného předpisu u soudu je dle § 14 odst. 3 z. o. š. jejich předběžné projednání u úřadu příslušného dle § 6 z. o. š., v tomto případě Jméno žalovaného. Dle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2016, sp. zn. , „[p]ředběžné projednání nároku na náhradu škody způsobené výkonem veřejné moci u ústředního orgánu státu se výjimečně nevyžaduje, jestliže buď nárok uplatněný u soudu přesahuje svou výší nárok uplatněný v rámci předběžného projednání v situaci, kdy žalovaná dala jasně najevo, že jej vůbec uspokojit nehodlá, anebo když soud prvního stupně nesplnění této podmínky řízení včas nerozpoznal, žaloba obsahující požadavek na zaplacení peněžitého zadostiučinění byla doručena úřadu, u něhož měl být nárok předběžně projednán, uplynula lhůta šesti měsíců, v níž uplatněný nárok nebyl uspokojen, a příslušný úřad dal najevo, že jej uspokojit nehodlá.“. Z provedeného dokazování nevyplývá, že by předmětný nárok žalobce byl projednán. Toto je však s ohledem na délku soudního řízení (žaloba ze dne datum) a dobu, jakou žalovaná měla na případné dobrovolné plnění po doručení žaloby, ve světle výše uvedené judikatury bezpředmětné.

16. Dále bylo třeba se vypořádat s otázkou, zda na předmětné řízení dopadá Úmluvy, resp. y a jím zakotvené právo na projednání věci v přiměřené lhůtě. Zásadní je v tomto ohledu judikatura Ústavního soudu, který ve svém nálezu ze dne 14. 10. 2020, sp. zn. , bod 48 odůvodnění, shrnuje, že „[n]a správní řízení, jehož předmětem je základní právo nebo svoboda, se vztahuje i základní právo na projednání věci bez zbytečných průtahů dle y, zahrnující i právo na projednání věci v přiměřené lhůtě.“. Předmětné řízení o změně délky služebního poměru žalobce se přímo dotýkalo přinejmenším práva žalobce na svobodnou volbu povolání zakotveného v článku 26d, vyhlášené pod č. Soud tak nemá pochyb o tom, že na předmětné řízení dopadá i právo žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě.

17. S ohledem na výše uvedené se soud prvního stupně dále zabýval otázkou, nakolik byla celková délka řízení přiměřená. Jak vyplývá ze stanoviska Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. („Stanovisko“), při řešení této otázky není možné vycházet z abstraktní, předem dané doby řízení, která by mohla být pokládána za přiměřenou, nýbrž je třeba vzít v úvahu konkrétní okolnosti individuálního případu. Výše uvedený časový úsek je tak zapotřebí zvažovat především ve světle působení jednotlivých faktorů uvedených v § 31a odst. 3 pod písm. b) až e) z. o. š., které jsou pak obdobným způsobem hodnoceny i při stanovení formy a výše přiměřeného zadostiučinění.

18. V prvé řadě bylo zapotřebí určit období, v němž předmětné řízení probíhalo. Dle Stanoviska a související judikatury se tento okamžik nutně nekryje se zahájením řízení dle příslušných procesních předpisů. Podstatný je v tomto ohledu okamžik, kdy se poškozený o daném řízení dozvěděl, neboť teprve tehdy mu může začít vznikat újma pramenící z nejistoty ohledně jeho výsledku. Stanovisko v tomto ohledu uvádí, že „[z]ahajuje-li se řízení na návrh, je řízení započato dnem, kdy návrh na zahájení řízení (žaloba) došel orgánu (soudu) […]. Zahajuje-li se řízení z moci úřední (bez návrhu), je řízení zahájeno dnem, kdy rozhodnutí o zahájení řízení bylo doručeno účastníkovi ( spr. ř., ).“.

19. Na základě zjištěného skutkového stavu lze konstatovat, že žalobce předmětné řízení o změně délky jeho služebního poměru inicioval svým podáním ze dne datum formálně označeným jako „odvolání“. Nelze mít za to, že by před tímto datem v uvedené věci probíhalo jakékoli řízení. Podání daného dovolání totiž předcházel pouze dne datum pohovor vedený tituly před jménem jméno FO (ředitel odboru Anonymizováno), na němž byl žalobce neformální cestou seznámen s tím, že jeho služební poměr prodloužen nebude. O tomto neprodloužení se dle tehdy platné právní úpravy nevydávalo žádné rozhodnutí, služební poměr zanikal uplynutím doby. Nebylo o tomto tedy ani vedeno jakékoli správní řízení.

20. Žalobce uplatňovaný nárok na relutární satisfakci odvozuje od části řízení vedené Orgán veřejné moci pod č.j. číslo jednací a na toto navazujícím soudním přezkumem v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. spisová značka. Toto řízení skončil dne datum právní mocí rozsudku Městského soudu v Praze ze dne datum, sp. zn. spisová značka. Věc žalobce tímto zjevně nebyla finálně vyřešena, neboť Městský soud v Praze přezkoumávané správní rozhodnutí zrušil a věc vrátil správnímu orgánu k dalšímu řízení. Jak ovšem uvádí Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 17. 5. 2016, sp. zn.

21. : „Stran stanovení přiměřeného zadostiučinění nelze dát dovolateli za pravdu v tom ohledu, že soudy nesprávně určily délku předmětného řízení. Ve stanovisku bylo též uvedeno, že: „[n]ení-li řízení, ve kterém došlo k porušení práva účastníka na projednání věci v přiměřené lhůtě, skončeno ke dni rozhodování soudu o tomto nároku, musí soud, a to prvního i druhého stupně, vyjít ze stavu řízení ke dni svého rozhodování ( ). Pro odvolací soud to v situaci, kdy v době rozhodování soudu I. stupně nebylo posuzované řízení skončeno, představuje nutnost doplnění dokazování ve směru zjištění stavu posuzovaného řízení, ustanovení tím není dotčeno.“ Uvedený závěr se, ve smyslu zásady dispoziční, neuplatní tehdy, požadoval-li by žalobce odškodnění pouze za konkrétní část předmětného řízení. K posledně uvedené situaci v řízení došlo, neboť dovolatel ve svém podání ze dne 30. 12. 2011vzal zpět žalobu co do požadavku 722 000 Kč, přičemž uvedl, že zbylých 228 000 Kč žádá za 9,5 let trvající řízení.“ (podtržení a kurzíva provedeny zdejším soudem). Zdejší soud je tak vymezením relevantní části řízení provedeným žalobcem v souladu se zásadou dispoziční vázán a další fáze daného řízení nebudou předmětem dalšího hodnocení.

22. Celková délka řízení tedy činila 3 roky 5 měsíců a 18 dnů.

23. Ze zjištěného skutkového stavu nevyplývá, že by byla dána zvýšená materiální složitost řízení. Nebylo třeba provádět rozsáhlé dokazování. V podstatě se jednalo o posouzení zákonnosti neprodloužení služebního poměru žalobce, a to za situace, kdy na takovéto prodloužení nebyl právní nárok. Z hlediska formální složitosti řízení je namístě zohlednit, že mělo dvě fáze, a to jednak správní a dále soudní. Obě probíhaly pouze v jednom stupni.

24. Pokud se jedná o kritérium jednání žalobce, z provedeného dokazování vyplývá, že tento řízení komplikoval tím, že ve svém „odvolání“ kumuloval hned několik přímo nesouvisejících problémů (neprodloužení doby trvání služebního poměru, upuštění od vymáhání škody, snížení osobního příplatku, zadržení trestního oznámení, nerovný přístup při odměňování, nezákonné jednání služebních orgánů), aniž bylo bez dalšího zřejmé, čeho se domáhá. Musel být proto správním orgánem vyzýván k nápravě.

25. Postup správního orgánů byl sice relativně plynulý. Jeho výsledkem byl nicméně dopis Anonymizováno ze dne datum, čj. číslo jednací. Byť se materiálně jednalo o správní rozhodnutí, formálně nesplňoval předepsané náležitosti, což zakládalo jeho nepřezkoumatelnost a v konečném důsledku vedlo k důvodnému podání správní žaloby. Následnému postupu správního soudu pak lze vytknout nedostatek plynulosti. Zejména od října 2010 do listopadu 2012 docházelo ve věci k průtahům.

26. Pokud se jedná o význam předmětu řízení pro žalobce, je zřejmé, že tomuto šlo o zdroj obživy. Toto samo o sobě odůvodňuje zvýšený význam řízení pro žalobce.

27. S ohledem na výše uvedené, zejména pak s ohledem na celkovou délku řízení (3 roky 5 měsíců a 18 dnů) a skutečnost, že během této doby řízení probíhalo nejenom před správním orgánem, ale i před soudem, nelze délku řízení hodnotit jako nepřiměřenou. Je tomu tak navzdory výše popsaným nedostatkům na straně příslušných orgánů státní moci, které nicméně korelovaly s nedostatky na straně žalobce.

28. S ohledem na výše uvedené nezbylo než žalobu jako nedůvodnou zamítnout (výrok I.).

29. Pro úplnost soud dodává, že námitku promlčení uplatněnou žalovanou při jednání soud vyhodnotil jako nedůvodnou. Rozhodující skutečností v tomto ohledu bylo, že odškodňované řízení v době podání žaloby stále probíhalo. Uplatňovaný nárok se tak ani nemohl začít promlčovat.

30. Soud věc projednal a ve věci rozhodl na prvním jednání, byť žalobce ještě předtím v podání ze dne datum uplatnil námitku podjatosti soudce. Tuto však soud vyhodnotil jako nedůvodnou a postupoval proto dle Stejně tak soud hodnotil jako nedůvodnou žádost žalobce o odročení jednání z důvodu kolize s jeho zahraniční dovolenou, kterou nicméně zorganizoval až poté, co byl na jednání soudem řádně předvolán. O tomto byl ostatně žalobce soudem vyrozuměn v přípise ze dne datum.

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 800 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 1 800 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle uvedené vyhlášky (písemná podání ze dne datum, datum, datum, datum a příprava a účast na jednání soudu dne datum).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.