Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

93 Ncp 74/2026-36

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě, složeném z předsedkyně JUDr. Vladislavy Riegrové, Ph.D. a soudců Mgr. Jiřího Čurdy a JUDr. Gabriely Kučerové, v právní věci

žalobce: Jméno žalobce, narozen dne Datum narození žalobce

bytem Adresa žalobce

zastoupen tituly před jménem Anonymizováno advokátem

sídlem adresa

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozen dne Datum narození žalovaného

bytem Adresa žalovaného

zastoupen Jméno Zástupce, advokátem

sídlem Adresa žalovaného

o zaplacení 402 593,50 Kč s příslušenstvím,

vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o věcné příslušnosti

takto:

K projednání a rozhodnutí věci v prvním stupni jsou věcně příslušné okresní soudy.

Odůvodnění:

K projednání a rozhodnutí věci v prvním stupni jsou věcně příslušné okresní soudy.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným Obvodnímu soudu pro Prahu 4 dne 25. 7. 2025, uplatnil žalobce proti žalovanému nárok celkem na zaplacení 350 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částek, v sazbě a lhůtách, jak v návrhu petitu specifikováno. Jedná se o dluh ze smlouvy o zápůjčce, uzavřené dne 28. 6. 2017 žalobcem jako zapůjčitelem a žalovaným jako vypůjčitelem, ve znění jejích dodatků, na základě níž žalobce půjčil žalovanému celkem 700 000 Kč. Na zápůjčku vrátil žalovaný 2x částku 150 000 Kč, svůj dluh opakovaně uznal, zaplatil dále 5x 10 000 Kč. Dále žalobce po žalovaném požaduje zaplacení částky 52 593,5 Kč, představované smluvní pokutou, jež byla v denní sazbě ve smlouvě o zápůjčce sjednána.

2. Předkládající soud, Obvodní soud pro Prahu 4, předložil věc Vrchnímu soudu v Praze coby soudu nadřízenému k rozhodnutí dle Předkládající soud má s odkazem na za to, že věc nepatří do věcné příslušnosti okresních soudů. Odkazuje v dané souvislosti na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze č. j. – 21 v obdobné věci Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. zn. .

3. K příslušnému poučení předkládajícího soudu ve smyslu ustanovení /č. l. 29 spisu/ „žalobce má za to, že v tomto řízení je věcně příslušným okresní soud, respektive v tomto konkrétním případě Obvodní soud pro Prahu 4. Žalobce v rámci své žaloby doložil důkazy prokazující jeho tvrzení o závazku žalovaného, který přímo nesouvisí s jeho účastí na obchodní korporací.“

4. Žalovaný se k otázce věcné příslušnosti nijak nevyjádřil.

5. K věci samé se vyjádřil tak, že podle předložených dokladů to může opravdu vypadat, jak žalobce tvrdí, nicméně faktický průběh událostí je jiný, „de facto jde o spor mezi společníky obchodní korporace, vyplývající z účasti na ní.“ V dané souvislosti žalovaný popisuje vývoj právního vztahu mezi účastníky řízení, popisuje vývoj společného podnikání, včetně zakládání společností, k předmětu sporu mimo jiné uvádí: „Ve smlouvě o zápůjčce ze dne 28. června 2017 jsem potvrdil, že mi žalobce předal v hotovosti částku 250 000 Kč, avšak ve skutečnosti mi ji nepředal, pouze jsme to tam napsali. V dodatku ze dne 11. července 2017 se situace opakovala s částkou 240 000 Kč a v dodatku ze dne 13. července 2017 pak s částkou 210 000 Kč.“

6. Podle , , přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

7. Z následujících ustanovení je zřejmé, že zápůjčka může být peněžitá i nepeněžitá.

8. Právní úprava smluvní pokuty je obsažena v ustanovení až

9. Podle ustanovení uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

10. Jak se praví v komentáři k ustanovení autorů Petra Břízy a Pavla Horáka, obsaženém v publikaci: Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. . Komentář. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024 / zdroj: Beck-online „Uznání dluhu posiluje postavení věřitele, zejména procesně. Dluh uznáním nezaniká. Nemění se právní důvod dluhu. Spolu se smluvní pokutou jde o utvrzení dluhu.“

11. V daném komentáři k se rovněž mimo jiné praví: „Uznání dluhu představuje vyvratitelnou právní domněnku trvání uznaného dluhu v okamžiku jeho uznání. V případě uznání dluhu nemusí věřitel vznik dluhu ani jeho výši v době uznání prokazovat, důkazní břemeno přechází na dlužníka, který prokazuje neexistenci dluhu. Z procesního hlediska to však neznamená, že by věřitel nemusel rozhodná skutková tvrzení umožňující jednoznačnou individualizaci uplatněného nároku (též z pohledu překážek věci zahájené a věci pravomocně rozhodnuté) uvádět.“

12. Podle ustanovení , řízení se koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.

13. Podle ustanovení věcnou příslušnost zkoumá soud kdykoli za řízení.

14. Podle ustanovení jsou k řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy, nestanoví-li zákon jinak.

15. Podle ustanovení krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně ve věcech vyplývajících z právních poměrů, které souvisejí se zakládáním obchodních korporací, ústavů, nadací a nadačních fondů, a ve sporech mezi obchodními korporacemi, jejich společníky nebo členy, jakož i mezi společníky nebo členy navzájem, vyplývají-li z účasti na obchodní korporaci.

16. Podle ustanovení krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně ve sporech mezi obchodními korporacemi, jejich společníky nebo členy jejich orgánů nebo likvidátory, jde-li o vztahy týkající se výkonu funkce členů orgánů nebo likvidace.

17. Podle ustanovení obchodními korporacemi jsou obchodní společnosti a družstva.

18. Obecně lze říci, že mezi účastníky řízení může existovat více vztahů. S ohledem na dispoziční zásadu je na žalobci, jaký nárok, z jakého titulu, v žalobě /návrhu na zahájení řízení/ uplatní.

19. Pro rozhodnutí o věcné příslušnosti soudu je zásadní vylíčení skutku v žalobě /návrhu na zahájení řízení/, přičemž v rámci rozhodování o věcné příslušnosti jde o obsah skutkových tvrzení, nikoliv o to, zda se žalobci v řízení podaří je prokázat. Pro účely rozhodování o věcné příslušnosti soudu je bez významu, jaká tvrzení o předmětu sporu případně uvádí žalovaný.

20. Je třeba konstatovat, že k projednání a rozhodnutí dané věci, jak je v žalobě skutkově vymezena, jsou věcně příslušné okresní soudy ve smyslu obecné úpravy věcné příslušnosti soudů pro sporné občanské soudní řízení obsažené v Tvrzený dluh z poskytnuté zápůjčky + související smluvní pokuta, coby uplatněný nárok v daném řízení, není podřaditelný pod žádný z případů, pro které by ustanovení /nejen či f/ /, případně jiný zákon, zakládaly věcnou příslušnost krajských soudů.

21. Pokud předkládající soud odkazuje na usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. – 21 /ze dne 28. listopadu 2025/, jež je v kopii obsaženo ve spise, tak zde se jednalo o spor mezi obchodní korporací a shodným žalovaným, přičemž dle žalobních tvrzení se jednalo o spor, jehož základem byl vztah obchodní korporace a statutárního orgánu, související s jeho funkcí, z hlediska věcné příslušnosti soudu podřaditelný pod

22. Ovšem nárok, jak je nyní v /předmětné/žalobě konstruován a skutkově vymezen, není nárokem podřaditelným pod , není to spor mezi obchodní korporací a statutárním orgánem, souvisejícím s výkonem funkce, jak bylo z pohledu věcné příslušnosti řešeno v usnesení Vrchního soudu v Praze, na něž předkládající soud s nepřesným odkazem na , odkazuje.

23. Vrchní soud v Praze jako soud nadřízený rozhodl podle ustanovení věta in fine tak, že k projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni příslušné okresní soudy.

24. Obecně platí, že usnesením o věcné příslušnosti jsou účastníci řízení a soudy vázáni / /.

Poučení:

Proti tomuto unesení není přípustný opravný prostředek.