Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
No categories available
46 C 112/2024-187
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Martincovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně A, narozená Datum narození žalobkyně A bytem Adresa žalobkyně A zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného A, narozený Datum narození žalovaného A advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
o zaplacení 950 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 950 000 Kč a úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 950 000 Kč od 27. 5. 2022 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 160 756 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 950 000 Kč a úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 950 000 Kč od 27. 5. 2022 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 160 756 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 950 000 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu bezdůvodného obohacení, které mělo vzniknout na straně žalovaného tím, že za trvání manželství žalobkyně se jméno FO Anonymizováno, narozeným datum, zemřelým datum, byly na jeho účet č. č. účtu z účtu dnes již zesnulého manžela žalobkyně č. č. účtu převedeny peněžní prostředky, které se nacházely v jejich společném jmění manželů. Žalobu odůvodnila zejména tím, že před svou smrtí trpěl její manžel amyotrofickou laterální sklerózou, od září 2019 se mohl pohybovat jen na invalidním vozíků, od prosince 2019 byl upoután na lůžko a přibližně od května 2020 nemohl hýbat rukama, nohama, prsty a ani nebyl schopen se najíst či používat svůj mobilní telefon. Od roku 2020 byl manžel žalobkyně pod silnou medikací a v poslední fázi svého života od srpna 2020 trpěl velmi silnými bolestmi a z důvodu velkého množství utěšujících léků nebyl schopen dostatečně vnímat své okolí a posoudit následky svého jednání. jméno FO základě usnesení Obvodního soudu pro adresa ze dne datum č. j. spisová značka nabyla žalobkyně veškerý majetek po zemřelém manželovi, z toho část z titulu vypořádání společného jmění manželů a část z titulu dědictví. Teprve až v rámci pozůstalostního řízení se žalobkyně dozvěděla, že byly uskutečněny shora uvedené bankovní převody na účet žalovaného, a to dne datum ve výši částka, dne datum ve výši částka, dne datum ve výši částka a dne datum ve výši částka. Žalobkyni nebyl znám důvod bankovních převodů, její manžel ji o nich neinformoval. Žalobkyně vůči žalovanému vznesla námitku relativní neplatnosti ve smyslu § 714 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), neboť prostředky na účtu jejího zesnulého manžela byly ve společném jmění manželů a zmíněné bankovní převody, k nimž žalobkyně nikdy nedala souhlas, přesahovaly běžnou správu jejich společného jmění. Žalovaného současně vyzvala k vydání bezdůvodného obohacení ve lhůtě do datum, žalovaný však peněžní prostředky žalobkyni nevydal.
2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout s odůvodněním, že mezi zesnulým manželem žalobkyně a otcem žalovaného právnická osoba, narozeným datum, (bratrancem zesnulého) byla v měsíci dubnu adresa-Jméno žalovaného B uzavřena smlouva o zápůjčce v celkové výši částka pro účely stavby vysněné chaty v obci adresa, kterou zesnulý dokončil rovněž za pomoci žalovaného a jeho otce, a zároveň na opravy nemovitostí na adrese Jméno žalobkyně B Anonymizováno/Anonymizováno na adresa. Zápůjčka byla otcem žalovaného poskytnuta z úspor v hotovosti v období od měsíce dubna 2010 do měsíce listopadu 2011 v několika splátkách, konkrétně v částkách částka, částka, částka, částka, částka a částka, a to vždy osobně při nepravidelných návštěvách zesnulého u svědka na základě předchozí telefonické domluvy a v reakci na žádost zesnulého vázanou na postup stavby a oprav. Zesnulý měl přitom před svou smrtí zájem vyrovnat veškeré své závazky, avšak vzhledem k tomu, že do České republiky již nejezdil a nemohl peněžní prostředky vrátit v hotovosti, převáděl jejich zbývající část ve výši částka na bankovní účet žalovaného, neboť otec žalovaného bankovní účet neměl.
3. Z oddacího listu vydaného dne datum Úřadem města Brna bylo zjištěno, že dne datum bylo uzavřeno manželství jméno FO Anonymizováno, rozené rodné přijmení, a Anonymizováno Anonymizováno v Anonymizováno v Anonymizováno.
4. Z usnesení Obvodního soudu pro adresa ze dne datum č. j. spisová značka bylo zjištěno, že bylo rozhodnuto ve věci pozůstalosti po zemřelém jméno FO, narozeném datum, zemřelém datum tak, že byla schválena dohoda mezi pozůstalou manželkou Jméno žalobkyně A a pozůstalým synem Dannym jméno FO jednak o vypořádání majetku patřícího do společného jmění manželů v tom znění, že pozůstalé manželce náleží práva a povinnosti vyplývající ze smluv uzavřených mezi zůstavitelem a právnická osoba. vztahující se ke spořícímu účtu č. č. účtu a č. č. účtu a k běžnému účtu č. č. účtu, práva a povinnosti vyplývající se smlouvy uzavřené mezi zůstavitelem a ČSOB, a.s., vztahující se k transakčnímu účtu č. č. účtu, práva a povinnosti vyplývající ze smlouvy uzavřené mezi zůstavitelem a právnická osoba., vztahující se k běžnému investičnímu účtu č. č. účtu a dále 1 005 ks dluhopisů vedených v samostatné evidenci SSD MF ČR právnická osoba č. účtu majitele Anonymizováno, a zbraně (revolver výrobce Smith&Wesson a pistole samonabíjecí výrobce Glock), jednak o rozdělení pozůstalosti v tom znění, že pozůstalá manželka nabývá veškerý majetek, a sice náhradovou pohledávku za pozůstalou manželkou z titulu vypořádání společného jmění manželů ve výši částka a pozůstalý syn nenabývá z pozůstalosti žádný majetek. Rozhodnutí nabylo právní moci dne datum.
5. Z výpisu z účtů č. č. účtu a č. č. účtu vedených na jméno jméno FO u právnická osoba. bylo zjištěno, že na účet č. č. účtu byla z účtu č. č. účtu dne datum odeslána částka ve výši částka a dále z účtu č. č. účtu dne datum částka ve výši částka, dne datum částka ve výši částka a dne datum částka ve výši částka.
6. Z výzvy k vydání bezdůvodného obohacení ze dne datum včetně dodejky bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby ze strany žalobkyně vyzván k vrácení částky částka do dvou týdnů od odeslání výzvy, současně byla ve výzvě uplatněna námitka relativní neplatnosti, neboť právní jednání na základě kterých její pozůstalý manžel učinil bankovní převody, bylo učiněno bez jejího souhlasu.
7. Z výslechu svědka právnická osoba, otce žalovaného a bratrance otce zesnulého manžela žalobkyně, bylo zjištěno, že svědek byl se zesnulým jméno FO Švarcem i jeho rodiči jedna rodina, která si vzájemně vypomáhala (rovněž finančně) a důvěřovala. Zesnulému pomáhali i se stavebními pracemi Jméno žalobkyně B, neboť svědek měl autodopravu a pomáhal s navážením stavebního materiálu, za což byl rovněž zaplacen. Zesnulý někdy v roce 2009 poprvé požádal svědka o finanční výpomoc, neboť měl mít nějaké potíže a věděl, že svědek vždy nějaké peníze měl, neboť on i jeho manželka měli dobře ohodnocenou práci, nadto následně hospodařili na poli a vypěstované plodiny prodávali. Svědek si myslel, že peníze zesnulý potřebuje na stavbu chalupy v adresa, avšak důvod jeho žádosti o peníze od zesnulého nikdy nezjišťoval. Nicméně vždy když zesnulý o peníze opětovně požádal, svědek mu je bez vyptávání půjčil, přestože ho to překvapilo. Zesnulý však pravděpodobně neměl mnoho možností, kde by si peníze mohl půjčit, neboť jeho rodiče již byli v té době po smrti, a jeho bratr Jirka, asi peníze neměl. Celkově se tak jednalo cca o částka rozložených do několika půjček asi po 3x částka a 2x částka, a to v průběhu dvou let 2009 až 2011. Nejprve se první půjčky vždy podepsali včetně jejich vrácení, nic z tohoto však nebylo řešeno přes advokáta. Svědek již těmito potvrzeními nedisponuje, neboť by mu k ničemu nebyly, když už byly peníze vráceny. První část asi ve výši částka zesnulý splatil svědkovi v hotovosti, zbývající část ve výši skoro částka již byla zasílána synovi svědka na účet, neboť svědek ani jeho manželka sami účet neměli. Domluva ohledně zasílání peněz na účet svědkova syna vznikla v roce 2019 či 2020, v době, kdy na tom byl zesnulý již zdravotně hůře, řídit vozidlo sice ještě mohl, ale již se pohyboval jen na vozíku. Po zaslání peněz vždy syn svědka peníze vybral, přepočítal a donesl svědkovi, jak měl čas, a svědek je uložil do trezoru. Svědek viděl zesnulého naposledy právě tehdy, když přivezl první splátku, podle svědka to bylo někdy v srpnu 2021. S půjčkami byl obeznámen jak syn svědka, tak bratr zesnulého Jirka. Když však tuto skutečnost svědek sděloval následně žalobkyni, před řízením u soudu, byl svědek překvapen, neboť žalobkyně reagovala, jako by o těchto půjčkách vůbec nevěděla. O vztahu zesnulého s jeho manželkou, stejně tak o jejich finanční situaci toho však svědek moc nevěděl, navzdory tomu jejich vztah popsal jako „Itálii“, a že vše bylo psáno na žalobkyni, i když veškeré zařizování bylo na zesnulém.
8. Z výslechu žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný byl obeznámen s půjčkami, které probíhaly mezi jeho otcem a zesnulým jméno FO Švarcem, neboť sám byl některých z nich přítomen. Peníze vždy jeho otec vybral přímo z trezoru, který byl umístěn u nich doma a který má žalovaný se svým otcem společný, každý z nich má však jinou přihrádku. Ukládat peníze do trezoru byli doma takto zvyklí, neboť dříve nebývalo tolik bankovních účtů. S rodiči přitom žalovaný a svojí manželkou bydlí v jednom domě, každý však v jiném patře. V současné době žalovaný své peníze částečně ukládá ve společném trezoru a částečně na bankovní účty; rovněž jeho otec nyní (asi dva roky) má zřízený účet, jehož disponentem je však žalovaný. Žalovaný si přesně nepamatoval, kdy byly zesnulému k jeho žádosti otcem žalovaného předány první peníze, časově však toto období zařadil kolem let 2009 či 2010. Ohledně vrácení peněz podle žalovaného zesnulý uvedl, že až je bude mít, tak je vrátí. jméno FO podrobnosti těchto půjček se žalovaný nikdy svého otce ani zesnulého neptal, neboť se jednalo o jejich záležitost, přičemž potvrdil, že rodiny si vzájemně vypomáhaly, stejně tak se se zesnulým pravidelně navštěvovali či jezdili na společné dovolené. Naposledy zesnulý žalovaného a jeho otce a matku navštívil někdy na jaře 2019 v době, když už na tom zesnulý nebyl podezřelý výraz nejlépe, potřeboval vozík a cesta, kterou k nim vážil, již pro něho byla zdlouhavá a únavná. Někdy v roce 2019, když již zesnulý nemohl k otci žalovaného dojíždět vozidlem, poprosil žalovaného prostřednictvím aplikace WhatsApp, zda by mohl půjčené peníze zasílat na jeho účet, na což mu žalovaný sdělil číslo svého bankovního účtu. Tuto komunikaci by však žalovaný již nedohledal, neboť v mezidobí vyměnil několikrát telefon. Žalovaný pak zesnulého naposledy viděl datum, kdy ho navštívili. Příchozí peníze na bankovní účet žalovaný z účtu nevybíral, svému otci je předával v hotovosti získané z trezoru, prakticky se tak jednalo o přesun z jedné přihrádky do druhé v rámci jednoho trezoru. Zdravotní stav zesnulého v posledních měsících byl podle žalovaného horší, zesnulý míval problémy s dechem a potřeboval odpočívat, nicméně byl schopen komunikovat telefonicky včetně psaní a posílání zpráv. Takto si žalovaný se zesnulým vyměnili několik zpráv pár týdnů před jeho smrtí. Svoji finanční situaci popsal žalovaný jako velmi dobrou, neboť on sám pracuje již 30 let jako stavbyvedoucí a jeho manželka pracovala dlouhou dobu jako vysoce postavení manažerka ve společnosti O2. Žalovaný vyloučil, že by proti němu kdy byla vedena exekuce. Jako dobrou popsal rovněž finanční situaci svého otce.
9. Z žaloby ze dne datum podané k Okresnímu soudu v Klatovech v rámci řízení vedeného pod sp. zn. spisová značka bylo zjištěno, žalobkyně se po jméno FO, narozené datum, jakožto žalované domáhala zaplacení částka s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení, které mělo na straně jmenované žalované vzniknout stejným způsobem, jaký byl popsán v žalobě v projednávané věci mezi žalobkyní a žalovaným.
10. Z vyjádření k žalobě ze dne datum v rámci řízení vedeného u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. spisová značka bylo zjištěno, že žalovaná jméno FO, narozená datum, uplatněný nárok neuznala s odůvodněním, že žalovaná částka představovala úhradu za zajištění a dovoz zesnulým vyžádaných a dodaných ozdravných bylinných a přírodních prostředků v období od 2018 až 2020, které jmenovaná žalovaná zajišťovala pro zesnulého jméno FO Anonymizováno z Nepálu a k jejichž předání zesnulému docházelo v Praze a následně v jeho bydlišti ve Spolkové republice Německo.
11. Z usnesení Okresního soudu v Klatovech ze dne datum č. j. spisová značka bylo zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovanou jméno FO, narozenou datum, byl pravomocně ke dni datum soudem schválen smír, jehož předmětem byl závazek jmenované žalované zaplatit žalobkyni částka s příslušenstvím a náklady řízení ve výši částka.
12. Další důkazní návrhy byly pro nadbytečnost zamítnuty; zjištění učiněná z ostatních provedených důkazů (z kupních smluv a mimořádného výpisu z bankovního účtu žalobkyně) nebyla pro rozhodnutí věci z hlediska právního posouzení věci rozhodující. V obou případech pak mj. z důvodu rozložení důkazního břemene mezi účastníky řízení blíže popsaného v odstavci 14 tohoto rozsudku.
13. Nejdříve ze všeho se soud zabýval otázkou aktivní legitimace žalobkyně k podání žaloby, neboť její nedostatek byl mj. namítnut ze strany žalovaného. O vypořádání dědiců zemřelého jméno FO Anonymizováno, tj. žalobkyně jakožto jeho manželky a Anonymizováno jméno FO Anonymizováno jakožto jeho syna, bylo již pravomocně k datu datum, tedy před podáním žaloby, rozhodnuto, proto nepřichází v úvahu, že by oba dva uvedení dědicové byli stále považovaní za vlastníky celého majetku po zemřelém a že by z právních jednání, týkajících se věcí nebo majetkových práv patřících do dědictví, byli oprávněni a povinni vůči jiným osobám společně a nerozdílně, tedy že by ve sporech s jinými osobami museli vystupovat v postavení tzv. nerozlučných společníků ve smyslu § 91 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), (srov. s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne datum sp. zn. spisová značka). Žalobkyně je tak s ohledem na pravomocné rozhodnutí v rámci pozůstalostního řízení jedinou osobou, která vstoupila do práv a povinností zemřelého, neboť jako jediná po dohodě uzavřené se synem zemřelého Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, nabyla veškerý majetek spadající do dědictví. Její aktivní legitimace k podání žaloby je tak dána.
14. „[P]odle konstantní judikatury dovolacího soudu týkající se rozložení důkazního břemene účastníků ve sporu o vydání bezdůvodného obohacení platí, že žalobce, jenž uplatňuje nárok na vrácení určité částky, uváděje, že ji žalovanému předal, tíží důkazní břemeno o uskutečnění předání. jméno FO žalovaném naopak je, aby tvrdil a prokazoval existenci právního důvodu, na základě něhož si směl převzaté prostředky ponechat.“, (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 10. 2023 sp. zn. 28 Cdo 1214/2023).
15. Žalobkyně přitom v řízení prokázala, že z účtů jejího zesnulého manžela jméno FO Anonymizováno byla v období od června 2019 do září 2020 na účet žalovaného odeslána částka v celkové výši částka, a to v částkách částka, částka, částka a částka. Skutečnost, že účet příjemce byl účtem žalovaného, byla mezi účastníky řízení nesporná. Žalovaný naproti tomu v řízení tvrdil, že příchozí platby představovaly splátky půjčky zesnulého vůči jeho otci právnická osoba a že důvodem, pro který byl použit jeho účet, byl jednak nikoliv dobrý zdravotní stav zesnulého, který již nebyl schopen otce žalovaného navštěvovat osobně a peníze mu vrátit v hotovosti, jednak absence účtu otce žalovaného, na který by mohly být peníze zesnulým zaslány. K prokázání svých tvrzení žalovaný navrhl výslech svého otce a výslech svůj.
16. Svědek jméno FO rámcově popsal, jakým způsobem probíhaly žádosti zesnulého o zapůjčení peněz včetně doby, kdy se tak mělo dít. Vyloučil, že by se kdy zesnulého dotazoval na důvod, pro který peníze potřeboval, což současně odůvodnil vzájemnou důvěrou a výpomocí, která mezi nimi, stejně tak mezi rodiči zesnulého a svědkem v rámci blízkých rodinných vztahů fungovala. Jako svůj domnělý důvod uvedl financování stavby chalupy, kterou měl zesnulý na Šumavě v obci adresa, neboť právě v tuto dobu zesnulý její stavbu realizoval. Svědek se současně vyjádřil ke své uspokojivé finanční situaci, která mu umožnila peníze zapůjčit, a ke zvyku ukládání hotovosti v domě do trezoru. Svědek stejně tak popsal, že převážná část zapůjčených peněz v celkové výši bezmála 1 milionu Kč byla ze strany zesnulého vrácena dlouho poté, co k poskytnutí peněz došlo, a to až v době předcházející jeho smrti. Svědek dále potvrdil tvrzení žalovaného, že nedisponoval žádným bankovním účtem, na který by mohl zesnulý peníze zaslat, a že z tohoto důvodu a zejména pak z důvodu již nikoliv dobrého zdravotního stavu zesnulého bylo při jedné z jeho posledních návštěv u svědka dohodnuto, že peníze budou zasílány na účet žalovaného. Této dohodě měli být vedle zesnulého a svědka dále přítomni manželka svědka a žalovaný. Příchozí peníze na účet žalovaného pak měly být podle časových možností žalovaného vybrány, přepočítány a předány svědkovi.
17. Svědecká výpověď tak prakticky tvrzení žalovaného potvrdila, nicméně jako taková byla zčásti neucelená a místy zmatená; lze však přihlédnout k vyššímu věku svědka a k době, která měla od skutečností popisovaných svědkem uplynout. Přesto se však nezdá být zcela uvěřitelným, že by k poskytování peněz uváděného obnosu neexistovala žádná dokumentace, obzvláště za situaci, kdy mělo být podle tvrzení žalovaného i výpovědi svědka ze strany zesnulého o peníze vyšších částek žádáno opakovaně a především bez uvedení důvodu a určení konkrétního data splatnosti. Věrohodnost svědecké výpovědi byla současně narušena způsobem, jakým žalovaný k provedení navržených důkazů přistoupil, neboť si svým prvotním nesouhlasem s účastnickou výpovědí v podstatě vymínil, aby byl v řízení vyslechnut až poté, co bude proveden výslech svědka jméno FO. Žalovaný následně při svém výslechu v mnoha svých odpovědích na výpověď svědka jméno FO odkazoval navzdory tomu, že sám nebyl přítomen u jednání, u kterého proběhla. Přesto se však obě výpovědi nejméně ve dvou zásadních otázkách rozcházely. jméno FO rozdíl od svědka žalovaný vypověděl, že dohoda ohledně způsobu vrácení zbývající části peněz, tedy na účet žalovaného, proběhla mezi žalovaným a zesnulým v rámci komunikace prostřednictvím aplikace WhatsApp, nikoliv při osobní návštěvě zesnulého u svědka jméno FO. Příslušnou komunikací však žalovaný z důvodu údajné výměny telefonu již nedisponoval. Rozdílně od svědka se žalovaný dále vyjádřil ke způsobu vrácení peněz svědkovi, neboť žalovaný příchozí peníze přímo z bankovního účtu nikdy nevybíral, nýbrž je svědkovi předával v hotovosti, kterou měl ve společném trezoru s ním uloženu. Svědek jméno FO přitom existenci trezoru ve svém domě připustil, o přesunu hotovosti v rámci jednoho trezoru, který by sdílel s žalovaným, však nehovořil, naopak popsal, že peníze byly žalovaným vždy podle jeho časových možností vybrány, přepočítány a svědkovi předány.
18. Za tohoto stavu, kdy se věrohodně nepodařilo prokázat existenci žalovaným tvrzené smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi jeho otcem a zesnulým, je nutno nepříznivé procesní následky stavu nejistoty ohledně důvodnosti prokázaného pohybu peněz vyvozovat vůči příjemci plnění, tedy žalovanému (srov. s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 17. 10. 2023 sp. zn. 28 Cdo 1214/2023). K tíži žalovaného lze rovněž přičíst, že ani on sám nepřistoupil k situaci zodpovědně a nezajistil si písemné potvrzení dohody, pokud mělo být skutečně dohodnuto, že jeho bankovní účet bude použit jakožto platební místo pro vrácení peněz od zesnulého jméno FO Švarce, a to především s ohledem na velký obnos peněz, o který se mělo jednat.
19. Po právní stránce tak byla věc posouzena podle o.z., a to s ohledem na datum převodů peněžních prostředků na účet žalovaného a na skutečnost, že uzavření žalovaným tvrzené smlouvy mezi jeho otcem a zesnulým jméno FO Anonymizováno v době předcházející účinnosti o.z., tj. za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, se v řízení nepodařilo prokázat (viz § 3028 odst. 3 o.z.).
20. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
21. Podle § 513 o.z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.
22. Podle § 1968 o.z dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
23. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
24. Podle § 610 odst. 1 o.z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu.
25. Podle § 621 o.z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.
26. Podle § 629 odst. 1 o.z. promlčecí lhůta trvá tři roky.
27. jméno FO základě shora zjištěného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že žalovanému se v řízení nepodařilo prokázat existenci právního důvodu, na základě něhož si směl převzaté prostředky ponechat, potažmo s nimi podle svého tvrzení naložit jiným způsobem, čímž se vůči žalobkyni bezdůvodně obohatil.
28. S ohledem na uvedené se soud ani podrobněji nezabýval otázkou zdravotního stavu zesnulého v období, kdy k převodům peněžních prostředků docházelo, pokud žalobkyně tvrdila, že zesnulý nebyl především z důvodu silné medikace schopen hýbat rukama, nohama, prsty, sám se najíst, natož tak používat svůj telefon. Nicméně i zjištění učiněná z důkazů provedených ze spisu Okresního soudu v Klatovech podporují skutečnost, že zesnulý byl platby přes bankovní účet schopen sám realizovat, pokud převody činěné na účet žalovaného nebyly jedinými takto činěnými převody. To bylo ostatně zjištěno rovněž z výpisů z účtů zesnulého, neboť v předmětném období bylo realizováno několik dalších peněžních převodů, které ani sama žalobkyně nikterak nezpochybňovala.
29. Žalobě tak bylo v plném rozsahu vyhověno včetně požadovaného příslušenství, neboť žalovaný se nevrácením peněžních prostředků k výzvě žalobkyně před podáním žaloby dostal do prodlení. Žalobkyni tak rovněž vznikl nárok na úroky z prodlení ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a od data po marném uplynutí lhůty, kterou žalobkyně ve výzvě žalovanému určila.
30. Pokud jde o námitku promlčení, kterou žalovaný vznesl v rámci závěrečného návrhu, k tomu soud uvádí, že tato námitka může být vznesena kdykoliv za řízení včetně řízení odvolacího, neboť nemá charakter skutkového tvrzení, nýbrž jde o námitku, která má hmotněprávní důsledky projevující se v tom, že byla-li vznesena důvodně, došlo k zániku nároku, tj. subjektivní právo přestalo být vznesením námitky promlčení vynutitelné (srov. s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 15. 11. 2022 sp. zn. 28 Cdo 3041/2022). Navzdory řečenému je však soud přesvědčen, že posouzení důvodnosti takto vznesené námitky musí vyplývat ze skutkového stavu zjištěného na základě provedeného dokazování. Pro posouzení její důvodnosti by byl v souladu s § 621 o.z. rozhodný okamžik, kdy se žalobkyně dozvěděla o realizovaných platbách z účtu jejího zesnulého manžela na účet žalovaného, a současně že účet, na který platby odešly, byl účtem žalovaného. Počátek běhu promlčecí lhůty totiž nelze u nároku z bezdůvodného obohacení mechanicky vztáhnout pouze k okamžiku provedení platby tak, jak to činil právě žalovaný. S ohledem na to, že námitka promlčení nebyla ze strany žalovaného vznesena dříve, než bylo přistoupeno k ukončení dokazování, a to ani po poučení soudu ve smyslu § 119a odst. 1 o.s.ř., nevedl soud dokazování za účelem zjištění skutečností rozhodných pro posouzení její včasnosti a důvodnosti. Tuto skutečnost je přitom nutno přičíst k tíži žalovaného, neboť pokud hodlal svoji obranu založit právě na nevynutitelnosti nároku uplatněného proti němu žalobou z důvodu jeho promlčení, bylo nutno dokazování vést směrem k zjištění okolností rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty stanovených v citovaném § 621 o.z.
31. jméno FO rámec uvedeného lze však podotknout, že žalobkyně tvrdila, že se o proběhnuvších platbách dozvěděla až v rámci pozůstalostního řízení po zemřelém jméno FO, kdy se seznámila s výpisy z jeho bankovních účtů, přičemž žalovaný k důkazu navrhl protokol o předběžném šetření, které proběhlo dne datum. Předběžné šetření je jeden z prvních úkonů soudního komisaře v rámci pozůstalostního řízení, při kterém se zjišťuje stav zůstavitelova jmění, stejně tak se zjišťují osoby připadající v úvahu jako dědicové (viz § 139 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních). Žalobkyně tak mohla nejdříve od tohoto okamžiku nabýt vědomost o obsahu výpisů z bankovních účtů zemřelého, proto byla-li žaloba k soudu podána dne datum, byla podána ve tříleté promlčecí lhůtě. Námitku promlčení by i tak bylo nutno posoudit jako nedůvodnou.
32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, přiznal plnou náhradu nákladů ve výši částka. Náklady žalobkyně představují zaplacený soudní poplatek ve výši částka a náklady na zastupování advokátem, kterému náleží odměna podle § 6 odst. 1, § 8 odst. 1 a § 7 bodu 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do datum ve vztahu k úkonům právní služby realizovaným do tohoto data a ve znění účinném od datum ve vztahu k úkonům realizovaným od tohoto data (dále jen „a.t.”), z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze sedmi úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) a.t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, návrh ve věci samé, účast na jednání před soudem dne datum, vyjádření ze dne datum, účast na jednání před soudem dne datum a účast na jednání před soudem dne datum) a z částky částka odpovídající jedné polovině odměny za jeden úkon právní služby podle § 11 odst. 2 písm. f) a.t. (účast při jednání, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí) včetně náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 1 a 4 a.t. po 5x částka za jeden úkon právní služby a po 3x částka za jeden úkon právní služby. Odměna a hotové výdaje advokáta byly podle § 14a odst. 1 a.t. ve spojení s § 137 odst. 3 o.s.ř. dále zvýšeny o 21% daň z přidané hodnoty, tj. o částka, jelikož zástupkyně žalobkyně doložila, že je jejím plátcem.
33. Náhrada nákladů řízení nebyla žalobkyni přiznána za úkon právní služby vyúčtovaný jako vyjádření k odporu žalovaného ze dne datum, neboť mimo žádosti žalobkyně ze dne datum o zaslání odporu žalovaného se ve spise žádné jiné podání týkající se odporu žalovaného nenachází. Dále nebyla žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení za úkon právní služby vyúčtovaný jako porada s klientem ze dne datum, neboť žalobkyně žádným způsobem nedoložila, že by tato porada skutečně proběhla a přesáhla jednu hodinu ve smyslu § 11 odst. 1 písm. c) a.t., a za úkon právní služby vyúčtovaný jako vyjádření k návrhu žalovaného ze dne datum, neboť se jednalo o vyjádření k návrhu žalovaného na provedení důkazů, které bylo činěno bez výzvy soudu, a žalobkyni ničeho nebránilo, aby toto své vyjádření učinila při nadcházejícím jednání před soudem.
34. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákonem č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.